ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA Mgr. Michal oblouk.

Prezentace na téma: "ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA Mgr. Michal oblouk."— Transkript prezentace:

1 ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA Mgr. Michal oblouk

2 ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA členící /interpunkční znaménka
nahrazují v písmu některé zvukové prostředky označujeme jimi konec věty nebo souvětí, hranice mezi větami v souvětí nebo mezi větnými členy, dále jimi vystihujeme druh vět jejich využití = interpunkce

3 TEČKA, OTAZNÍK, VYKŘIČNÍK
naznačují druhy vět podle postoje mluvčího tečkou (.) označujeme v písmu konec věty nebo souvětí otazník (?) píšeme na konci otázky vykřičník (!) píšeme na konci vět zvolacích a žádacích (přacích, rozkazovacích)

4 ČÁRKA, STŘEDNÍK čárkou (,) oddělujeme větné členy a jednotlivé věty v souvětí místo tečky píšeme někdy mezi větami středník (;) a po něm malé písmeno středník používáme ve složitých souvětích nebo jím oddělujeme souřadně spojené výrazy ve složitějším výčtu Do skupiny západoslovanských jazyků patří: čeština a slovenština; horní a dolní lužická srbština, polština; vymřelá polabština a pomořanština.

5 Každé „proč“ má své „proto“. Vy jste se „vyznamenali“.
UVOZOVKY, DVOJTEČKA uvozovkami („”) se obvykle označuje přímá řeč na začátku a na konci do uvozovek dáváme také doslovné výroky a citáty, někdy názvy knih, filmů apod., dále výrazy, které zvlášť vytýkáme, nebo ironické užití slova dvojtečkou (:) označujeme hranice mezi větou uvozovací a přímou řečí dvojtečku píšeme také za větami nebo za výrazy, které uvozují delší výčet Jiráskovo „Temno“ Každé „proč“ má své „proto“. Vy jste se „vyznamenali“. Je šest světadílů: Evropa, Asie, Afrika, Amerika, Austrálie a Antarktida.

6 POMLČKA, ZÁVORKY různé vsuvky, vysvětlivky a poznámky vložené do věty dáváme do závorek {()} nebo je oddělujeme pomlčkami (-) pomlčka také označuje neukončenou řeč nebo naznačuje, že další vyjádření obsahuje něco neočekávaného Mluvnice (gramatika) je část nauky o jazyce. Byl jsem tím překvapen a nevím -. Byl to – Havlíček.

7 SPOJOVNÍK spojovací čárkou připojujeme spojku –LI zpravidla k prvnímu slovu věty (spojky složené s –li píšeme jako jedno slovo), např. známe-li, víš-li X zdali, čili, jestli spojovník píšeme mezi jednotlivými členy podvojných vlastních jmen, např. Čapek-Chod, Frýdek-Místek, nádraží Praha-Holešovice u některých slov přejatých, např. ping-pong, džiu-džitsu, C-vitamin u složených přídavných jmen ve vztahu vzájemnosti, např. česko-polské styky, slovník česko-německý, labsko-oderský průplav X lehkoatletický, občanskoprávní, středoškolský, červenobílý, hluchoněmý