Ranný středověk Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 5. do 11. století.

Prezentace na téma: "Ranný středověk Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 5. do 11. století."— Transkript prezentace:

1 Ranný středověk Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 5. do 11. století

2 Ranný středověk Jedná se o epochu, kdy se na troskách antické římské říše a civilizace zrodila v součinnosti s barbarskými národy středověká křesťanská společnost Tento přerod byl dokončen po roce Poté nastal vrcholný středověk Západořímská říše byla minulostí, antická civilizace rychle zanikala Její bývalé území bylo obsazeno germánskými kmeny Začaly se tu prosazovat nové společenské poměry a vznikat nové státy Na Východě zůstal římský stát zachován Zároveň začala východořímská společnost procházet v 7.století hlubokými společenskými, politickými a administrativně správními proměnami, které vykazovaly mnohem více kontinuity, než tomu bylo na Západě

3

4 Franská říše nejstarší, nejpevnější z barbarských států 6.st. sjednotil říši král Chlodovík, poč. 7.st. výboje krále Dagoberta Karel I. Veliký - krutý dobyvatel, vojenská tažení do Itálie, téměř zdvojnásobil říši: od řeky Ebro a Pyrenejí až k dánské hranici, od Atlantiku k Šumavě a Podunají reforma státní správy – hrabství, na obranu hranic zřídil marky r.800 papežem korunován na císaře (považoval se za hlavu veškeré křesťanské obce)

5 Byzantská říše - literární, kulturní a státní jazyk – řečtina - hospodářská centra – města – Konstantinopolis - osada přebudována Konstantinem I. Velikým (dnes Istanbul, Cařihrad) - výboje do Středomoří: dobyta sev. Afrika s Egyptem, vých. Pobřeží Středozemního moře, část Apeninského poloostrova, již. část Pyrenejí zákoník – Corpus iuris civilis - r. 529 uzavřeny všechny pohanské školy (i Platónova Akademie) - spojena moc církve a státu = césaropapismus (neomezená vláda císaře – je i hlavou církve) - 8.st. – útoky turkotatarských kmenů - obrazoborecké hnutí (ikonoklasmus) – proti uctívání svatých obrazů (asi vliv islámu) - v 11.st poraženi seldžuckými Turky

6 Arabská říše - víra v existenci jediného boha – Alláha - Mohamedovi stoupenci – muslimové, posvátná kniha Korán - ovládli východní Středomoří, rozsah: od Atlantského oceánu až po čínské hranice, od Arabského zálivu po Černé moře - rozpad říše od 10.st. na samostatné státy (chálífáty, emiráty) - zánik arabské říše v 11.st. vpádem seldžuckých Turků - arabská (muslimská) kultura: - lékařství (složité operace, využití optiky) - pěstování nových plodin (broskev, meruňka, pomerančovník, citroník, datlová palma, vinná réva, moruše, oliva - literatura (pohádky Tisíce a jedné noci)

7 Svatá říše římská národa německého - rozdrobenost (drobná území a státy) – nejvlivnější Bavorsko, Sasko, Švábsko st. – zakladatel říše saský vévoda Jindřich I. Ptáčník - nástupce syn Otto I. – německý král, později i římským císařem (název „říše římská“) poraženi Maďaři v bitvě na řece Lechu za pomoci českého vojska Boleslava I. - rozkvět kultury – ottónská renesance - Otto II. – sňatek s byzantskou princeznou = vliv byzantské vzdělanosti - dynastie sálská – po vymření Ottonů - Jindřich IV. - Boj o investituru - střetnutí s papežem s Řehořem VII. - pomoc českého krále Vratislava II. – za to 1158 českým králem - pokořující pouť k papežovi do Canossy (1077) - spory pokračovaly až do roku 1122 – konkordát wormský (smlouva církve a státu) – volba biskupů církví (sborem kardinálů) + králova přítomnost (potvrzoval jen držbu majetku)

8 Bohové: Perun = nejvyšší Bůh Slovanů, hromovládce a vládce bouří, bůh války, pán blesku. Býval mu obětován býk a zasvěcen dub. Zasvěcen je mu i den, a to čtvrtek Radegast = bůh slunce, války, hojnosti a úrody Stribog = bůh větru Mokoš = bohyně plodnosti, země Svarog = bůh ohně a nebeský kovář, ukul Slunce a umístil je na obloze. Dal lidem znalost železa Triglav = Trojhlavý bůh Tři hlavy symbolizovaly sféry jeho vlády: nebe, zemi a podsvětí. Šlo o svět bohů, svět lidí a říši mrtvých. Svantovít = čtyřhlavý bůh, v Pobaltí ze všech bohů nejmocnější, původně snad bůh úrody, ve 12. století však hlavní bůh války.

9