Proč nepatentovat? Jak obstát na trhu a jak získat konkurenční výhodu v prostředí globálních informací, produkce a služeb? Ing. Ivan Dobiáš, DrSc., FEng.

Prezentace na téma: "Proč nepatentovat? Jak obstát na trhu a jak získat konkurenční výhodu v prostředí globálních informací, produkce a služeb? Ing. Ivan Dobiáš, DrSc., FEng."— Transkript prezentace:

1 Proč nepatentovat? Jak obstát na trhu a jak získat konkurenční výhodu v prostředí globálních informací, produkce a služeb? Ing. Ivan Dobiáš, DrSc., FEng. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

2 Cíl ukázat problematiku patentování ve vazbě na výzkum a na nové poznatky; problematika hledání „třetích cest“ v patentování; ukázat na různorodé možnosti spolupráce výzkumné a podnikatelské sféry; ilustrovat problematiku na příkladech ze zahraničí Cílem přednášky je uvést problematiku vytváření, získávání a využití nových výzkumných poznatků a možnosti spolupráce. V důsledku změny v podnikatelském a konkurenčním prostředí v důsledku celkové globalizace dochází ve vyspělých světových ekonomikách (US, Japonsko, EU) ke zcela zásadnímu posuvu vyspělých ekonomik od výrobní báze k bázi služeb s vysokou přidanou hodnotou vytvořenou využitím nových výzkumných poznatků (knowledge driven services). Patenty, know-how (obecně ale poznatky a znalosti) a jejich využití se stávají jakousi novou „měnou“, která v obchodě a službách vytváří nové trhy a příležitosti, snižuje nezaměstnanost, šetří surovinové zdroje a energii. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

3 Úvodní otázky Co zajímá podnikatelskou sféru na výzkumu především?
Co to je vlastně inovace? Existuje společný jazyk výzkumné a podnikatelské sféry? Co tedy zajímá podnikatelskou sféru na nových poznatcích především? Názor publika: jak obstát na trhu Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti se spoluprací mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou? nevím jak a kam se obrátit Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

