Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 1.

Prezentace na téma: "Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 1."— Transkript prezentace:

1 Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 1

2 Úvodní informace veškeré info dostupné v Informačním systému/studijní materiály zkouška: písemný test – multiple choice Literatura: Burda, M. – Wyplosz, Ch.: Macroeconomics: A European Text. Oxford University Press, ISBN Holman, R.: Makroekonomie: středně pokročilý kurz. C.H.Beck, Praha, ISBN

3 Co je makroekonomie? část ekonomie, která se zabývá chováním národního hospodářství jako celku (dané země nebo regionu) dlouhodobé trendy vs. krátkodobé oscilace mezinárodní srovnání vs. vývoj ekonomiky v čase cílem teorie je vysvětlit reálné ekonomické jevy, tj. proč se něco děje, jak se to děje a co se bude dít, když... ne vždy a všude je dosud známá teorie schopna vysvětlit reálné ekonomické jevy (např. tranzitivní ekonomiky, Čína apod.) – to, co platí ve standardní ekonomice nemusí platit ve specifických podmínkách

4 Přístupy k makroekonomické teorii
dlouhodobé trendy – využití metod, používaných v mikroekonomii – neoklasický přístup (produkční funkce, mezičasové preference, robinsonovská ekonomika apod.) krátkodobé oscilace – ostatní přístupy: základ je v keynesiánství (nástroje jako model AS-AD, IS-LM, Phillipsova křivka) → „neoklasická syntéza“ je tedy nutné rozlišovat, zda zkoumáme dlouhodobé nebo krátkodobé jevy (trendy vs. oscilace)

5 Předmět makroekonomie
Zkoumání vývoje hlavních makroekonomických agregátů, souvisejících veličin a vlivů hospodářské politiky na ekonomiku co je příčina a co důsledek HDP a jeho dlouhodobý růst trh práce a nezaměstnanost vnější rovnováha a platební bilance peníze, inflace, reálný směnný kurz a měnová politika fiskální politika a politika strany nabídky

6 Geneze makroekonomie Klasická škola politické ekonomie – od 1776 vrcholné období – A. Smith a jeho pokračovatelé – makroekonomický proud: snaha o vysvětlení reálných ekonomických jevů, ztotožnění bohatství s množstvím statků a služeb, odmítnutí merkantilismu, důraz na samoregulaci trhu Velká hospodářská krize 1929 – 33 – keynesiánství jako mainstream, po WW2 neokeynesiánství – poptávkově orientovaná makroekonomie, důraz na státní zásahy Ropné šoky – selhání keynesiánství, neschopnost zdůvodnit reálné ekonomické jevy – do popředí monetarismus, škola racionálních očekávání, ekonomie strany nabídky Současnost: New Keynesians – jakoby „návrat ke kořenům“, praktická politika – mix keynes. a neoklas.

7 Makroekonomické „účetnictví“
Hrubý domácí produkt (GDP – Gross Domestic Product) – základní makroekonomický ukazatel GDP = součet veškeré realizované finální produkce za určité období (zpravidla rok nebo čtvrtletí) (výdajová metoda), nebo: GDP = součet všech hrubých příjmů výrobních faktorů (důchodová metoda), nebo: GDP = součet přidaných hodnot na všech stupních výroby (metoda přidané hodnoty) jakákoli metoda vede ke stejnému výsledku

8 Koloběh národního hospodářství
„kolektivně“ vyrábíme, abychom „kolektivně“ spotřebovávali Produkt Důchod Důchod po zdanění

9 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností
čisté vývozy vládní výdaje na statky a služby GDP, neboli celková poptávka po statcích a službách, vyrobených na území dané země soukromé hrubé domácí investice výdaje domácností na spotřebu

10 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností
opotřebení kapitálu (obnovovací investice) čistý domácí produkt (Net Domestic Product) = C+IN+G+NX

11 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností
nepřímé daně národní důchod

12 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností
minus nerozdělené hrubé zisky firem = ... ...= osobní důchod

13 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností
minus osobní daně plus transfery = ... ...= osobní disponibilní důchod (disponibilní důchod domácností) Disponibilní důchod domácností = C + S = (výdaje na spotřebu + úspory)

14 Klíčová identita národního účetnictví
celkové příjmy C + S + T = Y = C + I + G + (X – M) soukromé veřejné užití důchodu (výdaje na GDP) po úpravě: (S – I) + (T – G) = Y = (X – M) saldo saldo soukromého veřejného sektoru sektoru čistý export (saldo běžného účtu) Pokud jsou celkové výdaje domácích subjektů větší než jejich příjmy (soukromý+veřejný sektor v deficitu), pak je nutně v deficitu i saldo běžného účtu (záporné čisté exporty), neboli: domácí subjekty chtějí nakoupit více, než kolik je v dané ekonomice vyrobeno

15 Účetní identita ve vybraných zemích v roce 1999 (v % GDP)
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003. NX

