PRÁVNÍ POSTAVENÍ OSOB DLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Prezentace na téma: "PRÁVNÍ POSTAVENÍ OSOB DLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU"— Transkript prezentace:

1 PRÁVNÍ POSTAVENÍ OSOB DLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
Mgr. Zbyněk Matula

2 ÚVODEM Nový občanský zákoník revoluce či evoluce?
objevují se snahy jak o dílčí, tak komplexnější novelizaci (návrhy ze strany MSp) teorie i praxe doposud hledá základní východiska pro jeho fungování ve společnosti otázkou zůstává vliv uvažované rekodifikace procesního práva na občanský zákoník

3 ÚVODEM Antropocentrické zaměření kodexu
zákon se hlásí k idejím přirozeného práva (základní principy zákonodárce nereguluje, nýbrž uznává jejich svébytnou existenci) patrné především v úpravě statusových otázek (postavení osob v právním smyslu) zákon nově používá také termín „člověk“ (nikoli „jen“ fyzická osoba) zakotvení přirozených práv člověka snaha o zamezení sociálního vyloučení člověka (koncept asistovaného rozhodování)

4 ÚVODEM Terminologický a často i obsahový posun
Obsáhlejší a podrobnější úprava občas však na úkor přehlednosti a jednoduchosti aplikace

5 PRÁVNÍ OSOBNOST Dříve právní subjektivita či způsobilost k právům a povinnostem schopnost být subjektem práva schopnost být nositelem práv a povinností nezadatelná (nezrušitelná), nezcizitelná náleží člověku od narození (resp. v některých aspektech od početí, narodí-li se dítě následně živé) až do smrti člověk má právní osobnost bez dalšího

6 PRÁVNÍ OSOBNOST Nově také upravena problematika změny pohlaví
logicky nemá vliv na právní osobnost ovlivňuje však některé statusové otázky (existenci manželství či registrovaného partnerství)

7 PRÁVNÍ OSOBNOST Zákon se vědomě brání komplexní úpravě postavení lidského plodu navazuje na kompromisní textaci Listiny základních práv a svobod Právní osobnosti pozbývá člověk smrtí běžně prokazována veřejnou listinou / úmrtním listem „náhradní způsoby“ (prohlášení za mrtvého) nově upravena také tzv. nezvěstnost (může, ale nemusí předcházet prohlášení za mrtvého)

8 SVÉPRÁVNOST Dříve způsobilost k právním úkonům
Způsobilost právně jednat nabývat pro sebe vlastním jednáním práva či se zavazovat k povinnostem pojem má vyjadřovat schopnost být „pánem svého práva“

9 SVÉPRÁVNOST Nabývá se postupně
míra svéprávnosti závisí na rozumové a volní vyspělosti Zákonodárce si „vypomáhá“ věkovou hranicí zletilost (dovršení 18. roku života) nadále spojena s nabytím svéprávnosti v plném rozsahu zvláštní předpisy však mohou pracovat také s jinými věkovými hranicemi (např. pasivní volební právo apod.)

10 SVÉPRÁVNOST Další způsoby nabytí plné svéprávnosti
emancipace uzavření manželství obě alternativy vyžadují přivolení soudu Souhlas zákonného zástupce nezletilého k určitému právnímu jednání / dosažení určitého účelu k provozování obchodního závodu

11 OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI Důraz na zachování „rozhodovací“ kompetence člověka omezení svéprávnosti nově jako ultima ratio metoda preference „mírnějších“ nástrojů

12 PŘEDBĚŽNÉ PROHLÁŠENÍ Analogie s institutem „dříve vyslovených přání“
možnost předem upravit své záležitosti (osoba opatrovníka, správy majetku apod.) zvýšené požadavky na formu tohoto právního jednání veřejná listina (notářský zápis) soukromá listina potvrzená dvěma nezainteresovanými svědky soud však může přihlédnout také k neplatnému prohlášení (je-li vůle jednajícího zřejmá = snaha preferovat projevenou vůli před ingerencí veřejné moci) při zásadní změně okolností může soud prohlášení zrušit či změnit

13 NÁPOMOC PŘI ROZHODOVÁNÍ
Možnost smluvně sjednat služby „osobního asistenta“ (koncept asistovaného rozhodování) smluvní charakter požadavek přivolení ze strany soudu zákon nevyžaduje existenci duševní choroby soud může podpůrce odvolat i bez návrhu povinnost loajality na straně podpůrce podpůrce může namítat neplatnost právních jednání podporovaného

14 ZASTOUPENÍ ČLENEM DOMÁCNOSTI
Zákon vyžaduje existenci duševní choroby Člen domácnosti = biologický příbuzný, manžel, partner, jiná osoba blízká zastoupení schvaluje soud soud by měl vždy zjišťovat stanovisko zastupovaného vztahuje se na obvyklé záležitosti (plovoucí kritérium, závislé na poměrech konkrétní osoby)

15 OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI Krajní varianta
Nutný předpoklad = existence nepřechodné duševní choroby + hrozí-li jinak závažná újma Rozhoduje vždy soud Oproti dřívějšímu občanskému zákoníku lze svéprávnost pouze omezit, nikoli již zcela odejmout člověku vždy zůstává rozhodovací kompetence alespoň při zcela základních úkonech každodenního života

16 OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI Zákon vyžaduje (pokud možno úzký) kontakt soudu s člověkem, jehož svéprávnost je omezována Omezení je vždy jen dočasné maximálně na tři roky svéprávnost lze však omezovat opakovaně tento aspekt se promítá také v koncepci přechodných ustanovení občanského zákoníku

17 OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI Soud musí vždy vymezit rozsah omezení svéprávnosti pozitivní či negativní výčet zároveň je ustanoven také tzv. opatrovník

18 OPATROVNÍK Jmenuje soud (nejen pro případy duševní choroby, ale také při neznámém pobytu či neznámé totožnosti apod.) východiskem pro volbu konkrétního opatrovníka by měl být názor opatrovance v ostatních případech preference osoby blízké není-li to možné, nastupuje tzv. veřejný opatrovník obec / právnická osoba zřízená obcí není vyžadován (jinak nezbytný) souhlas s ustanovením

19 OPATROVNÍK Povinnosti opatrovníka loajalita
pravidelný kontakt s opatrovancem (povinnost zjišťovat jeho přání a zájmy) konkrétní rozsah určuje soud může zde patřit také správa jmění v případě kolize zájmů opatrovníka a opatrovance ustanoví soud tzv. kolizního opatrovníka

20 OPATROVNÍK Přivolení soudu u významnějších rozhodnutí
změna osobního stavu opatrovance zásadní majetkové dispozice, např. nabytí / převod majetku v hodnotě převyšující 500 x životní minimum nabytí / převod majetku převyšující jednu polovinu opatrovancova majetku přijetí / poskytnutí půjčky či úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených v předešlých bodech

21 OPATROVNICKÁ RADA „kontrolní“ orgán
ustavuje se na schůzi, kterou na žádost svolává opatrovník (účastní se jí okruh osob z opatrovancova okolí) účelem schůze je volba členů rady (minimum 3 členové) ingerence ze strany soudu (může prohlásit volbu za neplatnou, pozastavit výkon práv člena rady)

22 OPATROVNICKÁ RADA Zasedá nejméně jednou ročně
Její přivolení je nezbytné pro některé úkony opatrovníka změna bydliště opatrovance, umístění opatrovance do ústavu (nevyžaduje-li to zjevně zdravotní stav), závažnější zásahy do integrity opatrovance závažnější majetkové dispozice rada může svým usnesením okruh těchto úkonů přiměřeně rozšířit

23 DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST!