Aktivity ÚÚR v oblasti rozvoje mikroregionů RNDr

Prezentace na téma: "Aktivity ÚÚR v oblasti rozvoje mikroregionů RNDr"— Transkript prezentace:

1 Aktivity ÚÚR v oblasti rozvoje mikroregionů RNDr
Aktivity ÚÚR v oblasti rozvoje mikroregionů RNDr. Vladimíra Labounková Ústav územního rozvoje, Brno

2 Účelové regiony. Tyto regiony vědomě vytváří společenství obyvatel více (nejméně však dvou) obcí ,
aniž by přitom šlo o územně-správní region. Vznik účelového regionu slouží k řešení určitých společných úkolů. Zpravidla se jedná o sdružení obcí s určitým deklarovaným účelem. Jeden z typů účelových regionů vznikající ve snaze o spolupráci obcí je ustáleně pracovně označován jako mikroregion. Zdola vznikající mikroregiony ve smyslu spolupráce obcí: mohou mít homogenní i spádový charakter mají v poslední době nejčastěji formu dobrovolných svazků obcí (DSO). Vedle této nejčastější formy mohou ve své rozmanitosti však mít i jinou právní formu například: Zájmové sdružení právnických osob. Smlouva o spolupráci - Smlouva ke splnění konkrétního úkolu

3 Jako mikroregion je zde chápán především Svazek obcí - právnická osoba
ustavená v souladu s §§ 49 až 53 č. zákona 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Vzniká pro územně ucelenou oblast vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formě se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování žádoucích změn ve všech obcích nebo části obcí takto vymezeného území. Za mikroregiony jsou rovněž považovány zájmová sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty dle(§ 20 f až §20 j ) občanského zákoníku.

4 Místní akční skupiny (MAS) tzv
Místní akční skupiny (MAS) tzv. „leaderovské mikroregiony“ (vymezené iniciativou Leader) - jsou další formou mikroregionů, které „vznikají zdola“ od roku 2004. Směrnice iniciativy LEADER Evropské unie vymezuje „leaderovský“ mikroregion jako ucelený územní celek s počtem obyvatel v rozmezí –100 000 a hustotou obyvatel nepřekračující 120 obyv./km2, který má zpracovanou integrovanou strategii rozvoje. Některé z nich jsou svým územním vymezením totožné se svazky obcí dle zákona o obcích. Hlavním příjemcem finanční podpory programu Leader jsou MAS, vytvořené na principu partnerství veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru daného regionu (např. neziskové organizace, podnikatelé, starostové obcí). Na úrovni rozhodování musí přitom tvořit zástupci soukromého sektoru nejméně 50 % z místního partnerství. Co jsou mikroregiony?

5 Monitoring mikroregionů (DSO)
Monitoringu zdola vznikajících mikroregionů začal v roce 2002. V průběhu let měnil svoji podobu, a to jak v metodice a způsobu zjišťování vstupních dat, tak i při jejich prezentaci. Cílem šetření je získání údajů především o geografickém vymezení mikroregionů, základních identifikačních údajích mikroregionů, údajích o jejich vzniku, rozvojových dokumentech a zpracovateli těchto dokumentů a dalších doplňujících údajů. On-line systém evidence mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů-monitoring mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů iMR. V roce 2006 byl na ÚÚR na základě dat z roku 2005 založen informační systém / registr GIS mikroregionů ČR včetně grafiky a jeho webová aplikace Monitoring mikroregionů vč. mapové prezentace byla zveřejněna na www stránkách ÚÚR. Ústav územního rozvoje zajišťuje tedy od roku 2006 provoz on-line aplikace Evidence mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů (iMR) na internetu, archivuje centrální databázi, zajišťující veškeré funkce, které jsou potřebné pro sběr, třídění, import a export dat. V této databázi lze získat informace o umístění mikroregionu, příslušnosti do kraje, okresu a ORP. V pasportu každého mikroregionu je možné zjistit geografické vymezení mikroregionů, základní identifikační údaje mikroregionů, Informace o rozvojových dokumentech, zahraničních kontaktech a další doplňující informace. U každého mikroregionu je rovněž připojen odkaz na www stánky mikroregionu (pokud existují), kde lze získat další podrobné informace o mikroregionech. Pasporty mikroregionů jsou postupně doplňovány dalšími statistickými daty. V roce 2006 se zásadně změnil rovněž systém aktualizace údajů o mikroregionech. Údaje v databázi mikroregionů jsou od roku 2006 on-line aktualizovány prostřednictvím webových aplikací pověřenými pracovníky mikroregionů. On-line systém evidence mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů-monitoring mikroregionů iMR je k dispozici na stránkách UUR

