Financování regionálního školství

Prezentace na téma: "Financování regionálního školství"— Transkript prezentace:

1 Financování regionálního školství

2 Školská právnická osoba
Zřízena podle školského zákona Hlavní činnost: poskytování vzdělávání Zřizovatel: ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí,jiná právnická osoba Zřizovací listina/zřizovatelská smlouva Vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob

3 Zřizovací listina musí obsahovat:
Název a sídlo školské právnické osoby Název, sídlo a identifikační číslo zřizovatele Označení statutárního orgánu Druhy a typy škol a školských zařízení Předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti Vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti Počet členů rady V případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele Vymezení doby na kterou je zřízena

4 Orgány školské právnické osoby
Zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel Jinou právnickou osobou – ředitel a rada.

5 Hospodaření špo Příjmy Finanční prostředky ze státního rozpočtu
Finanční prostředky z rozpočtů úsc Příjmy z hlavní a doplňkové činnosti Finanční prostředky přijaté od zřizovatele Úplata za vzdělávání a školské služby Příjmy z majetku Dary a dědictví

6 Peněžní fondy školské právnické osoby
Může vytvářet peněžní fondy Vždy vytváří rezervní a investiční fond, špo zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí také fond kulturních a sociálních potřeb. Převod do následujícího roku

7 Financování regionálního školství
Vícezdrojové (samospráva, fondy EU, státní rozpočet (98-99 %) Normativní metoda od roku 1992 Priority financování : Zajištění probíhající kurikulární reformy Zajištění růstu výdajů na učební pomůcky, učebnice a školní potřeby poskytované bezplatně Zajištění srovnatelnosti výdajů na jednoho žáka ve veřejném a soukromém (resp. církevním sektoru) RgŠ.

8 Výdaje na rozvojové programy
Účelově zaměřené programy (MŠMT každoročně) Financování z ESF Programovací období Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost (OP VK) 2 132 mil Eur (finanční spoluúčast 15 % mil) (?) OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Praha-Adaptabilita

9

10 Legislativní úprava Zákon 561/2004 Sb., školský zákon
Zákon 218/2000 a 250/2000 o rozpočtových pravidlech Zákon 306/1999 Sb.

11 Financování ze státního rozpočtu
Kapitola 333 – % celkových výdajů státního rozpočtu Výdaje regionálního školství – 65 – 67 % kapitoly Úhrada přímých nákladů Platy, mzdy a náhrady mezd, odmeny, soc a zdrav pojištění, zvýšené náklady spojené s výukou dětí ZP, na učební pomůcky a potřeby, vzdělávání pedagogických pracovníků, služby související s rozvojem školy a kvalitou vzdělávání.

12 Ostatní neinvestiční výdaje
Výdaje na povinné pojištění zaměstnanců Výdaje na školení zaměstnanců Ostatní výdaje (ochranné pracovní oděvy, cestovné, stravování) Výdaje instruktorů na lyžařský výcvik

13 Výdaje z MŠMT Republikové normativy
Normativní rozpis rozpočtu regionálního školství - odstranění neodůvodněných mezikrajských rozdílů Odstupňovány podle věku (ne podle druhu školy)

14 Pravidla rozpisu rozpočtu
Kombinace výkonového a programového financování Systém výkonového financování – republikové normativy Systém programového financování – rozvojové programy

15 Způsob poskytování fin. prostředků
Podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých formách a oborech. Nad rozsah hradí PO, které vykonávají činnost škol z dalších fin. prostředků zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popř. jiných osob

16 Republikový normativ Republikové normativy (dále RN) podle § 161 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů stanovuje ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii.

17 Věkové kategorie a) dítě v předškolním vzdělávání (tzn. kategorie 3-5 let), b) žák plnící povinnou školní docházku (tzn. kategorie 6-14 let), c)žák v denní formě středního vzdělávání s výjimkou žáka plnícího povinnou školní docházku; bez žáků v denní formě nástavbového studia (tzn. kategorie let), d) student v denní formě vyššího odborného vzdělávání (tzn.kategorie 9-21 let), e) dítě, žák, student umístěný v krajských zařízeních ústavní výchovy (KZÚV) pro děti a mládež (tzn. kategorie 3-18 let v KZÚV).

