ZS1MK_DIVZ Didaktika pro IVZ

Prezentace na téma: "ZS1MK_DIVZ Didaktika pro IVZ"— Transkript prezentace:

1 ZS1MK_DIVZ Didaktika pro IVZ
Témata: Učitelovo pojetí výuky předmětů o přírodě a společnosti Žákovo pojetí učiva (nejen) o přírodě a společnosti Didaktické prostředky ve výuce předmětů učení o přírodě a společnosti Hodnocení ve výuce předmětů učení o přírodě

2 Navrhněte, jak může učitel tyto cíle naplňovat.
Cíle předmětů učení o přírodě a společnosti viz. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých Navrhněte, jak může učitel tyto cíle naplňovat.

3 Pojetí výuky vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a Člověk a svět práce
Co (výběr, obsah a rozsah učiva), kdy (ve kterém ročníku) a jak (metody, formy, přístup) žáky učit Co učit a kdy učit – dnes dáno RVP pro ZV a především Školními vzdělávacími programy ►Z čeho učitelé vycházeli při tvorbě ŠVP? ►V čem by se měly lišit ŠVP od původních celostátně platných vzdělávacích programů Základní škola a Obecná škola? ►Vyhovují aktuálně vydávané učebnice různým ŠVP? ►Může vézt rozdílnost školních vzdělávacích programů k problémům při přechodu z jedné školy do druhé? Jak učit – je na každém učiteli, jakým způsobem zprostředkuje žákům výchovně vzdělávací cíle – jaký přístup zvolí. Od zvoleného přístupu se odvíjí výběr výukových metod a organizačních forem, ale také od prostorových a časových možností, dostupnosti didaktických prostředků a charakteru žákovského kolektivu. Které dva přístupy využívané ve výuce předmětů o přírodě a společnosti rozlišujeme?

4 Se kterým z přístupů jste se nejčastěji setkali jako žáci?
Transmisivní přístup Nové poznatky jsou cílem, kterého je třeba dosáhnout – učitel je předkládá již v hotové podobě prostřednictvím výkladu a učebnic. Učitel je ve třídě ten, kdo určuje pravidla, kontroluje a hodnotí práci žáků. Učitel vyučuje celou třídu stejným způsobem – především hromadně. Žák je považován za pasivního příjemce, nepočítá se s jeho předchozí znalostí a zkušeností. Rodiče jsou pouze informováni o výsledcích výuky, případně kázeňských problémech. Konstruktivistický přístup Nové poznatky jsou nástrojem porozumění světu a sobě. Žáci sami objevují, poznávají, experimentují, ověřují. Učitel je ve třídě ten, kdo usměrňuje učení žáků, společně se žáky kontroluje a hodnotí jejich individuální pokroky. Učitel koordinuje učení žáků - žáci pracují individuálně, ve dvojicích, skupinách, hromadně, žáci mohou spolupracovat. Žák se aktivně konstruuje vlastní poznání na základě svých zkušeností vlastním způsobem. Rodiče jsou pro učitelem partnerem při vzdělávání svých dětí. Se kterým z přístupů jste se nejčastěji setkali jako žáci? Který z přístupů nejčastěji využíváte ve své výukové praxi? Který z přístupů vede podle vás k rozvoji klíčových kompetencí (osobnosti), pochopení učiva i nácviku dovedností?

5 Porovnejte jedno téma, jak bylo zpracováno různými autory v učebnicích Prvouky pro žáky 3. ročníku.
Která z učebnic: a) uvádí více pojmů – vypište které b) uvádí více faktů, konkrétních příkladů c) prezentuje obrázky pouze doplňující text d) prezentuje obrázky vedoucí k zamyšlení žáků e) počítá s předchozími znalostmi a zkušenostmi žáků. f) je založena na transmisivním přístupu ve výuce g) je založena na konstruktivistickém přístupu ve výuce

6 Prvouka 3, nakladatelství Fraus

7

8 Prvouka 3, nakladatelství Alter

9

10 a) uvádí více pojmů? Fraus: vytrvalé, jednoleté
Která z učebnic: a) uvádí více pojmů? Fraus: vytrvalé, jednoleté Alter: vytrvalé, dvouleté, jednoleté b) uvádí více faktů, konkrétních příkladů? Alter: Borovice osinatá se dožívá až 4000 let, …) c) prezentuje obrázky pouze doplňující text? Alter: vývoj hrachu jen okrajově souvisí s tématem d) prezentuje obrázky vedoucí k zamyšlení žáků? Fraus: zobrazují reálné situace, se kterými se žáci mohou ztotožnit, inspirují k dalším činnostem e) počítá s předchozími znalostmi a zkušenostmi žáků? Fraus f) je založena na transmisivním přístupu ve výuce? Alter g) je založena na konstruktivistickém přístupu ve výuce? Fraus