4 Vztahy a souvislosti Inovace je často chápána jako synonymum pro zavádění nových produktů a služeb nebo pro tradiční výzkum a vývoj. Důsledek: jednotlivé společnosti v téže branži jsou navzájem čím dál hůře rozlišitelné. Best practices jsou kopírovány (urychluje to všeobecná posedlost benchmarkingem). Inovaci je třeba chápat jako "business innovation" - tvorbu podstatné nové hodnoty pro zákazníky nebo pro firmu, a to prostřednictvím změny parametrů celého obchodního prostředí. Inovace je o nové hodnotě. Těmi, kdo rozhodují o smyslu inovací, jsou zákazníci, kteří hlasují svými peněženkami. Tarantula není pro lidi z České zbrojovky v Uherském Brodě pavouk, ale přenosné vodní dělo. Do jeho hlavně se vejde sedmdesát gramů vody, kterou dělo vystřelí rychlostí 3500 metrů za vteřinu. Miniaturní kapičky cíl doslova roztrhnou, a to dokonce i odjištěnou nálož semtexu, dalšího českého unikátu. Voda totiž všechno rozmetá dříve, než spínač rozněcovače stačí přenést jiskru. Šest prototypů Tarantule vzniklo ve zbrojovce koncem roku A u toho i zůstalo, ojedinělé zařízení světového výkonu, určené pro potřeby policie, se nevyrábí. "Nebyl zájem, moc se o tom nevědělo, asi byla špatná propagace," řekl HN konstruktér České zbrojovky (tisková zpráva). Invence českým vědcům a konstruktérům nechybí, zvláště ti starší jsou dobře vycvičeni z dob socialismu, kdy moderní západní technologie nebyly vždy dostupné a oni museli improvizovat. Chybí jim však obchodní a marketingové zkušenosti, schopnost dobře svůj nápad prodat. Prodat nápad znamená dát o něm vědět. Některé české firmy ale už našly cestu, jak své vynálezy dobře prodat, a to ve spojení s renomovanou zahraniční společností. Česká firma Optaglio vyvíjí technologie pro hologramy. Tým pod vedením ředitele Tomáše Těthala jako jeden z mála na světě dokáže vyrobit hologram nikoli laserem, ale takzvanou elektronickou litografií. Díky tomu mohou být hologramy, chránící například ceniny, podrobnější a přesnější. Jen pro ilustraci, na čtvereček 3,5 krát 3,5 centimetru lze touto technologií zobrazit mapu České republiky s uvedením všech objektů větších než padesát metrů. Místo zdlouhavého hledání obchodních kontaktů i zdrojů dalšího kapitálu se firma Optaglio spojila s britskou společností De La Rue. Fúzí vznikla česko-britská skupina Optaglio Holding Limited, do níž patří Optaglio v Řeži u Prahy, Metallic Security v Jablonci nad Nisou, Optaglio Limited v Andoveru ve Velké Británii a Holomatrix v Jižní Africe. Skupina má zhruba osmdesát zaměstnanců, z toho asi patnáct výzkumníků. Konsolidovaný obrat skupiny roste v průměru o čtyřicet procent ročně. Předloni dosáhl asi čtyřiceti miliónů eur. Jiný způsob, jak prodat svůj nápad, ukazuje Technická univerzita v Liberci. Zdejší výzkumný tým pod vedením profesora Oldřicha Jirsáka jako první na světě sestavil stroj na průmyslovou výrobu nanovláken, tedy vláken tisíckrát tenčích než lidský vlas. Vývoj ale probíhal ve spolupráci s firmou Elmarco, která navržený stroj vyrobila a za tři milióny korun jej nechala ve světě patentovat. O stroj mají zájem Američané i Japonci, Elmarco jich hodlá vyrábět asi deset ročně. A zároveň svou výrobu rozšíří i o nanotextilie. Například Starbucks Corp. nepřiměla zákazníky, aby platili za šálek kávy latté čtyři dolary kvůli tomu, že by jejich káva o tolik lépe chutnala. Této společnosti se však podařilo vytvořit zákaznickou zkušenost, zvanou "třetí místo" - veřejný prostor mezi zaměstnáním a domovem, kde si lidé mohou odpočinout, setkávat se a komunikovat. Společnost Dell se stala nejúspěšnější světovou počítačovou značkou ne díky investicím do výzkumu a vývoje počítačů, ale především v důsledku inovací v oblasti procesů, hlavně díky efektivnímu dodavatelskému řetězci a prodeji. A naopak, technologické inovace se nemusejí nutně promítat do zvýšení hodnoty pro zákazníky. Například, televize s vysokým rozlišením představuje technologickou revoluci (vyžaduje výměnu záznamových, přenosových i zobrazovacích technologií), ale zlepšení ostrosti obrazu má pro zákazníky jen omezenou hodnotu. Anebo: jeden z technicky nejdokonalejších osobních počítačů, které kdy byly navrženy, NeXT Cube, byl totální komerční propadák. NABÍDKA. Inovace v oblasti nabídky představují vytváření nových produktů a služeb ceněných zákazníky. Příkladem je elektrický kartáček na zuby Crest SpinBrush. Společnost Procter & Gamble jej uvedla na trh v roce 2001, a hned v následujícím roce se stal celosvětově nejprodávanějším produktem ve své kategorii. Rozhodl jednoduchý design, využití standardních AA baterií, snadnost ovládání - a hlavně dostupná cena okolo pěti dolarů. PLATFORMY. Platforma je sada společných komponent, výrobních metod nebo technologií, které slouží jako stavební kameny pro širší portfolio produktů nebo služeb. Inovace v této oblasti znamená lepší využívání "síly společného" pro levnější vývoj, výrobu nebo nabídku příbuzných výrobků nebo služeb - v porovnání s tím, kdyby byly samostatné, izolované. Průkopníky využívání platforem jsou automobilky. Z nich může být příkladem Nissan, který na několika platformách staví vozy všech druhů - od rodinných sedanů přes kupé a minivany až po sportovně-užitkové vozy. Na stejné platformě jsou dokonce i vozy, které patří do různých cenových hladin. ŘEŠENÍ. Řešení je zákazníkovi na míru vytvořená kombinace produktů, služeb a informací, která řeší nějaký jeho konkrétní problém. Příkladem úspěšného povýšení jednoduché nabídky produktů na řešení je nabídka společnosti Deere & Co. Ta zkombinovala své tradiční produkty, což jsou zemědělské stroje jako traktory nebo kombajny, s dalšími produkty a službami jako mobilní počítače, GPS přijímače a software. Výsledkem je řešení problému pro farmáře. Ti totiž primárně nepotřebují koupit nový traktor - jejich skutečným problémem je, že potřebují zlepšit způsob, jakým obdělávají půdu, sejí a sklízejí. (NE)+ZÁKAZNÍCI. Zákazníky jsou všichni ti, kdo používají nebo konzumují nabídku společnosti. Inovacemi může firma rozšířit portfolio zákazníků o nové segmenty nebo odhalit skryté (dosud nevyjádřené) potřeby těch stávajících. ZÁKAZNICKÁ ZKUŠENOST. Tato oblast zahrnuje vše, co zákazník vidí, slyší, cítí a jinak zažívá v jakékoli souvislosti s firmou. K inovacím je tady zapotřebí jedno: přehodnotit celé rozhraní mezi firmou a jejími zákazníky. VYUŽITÍ HODNOTY. Jde o to, zda firma dokáže profitovat z toho, že svým zákazníkům přináší hodnoty. Inovace v tomto směru předpokládá například odhalování zcela nových zdrojů tržeb nebo vyvíjení nových cenových modelů. PROCESY. Jde o konfigurace aktivit okolo byznysu používaných k provádění interních operací. Inovace mohou především vést k větší efektivitě procesů, což snižuje náklady. Inovované procesy mohou také umožnit vyšší kvalitu nebo rychlost dodávky zboží či služeb na trh. Klíčovou součástí inovací v oblasti procesů je jejich vzájemná izolace. To pak umožňuje vyčlenění procesů z organizace formou outsourcingu. představuje to obchodní příležitosti pro poskytovatele služeb, kteří zajišťují podobné procesy pro větší počet zákazníků. ORGANIZACE. Je to způsob, jakým firma sama sebe strukturuje. Zahrnuje nejen zaměstnance a popis jejich rolí a pravomocí, ale také těsná partnerství. Inovace v organizaci firmy často mají velké přínosy, manažeři si však od nich často slibují příliš. DODAVATELSKÝ ŘETĚZEC. Jde o posloupnost aktivit a činitelů, která hýbe věcmi, službami a informacemi od prvotních zdrojů k výslednému produktu nebo službě. Někdy mají i zásadní charakter - jako v případě prodejce módního oblečení Zara. Ten, na rozdíl od konkurence, dělá polovinu produkce "in house", což mu umožňuje jednak vyrábět v menších sériích, jednak se podařilo zkrátit dobu od návrhu po zahájení prodeje na 15 dnů. Kvůli zkrácení této doby udělali manažeři této firmy i řadu dílčích opatření. Například zboží nedodávají složené, ale rovnou na ramínkách - přestože je to náročnější na prostor a dražší. Výsledkem těchto inovací je, že Zara prodává většinu zboží za plné ceny a nemusí tolik sahat k výprodejům. DISTRIBUCE. Nové distribuční kanály mohou pomoci prodeji - nebo jej dokonce vůbec umožnit. To byl případ výrobce hodinek Titan Industries, když v osmdesátých letech vstupoval na indický trh. Titan zjistil, že prakticky všechna indická hodinářství ovládá místní zavedený konkurent. Rozhodl se proto přimět zákazníky, aby opustili představu, že hodinky se kupují v hodinářství. Otevřel síť stánků v obchodních centrech a specializovaná oddělení v zlatnictvích a v prodejnách elektroniky. NOS NA NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI Například americká autopůjčovna Enterprise Rent-A-Car začala umísťovat své provozovny do míst, kde zákazníci žijí a pracují. Rychle získává podíl na trhu na úkor tradičních hráčů, kteří si nedokážou představit, že by půjčovna mohla být jinde než u letiště nebo u hotelu. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

5 INOVUJ, NEBO ZAHYNEŠ! ZMĚŇ SE, NEBO UPADNEŠ DO BEZVÝZNAMNOSTI!
Vztahy a souvislosti Inovace - skutečnosti: Inovace je nutností. Úspěšné provedení změny je spojeno s nutností naučit se novému. Inovace musí zajistit konkurenční výhodu. INOVUJ, NEBO ZAHYNEŠ! ZMĚŇ SE, NEBO UPADNEŠ DO BEZVÝZNAMNOSTI! Jak zajistit, aby prováděné změny skutečně přinesly dlouhodobou konkurenční výhodu? Tím, že se snažíme dělat věci jinak než konkurence a tak upokojujeme jiné potřeby našich zákazníků než ostatní! Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

