Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA

Prezentace na téma: "Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA"— Transkript prezentace:

1 Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA
CH02 - Chemické názvosloví anorganických sloučenin Mgr. Aleš Chupáč, RNDr. Yvona Pufferová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/ s názvem „Podpora chemického a fyzikálního vzdělávání na gymnáziu Komenského v Havířově“ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Emil Votoček (1872 – 1950) spoluautor českého chemického názvosloví (A. Sommer - Baťko) profesor chemie na pražské technice sepsal Šestijazyčný chemický slovník, učebnice Chemie anorganická a Chemie organická, které byly používány řadu desetiletí obr. č. 1 Emil Votoček

3 Rozdělení anorganických sloučenin
Dvouprvkové - halogenidy, hydridy, oxidy, sulfidy , selenidy, telluridy, bezkyslíkaté kyseliny - jsou složeny ze dvou prvků Tříprvkové - hydroxidy, kyanidy, kyslíkaté kyseliny, soli - jsou složeny ze tří prvků

4 Zásady chemického názvosloví sloučenin
chemický vzorec je zápis za použití značek prvků, který uvádí počet a druh atomů přítomných v molekule látky název anorganické sloučeniny : podstatné jméno - typ sloučeniny, např. oxid, chlorid, kyselina charakterizuje negativní část sloučeniny = anion přídavné jméno - udává, od kterého prvku je sloučenina odvozena, např. draselný, železitý, amonný charakterizuje elektropozitivní složku sloučeniny = kation

5 Oxidační číslo náboj, který by byl přítomen na atomu určitého prvku, kdyby elektrony každé vazby, která z něj vychází, byly přiděleny elektronegativnějšímu z obou vazebných partnerů zapisujeme vpravo nahoře součet oxidačních čísel ve vzorci = 0 Oxidační číslo: nulové (u prvků v nesloučeném stavu) záporné (-I až –IV) kladné (I – VIII) vyjadřujeme příslušnou koncovkou

6 Oxidační čísla a jejich koncovky
I II III IV V VI VII VIII -ný -natý -itý -ičitý -ečný, -ičný -ový -istý -ičelý

7 Dvouprvkové sloučeniny
halogenidy hydridy oxidy sulfidy (selenidy, telluridy) halogenvodíkové kyseliny ve vzorcích dvouprvkových sloučenin má jeden prvek kladné a druhý záporné oxidační číslo

8 Halogenidy jsou dvouprvkové sloučeniny halogenů (F, Cl, Br, I) s jiným prvkem oxidační číslo halogenů je –I koncovka – id fluorid, chlorid, bromid, jodid Cvičení 1: Ze sloučenin vyber halogenidy: KCl,CaCO3, NaOH, Li2O, PbS, CCl4, FeCl3, NaBrO3, H2O, H3AsO4, I2O5, PCl5, CaF2

9 Odvození vzorce Chlorid hořečnatý
napíšeme značky prvků v obráceném pořadí než v názvu: MgCl k prvkům napíšeme vpravo nahoru oxidační čísla MgIICl-I sepíšeme oxidační čísla do kříže arabskými číslicemi Mg1Cl2 v chemii jedničky ve vzorci nepíšeme MgCl2

10 Odvození názvu CBr4 název halogenidu je tvořen podstatným jménem
fluorid, chlorid, bromid, jodid a přídavným jménem odvozeným od druhého prvku napíšeme oxidační číslo halogenu: CBr4-I součet oxidačních čísel ve sloučenině je roven 0, musí být oxidační číslo CIV x + 4 · (-1) = 0 x = 4 název je bromid uhličitý

11 Cvičení 2: Urči oxidační čísla a napiš
Názvy Vzorce HgI2 SCl4 CaBr2 LiF AgBr AlI3 CaCl2 CuF fluorid osmičelý jodid draselný chlorid železitý fluorid sírový fluorid hořečnatý chlorid uhličitý bromid fosforečný fluorid jodistý

12 Výjimky fluoridy kyslíku – elektropozitivnější je kyslík (má kladné ox. č.)  ne oxidy ale fluoridy OF2: difluorid kyslíku (žlutý, jedovatý plyn, silné ox. účinky) O2F2 : difluorid dikyslíku (příprava účinkem el. výboje na směs kyslíku a fluoru, reaguje explozivně)