6 Metodická příručka pro zpracování rozvojových dokumentů mikroregionů.
Vysoké procento mikroregionů si v posledních letech pořizuje Strategický rozvojový dokument pro svoje území. Kvalita, rozsah i způsob zpracování jednotlivých dokumentů je velmi rozdílný, neboť pro zpracování rozvojových dokumentů na mikroregionální úrovni neexistuje jednotná metodika. Snaha o sjednocení úrovně a obsahu rozvojových dokumentů na mikroregionální úrovni byla na ÚÚR podnětem ke zpracování „Metodické příručky pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů“ v roce V současné době se pracuje na příloze metodické příručky, která vyplynula s připomínek krajských úřadů, MAS a mikroregionů. Jde především o stanovení kriterií k posuzování výběru projektů. Je třeba je zformulovat jako flexibilní ve vztahu k cílům a roli daného mikroregionu. Dále bude řešena zejména problematika výkonu manažerských činností osobami v různých pozicích (výhody a nevýhody).

7 Spolupráce ÚÚR s krajskými úřady na problematice mikroregionů
Ve snaze o navázání dobré spolupráce s jednotlivými krajskými úřady a jejich prostřednictvím rovněž s jednotlivými mikroregiony je od roku 2007 zorganizován na ÚÚR jednou ročně seminář k problematice mikroregionů pro zástupce krajských úřadů jednotlivých krajů ČR. První ročník semináře v listopadu roku 2007 sloužil zejména k navázání osobních kontaktů zástupců jednotlivých krajů, Zabývajích se problematikou mikroregionů. Na semináři prezentovali zástupci krajů přístup práce s mikrporegiony v jednotlivých krajích. Cílem semináře byla, vedle výměny zkušeností zástupců jednotlivých krajů při práci s mikroregiony a tvorbě rozvojových dokumentů mikroregionů, rovněž prezentace výsledků práce Ústavu územního rozvoje v problematice mikroregionů. Druhý ročník semináře v roce 2008 byl zaměřen zejména na tvorbu rozvojových dokumentů mikroregionů a jeho závěry byly využity při dopracování metodické příručky pro zpracování rozvojových dokumentů mikroregionů. Třetí ročník semináře v roce 2009 je organizován v Pardubicích právě nyní a poprvé byly přizváni i zástupci jednotlivých mikroregionů

8 Modelové práce na úrovni Jihomoravského kraje
Vedle rámcového monitoringu mikroregionů za celou ČR a metodických prací se věnoval Ústav územního rozvoje v minulých letech podrobně monitoringu a vyhodnocování mikroregionů Jihomoravského kraje. Spolupráce s Krajským úřadem Jihomoravského kraje v této oblasti začala již v roce 2002 za toto období bylo zpracováno množství modelových prací a doporučení, která jsou využitelná i v dalších krajích ČR. K hlavním pracím patří například: „Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů Jihomoravského kraje“, podklady pro „Katalog mikroregionů JM kraje“, „Hodnocení vývoje mikroregionů v letech “, „Vymezení a hodnocení středisek průmyslu a služeb v Jihomoravském kraji, jejich vztah k mikroregionům“, „Zhodnocení přirozené soudržnosti současně existujících mikroregionů s důrazem na vyhodnocení nodálních mikroregionů s přirozenou spádovostí“ a další výstupy. Některé vybrané materiály lze nalézt v plném znění na stránkách Ústavu územního rozvoje v Brně

9 Obce mimo mikroregiony
Zapojení obcí do mikroregionů v letech Rok Počet obcí celkem Obce v mikroregionech Obce mimo mikroregiony Počet mikroregionů absol. % 2003 6249 4625 74,01 1624 25,99 491 2004 4685 74,97 1564 25,03 505 2005 6248 5280 84,51 968 15,49 533 2007 5385 86,17 864 13,83 551 2008 5473 87,58 776 12,42 570 2009 5155** 1094 562* * k  ** nepřesný údaj k , u všech mikroregionů se zatím nepodařilo zjistit aktuální počet obcí, ** * v roce 2006 došlo ke změně metodiky zjišťování, data k tomuto roku jsou pouze odhadem, proto nejsou součástí tabulky