6 Vztahy a souvislosti Úspěch v inovacích:
Nejlepší cestou k vítězství v konkurenční soutěži je nesoutěžit! - viz „rudé moře“ a „modrý oceán“. Cílem inovace je učinit konkurenci irelevantní! Sportovní analogie: Dobrý hráč se od průměrného odlišuje tím, že v průběhu hry se nepohybuje na místo, kde míč momentálně je, ale pohybuje se na místo, kde se míč teprve (s největší pravděpodobností) objeví a odkud bude moci nerušeně skórovat. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

7 Konkurenční boj nikdy nekončí
RUDÉ MOŘE MODRÝ OCEÁN Nabídnout „dost dobrou“ kvalitu za nejnižší možnou cenu Nabídnout v dané cenové hladině zákazníkovi nejvyšší hodnotu Najít volné místo na trhu – uspokojení nových potřeb a dosavadních nezákazníků Zvyšování nákladů v zájmu získání konkurenční výhody z vysoké kvality Snižování nákladů v zájmu získání konkurenční výhody z nízké ceny Metody boje: Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

8 Používané pojmy a termíny
výzkum a vývoj poznatek – know-how znalost - skill výsledek VaV – informační entita business poznatek, dovednost, znalost – know-how, obchodní tajemství inovace – prostor na trhu výsledek - zisk výzkum a vývoj: poznatek (know-how), znalost (skill), výsledek VaV (informační entita – viz zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu) – nakládání s nimi je více než volné business: poznatek, dovednost, znalost – vše je posuzováno jako know-how nebo obchodní tajemství a jako s takovými je nakládáno Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

9 Výzkum jako zdroj inovačních řešení
Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

10 Lidské zdroje pro VaV v ČR
Srovnání vybraných indikátorů z oblasti lidských zdrojů pro VaV (EU15 = 100%) Zdroj: Závěrečná zpráva projektu evaluace Rámce podpory Společenství "Bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky" (zpracoval: TC AV ČR a NÚ AV ČR, 2005) Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

11 Výzkum a duševní vlastnictví
Způsoby využití duševního vlastnictví Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

12 Publish or (and) Perish?
Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

13 Management tvorby duševního vlastnictví
Zákon pouze požaduje, aby podmínky zpřístupnění byly rovné pro všechny zájemce a rozhodně tím nevylučuje jejich komercializaci. Publikovaný nebo jinak ve veřejnou známost uvedený poznatek ztrácí svoji komerční hodnotu a bezplatně jej může užít kdokoliv, kdekoliv a v jakýchkoliv aplikacích (včetně těch, které mohou odporovat právním a etickým normám). Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

14 Management ochrany duševního vlastnictví
realizace politiky instituce v oblasti duševního vlastnictví poslání pracoviště, statut, míra svěřených kompetencí a postavení v organizační struktuře instituce dokumentace a správa veškerého duševního vlastnictví zhodnocení reálných možností právní ochrany nově vzniklých invencí metodická a praktická pomoc tvůrcům duševního vlastnictví přímé nebo zprostředkované zajištění ochrany duševního vlastnictví a časové priority know-how (závisí na postavení a velikosti pracoviště) Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

15 Management ochrany duševního vlastnictví
doklad o původu a o vlastnictví výzkumného poznatku - možnosti technická řešení - udělení patentu nebo osvědčení ÚPV ČR alternativní postupy obchodní tajemství, technologické know-how ochrana časové priority poznatků - od roku 2004 referenční a registrační místo IA ČR Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

16 IPR – formy ochrany invence Autorský zákon Patentový zákon Užitný vzor
Registrace dílo - publikace ano - SW, program databáze vynález zlepšení stavu techniky technické řešení poznatek VaV ? metodika, know-how ? = možné pouze v ojedinělých případech jako součást technického řešení Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

17 FORMY KOMERCIALIZACE IPR
1. Zakázkový výzkum s využitím unikátního know-how 2. Spolupráce na výzkumných programech 3. Přímý prodej výzkumného poznatku nebo práva k užívání 4. Licencování Podstatná je připravenost managementu univerzity, odvaha a ochota vytvářet kolegiální partnerství[1]. K tomu nezbytně patří řada dovedností (tzv. soft skills), dokonalý informační systém a systematická příprava a kultivace vnitřního prostředí i vzájemných vztahů. V této souvislosti je nutno na úrovni vedení univerzity striktně rozlišovat mezi pouhou administrací výzkumu a managementem výzkumu. Management výzkumu musí mít zcela jasně stanovené kompetence řízení výzkumu samotného, nakládání s duševním vlastnictvím i řízení komerčních vztahů s průmyslovými partery. [1] If you want jumbo jet landing, it’s your job to build the airport. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

18 ZAKÁZKOVÝ VÝZKUM Není to přímá komercializace poznatků výzkumu.
Zakázkový výzkum je obvykle zadáván přednostně takovému pracovišti, které již dlouhodobě prokázalo své kvality a které má dostatečné personální a technické možnosti řešit jednorázový a termínovaný výzkumný problém. Do ceny zakázky může instituce vedle přímých a nepřímých nákladů spojených s řešením zahrnout také cenu poskytovaného know-how a v neposlední řadě i vlastní image a renomé jako záruku kvality výsledku. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

19 ZAKÁZKOVÝ VÝZKUM Výhody: finanční přínos
zhodnocení chráněného i nechráněného know-how bez licencování a bez ztráty možnosti jeho vícenásobného komerčního využití; možnost publikovat výsledky s výjimkou těch, které se stanou výhradním majetkem zákazníka (obvykle je regulováno ustanovením smlouvy o výzkumné zakázce). Nevýhody: nutnost pečlivě vyvážit cenu zakázky, přání zákazníka, pracnost, náklady instituce a míru dosaženého zisku; pracovní kapacita vyčleněná na řešení zakázky může komplikovat řešení jiných projektů nebo může ohrozit jejich včasné a kvalitní dokončení - je nutno zvážit priority instituce a možná rizika ztrát. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