11 Žákovo pojetí učiva - prekoncepty
Jaká je představa žáka o určitém ději, jevu a podobně. PREKONCEPTY jsou založeny na předchozích zkušenostech žáků – ze školy, televize, internetu, sociokultúrním prostředí v rodině, zájmových aktivitách žáků a dalších – tedy různí žáci mohou mít různé prekoncepty. Jak lze zjišťovat prekoncepty žáků: - Rozhovor se žáky – skupinový nebo individuální - Výtvarný, případně dramatický, projev - Dvouúrovňový didaktický test - Grafické strukturování učiva (pojmová mapa) - Projektivní techniky (nedokončené věty, záměrně neurčitá zadání,…) - Interakční analýza – analýza záznamu hodiny jak učitele, tak žáků Proč zjišťovat prekoncepty žáků? Vstupní – východisko pro přípravu výuky, motivace pro žáky. Průběžné – kontrola pochopení probíraného učiva žáky, odhalení případných miskoncepcí v průběhu výuky tématu. Výstupní - kontrola pochopení probíraného učiva žáky, odhalení případných miskoncepcí po probrání tématu.

12 VÝUKOVÉ FORMY Dělení organizačních forem podle SOCIÁLNÍHO HLEDISKA
Hromadná (frontální) výuka Skupinová (kooperativní) výuka Partnerská výuka Individuální výuka Individualizovaná výuka Dělení organizačních forem podle NORMATIVNÍHO HLEDISKA Výuka ve třídě (vyučovací hodina) Beseda Vycházka, terénní výuka (přírodovědná, vlastivědná, komplexní) Exkurze Výukový program (model zkušenostního učení) Laboratorní práce Práce na školním pozemku Projektová výuka Mimoškolní formy práce

13 Ověřte si, že dovedete správně pojmenovat organizační formy podle sociálního hlediska.
Forma HROMADNÁ Žáci pracovali skupinově a nyní sedí všichni na koberci a jednotlivé skupiny prezentují výsledky své práce. Žáci sedí v lavicích, na tabuli je tajenka, jednotlivci se hlásí a chodí doplňovat chybějící slova na tabuli. Jeden z žáků si doma připravil referát na dané téma a teď jej prezentuje ostatním. Žáci sedí v kruhu na židlích a hrají hru Ovocný koš. Žáci mají před sebou ve dvojicích váhy a dle pokynů učitele provádí (krok za krokem) měření hmotnosti daných předmětů). Žáci sedí v lavicích a píší písemku. Učitel stojí před tabulí s obrázkem houby a vykládá žákům o houbách.

14 VÝUKOVÉ METODY METODY SLOVNÍ - vyprávění - výklad
-    přednáška (žákovský referát) -    práce s textem (učebnicí) -    práce s pracovním listem -    pojmové mapy -    rozhovor (motivační, sokratovský, heuristický) -    diskuse -    didaktické hry (slovní) METODY NÁZORNĚ DEMONSTRAČNÍ -    pozorování, předvádění -    práce s obrazem (učebnicí) -    instruktáž -    řízené objevování na základě pozorování -    inscenační -    didaktické hry (senzorické) METODY DOVEDNOSTNĚ PRAKTICKÉ -    napodobování -    manipulace (s obrazy, modely, přírodninami) -    pokus žákovský (laborování, experimentování) -    řízené objevování na základě manipulace a experimentování -   didaktická hra (motorická) -   produkční činnosti

15 Ověřte si, že dovedete správně pojmenovat organizační formy podle sociálního hlediska.

16 Téma: Měření délky Ročník: IV.
Scénář hodiny: Úvod -    Učitel pozve žáky na koberec, kde jsou na zemi jsou na rozstříhané lístky. Vyzve žáky, aby si každý jeden z nich vybral a prohlédl si jej. Na každém je napsána nějaká jednotka. Mají za úkol najít dva další spolužáky se stejnou hodnotou - (pro 15 žáků). mm, cm, dm, m, km. Tito žáci nadále spolupracují. Hlavní část -        Učitel rozdá žákům 5 kopií textu:  „Z básničky se ztratila některá slova – jednotek délky. Přečtěte si nejprve celou básničku a doplňte chybějící slova tak, aby byla básnička pravdivá (příloha č.1)  Básnička o podivné rodině DÉLKOJEDNOTKOVÝCH. - nejprve si celou básničku přečtěte a potom teprve doplňte jména členů této rodiny. Žil jednou jeden táta ………………, syn jeho desetkrát menší,……………… Vnuka měl také - ………………, stokrát byl menší nežli on. A malé pravnouče, hlas jak zvon, tisíckrát menší ……………… Ale i táta, tenhle ………………, měl svého dědu, starého jak slon, ten jmenoval se ………………, tisíckrát větší byl nežli on.