10 Mikroregiony v krajích ČR podle počtu obylatel PRUMER_POCET_OBYVATEL
KODKR NAZKR PRUMER Výměra PRUMER_POCET_OBYVATEL 14 Zlínský 17934,3 27487 13 Moravskoslezský 17578,8 26651 12 Olomoucký 15027,6 17240 9 Pardubický 17573,7 15799 5 Karlovarský 19350,5 15197 3 Jihočeský 25380,0 13579 6 Ústecký 11825,3 13112 8 Královéhradecký 15018,2 12633 7 Liberecký 15785,2 12209 11 Jihomoravský 10951,5 11359 10 Vysočina 15050,2 11105 4 Plzeňský 19059,7 10948 2 Středočeský 9124,9 8275 ČR 16127,7 15045

11 Mikroregiony v krajích ČR podle výměry PRUMER_POCET_OBYVATEL
KODKR NAZKR PRUMER_ VYMERA PRUMER_POCET_OBYVATEL 3 Jihočeský 25380,0 13579 5 Karlovarský 19350,5 15197 4 Plzeňský 19059,7 10948 14 Zlínský 17934,3 27487 13 Moravskoslezský 17578,8 26651 9 Pardubický 17573,7 15799 7 Liberecký 15785,2 12209 10 Vysočina 15050,2 11105 12 Olomoucký 15027,6 17240 8 Královéhradecký 15018,2 12633 6 Ústecký 11825,3 13112 11 Jihomoravský 10951,5 11359 2 Středočeský 9124,9 8275 ČR 16127,7 15045

12 Překryvy mikroregionů
Některé obce jsou zapojeny ve více mikroregionech, nejvíce bylo zaznamenáno ve ve 4 relativně komplexně zaměřených mikroregionech.

13

14

15

16

17

18 Z dlouhodobě prováděného monitoringu mikroregionů (DSO)
vyplývají tyto základní obecné poznatky: Převážná většina evidovaných mikroregionů má právní formu svazku obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích). Evidována jsou však i zájmová sdružení právnických osob (dle § 20f až §20j Občanského zákoníku). V poslední době roste dynamicky počet mikroregionů ve formě MAS Předmět činnosti mikroregionu je vesměs v souladu se zákonem č.128/2000 Sb. o obcích. Převážná většina mikroregionů vykazuje předmět své činnosti v plném rozsahu výše uvedeného zákona. Do mikroregionů se zapojuje stále vyšší počet obcí a pokývají v rámci ČR stále větší plochu. Dochází k překryvům jednotlivých mikroregionů, mnohdy vícečetným. Proces vzniku mikroregionů v čase se vyznačuje tendencí vzniku mikroregionů stále více zaměřených na komplexní rozvoj svého území a široce pojatou spolupráci zúčastněných obcí. Geografické vymezení nově vznikajících mikroregionů se stále častěji blíží reálným funkčním mikroregionům a má v mnoha případech nodální charakter. Vysoké procento mikroregionů v současné době disponuje zpracovaným aktuálním strategickým rozvojovým dokumentem (SRD) pro svoje území, nebo takový dokument pořizuje. U komplexně zaměřených mikroregionů se počet mikroregionů s pořízeným SRD blíží téměř 100%. Nejčastějším zpracovatelem SRD mikroregionů zůstává odborná firma. Na druhém místě mezi zpracovateli je rozvojová agentura. Nárůst byl zaznamenán u fyzické osoby jako zpracovatele. Rozvojové dokumenty mikroregionů jsou vesměs v souladu s rozvojovými dokumenty vyššího stupně, tedy krajskými. Na většinu SRD mikroregionů navazují konkrétní projekty.

19 Strategický rozvojový dokument mikroregionů - SRD
Základním prostředkem rozvoje mikroregionů je strategické plánování. SRD mikroregionů vychází z principů programování a musí splňovat evropské parametry rozvojových dokumentů.. SRD musí rovněž navazovat na rozvojové dokumenty vyšších územních celků (kraj, stát, ). SRD je koncepčním dokumentem, který popisuje klíčové jevy v mikroregionu, SRD hodnotí je a navrhuje k nim dlouhodobé cíle a opatření, Z hodnocení vybraných SRD mikroregionů byly identifikovány základní a nejčastější chyby Potřeba zpracování metodiky SRD mikroregionů. Strategický rozvojový dokument mikroregionů - SRD

20 strategických rozvojových dokumentů mikroregionů
Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje Brno, duben 2009