13 Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s jiným prvkem
kyslík v oxidech má oxidační číslo vždy –II koncovka – id oxid Cvičení 3: Ze sloučenin vyber oxidy: NaOH, KBr, Li2O, H2SO3, MgO, ZnS, Cr2O3, KOH, CO2, CaO

14 Odvození vzorce oxid vápenatý
napíšeme značky prvků v obráceném pořadí než v názvu CO ke značkám napíšeme vpravo nahoru oxidační čísla CaIIO-II sepíšeme oxidační čísla do kříže arabskými číslicemi Ca2O2 jsou – li ve vzorci soudělná čísla, krátíme: Ca2O2 = CaO

15 Odvození názvu CO2 název je tvořen podstatným jménem oxid
a přídavným jménem odvozeným od prvku s příslušnou koncovkou napíšeme ke kyslíku oxidační číslo CO2-II součet oxidačních čísel ve sloučenině = 0, je CIV x + 2 · (-2) = 0 x = 4 název je oxid uhličitý

16 Cvičení 4: Urči oxidační čísla a napiš
Názvy Vzorce CuO Br2O7 XeO4 CrO3 Li2O ZnO Fe2O3 SiO2 Oxid sodný Oxid sírový Oxid dusičný Oxid hořečnatý Oxid cíničitý Oxid vápenatý Oxid rtuťný Oxid manganistý

17 Peroxidy aniont O22− peroxovazba – O – O – H2O2, Na2O2, BaO2
peroxid vodíku, sodíku (sodný), peroxid barnatý

18 Sulfidy (selenidy, telluridy)
sulfidy (selenidy,telluridy) jsou dvouprvkové sloučeniny síry (selenu, telluru) s jiným prvkem oxidační číslo síry (selenu, telluru) je vždy –II postup při tvorbě vzorců a názvů sulfidů, selenidů a telluridů je obdobný jako u oxidů Cvičení 5: Z následujících sloučenin vyber sulfidy, selenidy, telluridy. H2SO4, CaO, FeSe, Na2O, SCl4, PbTe, AlCl3, Na2S, Fe2Te3, PbS

19 Cvičení 6: Odvození názvů a vzorců
Vzorce Názvy sulfid hořečnatý selenid sodný tellurid cíničitý sulfid vápenatý selenid fosforečný sulfid rtuťný tellurid chromitý CuSe Ag2S Fe2Te3 PbS K2Se Bi2Te3 GeSe2 As2S5

20 Dvouprvkové sloučeniny vodíku
Prvky I. a II.A: název hydridy, ox.č. H: -I např. hydrid sodný, hydrid vápenatý Prvky III. – IV.A: triviální názvy kořen názvu prvku + koncovka – an ox.č. prvku – odpovídá číslu skupiny III.A - boran, alan, gallan, indan, thallan IV.A - methan, silan, german, stanan, plumban

21 Dvouprvkové sloučeniny vodíku
Prvky V. - VI.A: ox.č.: max ox.číslo VIII – číslo skupiny (V až VI) V.A ox.č. III vodík je vpravo od značky prvku azan, fosfan, arsan, stiban, bismutan VI.A ox.č. II vodík je vlevo od značky prvku oxidan, sulfan, selan, tellan Prvky VII.A halogenvodíky, HX fluorovodík, chlorovodík, bromovodík, jodovodík

22 Dvouprvkové sloučeniny vodíku
oxidan

23 Cvičení 7: Napiš názvy a vzorce
LiH PbH4 AsH3 H2Se BaH2 BH3 HCl PH3 H2Te alan fosfan  bismutan stannan jodovodík silan hydrid sodný azan hydrid vápenatý

24 Bezkyslíkaté kyseliny
neobsahují kyslík dvou nebo tříprvkové sloučeniny halogenvodíkové kyseliny – vznikají zaváděním halogenvodíků do vody fluorovodíková chlorovodíková bromovodíková jodovodíková kyselina kyanovodíková HCN kyselina sulfanová H2S kyselina selenovodíková H2Se

25 Názvosloví bezkyslíkatých kyselin
Název: podstatné jméno - kyselina přídavné jméno - odvozeného od názvu nekovu přípona –ovodíková Vzorec: atom vodíku jako první atom nekovu vpravo za vodíkem oxidační číslo nekovu je záporné, vodíku +I. součet oxidačních čísel v molekule je roven 0 Cvičení 8: Odvoď název kyseliny HCl a vzorec kyseliny jodovodíkové.

