Motorické vývojové testy insuficience Motorické dovednosti kvalitativní znaky optimálně provedeného pohybu.

Prezentace na téma: "Motorické vývojové testy insuficience Motorické dovednosti kvalitativní znaky optimálně provedeného pohybu."— Transkript prezentace:

1 Motorické vývojové testy insuficience Motorické dovednosti kvalitativní znaky optimálně provedeného pohybu

2 Motorické vývojové testy motorický věk – ekvivalent stupně motorického vývoje (podřízen vývoji jedince jako celku) OZERECKIJ – motometrická škála (1924) 4 – 16 let, částečná diferenciace dle pohlaví (n=400 pro každý KV) děti normální, mentálně zaostalé a hluchoněmé upozornil na významnou závislost mentálního a motorického vývoje 85 testových úkolů, vždy 6 pro KV binární hodnocení, vzrůstající obtížnost zejména koordinační předpoklady, jemná motorika sestavení dle Binetovy inteligenční stupnice doporučení pro využití v terénní praxi (Horák, 1946) významný podnět pro následné řešení dané problematiky využití i dnes ve školním lékařství (modifikace dle Kárníkové, 1976, Jandy, 1981 – „orientační posouzení pohybové způsobilosti“

3 Následné modifikace  zjednodušení, objektivizace
SLOAN (1955) – LOMDS (36 testových úkolů, 4stupňové hodnocení, procentuální normy) EGGERT (1971) – LOS KF 18 (18 testových úkolů nespecifikovaných dle pohlaví a KV, binární hodnocení, normální a handicapované děti od 5 do 13 let, více než 2000 dětí) Standardizace: robj.= 0,86-0,97, rstab.= 0,89-0,95, rval-KV = 0,77 nezávislost s tělesnou výškou a hmotností ALE VOLKAMER (1973) poukázal na významnou závislost testových úkolů na mentální úrovni (rval.-IQ = 0,37-O,42) a naopak nezávislost na sportovním výkonu

4 Dodnes problematika s největší pravděpodobností nedořešena pro využití v terénní praxi pro normální děti (motorický vývoj – multifaktoriální děj)  normy motorických testů Jacík – celostní motorický test (fční součinnost motor. schopností, „fční potenciál základního pohybového fondu člověka“) (MQ = z: hluboce podprům., podprům., prům., nadprům. a vysoce nadprům. ) využití však pro určení stupně motorické insuficience: KIPHARD, SCHILLING, HIRTZ…(psychomotorika) př. trampolínový test – TKT (nutno zvládnout nezvyklý pohyb na pružném povrchu, subjektivní hodnocení) KTK – „stupeň motorické koordinace“ (viz Měkota, 1980, s. 266) (Vojta – reflexní technika, Kolář – vývojová kineziologie..)

5 poruchy motoriky (souvisí s celou osobností  individuální pedagogický přístup) příčiny motorické insuficience (nedostatečnosti):  endogenní (mentální postižení, DS…, srdeční vady…, konstituční…, LMD…)  exogenní (funkční, strukturální, hromadná neinfekční onemocnění, VDT…)

6 Motorické dovednosti  speciální předpoklad získaný motorickým učením účelně, rychle a úsporně řešit daný pohybový úkol (Choutka, 1999)  úkolově specifický předpoklad Motorická schopnost  všeobecný předpoklad  adaptace organismu (funkcí jednotlivých vnitřních systémů, jejich integrace  stimulace pestrými prostředky) kondiční vyučovací jednotka  pohyb samotný („dovedný“, výsledný)  didaktika TV (proces motorického učení) nácvičná vyučovací jednotka

7 Hlavní limitující faktory:  procesy řízení, regulace a kontroly pohybu (neurofyziologické zákonitosti – Kolář, 1997 „součást sportovního talentu“)  úroveň kondičních schopností, somatické předpoklady  kvalita tělovýchovného a sportovního procesu (multifaktoriální děj  spontánní PA v předškolním věku s celou škálou pohybových zkušeností, rodinné prostředí, materiální vybavení…, výživa…, úroveň psych. a sociál. vlastností…)

8 Tři základní funkční úrovně: 1. percepční  senzorická složka MD 2
Tři základní funkční úrovně: 1. percepční  senzorická složka MD 2. translační  intelektová složka MD 3. efektorní  senzomotorická, motorická složka MD viz teorie motorického učení  „proces osvojování vědomostí, pohybových dovedností, rozvoje schopností a formování vlastností osobnosti“ (Choutka, 1999) fáze nácviku MD – generalizace, diferenciace, automatizace (lateralita, transfer, interference…, didaktika TV)

9 Dělení motorických dovedností podle množství zapojení svalových skupin:  hrubé  jemné podle časového průběhu:  diskrétní (acyklické)  kontinuální (cyklické)  sériové (kombinované) podle podmínek vnějšího prostředí:  uzavřené (standardní podmínky)  otevřené (variabilní podmínky)

10 kvalitativní znaky optimálně provedeného pohybu:  rytmičnost  plynulost  přesnost  šíření pohybu z jedné části těla na další  pružnost (elasticita)  harmonie  účelnost  ekonomičnost

11 Děkuji za pozornost a hezký týden poslední přednáška: ontogeneze motoriky