20 SPOLUPRÁCE NA VÝZKUMNÝCH PROGRAMECH
není přímá komercializace, zhodnocení nastává při řešení projektů financovaných z různých zdrojů - veřejných i privátních. dlouhodobá spolupráce velkých podniků s univerzitami a výzkumnými institucemi; malé a střední podniky mohou na spolupráci získat podporu z unijních prostředků v rámci vyhlašovaných programů (projekty kooperačního výzkumu); programy aplikovaného a cíleného výzkumu jsou jen zčásti financovány z veřejných zdrojů; vývoj a průmyslový výzkum jsou převážně financovány ze zdrojů privátních; podpora privátním sektorem formou darů a sponzorských podpor. Kolegiální partnerství většinou dobře funguje mezi univerzitou a velkými společnostmi nebo průmyslovými podniky. Vhledem k jejich ekonomickému potenciálu se mohou naplnit i dlouhodobé programy spolupráce vedoucí k novým technologiím, novému předstihovému výzkumu pro pozdější konkurenční schopnost. Daří se vytvářet problémově orientované sítě a konsorcia pro dlouhodobá řešení specifických problémů. Agresivní partnerství je obvykle naplňováno mezi univerzitou a SMEs (malými a středními podniky).Uzavírá se na vyřešení krátkodobých a střednědobých problémů spojených s hi-tech a intenzivní výrobou a na rychlou komercializaci nových produktů a služeb. Takové společnosti a podniky očekávají relativně rychlou návratnost do partnerství vložených investic. Tržní partnerství řeší přímé a okamžité specifické potřeby SMEs v rámci jejich existujících obchodních aktivit. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

21 SPOLUPRÁCE NA VÝZKUMNÝCH PROGRAMECH
Výhody: dlouhodobý finanční přínos pro instituci i její pracovníky; zhodnocení chráněného i nechráněného know-how bez licencování a bez ztráty možnosti jeho vícenásobného komerčního využití; možnost publikovat výsledky s výjimkou těch, které se stanou společným majetkem více subjektů (v případě většího počtu řešitelských pracovišť je obvykle publikace výsledků regulována ustanovením konsorciální smlouvy). Nevýhody: konsorciální smlouvy je třeba citlivě formulovat a pečlivě definovat know-how vnášené do společného řešení - jen tak se dá předejít budoucím sporům; finanční přínos pro instituci odpovídá možnostem daného výzkumného programu a není obvykle významný, výzkumný přínos a prestiž pracovníků instituce naopak bývají dominantní. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

22 PŘÍMÝ PRODEJ IPR Komercializace přímým prodejem výzkumného poznatku nebo převodem práva k užívání má některé přednosti, ale přináší i podstatné problémy. Je to především nevratnost transakce a jednoznačné zbavení se možnosti poznatek nadále vlastnit a užívat. Stejný problém může nastat i v případě, že se hodnota duševního majetku použije jako záruka pro krytí bankovních operací (právo zástavní). Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

23 PŘÍMÝ PRODEJ IPR Výhody:
okamžitý finanční přínos, případně ve splátkovém režimu přínos rozložený na delší časové období; kupující obvykle hradí náklady na právní ochranu výsledků. Nevýhody: sjednaná cena nemusí odpovídat skutečné tržní ceně poznatku; ztrácí se možnost poznatek lépe a efektivněji zhodnotit; ztrácí se možnost dalšího využití poznatku (instituce se zbavuje práv), pokud není v kupní smlouvě výslovně stanoveno, poznatek nemůže využívat nadále ani samotný původce poznatku. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

24 LICENCOVÁNÍ Licencování představuje univerzální nástroj pro poskytování práv k užití duševního vlastnictví podle předem smluvně dohodnutých a pro obě smluvní strany vyhovujících podmínek. Pro instituci přináší licencování možnost preference a výběru vhodného partnera a uplatnění vlastní licenční politiky. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

25 LICENCOVÁNÍ Nevýhody:
příprava a uzavření licenčních smluv představuje náročný proces vyžadující profesionalitu a znalost licenčního práva, včetně jeho geografických odlišností. Výhody: smlouvou je jednoznačně definován právní monopol na původnost poznatku existuje možnost vícenásobného licencování součástí smlouvy jsou i postihy proti neoprávněnému užití licence smlouva může obsahovat časové, geografické či jiné omezení platnosti licence; licenční poplatky odpovídají schopnosti instituce vyjednat podmínky Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

26 Transfer technologií – zkušenosti z domova i odjinud
Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

27 Patenty – a co dál? (+) patenty a schopnost jejich využití se stávají jakousi novou „měnou“; celosvětový prudký nárůst registrace patentů prakticky ve všech oborech; výnosy z prodeje licencí v celosvětovém měřítku neustále rostou; tržní prostor pro uplatnění nehmotných aktiv se neustále rozšiřuje; prudký nárůst zájmu firem o ochranu nehmotného vlastnictví a práv s ním spojených. S tím souvisejí další podstatné změny - celosvětový prudký nárůst registrace patentů prakticky ve všech oborech[1] a rostoucí schopnost trhu akceptovat a využít nehmotná aktiva. Za obrovským nárůstem počtu přihlašovaných patentů je třeba vidět především rostoucí finanční profit původců duševního vlastnictví a evidentní technologické výhody v globální konkurenci, které využití duševního vlastnictví přináší nabyvatelům. Odhaduje se, že výnosy z prodeje licencí v celosvětovém měřítku dosáhly v roce miliard USD (3 miliardy USD v roce 1980). Velké nadnárodní firmy mají na těchto statistikách rozhodující podíl – například firma HP za poslední tři roky zvýšila výnos z prodeje licencí zhruba čtyřikrát na současných 200 mil. USD. Tím jsou do značné míry hrazeny investice firem do vlastního výzkumu a vývoje. [1] Například meziroční nárůst počtu patentů v USA v roce 2005 činil více než 8%, v oblasti IT dokonce více než 10%. Firma Microsoft podala v roce 1990 jen 5 patentů, v roce 2005 již více než Počet přihlášených patentů v Číně vzrostl za poslední 4 roky více než třikrát. Všechny uvedené státy aktivně podporují přihlašování patentů. Dále se ukazuje, že zhruba 35% až 50% nově přihlašovaných patentů spadá do oblastí mimo hlavní podnikatelské směry a představují tak nové a dosud nevyužité podnikatelské příležitosti. V ekonomice práce sedmdesátých let se nehmotná aktiva tržně uplatňovala v podstatě jen v high-tech sektorech (informační technologie, zdravotní péče, …). Situace se ale začala silně měnit v osmdesátých a devadesátých letech a v současné době je ve většině výrobních sektorů již tržně uznáváno více než 75% hodnoty podniků ve formě jejich nehmotných aktiv[1]. Tržní prostor pro uplatnění nehmotných aktiv se nesmírně rozšířil a přirozeným důsledkem je prudký nárůst zájmu firem o ochranu nehmotného vlastnictví a práv s ním spojených. [1] Typickým příkladem této změny jsou dnešní telekomunikační služby, spočívající především na využívání nehmotných práv, v porovnání s dobou nepříliš dávnou, kdy hlavními aktivy firem byla reléová spojová zařízení a drátové spoje sahající až ke koncovým zákazníkům. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