16 Nominální vs. reálný produkt
nominální GDP = součet hodnoty finální produkce, oceněné cenami běžného roku reálný GDP = součet hodnoty finální produkce, oceněné cenami základního období (stálými cenami) reálný GDP je očištění o vliv změny (zpravidla růstu) cenové hladiny k očištění se užívají cenové indexy, a to buď: IPD (Implicit Price Deflator) = (nomin.GDP/real.GDP)x100 CPI (Consumers´ Price Index) IPD – proměnlivé váhy komodit, CPI – stálé váhy komodit

17 GDP České republiky a IPD (mil.CZK)
Rok Nominální Reálný (ceny roku 2000) IPD 1990 31,2 1991 42,4 1992 47,7 1993 57,7 1994 65,4 1995 72,1 1996 79,6 1997 86,2 1998 95,8 1999 98,5 2000 100,0 2001 104,9 2002 107,8 2003 108,8 2004 112,7 2005 113,5 Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

18 Ekonomická síla vs. ekonomická úroveň
Ekonomická síla = GDP v absolutním vyjádření Ekonomická úroveň = GDP na osobu Ekonomická síla nebo úroveň podle parity kupní síly (PPP – Purchase Power Parity) – při mezinárodním srovnávání je zohledněna rozdílnost cenových hladin v jednotlivých zemích)

19 Ekonomická úroveň ČR (v EUR, b.c.)
GDP/os.(PPP) GDP/os. 1995 10 774 n.a. 1996 11 586 1997 11 828 1998 11 961 1999 12 385 5 487 2000 13 036 5 985 2001 13 891 6 750 2002 14 419 7 841 2003 15 215 7 933 2004 16 257 8 644 2005 17 058 9 789 2006 18 299 11 051 2007 19 966 12 319 Zdroj: ČSÚ (2009), vlastní výpočty

20 Struktura GDP (čtvrtletní průměry 1970 – 1998, v % z GDP)
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

21 Struktura GDP v ČR 1999-2007 (v %)
C I G NX 1999 52,9 27,0 21,2 -1,1 2000 52,5 28,0 21,1 -1,5 2001 51,9 -1,0 2002 51,2 27,5 22,3 2003 51,7 26,7 23,4 -1,8 2004 50,3 25,8 22,1 1,7 2005 49,1 24,9 4,0 2006 48,8 24,6 21,3 5,3 2007 48,1 24,3 20,4 7,3 Zdroj: Eurostat (2009), vlastní výpočty

22 Má ukazatel GDP absolutní vypovídací schopnost?
nikoli: nejsou v něm zahrnuty transakce, které neprochází trhem, nebo jsou naopak započítány výdaje, které by být neměly co v GDP není, ale mělo by být: stínová ekonomika, neplacená práce (např. domácí práce), hodnota volného času, kvalita zboží apod. (hodnota GDP je podhodnocena) co v GDP je, ale být by nemělo: nápravy škod na životním prostředí apod. (hodnota GDP je nadhodnocena) ukazatel NEW (Net Economic Welfare) – čistý ekonomický blahobyt – započítává odhady výše uvedených položek

23 Odhad rozměru stínové ekonomiky v roce 1999
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

24 Odhad podílu neplacené práce (Nizozemí, 1990)
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

25 GDP vs. GNP GDP = finální produkce na území určité země za určité období GNP (Gross National Product) = finální produkce vyrobená výrobními faktory dle národní příslušnosti (bez ohledu na území) za určité období je pravděpodobné, že pro zemi, která hodně investuje v zahraničí, bude platit: GNP > GDP (např. USA) a naopak: pro zemi, která je čistým příjemcem zahraničních investic bude platit: GNP < GDP (např. ČR) který ukazatel a kterých zemí bude ovlivněn, pokud Škoda Auto bude vyrábět osobní vozy v Indii? poroste GDP Indie a GNP Německa

26 Změna GDP krátkodobá vs. dlouhodobá změna
krátkodobá změna: meziroční, mezičtvrtletní procentní změny reálného GDP dlouhodobá změna: růstový trend – jako dlouhodobý průměr meziročního růstu reálného GDP tempo růstu vs. koeficient růstu tempo růstu: [(GDP(t) – GDP(t-1)]x100 / GDP(t-1) [%] koeficient růstu: GDP(t) / GDP(t-1) růst GDP vs. hospodářský růst růst GDP = jakákoli změna GDP mezi dvěma obdobími hospodářský růst = změna (růst) potenciálního produktu, tj. dlouhodobá změna GDP (růstový trend)

