Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0389 Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_16 Tematická.

Prezentace na téma: "Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0389 Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_16 Tematická."— Transkript prezentace:

1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0389 Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_16 Tematická oblast:Český jazyk pro střední školy Ročník:3 Datum dokončení:20.1.2013 Anotace:Podpora výukové hodiny, seznámení studentů s příslovci Jméno autora:Mgr. Erika Minaříková

2 Slovní duhy příslovce

3 PŘÍSLOVCE (lat. adverbia) 1.PODSTATNÁ JMÉNA názvy osob, věcí, vlastností, dějů a vztahů 2.PŘÍDAVNÁ JMÉNA vlastnosti osob, zvířat, věcí 3.ZÁJMENA zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují 4.ČÍSLOVKY slova číselného významu (vyjadřují počet, pořadí, …) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5.SLOVESA vyjadřují děj, tj. činnost, stav nebo jeho změnu ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6.PŘÍSLOVCE vyjadřují bližší okolnosti dějů, vlastností, někdy i předmětů 7.PŘEDLOŽKY vyjadřují bližší okolnosti spojení se jménem 8.SPOJKY spojují větné členy nebo věty 9.ČÁSTICE uvozují některé věty, naznačují jejich druh nebo vyjadřují postoj mluvčího k jejich obsahu 10.CITOSLOVCE vyjadřují hlasy, zvuky, pocity, nálady

4 PŘÍSLOVCE Příslovce jsou slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů nebo vlastností. Příslovce jsou slova neohebná a plnovýznamová. Ve větě nejčastěji plní funkci příslovečného určení (Uměl dobře zpívat.).

5 Druhy příslovcí podle významu místaptáme se kde? kam?odkud? kudy? vlevo, doma, dole, domů časuptáme se kdy?odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často? večer, dnes, zítra způsoby, míryptáme se jak? jakým způsobem? rychle, pěšky, vesele ptáme se jak mnoho? do jaké míry? velice, moc, trochu příčinyptáme se proč? z jaké příčiny? z jakého důvodu? proto, bezdůvodně, naschvál

6 Tvoření příslovcí Většina příslovcí se tvoří: -od přídavných jmen příponami –e/-ě, -y, -o vesele (od veselý) nebesky (od nebeský) smutno (od smutný) -spojením předložky a jiného slova (příslovečné spřežky) zticha (z ticha) -ustrnutím tvaru podstatného jména nebo slovesa stoje

7 Stupňování příslovcí 1. stupeň obtížně 2. stupeň od 1. stupně příponami –e, -eji, -ěji obtížněji 3. stupeň od 2. stupně předponou nej- nejobtížněji Nepravidelné stupňování příslovcí Některá příslovce tvoří druhý stupeň od jiného kořene, např. dobře - lépe – nejlépe, brzy - dříve - nejdříve, málo – méně - nejméně, špatně - hůře – nejhůře.

8 Příslovečné spřežky Příslovečné spřežky jsou slova, která vznikla spojením předložky a jiného slovního druhu, např. : a) podstatného jména - nahlas, dohromady, dokola, b) přídavného jména - zkrátka, c) zájmena - přitom, proto. Na příslovečné spřežky se ptáme stejnými otázkami jako na příslovce.

9 Pravopis spřežek Příslovečné spřežky píšeme dohromady: ■ nemá-li spřežka předložkový výraz (ztěžka), ■ je-li jasný rozdíl mezi spřežkou a spojením s předložkou, např. dej to nahoru x došel na horu Milešovku, ■pokud vznikly spojením předložky a příslovce (navíc). Některé spřežky můžeme psát dohromady i zvlášť, pokud mezi příslovcem a předložkovým spojením není významový rozdíl, např. zpočátku i z počátku. Dohromady píšeme: vpravo, vzápětí, vpředu, doposud…