28 Patenty – a co dál? (-) kolektivistické ideje:
pod heslem „open source – open science – open society“ „Patent Pools“, tj. sdílení nehmotných práv k jednomu nebo více patentům dvěma nebo více vlastníky a využití těchto patentů vzájemně nebo ve vztahu k třetím stranám nízká úroveň patentových řízení V EU je dnes patentová ochrana přiznávána zhruba 65% podaných návrhů patentové aukce (live, internet,…) nekalé praktiky výskyt tzv. „Patent Trolls“, využívají výhodně nakoupené banální a bezcenné patenty k vymáhání poplatků od zdravých a úspěšných firem za údajné porušení práv s požadavkem na zastavení výroby, nebude-li dosaženo dohody Novým trendem jsou tzv. patentové aukce. První taková „live“ akce se konala dne 6. dubna 2006 v San Francisku prostřednictvím obchodní banky Ocean Tomo. Další z akcí, na kterých jsou nabízeny patenty známých společností i veřejných a neziskových institucí, byla aukce v New York City v říjnu 2006. Podstatně se rozšiřuje využití internetu k tržním výměnám licencí v různých modifikacích a aplikacích. Například web yet2.com je v transferu a usnadnění vyhledávání nových technologií velmi úspěšný. Význam webu spočívá především v překladu řeči patentových zástupců do snadno srozumitelného jazyka, přesahem přes většinu technologických oblastí a činností. Zřetelný je i trend zakládat podobné unikátní weby na národní úrovni. Negativními souvislostmi ale jsou jak prudký počet podávaných patentů, tak i nedostatečný předběžný patentový průzkum patentovými úřady a s tím související nárůst právních sporů[1]. Dnes je poměrně snadné získat patent se širokým vymezením, avšak spornou platností. To přináší určitá rizika úspěšného uplatnění nových produktů a služeb na trhu. Dalším negativním důsledkem je vyšší výskyt tzv. „Patent Trolls“, využívajících výhodně nakoupené banální a bezcenné patenty k vymáhání poplatků od zdravých a úspěšných firem za údajné porušení práv s požadavkem na zastavení výroby, nebude-li dosaženo dohody. Obrana proti těmto nekalým praktikám je možná jen za předpokladu, že firma má kvalitní management vlastních patentových práv a ten je schopen včas vyhledat jak potenciálně nebezpečné cizí patenty, tak i volný prostor pro patenty vlastní. Pak je například možné aktivně ovlivňovat firemní činnosti a patentové přihlášky nebo vykoupit nebezpečné patenty či jejich licence dříve, než je objeví Patent Trolls. [1] V EU je dnes patentová ochrana přiznávána zhruba 65% podaných návrhů. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

29 Patenty – a co dál? (-) Spor Microsoft versus Alcatel-Lucent
Microsoft tvrdí, že k technologii MP3 má licenci za 16 milionů dolarů od německé společnosti Fraunhofer. Fraunhofer je uznaným vlastníkem autorských práv k technologii MP3. Alcatel-Lucent vyhrál v 1. instanci žalobu, že Microsoft porušil patentová práva k hudebním MP3. Microsoft by měl zaplatit pokutu ve výši 1,52 miliardy dolarů. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

30 Kolektivistické programy
Program licencí BiOS (Biological Open Source) Umožňuje, aby mohly být pro výzkumnou práci vedle sebe využívány patentované i nepatentované technologie, které obsahují materiály a metody, za jiných okolností chráněné. Jsou to licence, u nichž zisk nespočívá v licenčních poplatcích, ale ve sdílení poznatků pro další rozvoj. Takovéto poznatky jsou zveřejňovány formou internetových databází a jsou sdíleny a dále doplňovány uživatelskou komunitou. Tento pionýrský počin vytváří ne zcela jasné podmínky v konkurenčním prostředí a otevírá prostor pro budoucí konflikty zájmů. Na rozdíl od „open“ software se v tomto případě nejedná o budování paralelních produktů (například Windows kontra Linux), nýbrž o objektivní zákonitosti živé přírody a o jejich přímé i nepřímé aplikace v nových technologiích. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