21 Obsah: Úvod A. Pořízení dokumentu: I. Zadání dokumentu I.1. Rozhodnutí o pořízení I.2. Zpracování záměru I.3. Zadání zakázky a výběr zhotovitele I.4. Uzavření smlouvy o dílo II. Zpracování a projednání dokumentu II. 1. Účastníci zpracování dokumentu II.2. Zpracování analytické části II.3. Projednání analytické části II.4. Zpracování návrhové části II.5. Projednání návrhové části III. Schvalování dokumentu IV.Implementace schváleného dokumentu B. Obsah dokumentu I. Úvod II. Analytická část II.1. Situační analýza mikroregionu (profil mikroregionu) II.2. SWOT analýza II.3. Stanovení hlavních odvětvových a územních disparit III. Návrhová část ( sestává s části strategické a implementační). III.1. Stanovení strategické vize rozvoje mikroregionu III.2. Formulování strategického cíle, specifických cílů rozvoje a opatření v časovém horizontu III.3. Rozvojové aktivity – projekty IV. Zpracování finančního rámce strategie C. Implementace a monitoring dokumentu Zpracování návrhu systému implementace Akční plán Příprava projektových fiší Vyhodnocení naplňování (monitoring implementace) dokumentu Aktualizace, změny a doplňky dokumentu EX-ante hodnocení dokumentu Přílohy

22 A. Pořízení dokumentu Zadání SRD Rozhodnutí o pořízení SRD
Zpracování záměru Zadání zakázky a výběr zhotovitele Uzavření smlouvy o dílo Zpracování a projednání SRD Zpracování analytické části SRD Projednání analytické části SRD Zpracování návrhové části SRD Schvalování SRD Implementace schváleného SRD

23 Valná hromada mikroregionu
A.1. Organizační struktura pro zpracování dokumentu Řídící skupina Externí zpracovatel manažer mikroregionu pracovní skupina pro problémovou oblast 1 pracovní skupina pro problémovou oblast 2 pracovní skupina pro problémovou oblast 3 pracovní skupina pro problémovou oblast n veřejnost nezávislí experti Valná hromada mikroregionu

24 Monitoring mikroregionů ČR – registr GIS
V roce 2006 byl založen informační systém / registr GIS mikroregionů ČR včetně grafiky a byl zveřejněn na www stránkách ÚÚR. Za mikroregiony jsou zde považovány především svazky obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích ). Veřejně přístupná databáze je zdrojem informací o mikroregionech ČR pro široký okruh uživatelů. Webová aplikace Monitoring mikroregionů vč. mapové prezentace je k dispozici na adrese:

25

26

27

28 V roce 2006 byla zveřejněna databáze mikroregionů http://www. uur

29

30

31 Mikroregiony Jihomoravského kraje
Vedle rámcového monitoringu mikroregionů za celou ČR je problematika mikroregionů modelově sledována na území Jihomoravského kraje. Bylo zpracováno například: Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů Jihomoravského kraje, Hodnocení bylo provedeno ve dvou úrovních pro celkové hodnocení ekonomické úrovně území byl zvolen souhrnný ukazatel, vedle souhrnného ukazatele byly sledovány doplňující ukazatele. Podklad pro Katalog mikroregionů JM kraje, Hodnocení vývoje mikroregionů v letech , hodnocení na základě 16-ti ukazatelů. Vymezení a hodnocení středisek průmyslu a služeb v Jihomoravském kraji, jejich vztah k mikroregionům - cílem bylo vymezit prostřednictvím metody komplexní funkční velikosti výraznější střediska průmyslu a služeb v současně existujících mikroregionech na území Jihomoravského kraje a hodnotit je pomocí vybraných ukazatelů. Byla hodnocena střediska s hodnotou KFV 2,5 a vyšší, dále střediska funkčních mikroregionů s KFV min. 2,0, pověřené obce ("dvojky") a vybraných 7 obcí s nižším KFV než je 2,0. Osloveny byly všechny obce nad 5 tis. Obyvatel Bylo osloveno celkem 67 středisek Jihomoravského kraje s dotazníkem ,monitorujícím rozvojové dokumenty těchto vybraných středisek. Zhodnocení přirozené soudržnosti současně existujících mikroregionů s důrazem na vyhodnocení nodálních mikroregionů s přirozenou spádovostí Metodická příručka pro zpracování rozvojových dokumetntů mikroregionů a další výstupy. Vybrané materiály lze nalézt v plném znění na stránkách Ústavu územního rozvoje v Brně

32

33 Podíl neobydlených bytů
Atraktivita území pro život, tvořená následujícími absolutními ukazateli: Hustota osídlení Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl neobydlených bytů

34

35

36 Práce s mikroregiony na úrovni krajů

37 ÚÚR 15. listopadu 2008

38 ÚÚR 15. listopadu 2008

39 ÚÚR 30. listopadu 2009

40 ÚÚR 30. listopadu 2009

41 RNDr. Vladimíra LABOUNKOVÁ Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3
Děkuji za pozornost RNDr. Vladimíra LABOUNKOVÁ Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3 Brno