18 Objem normativních výdajů 2007
KZÚV – počet lůžek v krajských zařízeních ústavní péče

19 Normativy pro rok 2008 Rozšíření výuky – v kategorii 6-14 – o 190 mil Kč 2 hod týdně v každém ročníku 4 letého gymnázia – 148,616 mil Kč

20 Soustava republikových normativů pro rok 2008

21 Normativní rozpis výdajů RgŠ ÚSC na rok 2008

22 Současně s normativním rozpisem budou rozepsány i prostředky na dva plošné rozvojové programy, a to na rozvojový program Podpora řešení dopadu meziročního snížení počtu žáků a s ním spojené nutnosti snižování počtu zaměstnanců regionálního školství zřizovaného územně samosprávnými celky (cca 390,6 mil. Kč) a na rozvojový program Podpora řešení specifických problémů regionálního školství (cca 124,9 mil. Kč), čímž bude rozepsáno celkem cca 72,0 mld. Kč, což představuje 99,27 % disponibilních zdrojů.

23 Rozvojové programy Na rozvojové programy vyhlašované pro oblast RgŠ je v rozpočtu přímých výdajů na rok 2008 vyčleněno cca 768,3 mil. Kč (v tom: 704,9 mil. Kč na rozvojové programy zajišťované skupinou 2 a 63,4 mil. Kč na program zajišťovaný skupinou 5), což je 1,06 % celkových disponibilních rozpočtových zdrojů RgŠ ÚSC

24

25 Krajské normativy Stanoví KÚ jako výši výdajů připadající na jednotku výkonu na kalendářní rok Jednotka výkonu: 1 dítě, žák, student Stravovaný, lůžko, třída Součástí normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků, studentů.

26 Princip stanovení krajských normativů
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů Rozsah přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti Naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních.

27 Krajské normativy Vyhláška o krajských normativech
Jednotka výkonu (paragraf 1 vyhlášky)

28 Rozhodný ukazatel pro stanovení krajských normativů
- průměrný počet jednotek připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np) průměrný počet jednotek připadajícího na nepedagogického pracovníka (No) Průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) Průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) Průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV)

29 Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu na 1PP
Se stanoví z: průměrného počtu dětí/studentů (Ž) Průměrného počtu vyučovacích hodin (H) Průměrného počtu hodin přímé výuky (přímé speciálně pedagogicko-psychologické (VP) NP = Ž * VP/H

30 Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu
Na každou jednotku 1 krajský normativ (základní částka + příplatek) U VOŠ – normativy zvlášť pro jednotlivé obory U šestiletého a osmiletého gymnázia – zvlášť pro nižší a vyšší stupeň

31 Krajský normativ ONIV (v Kč na žáka)

32 Odměňování Právní předpisy: Zákoník č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách Nařízení vlády č. 586/2006, kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady Nařízení vlády č. 567/2006 o minimální mzdy,..

33 Nařízení vlády č. 564/2006 A) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, b) způsob zařazování do platových tříd, c) podmínky pro určení započitatelné praxe, d) podmínky pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy a určení platového tarifu pro zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti, a pro zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce, e) stupnice platových tarifů, f) výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, g) rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny.

34 Kvalifikační předpoklady
1. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání 2. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání 3. platová třída: střední vzdělání 4. platová třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání 5. platová třída: střední vzdělání s výučním listem 6. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem 7. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou 8. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou 9. platová třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou 10. platová třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání

35 Kvalifikační předpoklady
11. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu 12. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu 13. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 14. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 15. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 16. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.

36 Nárokové složky platu 1) Platový tarif (zařazení do platové třídy a platového stupně) Platová třída – podle kvalifikace (16) Platový stupeň – počet let praxe (12) 2) Příplatek za vedení ředitel školy (3.000 –7.000) Zástupce ředitele (2.000 – 5.500) Zástupce (ve vymezeném rozsahu) (1.000 – 4.000) 3) Zvláštní příplatky ve speciálních školách Funkce třídního učitele Funkce třídního učitele na speciální ZŠ 4) Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah 5) Příplatek za specializované činnosti

37 Nenárokové složky platu:
1. Osobní příplatek za velmi dobré výsledky všeobecně uznávaný odborník 2. Mimořádné odměny za výborně odvedenou práci (jednorázově)

