Vybrané problémové oblasti problematiky fakult vzdělávajících učitele závěry a doporučení z diskuse na semináři „Kvalita přípravy učitelů – podmínka pro.

Prezentace na téma: "Vybrané problémové oblasti problematiky fakult vzdělávajících učitele závěry a doporučení z diskuse na semináři „Kvalita přípravy učitelů – podmínka pro."— Transkript prezentace:

1 Vybrané problémové oblasti problematiky fakult vzdělávajících učitele závěry a doporučení z diskuse na semináři „Kvalita přípravy učitelů – podmínka pro udržení konkurenceschopnosti ČR“ 20. – 21. 11. 2012 1.Statistika a pojmová nepřehlednost 2.Příprava učitelů 3.Implementace Boloňského procesu 4.Problematika chybějícího standardu 5.Kvalita výuky, připravenost absolventů 6.Stav učitelského sboru (kvalifikovanost, motivace) pRVŠ 20. 12. 2012 Viléma Novotná

2 Neexistuje statistika o struktuře učitelského sboru ve vztahu k vyučovaným předmětům. Známá data o struktuře učitelského sboru ve vztahu k vyučovaným předmětům jsou zkreslena metodou přepočtu na celé úvazky. Odbor MŠMT nemá dispozici informace o počtech učitelů na ZŠ a SŠ. V zákonu o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb. nejsou přesně definovány podmínky pro splnění kvalifikace pro výuku všeobecně vzdělávacích, odborných a praktických předmětů (novela 2012). Statistika a pojmová nepřehlednost 2 2

3 Nepřesná statistika neumožňuje fakultám vytvořit odpovídající plán skutečné potřeby počtu učitelů s určitou kvalifikací a aprobací, aktualizovat formy a obsah vzdělávacích programů zvyšujících kvalitu přípravy, vycházet z potřeby daného regionu.  Vytvořit statistiku sledující počty učitelů na ZŠ a SŠ rozdělených podle oboru (předmětu).  Připravovat informaci o celkové potřebě počtu učitelů v určitém časovém horizontu a podle předmětů.  Připravit formu státní podpory pro studijní obory s nedostatečným počtem absolventů. Vliv na kvalitu vzdělávání; > možnosti řešení 3 3

4 Není možné stanovit přesný počet aprobovaných a neaprobovaných učitelů, protože statistika pracuje pouze s pojmem „odborná kvalifikace“. Zásadním problémem je uplatňování požadavku „kvalifikovanosti učitele“, dané odlišně pro jednotlivé věkové kategorie žáků a studentů (stupně škol). Vlastní identifikace nabídky studijních programů a oborů připravujících na učitelské povolání je v praxi nepřehledná. Existuje množství nesourodých možností a postupů k získání učitelské kvalifikace. Neexistuje jasné pojmenování pedagogických oborů, z uvedených názvů nelze často identifikovat odbornou a současně pedagogickou kvalifikaci uváděnou v profilu absolventa. Příprava učitelů: pojmy aprobovanost a neaprobovanost; definování studijních oborů 4 4

5  Vymezit obsah daných pojmů a začlenit je do platných legislativních norem.  Vymezit pro akreditaci studijního programu učitelství základní rámcové požadavky na tvorbu koncepce programu, na základní kompetence uvedené v profilu absolventa založené na výstupech z učení, diferencované pro určitý stupeň školy, závazné pro všechny instituce podílející se na různých formách přípravy učitelů.  Stanovit pravidla pro názvy učitelských oborů a pro jednoznačnou identifikaci jejich zaměření.  Vytvořit seznam pedagogických oborů.  Přenést zodpovědnost na pracoviště připravující učitele za realizaci obsahu a rozsahu poskytovaného programu podle dané kvalifikace (ředitel uznává kvalifikaci podle dokladu). Průběžně aktualizovaná databáze s uvedenými údaji by umožnila zpracovat konkrétní nabídku k získání kvalifikace učitelství. Možnosti řešení k ovlivnění kvality vzdělávání 5 5

6 Implementace Boloňského procesu a jeho vliv na kvalitu vzdělávání Strukturace studia přinesla další problémy do přípravy učitelů (např. kompetence absolventa Bc studia a jeho uplatnění, jeho připravenost na další studium, kompetence získané v krátkém úseku NMgr. studia, rozsah didaktické přípravy a praxe, omezení počtu studentů). Problémem se stalo správné pochopení Boloňského procesu a vytvoření nového systému přípravy (pro tvorbu nové koncepce ale zůstaly staré podmínky).

7 Problematika chybějícího standardu Jasně a jednoznačně definovat minimální kompetence začínajícího učitele (v souladu s profilem absolventa) Provázat teoretickou výuku odborných, pedagogicko- psychologických a didaktických disciplín s praxí Návazně zvyšovat kompetence na dalších stupních kvalifikace – v rámci kariérního řádu Vytvořit fungující model spolupráce se základními a středními školami

8 Kvalita výuky připravenost absolventů Vytvořit standardní profil absolventa v návaznoisti na výsledky a metodiku Q-RAM (kompatibilní s národním kvalifikačním rámcem; formulace výstupů z učení) Vytvořit efektivní systém dalšího vzdělávání v součinnosti s fakultami a VŠ vzdělávajícími učitele Zavést do praxe kariérní řád pro učitele včetně ekonomického zajištění Zpracovat jednotná kritéria pro hodnocení kvality a zajistit jejich realizaci Propracovat systém pedagogických praxí

9 Stav učitelského sboru (kvalifikovanost, motivace) Zajistit sběr a interpretaci relevantních dat o složení učitelských sborů Vytvořit motivující podmínky k vytváření a realizaci studijních programů učitelství na VŠ Podpořit aktivity vedoucí ke zvýšení zájmu o profesi učitelství, zejména o přírodovědné obory Zohledňovat potřeby regionu, připravovat absolventy v potřebných oborech Řešit koncepčně genderovou nevyváženost Zvýšit prestiž učitelské profese  Ve státní koncepci vzdělávání vytvořit podmínky pro kvalitní přípravu učitelů s respektováním specifik dané přípravy. Současně vytvářet podmínky pro vykonávání povolání učitel s odpovídající prestiží a naplňující potřebu vzdělanosti společnosti.