17 Učitel napíše básničku na tabuli, pokud bude mít dojem, že žáci jsou již
hotovi, práci přeruší a vyzve žáky ke kontrole. Postupně vyvolává různé žáky a ti také dopisují správná slova na tabuli. Doplňují také předepsanou tabulku převodů jednotek. 1km =1000m m=100cm=1000dm=10000mm dm=10cm=100mm Převádění jednotek – nejsilnější žák ze skupiny jde na koberec, kde má s ostatními žáky speciální úkol. Další dva dostanou příklady na převádění jednotek , které společně řeší (mohou použít tabulku jednotek napsanou na tabuli) Po skončení zavolají třetího z koberce, aby jejich převody zkontroloval, případně opravil. Teprve zkontrolovaný úkol mohou odevzdat učiteli. m = ____________km cm=___________mm 165 dm= _____________cm dm=___________mm 320 mm= _____________cm 6 km=________________cm 7600 cm= _____________m m=__________cm 292 dm= _____________cm mm= _____________m 38000 m= ____________mm dm= ____________cm 35 km= ____________m 76 cm=_____________mm 48 km=____________dm 2 km=________________mm

18 Učitel prohodí práce jednotlivých skupin, probíhá společná kontrola výsledků
na tabuli - žáci dopisují správné výsledky, ostatní kontrolují.         Povolání, kde se využívá měření délky – speciálním úkolem žáků na koberci bylo vymýšlení a zapsání co nejvíce povolání, kde je důležité umět změřit délku a také se domluvit, jak by se tato povolání dala předvést pantomimou. Pomohou jim také různá měřidla délky, která mají k dispozici. Nyní tito žáci předvádí ostatním pantomimu, dvojice v lavici zapisuje, o jaké povolání se jedná a jak se jmenuje použité měřidlo. (následuje společná kontrola). Měříme délku a šířku na vlastní těle – Učitel: „S pomocí spolužáků změř krejčovským metrem různé části svého těla a zjištěné údaje zapiš do pracovního listu, nezapomeň splnit i další úkoly z pracovního listu Učitel pracovní list ukáže a vysvětlí jednotlivé úkoly, také vysvětlí, že délku chodidla nejlépe změří překreslením na papír a poté přeměřením. Průběžně prochází mezi žáky a kontroluje a pomáhá jim s měřením .

19

20 Závěr -   Všichni sedí opět na koberci s pracovními listy. Učitel klade otázky:– Kdo si myslíte, že .. je nejvyšší, nejmenší, má nejdelší – nejkratší chodidlo, nejširší – nejtenčí pas…. Žáci odpovídají, hned dochází ke kontrole pomocí pracovních listů. Dále učitel pokračuje, otázkou, zda je důležité umět přeměřit části našeho těla a proč – žáci by měli odvodit, že je to důležité kvůli velikostem oblečení a bot. Poté mohou zkontrolovat, zda také údaje na jejich oblečení a botách souhlasí s tím, co zjistili v tabulce. Může jim přinést na ukázku také katalog oblečení (např. Quelle) Nechá žáky zhodnotit, jak se jim ve výuce vedlo a kde si myslí, že by mohli své znalosti a dovednosti z dnešní výuky co nedříve použít.

21 Typy vyučovacích hodin
Fáze Motivace Expozice Fixace Aplikace Hodnocení Fáze Motivace Fixace Aplikace Hodnocení Fáze Motivace Expozice Fixace Hodnocení V některých hodinách se zaměřujeme především na expozici – probírání nového učiva, nácvik dovedností, v jiných zase věnujeme prostor pouze fixaci a aplikaci získaných vědomostí a dovedností. V závislosti na charakteru hodiny volíme vhodné metody a formy a jejich řazení. Jaký charakter měla prezentovaná vyučovací hodina?

22 Jednou za čas provádíme u žáků SUMATIVNÍ HODNOCENÍ
V žádné z vyučovacích hodin by nemělo chybět FORMATIVNÍ HODNOCENÍ - verbální i nonverbální - ze strany učitele, spolužáků i žáků samotných - postupně by mělo převažovat sebehodnocení vlastní práce - mělo by vézt žáky k hledání cest k vlastnímu zlepšení, ale také uvědomění si vlastních možností Jednou za čas provádíme u žáků SUMATIVNÍ HODNOCENÍ nejčastěji za účelem závěrečného známkování úroveň objektivity hodnocení závisí na zvolených diagnostických nástrojích měli bychom být citliví při zveřejňování výsledků sumativního hodnocení žáci by měli být předem obeznámeni s KRITÉRII HODNOCENÍ Který z typů hodnocení se častěji uplatňuje v konstruktivistickém a transmisivním přístupu ve výuce? Rozhodněte, který z diagnostických nástrojů lze použít k formativnímu a sumativnímu hodnocení.

23

24

25

26 Příklad sebehodnotícího testu