38 Nárokové složky 89 %, 11 % nenárokové složky

39 Přehled rozdělení počtu pracovníků a průměrná výše platu a nenárokové složky platu za RgŠ

40

41 Vliv platů vedoucích pracovníků na průměrný měsíční plat zaměstnanců

42

43 Podíl jednotlivých typů škol a školských zařízení – pohyb zaměstnanců oproti 1. Pololetí 2007

44 Průměrný měsíční plat

45 Nejvyšší průměrný plat v RgŠ ÚSC byl zjištěn u Hl. m. Prahy 19 873 Kč,
Nejnižší průměrný plat v RgŠ ÚSC byl zjištěn v Pardubickém kraji Kč. nenároková složka platu se celkově zvýšila z  1 720 Kč na 1 933 Kč, tzn. o 213 Kč, (tj. o 12,4 %), z toho u krajského školství se zvýšila z  2 212 Kč na 2 416 Kč, tzn. o 204 Kč, (tj. o 9,2 %) a u obecního školství se zvýšila z  1 423 na 1 641 Kč, tzn. o 218 Kč, (tj. o 15,3 %), přičemž: ü        osobní příplatky se zvýšily o 77 Kč, tj. o 6,2 %, ü        odměny se zvýšily o 135 Kč, tj. o 27,7 %.

46 Průměrný měsíční plat v porovnání k průměrné měsíční mzdě v ČR
·              podnikatelská sféra Kč ·              nepodnikatelská sféra Kč, vyplývá že: Ø      celkový průměrný měsíční plat zaměstnanců regionálního školství, který dosáhl výše Kč představuje podíl 82,5 % k průměrné mzdě v České republice (v tom 81,1 % k podnikatelské sféře a 88,3 % k nepodnikatelské sféře), Celkový průměrný plat pedagogických pracovníků regionálního školství (22 638,- představuje 96,1 % průměrné mzdy v ČR)

47

48

49 Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících
Vymezuje pedagogického pracovníka Stanoví předpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka Ředitele Odborná kvalifikace pro jednotlivé stupně škol Další vzdělávání

50 Úroveň vzdělání učitelů
Minimální kvalifikační normou na prvním a druhém stupni ZŠ je vysokoškolské vzdělání (zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících) Pedagogičtí pracovníci bez požadované akreditace pokud budou přijímáni do zaměstnání by měli být zařazeni do zvláštní kategorie „asistent“ nebo „čekatel“ s výrazně odlišným platem, a neprodleně zahájit studium k získání příslušné kvalifikace. Pedagogické vzdělání se neposkytuje pouze na pedagogických fakultách, ale také na filozofických a teologických.

51 Další vzdělávání učitelů
Upraveno zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících „Pedagogičtí pracovními mají po dobu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci“. (p 24) Další vzdělávání se uskutečňuje: Na vysokých školách (na základě akreditace) Samostudiem Dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu, v případě učitelů zdravotnických studijních oborů

52 Stárnutí učitelských sborů
Nepříznivá věková struktura Stále více mladých pedagogů opouští svůj obor Nedostatečná obnova učitelského sboru Na 2. Stupni ZŠ a SŠ 1/3 učitelů starších 50 let. Předpoklad – věk učitelů odráží délku učitelovy praxe 2 přístupy: zkušenější (starší) učitelé vnášejí do vzdělávacího procesu vyšší kvalitu práce, jsou pro celkovou efektivnost vzdělávacího systému přínosem Efekt vyhasínání – profesní konzervatismus a neochota ke změnám. Problém i v jiných evropských zemích. (Německo, Itálie, Švédsko)

53 Nedostatečná kvalifikovanost pedagogů
Absolventi pedagogických fakult do škol často nenastupují 73,6 % absolventů PF MU Mladý učitel zhruba ,- Kč Max. plat až po 32 letech praxe. 20 % kvalifikovaných učitelů nepracuje ve školství. 15 % nekvalifikovaných pedagogů na ZŠ v ČR za rok 2004 Nad 10 % Belgie, Finsko, Slovenská republika, Švédsko. Kariérní řád - zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. (učitelé musí do pěti let od platnosti začít studovat vysokou školu, konkrétně pedagogický nebo psychologický obor.

54 Feminizace ve školství
Kromě vysokých a středních odborných učilišť ve školství převládají ženy Čím vyšší typ školy, tím větší podíl mužů mezi učiteli (ženy mezi vysokoškolskými pedagogy 36,3 %) U řídících pozic ve školství podíl žen klesá. Mezi zástupci ředitelů ZŠ 71,6 % Mezi řediteli ZŠ 55,5 % Zástupci ředitelů SŠ 46,6 % Řediteli SŠ 23,0 % Rektorky 18,8 %