Podpora plavání na ZŠ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání

Prezentace na téma: "Podpora plavání na ZŠ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání"— Transkript prezentace:

1 Podpora plavání na ZŠ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, Praha 1 • tel.: •

2 Legislativa § 2 odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů Pokud škola zařadí do ŠVP základní plaveckou výuku, uskutečňuje ji v rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin celkem během prvního stupně V současné době není zařazení plavecké výuky povinné. Je stanoven min. rozsah vyučovacích hodin v rámci 1 st. ZŠ: Příklad: Délka výuky hod v roce týdnů v roce hod výuky 1 ročník min. 40 hod 20 týdnů 2 hod 2 ročníky min. 20 hod 10 týdnů 2 hod 4 ročníky min. 10 hod 5 týdnů 2 hod 5 ročníků min. 8 hod 4 týdnů 2 hod

3 Možnosti realizace plavecké výuky
O způsobu zajištění výuky plavání rozhoduje ředitel základní školy: V plavecké škole jakožto školském účelovém zařízení. U jiného subjektu ve školském rejstříku nezapsaného, tedy např. u fyzické osoby nebo právnické osoby provozující vázanou živnost „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti…“ nebo formou pronájmu bazénu a souvisejících prostor. Přímo u právnické osoby, která vykonává činnost základní školy, pokud tato právnická osoba vlastní či spravuje plavecký bazén a provozuje jej, a to ať v rámci činnosti hlavní či doplňkové.

4 Rychlé šetření ČŠI v roce 2013
nejčastěji speciální školy trenér plavání, ředitel, další učitel, třídní učitel, učitel z jiné školy, vychovatel, soukromý instruktor Zpráva z rychlého šetření Tělesná výchova: podmínky pro realizaci výuky na základních školách, ČŠI 2013

5 Nerealizace plavecké výuky (z RŠ ČŠI 2013)
7,9 % škol v ČR neplave

6 Rychlé šetření ÚIV v roce 2008
Necelé tři pětiny ředitelů (59,4 %) považují výuku plavání za velmi důležitou součást ŠVP a další čtvrtina respondentů ji pokládá za důležitou. Nijak vyhraněný postoj v otázce důležitosti výuky plavání má více než desetina škol (11,2 %). Pouze podle 4,5 % ředitelů je výuka plavání nedůležitou součástí ŠVP. Více než dvě třetiny dotazovaných ředitelů (69,9 %) chce ponechat hrazení přímých nákladů plavecké výuky školám z prostředků ONIV, určitě souhlasí více než dvě pětiny z nich (42,7 %). Pro změnu hrazení přímých nákladů plavecké výuky se vyslovila necelá pětina respondentů (18 %). Situaci neumí posoudit 12,1 % ředitelů.

7 Současný stav ve financování plavecké výuky
V případě finančního zabezpečení realizace výuky plavání lze z prostředků státního rozpočtu, poskytnutých krajským úřadem právnické osobě vykonávající činnosti školy či školského zařízení (zřizované krajem, obcí či svazkem obcí) na základě § 160 školského zákona – z normativních prostředků, hradit: náklady na plat nebo mzdu pracovníka školy, který se výuky a výcviku účastní (ať již jako učitel plavání nebo např. jako dozor), popř. učební pomůcky k tomuto výcviku určené (na základě § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona), náklady vyplývající ze smlouvy o zajištění výuky a výcviku, fakturované jako služba (na základě § 160 odst. 2 písm. a) školského zákona), přičemž hrazeny mohou být opět pouze mzdové náklady pracovníka, který výcvik plavání zajišťuje a vede (např. instruktor plavání), popř. učební pomůcky k tomuto výcviku určené. Náklady na provoz bazénu (vytápění, úklid, čištění vody atd.) je i nadále povinna hradit škola z příspěvku na provoz od svého zřizovatele. Náklady na dopravu žáků hradí jejich rodiče.

8 Shrnutí: současný stav plavecké výuky v ČR
Český systém výuky plavání je ojedinělý v celosvětovém měřítku. Plavecká výuka žáků ZŠ je v našem státě organizována od konce 60. let. Dlouhodobá a systematická činnost prokázala nejen svoji životaschopnost, ale především účelnost a prospěšnost, protože téměř úplně odstranila plaveckou negramotnost žáků ZŠ. Podle šetření České školní inspekce v roce 2013 bylo zjištěno, že plavecká výuka se uskutečňuje v 92, 1 % základních škol (kurzy plavání nerealizují nejčastěji speciální školy). MŠMT rozhodně podporuje tento trend a doporučuje, aby plavecká výuka byla realizována ve všech ZŠ

9 Metodický pokyn MŠMT k podpoře výuky plavání v základních školách (leden 2015)
Zpřehlednění současné situace. Oficiální doporučení, jak zajistit výuku plavání na 1. stupni ZŠ. Informace o právních předpisech a postupu, který MŠMT školám doporučuje dodržovat při zajišťování a financování plavecké výuky na 1. stupni základních škol v rámci povinné školní docházky. Postup při organizování a financování výuky plavání. Relevantní informace zřizovatelům o možnosti finančně podporovat výuku plavání.

10 Možnosti zavedení povinné plavecké výuky na ZŠ
Komplexní šetření ve školách (rozložení výuky, podmínky, bariéry, atd.). Zajištění financování => s ohledem na článek 33 Listiny základních práv a svobod by v případě zavedení povinné výuky plavání hradil veškeré náklady stát: a) Normativních prostředky (MŠMT, kraje): náklady na plat nebo mzdu pracovníka školy, který se výuky a výcviku účastní; náklady vyplývající ze smlouvy o zajištění výuky a výcviku, fakturované jako služba popř. učební pomůcky k tomuto výcviku určené. b) Prostředky zřizovatelů: náklady na provoz bazénů a dopravu žáků. Rozpočtové určení daní (tzv. RUD) již v současné době umožňuje zohlednit počet žáků. Výší tohoto koeficientu lze zohlednit specifika různorodé velikosti škol (ovlivňující např. naplněnost autobusu při dopravě do bazénu) a rozdílné vnější podmínek pro zajištění této výuky v rámci ČR (např. cena pronájmu bazénu, dopravy, dojezdová vzdálenost) => gesce Ministerstva financí. Zakotvení v legislativě: úpravou RVP nebo vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání.

11 Děkuji Vám za pozornost
Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7 Praha 1 www: