Badatelsky orientovaná výuka ve školním a neformálním vzdělávání CZ.1.07/2.3.00/45.0035 Natoč to aneb S kamerou (třeba) na pokusy Předpokladem dobrého.

Prezentace na téma: "Badatelsky orientovaná výuka ve školním a neformálním vzdělávání CZ.1.07/2.3.00/45.0035 Natoč to aneb S kamerou (třeba) na pokusy Předpokladem dobrého."— Transkript prezentace:

1 Badatelsky orientovaná výuka ve školním a neformálním vzdělávání CZ.1.07/2.3.00/45.0035 Natoč to aneb S kamerou (třeba) na pokusy Předpokladem dobrého výsledku při tvorbě jakéhokoliv audiovizuálního díla je SCÉNÁŘ! Základním krokem před tvorbou scénáře je stanovení autorského záměru. Autorský záměr by měl pregnantně a jednoznačně odpovědět na TŘI základní otázky|: CO? bude předmětem zpracování, PROČ? -co přinese zpracované téma cílové skupině, JAK? tento předmět tvůrčím způsobem ztvárnit.

2 Badatelsky orientovaná výuka ve školním a neformálním vzdělávání CZ.1.07/2.3.00/45.0035 Co je to scénář? Všeobecně se dá scénář označit za „schéma“ nějaké události či díla. V uměleckém odvětví (film, televize, divadlo) je scénář literární předlohou budoucího díla. Je to jakýsi návod sloužící k výrobě filmu, divadelní hry nebo televizního pořadu. Druhů scénářů je celá řada: filmový, televizní, divadelní, komiksový aj.

3 Typy scénářů Literární scénář vzniká jako první a tvoří základ budoucího filmu. Je dílem scenáristy. Je v něm obsažený příběh předpokládaného filmu včetně dialogů postav. Slouží čtenáři (režisér, producent, herec,...) k tomu, aby si udělal jasnou představu o ději budoucího díla. Tento scénář neříká "jak točit", ale pouze naznačuje "co točit". Technický scénář vzniká na základě scénáře literárního a na jeho vypracování se podílí více osob: především režisér s kameramanem. Technický scénář už obsahuje konkrétní "povely" jak a co točit. Stejně jako literární scénář obsahuje popisy scén a dialogy, navíc jsou zde však uvedené některé technické termíny, jako druhy záběrů [D (detail), C (celek), PD (polodetail)], popisy pohybů kamery, zvuky apod. Film se tedy již točí především podle technického scénáře a scénář literární slouží hercům.

4 Scénář Scénář audiovizuální díla, reportáže, atd. se více podobá scénáři technickému. Hlavním důvodem je jakýsi "zvyk", úzus a časový horizont - na realizaci TV projektů je mnohem méně času. Televizní scénář je většinou rozdělen na dvě poloviny. V levém sloupci se popisuje vizuální stránka děje - tedy obraz (to co vidíme) a v pravém sloupci se zase popisuje zvuk (dialogy, hudba, ruchy, atd.). U rozsáhlejších, náročnějších formátů je požadován i scénář technický, který se však vzhledem zásadně neliší od toho prvotního scénáře. V televizním scénáři se na rozdíl od filmového daleko lépe hledá.

5 Forma scénáře Scénář je obvykle rozdělen na dva sloupce: levý - obrazová část pravý - zvuková část Obrazová část obsahuje řazení záběrů či sekvencí, možných situací, které lze předpokládat nebo vyvolat (eventuálně s technicko-organizačními pokyny). Zvuková část obsahuje komentář (konečná verze je stejně až po střihu) nebo nástin dialogů či výpovědí. Je možné uvést i další zvukové výrazové prostředky.

6 Námět Námět je literární útvar, který dává předpoklad pro vypracování scénáře. Slouží k ujasnění a ke zpřesnění záměru. Definuje základní smysl a cíl (záměru) pořadu (příspěvku). Představuje jasnou myšlenku o obsahu díla, o jeho stavbě, obrazovém pojetí, zvukové stránce a to vše i s ohledem na možnosti a požadavky natáčení. Z námětu musí jasně vyplývat, o jaký druh díla půjde, komu je určen a jaké má být jeho vyznění. Mělo by být patrné, že námět je již výsledkem určité práce, že tvůrce je s látkou seznámen podrobněji. Maximální rozsah cca 5 stran A4..

7 Synopse, bodový scénář Synopse Dále rozvádí námět, může být fází mezi námětem a scénářem. Popisuje stručný obsah v časovém sledu hlavních scén Obsahuje charakteristiku hlavních postav Maximální rozsah cca 20 stran A4. Bodový scénář Bodový scénář je literární útvar podobný seznamu, který vystihuje co možná nejpřesněji metodu a technicko-organizační podmínky k realizaci námětu. Naznačuje výchozí stanoviska, okruh situací a osob, se kterými je možné počítat, v případě rozhovorů výčet v úvahu připadajících otázek. Bodový scénář může být i fází mezi námětem a scénářem..

8 Kdo musí umět číst ve scénáři Výrobní nebo též filmový štáb je organizační útvar založený za účelem výroby audiovizuálního díla. Hierarchie štábu Nejvýše situovanou profesí v hierarchii filmového štábu je producent, který ale není jeho součástí. Funkcí producenta je dodat na výrobu filmu finanční prostředky, ale sám se tvorby neúčastní. Producentovi je podřízen i režisér, který sám je ovšem vedoucím hlavního organizačního štábu a je nadřízen všem členům filmového štábu. Členové úzkého výrobního štábu: režisér vedoucí výroby (produkční) redaktor, reportér, moderátor kameraman mistr zvuku střihač

9 NATÁČECÍ PLÁN Nedílnou součástí audiovizuální tvorby je natáčecí plán Při tvorbě krátkých reportáží s jednoduchým obsahem postačí stručný natáčecí plán. Součástí natáčecího plánu jsou: - kontakty na členy výrobního štábu - navrhované lokace (místa určená k natáčení) - termíny natčení v daných lokacích - kontakty na účinkující, respondenty - termíny a místa postprodukce (tj. dokončovacích prací – střih, ozvučení, atd.)

10 EXPLIKACE Explikace v procesu audiovizuální tvorby je příprava výrobního štábu na natáčení. K dispozici již mají všichni zúčastnění jak scénář, tak i technický scénář a natáčecí plán, nad kterým společně diskutují, vyjadřují se k jednotlivým sekvencím a popř. upravují jeho jednotlivé složky.