OBCHODNÍ ČINNOST 10. ROLE SPOTŘEBITELE V OBCHODĚ – OCHRANA SPOTŘEBITELE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology.

Prezentace na téma: "OBCHODNÍ ČINNOST 10. ROLE SPOTŘEBITELE V OBCHODĚ – OCHRANA SPOTŘEBITELE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology."— Transkript prezentace:

1

2 OBCHODNÍ ČINNOST 10. ROLE SPOTŘEBITELE V OBCHODĚ – OCHRANA SPOTŘEBITELE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

3 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

4 OCHRANA SPOTŘEBITELE velmi důležitá disciplína, která pomáhá spotřebitelům činit kvalifikovaná rozhodnutí a efektivní řešení vzniklých situací a sporů legislativa České republiky i Evropské unie se neustále snaží implementovat nové předpisy, jejichž cílem je důsledná ochrana spotřebitele

5 STRATEGIE SPOTŘEBITELSKÉ POLITIKY na úrovni České republiky je prosazována tzv. Strategie spotřebitelské politiky, která vychází z tzv. Evropského rámce pro stanovení priorit, který obsahuje: 1.Akční program Evropské unie v oblasti ochrany spotřebitele, 2.Strategii spotřebitelské politiky na roky 2007 – 2013

6 STRATEGIE SPOTŘEBITELSKÉ POLITIKY na základě výše uvedených materiálů byly vytvořeny priority spotřebitelské politiky na roky 2011 – 2014 v České republice: bezpečnost výrobků a služeb odpovídající míra regulace ochrany spotřebitele zvyšování znalostní úrovně spotřebitelů, rozvoj informačních a vzdělávacích aktivit ve prospěch spotřebitelů podpora samoregulace podpora činnosti a rozvoje zájmových sdružení v oblasti ochrany spotřebitele zvýšení účinnosti dozoru nad trhem sledování vývoje vybraných aspektů ochrany spotřebitele na trhu, institucionální zajištění ochrany spotřebitele

7 NÁSTROJE OCHRANY SPOTŘEBITELE 1.Informační činnost ve vztahu ke spotřebitelům 2.Odborné časopisy a další tištěná média, která jsou určena pro spotřebitele 3.Informační kampaně 4.Systémy rychlé výměna informací (RASFF, RAPEX) 5.Legislativní, certifikační a další normy

8 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA PROBLEMATIKY Zákon č. 40/1964 sb., Občanský zákoník (od 1. ledna 2014 bude nahrazen Zákonem č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník). Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1990 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

9 INSTITUCE OCHRANY SPOTŘEBITELE mezi základní státní instituce, které se zabývají problematikou ochrany spotřebitele, patří: Ministerstvo průmyslu a obchodu a jím zřízené instituce (Česká obchodní inspekce, Živnostenské úřady, Puncovní úřad, Státní energetická inspekce spod.) Ministerstvo zemědělství a jím zřizované instituce (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa České republiky, Česká plemenářská inspekce). Ministerstvo vnitra a jím zřizované instituce (Český telekomunikační úřad, Státní inspekce telekomunikací apod.). Ministerstvo zdravotnictví a jím zřizované instituce (Státní zdravotní ústav, Hygienické stanice a Státní ústav pro kontrolu léčiv) a další

10 INSTITUCE OCHRANY SPOTŘEBITELE mezi základní nestátní organizace, které se zabývají problematikou ochrany spotřebitele lze zařadit následující subjekty: Poradna dTest Sdružení českých spotřebitelů Síť občanských poraden Evropské spotřebitelské centrum Evropská spotřebitelská poradna Výkonná agentura pro zdraví a bezpečnost spotřebitele Síť evropských spotřebitelských center

11 ZÁKON NA OCHRANU SPOTŘEBITELE nejdůležitější právní předpis v oblasti problematiky spotřebitele zákon se flexibilně přizpůsobuje předpisům a nařízením Evropské unie a upravuje některé podmínky podnikání (významné ochranu spotřebitele), úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a sdružení spotřebitelů nebo jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele

12 ZÁKON NA OCHRANU SPOTŘEBITELE Zákon na ochranu spotřebitele se skládá z pěti částí: 1.Úvodní ustanovení (předmět a rozsah úpravy a vymezení základních pojmů) 2.Povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb 3.Úkoly veřejné správy v rámci ochrany spotřebitele 4.Sdružení spotřebitelů a jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele 5.Společná a závěrečná ustanovení

13 POVINNOSTI PRODÁVAJÍCÍHO PŘI PRODEJI prodej výrobků ve správné hmotnosti nebo množství (spotřebitel má možnost překontrolovat si správnost těchto údajů) prodej výrobků či poskytování služeb v předepsané nebo schválené jakosti či v jakosti, která je u výrobku obvyklá realizace prodeje za ceny v souladu s cenovými předpisy a jejich správné účtování zákaz diskriminace spotřebitele

