Úvod do studia- 3. seminář Definice tématu Robert Zbíral.

Prezentace na téma: "Úvod do studia- 3. seminář Definice tématu Robert Zbíral."— Transkript prezentace:

1 Úvod do studia- 3. seminář Definice tématu Robert Zbíral

2 Účel písemné práce cílem není něco popsat!!! –nepředáváme obecně známé informace –analýza, kritický pohled, hodnocení stavu vědecky pojmout určitý (netriviální) problém –ideálně: přispět ke stavu vědění –akceptovatelné: kompilát, ale: zpracování širokého spektra dostupné literatury logická a srozumitelná struktura textu vysoká informativní hodnota klíč: soustředit se na zvolené téma!!!

3 Téma: checklist tzv. predeterminanty –zadané téma?:ANO / NE –určení práce?druh textu –délka práce?:X slov / stran subjektivní skutečnosti –chci být nejlepší?ANO / NE –chci začínat od nuly?ANO / NE –mám nějakou zvláštní znalost?ANO / NE –zkušenosti s psaním?ANO/ NE –kolik mám času?X dnů –mohu s někým konzultovat?ANO / NE –najdu potřebné zdroje?ANO / NE

4 Obecná vs specifická témata obecné: Ústava ČR v proměnách času –výhody něco o tom vím / dokážu si představit, o co jde snadnější fáze přípravy a začátku psaní spousta zdrojů, lehce dohledatelných specifické: Vliv odkazu ústavy ČSR z roku 1920 při přípravě nové ústavy ČR –výhody lze přijít s něčím novým menší hrozba zahlcení autora snazší přistoupit k analýze vztah délky a vymezení tématu pozor na tzv. nezpracovatelná témata –dvě varování viz učebnice –superspecifická: např. „Odvolatelnost poslanců v ČR“

5 Jak zúžit téma (a neztratit se)? tématicky –kdo co činí, souvislosti, vrstvy –např. Ústavní soud soudci, judikatura, aparát, funkce atd. časově –zachovat logiku výběru i členění –pozor na přítomnost a budoucnost (lépe se vyvarovat) geografické: dle množství případů –jeden subjekt: případová studie (Správa konkurzní podstaty v ČR) –dva subjekty: komparace (Správa konkurzní podstaty v ČR a SR) –více podobných zemí: komparace vysvětlující odlišnosti (Správa konkurzní podstaty v ČR, SR a Maďarsku) –více rozdílných zemí: komparace vysvětlující stejný vývoj (Správa konkurzní podstaty v Rusku, Japonsku a Nigérii) –široké spektrum subjektů: kvantitativní metody (Správa konkurzní podstaty v zemích WTO)

6 Pomůcky při tvorbě tématu výzkumná otázka –jednoduše: o co mi v práci jde? (pamatovat- babiččina bábovka…) ne popsat XY, zabývat se XY, cílem zkoumat XY –podmínky: relevantní k tématu (či dle zadání), ověřitelnost, jednoduchost, prvek motivace –příklad téma: Vývoj státního dluhu České republiky VO: Přispěly k nárůstu státního dluhu vlády ODS nebo ČSSD? hypotéza –návrh vysvětlení určité skutečnosti, v práci se následně ověřuje (potvrzuje/vyvrací) –věta oznamovací a určitost, testovatelnost (ano/ne), vztah mezi zkoumaným jevem (závislá proměnná) a jevem ovlivňujícím (nezávislá proměnná) –příklad: Složení vlády nehraje z hlediska míry nárůstu státního dluhu roli. –závislá prom.: růst dluhu –nezávislá: složení vlády vs: Narůstající státní dluh zvyšuje šanci pravicových stran sestavit vládu.

7 Příklad vymezení tématu Vstup Turecka do Evropské unie –příliš obecné, mnoho vrstev –základní roviny kdo hraje roli: Turecko, EU, členské státy čeho se týká: právo, ekonomika, zahraniční politika, náboženství atd. jaký ontologický přístup: racionalismus, konstruktivismus atd. podtéma: Islám a přistoupení Turecka –co se mi zdá zajímavé? cílem je to vysvětlit –nejlepší varianta: zformulovat problém otázkou (tzv. výzkumná otázka)

8 Příklad vymezení tématu členské státy –liší se podpora vstupu Turecka podle toho, jaké politické síly jsou v daném členském státě u moci? hypotéza: křesťansko-demokratické strany (vlády) jsou proti –ovlivňuje hrozba islámu podporu vstupu Turecka mezi českým obyvatelstvem? hypotéza: na Čechy jako většinové ateisty to nemá vliv Turecko –přispívá snaha o vstup do EU k větší radikalizaci islámu v Turecku? hypotéza: evropeizace Turecka vyvolaná snahou o přistoupení k EU vyvolává reakci radikálních islámských kruhů Evropská unie –snaží se instituce EU (Komise) potlačit otázku náboženství v přístupovém procesu? hypotéza: racionalistické argumenty pro/proti rozšíření Turecka jsou snadněji „marketingově“ zvládnutelné pro veřejnost i politiky členských států vstup Turecka ve všech případech slouží pouze jako „záminka“ k výzkumu –rozdíl mezi závislou a nezávislou proměnnou