Oxidační číslo Volné atomy a atomy v molekulách prvků mají oxidační číslo 0 Oxidační číslo vodíku je ve většině sloučenin rovno +I. Výjimkou jsou sloučeniny.

Prezentace na téma: "Oxidační číslo Volné atomy a atomy v molekulách prvků mají oxidační číslo 0 Oxidační číslo vodíku je ve většině sloučenin rovno +I. Výjimkou jsou sloučeniny."— Transkript prezentace:

1

2 Oxidační číslo Volné atomy a atomy v molekulách prvků mají oxidační číslo 0 Oxidační číslo vodíku je ve většině sloučenin rovno +I. Výjimkou jsou sloučeniny vodíku s kovy (hydridy), kde má vodík oxidační číslo –I. Oxidační číslo kyslíku je ve většině sloučenin rovno –II. Výjimkou jsou z běžnějších sloučenin peroxidy, kde má kyslík oxidační číslo –I.

3 Oxidační číslo Součet oxidačních čísel všech atomů
Fluor má oxidační číslo -I , hliník +III Alkalické kovy (IA. skupina, Li, Na, K) mají oxidační číslo +I Kovy alkalických zemin (IIA. skupina, Be, Mg, Ca, Sr, Ba) mají oxidační číslo +II Kovy mají ve sloučeninách jen kladná oxidační čísla (s výjimkou některých komplexních sloučenin) Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule je roven 0, v iontu náboji iontu

4 Číslovkové předpony 1 mono 2 di 3 tri 4 tetra 5 penta 6 hexa
7 hepta okta 9 nona deka Násobné číslovkové předpony dvakrát bis třikrát tris čtyřikrát tetrakis pětkrát pentakis

5 Oxidační číslo zakončení názvu Binární sloučeniny, Kationy Kyseliny Soli Aniony I – ný – ná – nan – nanový II – natý – natá – natan – natanový III – itý – itá – itan – itanový IV – ičitý – ičitá – ičitan – ičitanový V – ičný, – ečný – ičná, – ečná – ičnan, – ečnan – ičnanový, – ečnanový VI – ový – ová – an – anový VII – istý – istá – istan – istanový VIII – ičelý – ičelá – ičelan – ičelanový

6 Binární sloučeniny Záporná oxidační čísla nekovových prvků se pohybují v rozmezí –I až –IV. Podstatné jméno je potom odvozeno od základu mezinárodního názvu prvku zakončením –id, např. halogenid (fluorid, chlorid atd.) F–I, Cl–I oxid, sulfid, selenid O–II, S–II, Se–II borid, nitrid, fosfid, arsenid B–III, N–III, P–III, As–III karbid, silicid C–IV, Si–IV

7 Názvosloví Názvosloví hydroxidů a oxokyselin
hydroxid vápenatý CaII(OH)2–I kyselina sírová H2SO4 Názvosloví iontů kationt sodný Na+ kationt amonný NH4+ kation oxoniový H3O+

8 Názvosloví Názvosloví solí chlorid hlinitý AlCl3 kyanid draselný KCN
uhličitan vápenatý CaCO3 hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO3)2 Soli polykyselin tetraboritan disodný Na2B4O7

9 Názvosloví Hydráty solí heptahydrát síranu zinečnatého ZnSO4.7 H2O
hemihydrát uhličitanu vápenatého CaCO3.1/2 H2O dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého CaHPO4.2 H2O Komplexní sloučeniny ne

10 Karbidy U karbidů není názvosloví zcela jednoznačné.
U mnoha technických karbidů nelze oxidační číslo kovu určit a používá se obecný název karbid kovu, karbid železa Fe3C (cementit) Poznámka CaC2 karbid vápenatý triviální název, ve skutečnosti acetylid (ethynid) vápenatý (vápenatá sůl odvozená od acetylénu)

11 Vícesložkové soustavy
V praxi se nejčastěji uplatňují přepočty látkové množství  hmotnost látky hmotnost látky  objem látky látkové množství  objem látky

12 Výpočty složení roztoků
Pět základních vztahů definice hmotnostního zlomku definice molární koncentrace definice hmotnostní koncentrace definice hustoty definice počtu molů

13 Hmotnostní zlomek m(A) w(A) =  1, % mc
poměr hmotností přítomných složek

14 Molární koncentrace n(A) cM(A) =  mol.dm-3 V běžné vyjádření roztoků
Relativní molární koncentrace - bezrozměrná

15 Hmotnostní koncentrace
m(A) cH(A) =  g.dm-3 V běžné vyjádření roztoků

16 Hustota mc  =  g.cm-3 V mc .. hmotnost roztoku celková
V .. objem roztoku (pozor, v cm-3)

17 Počet molů m(A) n =  mol M(A) m(A) .. hmotnost složky A
M(A) .. molekulová hmotnost složky A (přiřadit rozměr g.mol-1)

18 Molekulové hmotnosti součet atomových hmotností přítomných atomů
Získání z Mendělejevovy tabulky (rozšířené o atomové hmotnosti) z chemických tabulek udávány jako bezrozměrné, přiřadit rozměr g.mol-1

19 Stechiometrie H2SO4 + 2 NaOH  Na2SO4 + 2 H2O
1 x x x 18 98 g g g g