31 Patenty – a co dál? (!) Doporučení odborníků IPR a TT (z EU):
prostřednictvím vládních i nevládních agentur by měla být podporována schopnost firem a veřejných institucí vytvářet nové hodnotné poznatky; evropský trh myšlenek a poznatků musí být budován tak, aby usnadnil interakci mezi velkými evropskými korporacemi, malými a středními firmami a veřejnými institucemi; patentoví manažeři a specialisté musí být vychováváni tak, aby se dokázali orientovat v prostředí zahlceném patenty a byli schopni zajistit zdravý a bezpečný vývoj a produkci nových výrobků a služeb, navzdory rostoucímu počtu podvodných firem využívajících nekalé patentové praktiky. v důsledku změněné situace by se měli sami patentoví manažeři aktivně podílet na tvorbě a zpřesňování pravidel nakládání s právy nehmotného vlastnictví. Evropský patentový systém by měl předcházet uvedeným nekalým praktikám cenově dostupnými soudními poplatky a odškodněním úspěšných žalovaných stran. Patentoví právníci by takové praktiky z etických důvodů ani neměli podporovat. V USA je v současné době snaha, aby Kongres upravil patentové právo tak, aby bylo možné vznést protest ještě před udělením patentu a aby bylo snazší a lacinější dosáhnout neplatnosti „nekalých“ patentů. Závěrem přednášející formuloval doporučení a zásady, podle kterých by se měl ubírat vývoj v přístupu EU a národních vlád, aby bylo dosaženo pozitivních změn v evropské konkurenční schopnosti. Vlády si sice uvědomují, že poznatky jsou „surovinovým zdrojem“ budoucího ekonomického růstu, ale dosud nedostatečně podporují jejich vznik a nakládání s nimi. Úsilí politiků a všech dalších „hráčů“ by se mělo zaměřit na následující záležitosti: Prostřednictvím vládních i nevládních agentur by měla být podporována schopnost firem a veřejných institucí vytvářet nové hodnotné poznatky. Evropský trh myšlenek a poznatků musí být budován tak, aby usnadnil interakci mezi velkými evropskými korporacemi, malými a středními firmami a veřejnými institucemi. Patentoví manažeři a specialisté musí být vychováváni tak, aby se dokázali orientovat v prostředí zahlceném patenty a byli schopni zajistit zdravý a bezpečný vývoj a produkci nových výrobků a služeb, navzdory rostoucímu počtu podvodných firem využívajících nekalé patentové praktiky. V důsledku změněné situace, kdy došlo k významnému posunu hodnoty patentů v ekonomice, by se měli sami patentoví manažeři aktivně podílet na tvorbě a zpřesňování pravidel nakládání s právy nehmotného vlastnictví. Realizace či řešení jakýchkoliv projektů by měly být zahájeny až po pečlivé analýze obdobných řešení a to by mělo být opakováno i v průběhu řešení. K tomu, aby někdo uspěl na trhu, musí mít hodnotné nehmotné vlastnictví, které mu zajistí jedinečnost nebo výhodné postavení v konkurenci. Jinak je riziko porážky nepřiměřeně velké. Patentoví manažeři, právníci a tvůrci strategií v oblasti duševního vlastnictví plní ve firmách nezastupitelnou roli a minimálně v příštím desetiletí jsou nezbytnou součástí zdravé a rozvíjející se firmy. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

32 Patentová aktivita v ČR
Patentová aktivita v ČR (celkový počet přihlášek a počet domácích přihlášek) Zdroj: Závěrečná zpráva projektu evaluace Rámce podpory Společenství "Bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky" (zpracoval: TC AV ČR a NÚ AV ČR, 2005) Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

33 IPR na univerzitách (bariéry?)
zkušenost pana Johna E. Tylera z Ewing Marion Kauffman Foundation (USA), působícího i v Evropě: „Nedostatečnému využití podnikatelského potenciálu na univerzitách je na vině především skepticizmus, konflikt přirozených zájmů a do značné míry i pohodlnost. Snaha publikovat výsledky je v rozporu s možností jejich využití v inovačním a obchodně orientovaném řešení. Zaběhlé vzorce chování jsou pohodlné a bezkonfliktní. Markantně je tento stav vidět zejména na evropských univerzitách, které mají vynikající výzkumné výsledky, v řadě případů na vyšší úrovni než v USA, ale jen výjimečně je dokážou uplatnit v průmyslových aplikacích.“ Nadace, založená v šedesátých letech minulého století podnikatelem a filantropem E.M. Kauffmanem, má za cíl zlepšovat podnikatelského ducha a výchovu dětí a mládeže ( Uvedl, že individuální postoj k inovacím a podnikání se vytváří od dětství a společnost tento vývoj může dlouhodobě ovlivnit v pozitivním i negativním smyslu. Stejně tak univerzity samotné mohou podnikatelský potenciál svých pracovníků podpořit a rozvinout, ale i znehodnotit. Nedostatečnému využití podnikatelského potenciálu na univerzitách je na vině především skepticizmus, konflikt přirozených zájmů a do značné míry i pohodlnost. Snaha publikovat výsledky je v rozporu s možností jejich využití v inovačním a obchodně orientovaném řešení. Zaběhlé vzorce chování jsou pohodlné a bezkonfliktní. Markantně je tento stav vidět zejména na evropských univerzitách, které mají vynikající výzkumné výsledky, ale jen výjimečně je dokážou uplatnit v průmyslových aplikacích. Naproti tomu trvalý a „bezbariérový“ vztah univerzity a průmyslu přináší vzájemný užitek. Nezanedbatelný je zejména pozitivní vliv takového vztahu na kvalitu odborné výchovy. Univerzity, které mají dobře stanovenou strategii, vytvořeny nástroje transferu technologií, případně spolupracují s kvalitními externími kancelářemi, mají i vysoké využití vlastních výsledků a rovněž vysoký finanční přínos z průmyslových aplikací. Proces transferu technologií je složitý a má řadu problémů i možností. Vedle právních a ekonomických problémů jsou to především problémy ochrany duševního vlastnictví a licencování, praktické problémy s utajením výsledků i problémy marketingu a jednání se zákazníky. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

34 Marketing IPR Profesor T. J. Baaken (Münster University of Applied Sciences) Marketing = průzkum potřeb a očekávání potenciálních zákazníků výzkumných činností a profit, který zákazníci z takových činností mohou získat. Dosud převládající pasivní stav, kdy se univerzity spokojují s vydáním reprezentativních brožur a publikací, nemůže poskytnout dostatek nových obchodních příležitostí. Klasickými příklady nedostatečného marketingu jsou německé vynálezy, z nichž ale dnes mají rozhodující profit japonské a americké firmy: telefax (Rudolf Hell, 1928), Wankelův motor (Felix Wankel, 1957), MP3 formát (prof. Branderburger, 1985). Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

35 Firmy zabývající se TT Imperial Innovations (UK)
vznikla a postupně se formovala v osmdesátých letech s veřejnou podporou. Po získání schopnosti financovat své aktivity plně z vlastního zisku přešla koncem devadesátých let do privátní sféry. Hlavním důvodem přechodu byla vyšší efektivita činností a možnost rychleji profesně a teritoriálně reagovat na poptávku služeb. Firma Imperial Innovations (UK) vznikla a postupně se formovala v osmdesátých letech s veřejnou podporou. Po získání schopnosti financovat své aktivity plně z vlastního zisku přešla koncem devadesátých let do privátní sféry. Hlavním důvodem přechodu byla vyšší efektivita činností a možnost rychleji profesně a teritoriálně reagovat na poptávku služeb. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