26 Tříprvkové sloučeniny
hydroxidy kyanidy kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny) polykyseliny thiokyseliny soli kyslíkatých kyselin

27 Pravidla ve vzorcích tříprvkových sloučenin má kyslík záporné
vodík a třetí prvek kladné oxidační číslo Oxidační číslo kyslíku ve sloučeninách je vždy -II (O-II). Oxidační číslo vodíku ve sloučeninách je vždy +I (H+I). Součet oxidačních čísel ve vzorci = 0.

28 Hydroxidy Cvičení 9: Vyber ze sloučenin hydroxidy.
hydroxidy jsou tříprvkové sloučeniny kovu, kyslíku a vodíku kyslík a vodík tvoří v hydroxidu hydroxidovou skupinu OH-I (OH-I, protože je O-II a H-I) podstatné jméno = hydroxid přídavné jméno má zakončení, které odpovídá oxidačnímu číslu kovu oxidační číslo kovu je vždy kladné Cvičení 9: Vyber ze sloučenin hydroxidy. Al(OH)3, KCl, NaOH, K2O, CCl4, ZnS, AlCl3,H2O, KClO3, Mg(OH)2, P2O5, H2SO3, PCl3

29 Odvození vzorce hydroxidu
hydroxid hořečnatý: Mg(OH)2 natý MgII Mg OH- MgII OH -I ( ) 1 2

30 Odvození názvu hydroxidu
+III Al (OH)3 oxidační číslo Al: x + 3 · (-1) = 0 x = 3 hydroxid hlinitý x -I hydroxid hlin .... itý

31 Cvičení 10: Urči oxidační čísla a napiš
hydroxid železitý hydroxid sodný hydroxid thoričitý hydroxid cíničitý hydroxid draselný hydroxid barnatý hydroxid vápenatý hydroxid amonný Pb(OH)4 Hg(OH)2 AgOH Cr(OH)3 LiOH Zn(OH)2 RbOH Sr(OH)2

32 soli kyseliny kyanovodíkové HCN obsahují kyanidový aniont
Kyanidy soli kyseliny kyanovodíkové HCN obsahují kyanidový aniont  CN- Kyanid stříbrný  Kyanid lithný  Kyanid draselný (KCN) CuCN Kyanid amonný (NH4CN)   Dikyan ((CN)2) (Ba(CN)2)  (Ca(CN)2)   (Cu(CN)2)  Kyanid rtuťnatý  Kyanid platnatý   Kyanid zinečnatý 

33 Karbidy, silicidy sloučeniny uhlíku nebo křemíku s elektropozitivnějšími prvky s výjimkou vodíku oxidační číslo uhlíku a křemíku je -IV. Mg2C karbid hořečnatý Al4C3 karbid hlinitý SiC karbid křemičitý Existují karbidy, ve kterých je uhlík vázáný jako (C2)2- CaC2 karbid vápenatý

34 Nitridy N-III Li3N nitrid lithný

35 Kyslíkaté kyseliny dělení podle počtu vázaných atomů vodíku:
jednosytné x dvojsytné x vícesytné atom vodíku má vždy oxidační číslo I atom kyslíku v kyselinách má vždy oxidační číslo –II oxidační číslo základního prvku je určeno zakončením v názvu kyseliny

36 Postup při tvorbě vzorce
zapíšeme atomy tvořící kyselinu v pořadí vodík, základní prvek, kyslík napíšeme jejich oxidační čísla sečteme všechna kladná a záporná oxidační čísla součet kladných i záporných oxidačních čísel musí být roven nule v kyselinách obsahujících základní prvek s lichým oxidačním číslem bývá obvykle jeden atom vodíku v kyselinách obsahujících základní prvek se sudým oxidačním číslem bývají dva atomy vodíku

37 Cvičení 11: Napiš vzorce kyselin
kyselina chlorná kyselina uhličitá kyselina chromitá kyselina dusičná kyselina manganistá kyselina chromová