27 Růst GDP a ekonomický růst v USA (1977 – 2008)
Zdroj: (leden 2009)

28 GDP na osobu (v EUR roku 2000)
Dlouhodobé tempo růstu GDP na os. Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

29 Co je zdrojem růstu výkonu ekonomiky?
Krátkodobý růst: především změny v agregátní poptávce – zjednodušeně řečeno: ...čím více lidé, firmy a vlády utrácejí, tím vyšší agregátní poptávka a tím vyšší GDP Dlouhodobý růst: změny produkční funkce ekonomiky – ty mohou být extenzivního nebo intenzivního charakteru Extenzivní změny (extenzivní růst): zapojení většího množství VF do výroby Intenzivní změny (intenzivní růst): efektivnější využití stávajících VF – technologický pokrok

30 Fakta dlouhodobého růstu: 1. produktivita práce (Y/L) dlouhodobě roste
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

31 2. kapitálová intenzita (K/L) dlouhodobě roste
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

32 3. produktivita kapitálu (K/Y) bez dlouhodobého růstu
Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

33 4. reálné mzdy dlouhodobě rostou 5. míra zisku je dlouhodobě stejná 6
4. reálné mzdy dlouhodobě rostou 5. míra zisku je dlouhodobě stejná 6. podíl práce a kapitálu na produktu je dlouhodobě stejný Proč produkt dlouhodobě roste? Solowův model hospodářského růstu

34 Agregátní produkční funkce – extenzivní forma
množství zapojené práce je konstantní celkový produkt roste s rostoucím množstvím zapojeného kapitálu jaké množství kapitálu bude zapojeno do výroby? ve stabilním stavu (steady-state) přesně tolik, kolik je třeba k zachování jeho nezměněného množství

35 Pro steady-state (stabilní stav) platí:
IR = δ.K Úspory (S) = obnovovací investice (IR), tedy objemu opotřebeného kapitálu S = s.Y steady-state Kapitálová zásoba se nemění a zůstává na úrovni K* K* Výstup je na úrovni Y* a za jinak stejných okolností se nemění Dosáhne-li ekonomika steady-state, pak za jinak stejných okolností neroste. V realitě ale produkt roste. Proč?

36 Y* Nachází-li se ekonomika vlevo od steady-state pak platí: Y2 Y1 IR = δ.K S = s.Y Výchozí kapitálová zásoba je na úrovni K1 a výstup na Y1 steady-state IN IR K1 K2 K* ∆K Úspory jsou vyšší než obnovovací investice, část úspor financuje investice čisté – kapitálová zásoba se zvyšuje na K2, produkt roste na Y2, ekonomika roste a přibližuje se steady-state Bude-li ekonomika vpravo od steady-state, pak dojde k poklesu kapitálové zásoby (úspory jsou menší než obnovovací investice) a k poklesu výstupu

37 Růst objemu pracovní síly
Zvýšení objemu pracovní síly povede k posunu produkční funkce nahoru a při nezměněné míře úspor (s) i úsporové funkce Y* IR = δ.K S = s.Y Za jinak stejných okolností se steady-state posune vpravo, poroste kapitálová zásoba a výstup steady-state K* Obdobný dopad bude mít zvýšení míry úspor. Dopad technologického pokroku na steady-state bude nejasný, protože technologický pokrok činí strmější funkci obnovovacích investic (je třeba méně kapitálu na stejný výstup)

38 Jak poznáme příspěvek jednotlivých faktorů k hospodářskému růstu?
Pro hospodářský růst platí: ∆Y = ∆L + ∆K + ∆a [%], neboli: procentní změna produktu je součtem procentních změn v objemu zapojené práce (L), kapitálu (K) a míře růstu technologického pokroku. procentní změnu L a K lze zjistit výpočtem ze statistik – pro ∆a tedy platí: ∆a = ∆Y – ∆L – ∆K [%] proměnnou a nazýváme Solowovým reziduem

39 Agregátní produkční funkce – intenzivní forma
A – steady-state, při kapitálové intenzitě k* se růst produktu na hlavu zastaví Při výchozí kapitálové intenzitě k1 vznikají čisté investice, kap.intenzita roste a roste i produkt na hlavu. Je-li naopak výchozí kap.intenzita na úrovni k2, pak kap.intenzita klesá, stejně tak i produkt na hlavu

40 Někdy méně znamená více
Ačkoli vyšší míra úspor posouvá steady-state vpravo a přispívá k růstu produktu, tak ne vždy platí, že vyšší spořivost vede k vyššímu blahobytu ZLATÉ PRAVIDLO: taková míra úspor, při které ekonomika ve steady-state maximalizuje spotřební výdaje v každém období

41 Zlaté pravidlo pro maximální C platí: MPK=δ
bod A odpovídá ekonomice ve steady-state při optimální míře úspor – zde je maximalizována současná i budoucí spotřeba pro maximální C platí: MPK=δ při vyšší míře úspor by byla současná spotřeba nižší a zároveň by bylo nutné i v dalších obdobích udržovat vysokou míru úspor, aby bylo čím financovat (vysoké) obnovovací investice – spotřeba v každém období bude nižší než při naplnění zlatého pravidla

42 „Zlaté pravidlo“ funguje?