36 Firmy zabývající se TT Center of Science Promotion and Technology Transfer Albert-Ludwigs-Universität Freiburg (Německo) je kancelář univerzitních rozměrů sloužící především univerzitě samé a v porovnání s předchozím příkladem je financována z univerzitního rozpočtu. Pracoviště naráží na určitý rozpor spočívající v rozdílnosti teoretického „bruselského“ pohledu na inovace a praktického pohledu univerzity. Center of Science Promotion and Technology Transfer Albert-Ludwigs-Universität Freiburg (Německo) je kancelář univerzitních rozměrů sloužící především univerzitě samé a v porovnání s předchozím příkladem je financována z univerzitního rozpočtu. Pracoviště naráží na určitý rozpor spočívající v rozdílnosti teoretického „bruselského“ pohledu na inovace a praktického pohledu univerzity. Za největší nedostatek současného stavu je považován chybějící skutečný inovační trh, protože různé a mnohdy nekonzistentní formy a nástroje veřejné evropské podpory jej deformují. To má dopad i na podnikatelskou sféru, která podpor (někdy i málo lukrativních) ochotně využije a jde raději cestou inkrementálních inovací s nižší mírou podnikatelského rizika, a to i za cenu nižších zisků. Obráží se to i v nízké úrovni financování výzkumu z privátních zdrojů a v celkové nižší výkonnosti evropského výzkumu v porovnání s výzkumem v USA. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

37 Asociace a další instituty TT
The non-profit Association of European Science & Technology Transfer Professionals The Gate2Growth Initiative is supported by the European Commission under its Innovation/SMEs programme ProTon Europe is a pan-European network of Technology Transfer Offices (TOs) and companies affiliated to universities and other Public Research Organisations (PROs). yet2.com's mission is to help you identify and capture the full value of your intellectual assets AURIL is the professional association representing all practitioners involved in knowledge creation, development and exchange in the UK who work to ensure that new ideas, technologies and innovations flow from their institution into the market place. It is the largest knowledge transfer association in Europe, with more than 1600 members from universities, NHS Trusts and public sector research establishments. Praxis is a national training programme aimed at technology transfer professionals working in universities, research institutions and industry. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

38 Bariéry TT Za největší nedostatek současného stavu v EU je považován chybějící skutečný inovační trh, protože různé a mnohdy nekonzistentní formy a nástroje veřejné evropské podpory jej deformují. To má dopad i na podnikatelskou sféru, která podpor (někdy i málo lukrativních) ochotně využije a jde raději cestou inkrementálních inovací s nižší mírou podnikatelského rizika, a to i za cenu nižších zisků. Obráží se to i v nízké úrovni financování výzkumu z privátních zdrojů a v celkové nižší výkonnosti evropského výzkumu v porovnání s výzkumem v USA. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

39 Situace v USA Formy spolupráce:
průmyslová podpora vybraných částí univerzitního výzkumu prostřednictvím grantů a konzultací, budování a podpora velkých laboratoří ze strany průmyslových konsorcií, spolufinancování ze strany průmyslu při řešení projektů federální vlády nebo jednorázové projekty zahrnující univerzity jako partnery. Obvyklý rozpočet americké univerzity pro výzkum a vývoj tvoří 67,3% příspěvek federální vlády, 28,4% vlastní prostředky univerzity (licence, dary a jiné příjmy) a 4,3% přímé zdroje z průmyslu. Tato spolupráce má dlouhou tradici a v posledních dvaceti letech se prohloubila díky příhodné úpravě legislativy. Spolupráce má řadu podob, vždy ale vychází z principu oboustranné výhodnosti. Může to být například průmyslová podpora vybraných částí univerzitního výzkumu prostřednictvím grantů a konzultací, budování a podpora velkých laboratoří ze strany průmyslových konsorcií 10 až 100 firem (například Stanford Center for Integrated Systems), spolufinancování průmyslu při řešení projektů federální vlády nebo jednorázové projekty zahrnující univerzity jako partnery. Úroveň financování výzkumu ze strany průmyslu ale stále zůstává nízká. Například obvyklý rozpočet americké univerzity pro výzkum a vývoj tvoří 67,3% příspěvek federální vlády, 28,4% vlastní prostředky univerzity a 4,3% zdroje z průmyslu. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

40 Situace v USA Za překážku dalšího rozšiřování partnerství univerzit a průmyslu ve výzkumu je ze strany akademické obce obecně považováno striktní uplatňování patentových práv k výsledkům partnerského výzkumu velkými průmyslovými firmami a z toho plynoucí omezení publikačních práv. Malé firmy, aby předešly značným nákladům na možné budoucí patentové spory, řeší tento problém obvykle formou jednotlivých a krátkodobých výzkumných kontraktů s univerzitou a jen velmi nerady se pouští do dlouhodobějšího výzkumného partnerství. Za překážku dalšího rozšiřování partnerství univerzit a průmyslu ve výzkumu je ze strany akademické obce obecně považováno striktní uplatňování patentových práv k výsledkům partnerského výzkumu velkými průmyslovými firmami a z toho plynoucí omezení publikačních práv. Malé firmy, aby předešly značným nákladům na možné budoucí patentové spory, řeší tento problém obvykle formou jednotlivých a krátkodobých výzkumných kontraktů s univerzitou a jen velmi nerady se pouští do dlouhodobějšího výzkumného partnerství. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

41 Problémy partnerství Dva odlišné pohledy na problém partnerství ve výzkumu: „republika vědy“ (výzkumná komunita vyznávající „open science“) – preference publikací výsledků již v raném stadiu poznání a výhody plynoucí z možné nadrezortní a nadnárodní spolupráce libovolných subjektů bez ohledu na zdroje financování jejich výzkumné činnosti – za východisko považují vznik práva kolektivních invencí[1] (collective invention model); [1] Jakási obdoba navrhovaných „open source licencí“ v oblasti software. „republika práva“ (komunita vyznávající práva k duševnímu vlastnictví) – publikace jen takových výsledků, které neohrozí jiná práva a nedotýkají se práv jiných subjektů, za užití výsledků jiných subjektů je třeba platit. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

42 Problémy partnerství Model „open science“ prosazují především vědci, pracující s podporou federálních grantů, a někteří další vědci, kteří jsou nuceni platit za použití chráněných výsledků monopolní ceny. Obvyklým argumentem je to, že ze společenského hlediska je nevýhodné, když závažné výsledky dosažené za prostředky z veřejných zdrojů musí společnost (= výzkumní pracovníci) znovu platit. Kolektivistický názor navíc podporuje postupné snižování federální veřejné podpory na výzkum, rostoucí počet příslušníků vědecké komunity, narůstající vliv kyberprostoru ve výzkumu a narůstající koordinace výzkumu samotnými výzkumnými pracovníky. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