38 Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0
Odvození názvu H2S O3 vodík (H+I) síra (= nekov) kyslík (O-II) Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0 x + 3 .(-2) = x = 4 podstatné jméno: kyselina přídavné jméno: odvozeno od nekovu (siřičitá) (přípona odpovídá oxidačnímu číslu) IV Sx

39 Názvy vícesytných kyselin
u vícesytných kyselin je třeba uvádět i počet vázaných vodíkových atomů H3P O3 vodík (H+I) fosfor (= nekov) kyslík (O-II) Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0 x + 3 .(-2) = 0 x = 3 kyselina trihydrogenfosforitá III Px

40 Číslovkové předpony 1 – mono 2 – di 3 – tri trihydrogen
4 – tetra tetrahydrogen 5 – penta pentahydrogen 6 – hexa hexahydrogen 7 – hepta

41 Cvičení 12: Napiš vzorce a názvy
kyselina trihydrogenboritá kyselina dihydrogenselenová kyselina trihydrogenaseničná kyselina tetrahydrogenkřemičitá kyselina pentahydrogenjodistá kyselina dihydrogenxenoničelá kyselina dihydrogenuhličitá HBrO H2SO3 HNO2 H2TeO4 HClO3 HIO4 H3PO4

42 Polykyseliny obsahují-li více atomů centrál. prvku
H2Cr2VIO7 k. dichromová H2S2VIO7 k . disírová H2Cr3VIO10 k. trichromová H4P2VO7 k. tetrahydrogendifosforečná

43 Thiokyseliny jeden a více atomů kyslíku je nahrazeno za atomy síry
H2CrVIO4 k. chromová H2CrVIO3S k. thiochromová H2CIVO3 k. uhličitá H2CIVOS k. dithiouhličitá HAsVO k. arseničná HAsVS3 k. trithioarseničná

44 Soli kyslíkatých kyselin
odvozeny náhradou atomu/ů vodíku/ů jiným atomem (kovem) nebo skupinou NH4+ podstatné jméno: odvozené od kyselin zakončení –an přídavné jméno: je odvozeno od kovu má zakončení podle oxidačního čísla

45 Odvození vzorce kyslíkaté soli
siřičitan sodný Součet oxidačních čísel všech atomů (nábojů iontů ve sloučenině) = 0 upravíme počty atomů kovu a aniontů kyseliny (křížové pravidlo) 1 . x + (-2) = 0 x = 2 H2SO3 Na od kyseliny siřičité SO3-II (zbytek kyseliny) Na+I Na+I SO3-II 2 x Na2SO3

46 Cvičení 13: Uveď vzorce solí
dusičnan draselný uhličitan vápenatý síran hořečnatý fosforečnan hlinitý hlinitan barnatý chlornan stříbrný manganistan draselný

47 Odvození názvu kyslíkaté soli
Al2(SO4)3 sůl je odvozena od H2SO4 síran napíšeme oxidační číslo aniontu = náboj kyseliny (SO4)-II vypočteme oxidační číslo Al 2 · x + 3 · (-2) = 0 x = 3 doplníme do vzorce AlIII2(SO4)-II3 oxidačnímu číslu III náleží koncovka –itý název síran hlinitý

48 Cvičení 14: Odvoď názvy solí
Na3PO4 CuCO3 Mg3(PO4)2 Zn(NO3)2 Ag2SO4 KNO3 Na2SO4 KClO3

49 Amonné soli mají místo kovu amonný kation NH4+ přídavné jméno - amonný
postup při tvoření názvu a vzorce u amonných solí je obdobný jako u ostatních solí Cvičení 14: Napiš vzorec fosforečnanu amonného: Napiš název (NH4)2SO4:

50 Hydrogensoli Obsahují v molekule soli nenahrazený atom vodíku, vyjadřujeme jeho přítomnost předponou –hydrogen– + číslovková předpona. Vzorec soli: Název soli: KHS hydrogensulfid draselný NaHCO3 hydrogenuhličitan sodný Ca(HCO3)2 hydrogenuhličitan vápenatý H3PO4 NH4H2PO4 dihydrogenfosforečnan amonný (NH4)2HPO4 hydrogenfosforečnan amonný CaHPO4 hydrogenfosforečnan vápenatý Al(H2PO4)3 dihydrogenfosforečnan hlinitý Al2(HPO4)3 hydrogenfosforečnan hlinitý