14 POVINNOSTI PRODÁVAJÍCÍHO PŘI PRODEJI zákaz vývozu, dovozu, nabídky, prodeje či darování výrobků, které by mohly být zaměněny s potravinami řádné informování spotřebitelů o vlastnostech a charakteru produktů (označení zejména výrobků identifikačními údaji výrobce, názvem výrobku, hmotností či rozměry apod.) v rámci prodeje použitých výrobků zajistit informování spotřebitele o těchto skutečnostech a prodej takových výrobků oddělené od ostatních výrobků

15 POVINNOSTI PRODÁVAJÍCÍHO PŘI PRODEJI označení zboží konečnou cenou (tj. cenou včetně všech poplatků) informování o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb a též o reklamačním procesu povinnost prodávajícího vystavit doklad o zakoupení produktu na vyžádání prodej výrobků, které to vyžadují, v odpovídajících hygienických obalech

16 REKLAMAČNÍ PROCES prodávající je povinen přijmout reklamovaný výrobek na každé provozovně, v sídle firmy či v jiném místě podnikání, a to po celou otevírací dobu zároveň je prodávající povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci, které obsahuje: a)datum přijetí reklamovaného produktu, b)obsah reklamace, c)způsob vyřízení reklamace požadované spotřebitelem, d)potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace.

17 REKLAMAČNÍ PROCES je nutné, aby o reklamaci bylo rozhodnuto ihned, ve složitějších případech do 3 pracovních dnů reklamace včetně odstranění vady musí být provedeno do třiceti dnů, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodnou jinak

18 REKLAMAČNÍ LHŮTY má-li předmět prodeje vady, o kterých prodávající ví, musí na ně kupujícího upozornit pokud má předmět koupě vadu, která vyjde najevo dodatečně, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny (jde-li o vadu, která brání řádnému užívání věci, má kupující právo od smlouvy odstoupit).

19 REKLAMAČNÍ PROCES vady musí být uplatněny u prodávajícího bez zbytečného odkladu prodávající odpovídá při převzetí předmětu koupě za jeho shodu s kupní smlouvou (není-li předmět koupě ve shodě s kupní smlouvou, má kupující právo na jeho bezplatné uvedení do shody)

20 REKLAMAČNÍ PROCES pokud nejde o věc rychle se kazící nebo o věc použitou, prodávající odpovídá za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou, a to v záruční době (záruka se nevztahuje na vady, vzniklé běžným používáním věci). občanský zákoník definuje minimální délky záručních dob, a to takto:  24 měsíců u spotřebního zboží  8 dní u potravin (není-li na obalu potravin uvedeno jinak)  3 týdny u krmiv  6 měsíců při prodeji živých zvířat

21 REKLAMAČNÍ PROCES záruční doba začíná běžet dnem převzetí věci u věcí, které jsou prodávány za nižší cenu, se záruka nevztahuje na vady, pro které byla nižší cena sjednána při prodeji použitých věcí, neodpovídá prodávající za vady, které jsou obvyklé míře používání nebo opotřebení věci v době jejich převzetí kupujícím

22 REKLAMAČNÍ PROCES občanský zákoník dále definuje též vady, které se mohou u výrobků objevit jedná-li se o vadu odstranitelnou, musí prodávající zajistit její včasné a řádné odstranění nelze-li tuto vadu odstranit (vzhledem například k povaze produktu), může spotřebitel požadovat výměnu produktu, nelze-li realizovat ani toto, má spotřebitel právo na slevu z ceny či na odstoupení od kupní smlouvy jedná-li se o vadu neodstranitelnou a bránicí v řádném užívání produktu, má kupující právo na výměnu produktu či odstoupení od smlouvy

23 REKLAMAČNÍ PROCES taková práva náleží i spotřebiteli, vyskytne-li se tatáž vada na produktu opakovaně jedná-li se o neodstranitelnou vadu, která nebrání řádnému užívání produktu a spotřebitel nepožaduje výměnu produktu, má právo na slevu z ceny je nutné veškerá práva uplatnit včas, tedy v záruční lhůtě u rychle se kazícího zboží je nutné právo uplatnit nejpozději druhý den po koupi

24 REKLAMAČNÍ PROCES u věcí použitých může prodávající zkrátit záruční lhůtu na 12 měsíců, ale je nutné uvést tento fakt do dokladu o koupi doba od přijetí věci v rámci reklamačního procesu až do jeho konce se do záruční lhůty nepočítá pokud dojde k výměně produktu, začíná běžet nová záruční lhůta

25 LITERATURA MULAČOVÁ, V., P. MULAČ a kol. 2013. Obchodní podnikání ve 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 520 s. ISBN 978-80-247-4780-4. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. 2011. [online]. 2011 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.mpo.cz PÍCHA, K. 2005. Spotřebitelské teorie a reálie: podpůrný text ke studiu. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

26 DĚKUJI ZA POZORNOST