43 Problém třetího světa Názory týkající se nutnosti zprostředkovat „třetím“ zemím volný přístup k vyspělým technologiím v rámci vytvoření rovnováhy mezi tzv. bohatými a chudými státy světa. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

44 Problém (nejen) Evropy
V evropském prostoru je pociťována silná náklonnost ke kolektivistickým přístupům. K němu přispívají i snahy EK o globální podporu regionů, klastrů a podpora tzv. networking aktivit, v nichž je otázka práv k duševnímu vlastnictví často opomíjenou součástí. Bylo by účelné, aby si evropští i národní „policy makers“ včas uvědomili úskalí takového vývoje a plošně kolektivistické tendence upravili funkčním a fungujícím právním rámcem. Je pravda, že fenomén internetu postupně mění mnohé pohledy na tradiční vztahy a vazby, neměl by ale být popřením vlastnictví, autorských práv a výkonu vlastnických práv. Bohužel velká část světa nemá přímé zkušenosti s tragickými důsledky kolektivizace a zkušenosti druhých jsou nesdělitelné. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

45 „Zelená kniha“ dokument „Zelená kniha“ - vznik tzv. “páté svobody”, a to volný pohyb znalostí: Evropský výzkumný prostor: Nové perspektivy, Evropský technologický institut a Iniciativa DE PRES pro Chartu pro spravování duševního vlastnictví z veřejných výzkumných institucích a universit. (Kodex chování založený na dobrovolnosti, přičemž se zabývá otázkami důležitými při spolupráci ve výzkumu. Cílem Charty je zajistit vzájemné uznávání výsledků inovačních aktivit a zamezit nekontrolovanému úniku know-how. Charta by měla být zároveň i důležitým pozitivním signálem třetím zemím a mezinárodním partnerům.) Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

46 Situace v ČR Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

47 Inovační indexy ČR a Finska
Ze statistik vyplývá nedostatečná podpora inovacím ve více než polovině zemí EU, starých i nových. ČR se v těchto statistikách umístila na průměrné úrovni, ale s růstovým potenciálem. Varující je ale nevyhovující nakládání s duševním vlastnictvím v řadě zemí, včetně ČR Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

48 Bariéry inovací v ČR (anketa)
Hlavní bariéry zjištěné v průzkumu mezi inovačními podniky (40 inovačních firem) Zdroj: Závěrečná zpráva projektu evaluace Rámce podpory Společenství "Bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky" (zpracoval: TC AV ČR a NÚ AV ČR, 2005) Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

49 Bariéry inovací v ČR (anketa)
Hlavní bariéry vzniku, přenosu a komerčního využití znalostí (ve 22 organizacích VaV) Zdroj: Závěrečná zpráva projektu evaluace Rámce podpory Společenství "Bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky" (zpracoval: TC AV ČR a NÚ AV ČR, 2005) Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

50 Agregace bariér Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

51 Agregace bariér – pokračování
Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

52 Agregace bariér – pokračování
Agregované bariéry inovací v ČR Zdroj: Závěrečná zpráva projektu evaluace Rámce podpory Společenství "Bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky" (zpracoval: TC AV ČR a NÚ AV ČR, 2005) Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

53 Informační portál poznatků VaV
základní součást řešení projektů: Projekt OK 440 řeší tým složený z odborníků Inženýrské akademie ČR, Asociace výzkumných organizací a Svazu průmyslu a dopravy ČR ( ) Konzultační středisko OK 476 –společný projekt Inženýrské akademie ČR, Asociace výzkumných organizací a Svazu průmyslu a dopravy ČR ( ) Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

54 Konzultační středisko OK 476
pro podporu využití poznatků výzkumu v mezinárodní spolupráci a inovacích Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

55 Informační portál poznatků VaV www.eacr.cz/ok440/
Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

56 Anonce poznatku VaV je určena pro poznatky,
které nelze patentovat, protože nesplňují podmínky patentového zákona, které sice podmínku novosti splňují, ale vlastník práva k využití předmětného duševního vlastnictví se k anonci rozhodl. Poznatek VaV nemusí být nový, jeho využití ale přispívá k vyřešení určitého okruhu problémů využitím speciálních znalostí a postupů, které nejsou obecně použitelné bez intelektuálního podílu vlastníka práva k využití předmětného duševního vlastnictví nebo jeho pracovníků. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

57 Registrace poznatku VaV
je určena pro ty poznatky, které nelze patentovat podle patentového zákona. Splňují ale dva následující požadavky: 1. poznatek je nový nebo značně posouvá možnosti využití a není obecně znám, 2. poznatek není publikován v rozsahu, který by uváděl ve všeobecnou známost samu podstatu poznatku. Registrací získá autor poznatku doklad o svém autorství i časový údaj nutný k prokázání svého prvenství. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

58 Nabídka expertní činnosti
Databáze expertů pro inovační, vývojová a komerční pracoviště mající požadavky na informace a rychlá řešení problémů souvisejících s uplatněním nových poznatků výzkumu. Hledat expertní a poradenskou službu lze uplatnit buď dotazem ve zcela obecné formě, nebo interaktivně přímým vyhledáním v databázi expertů podle seznamu technologií a výběru klíčových slov. Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

59 Databáze IPPVV nabídka poznatků VaV unikátní zařízení
Ventil bez pohyblivých součástek unikátní zařízení Stavebnicový aerodynamický tunel s výměnnými měřicími prostory hledání technologie Sensors using Micro-fluidic Technology hledá se uživatel Device detecting dangerous and prohibited materials like explosives Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

60 Informační portál poznatků VaV
Doplňkové služby: registrace poznatků VaV a know-how scouting poznatků VaV management duševního vlastnictví marketing uplatnění poznatků VaV vzdělávací služby registrační služby pro pořádání seminářů a konferencí informace z oblasti VaVaI Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

61 Kde získat další informace
Czech Knowledge Transfer Office Inženýrská akademie ČR, o.s. Národní 3 Praha 1 Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.

62 Děkuji Vám za pozornost.
Czech Knowledge Transfer Office – Inženýrská akademie ČR, o.s.