51 Názvosloví solí polykyselin
můžeme utvořit dvěma způsoby, jak je uvedeno na příkladech: Vzorec soli: Název soli: K2S2O7 disíran didraselný Na2B4O7 tetraboritan disodný Na5P3O10 trifosforečnan pentasodný Ca3Si3O trikřemičitan trivápenatý NaB5O pentaboritan sodný

52 Názvosloví krystalohydrátů
Krystalohydráty = soli, které krystalizují z vodného roztoku tak, že váží určitý počet molekul vody. Počet molekul vody se vyjadřuje: název: před názvem soli číselným údajem (hemi-, mono-, di-, tri-, tetra-, penta-, hexa-, hepta- …) a předpony hydrát. vzorec: .H2O (+ 2.p podstatného jména = názvu soli) Cvičení 15: CaCO3.1/2 H2O hemihydrát uhličitanu vápenatého CuSO4.5H2O Pentahydrát síranu měďnatého FeSO4.7H2O Heptahydrát síranu železnatého ZnSO4.2H2O Dihydrát síranu zinečnatého

53 Podvojné, smíšené soli ve vzorcích se kationty (vyjma vodíku) píší v pořadí podle rostoucího oxidačního čísla při stejném oxidačním čísle se kationty zapisují v abecedním pořadí podle chemické značky prvku. Víceatomové kationty (např. NH4+) píšeme jako poslední ve skupině kationtů stejného oxidačního čísla názvy kationtů oddělujeme pomlčkou. Příklady: KNaCO3 uhličitan draselno–sodný CaMg(CO3)2 uhličitan vápenato–hořečnatý NH4MgPO4.6 H2O hexahydrát fosforečnanu amonno–hořečnatého KAl(SO4)2.12 H2O dodekahydrát síranu draselno–hlinitého

54 Názvosloví iontů Ionty jsou elektricky nabité částice. Rozlišujeme je jednak podle náboje, tj. kationty (+) a anionty (–), jednak podle počtu atomů (jednoatomové, víceatomové). Jednojaderné kationty pojmenováváme tak, že k názvu prvku připojíme koncovku příslušného oxidačního čísla, na příklad: Na+ kation sodný Ca2+ kation vápenatý Al3+ kation hlinitý

55 Názvosloví kationtů U vícejaderných kationtů má přídavné jméno zakončení –oniový (s výjimkou NH4+): H3O+ kation oxoniový (oxonium) AsH4+ kation arsoniový (arsonium) ale NH4+ kation amonný (amonium)

56 Názvosloví aniontů U jednojaderných a některých vícejaderných aniontů má přídavné jméno zakončení –idový, na příklad: H– anion hydridový OH– anion hydroxidový Cl– anion chloridový S2– anion sulfidový HS– anion hydrogensulfidový P3– anion fosfidový CN– anion kyanidový

57 Názvosloví aniontů Názvy vícejaderných aniontů odvozených od oxokyselin a thiokyselin tvoříme z názvu příslušné kyseliny zakončením –anový. Obsahuje–li anion vodíkové atomy (anionty odvozené od vícesytných kyselin), vyjadřujeme jejich přítomnost předponou hydrogen–, které předřadíme dle potřeby ještě číslovkovou předponu, například: SO42– anion síranový HSO4– anion hydrogensíranový S2O32– anion thiosíranový H2PO4– anion dihydrogenfosforečnanový ClO– anion chlornanový ClO4– anion chloristanový CO32– anion uhličitanový HCO3– anion hydrogenuhličitanový

58 Použité informační zdroje
Obrázky [1] [online]. [cit ]. Dostupné z www: Literatura MAREČEK, Aleš. Chemie pro čtyřletá gymnázia: 1. díl. 3. oprav. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, 240 s. ISBN KOVALČÍKOVÁ, Tatiana. Obecná a anorganická chemie: studijní text pro SPŠCH. 3., upr. vyd. Ostrava: nakladatelství Pavel Klouda, 2004, 118 s. ISBN 58