Magisterský studijní program FVL a FVHE

Prezentace na téma: "Magisterský studijní program FVL a FVHE"— Transkript prezentace:

1 Magisterský studijní program FVL a FVHE
Zemědělská produkce 2. Magisterský studijní program FVL a FVHE

2 Témata přednášky č. 2 Zemědělský půdní fond Funkce půdy
Kvalita zemědělského půdního fondu Klimatické poměry v České republice Kategorizace zemědělského území, zemědělské výrobní oblasti Pěstování zemědělských rostlin Obecné schéma pěstování zemědělských rostlin Základní principy zpracování půdy

3 Zemědělský půdní fond

4 Základní funkce půdy produkční mimoprodukční

5 Půdní úrodnost definice podle zákona o hnojivech (č. 308/2000 Sb.)
 schopnost půdy umožňovat rostlinám růst, vývoj a dosažení žádoucího výnosu, kvality a nezávadnosti produkce přirozená úrodnost půdy skutečná úrodnost půdy

6 Charakteristika zemědělského půdního fondu ČR
54 % průměrných až podprůměrných 6% zcela nevhodných 40% nadprůměrně úrodných více než 20 % se nachází nad 500 n. m. silně skeletovité 4,5 %, slabě 24 % % je ohroženo tzv. zhutněním

7 Hodnocení kvality zemědělského půdního fondu
bonitace půdy BPEJ - bonitovaná půdně - ekologická jednotka  vyhodnocením parametrů : - klima - klasifikační zařazení půdy - charakteristika geografických substrátů - zrnitost, skeletovitost - vodní a vzdušný režim - půdní profil - svažitost a expozice pozemku

8 Znehodnocování půdního fondu
Přírodní vlivy - větrná a vodní eroze záplavy Technické příčiny - devastace půdy těžbou, exhalace v okolí průmyslových podniků, stavby sídlišť, podniků a komunikací

9 Degradace půdy eroze - vodní (více než 1/2 ZP), větrná (asi 7,5%), sněhová debazifikace a acidifikace, degradace fyzikální (degradace půdní struktury, kompakce), degradace znečištěním a kontaminací, úbytky organické hmoty (humusu), degradace biologická

10 Protierozní ochrana půdy
biologické způsoby - účelné rozmístění kultur, pásový způsob hospodaření, meze, trvalé travní porosty, strukturotvorné plodiny technické - větrolamy

11 Klimatické podmínky v ČR
rozmanité, přechod mezi přímořským a kontinentálním klimatem promítají se výškové poměry a členitost terénu klimatické oblasti - teplá, mírně teplá, chladná klimatické regiony (10) největší zastoupení má mírně teplý a vlhký (MT4) na 25 % ZP nejpříznivější je teplý a mírně vlhký (T3) na 14 % ZP

12 Kategorizace zemědělského území
zemědělské výrobní oblasti méně příznivé oblasti zranitelné oblasti

13 Zemědělské výrobní oblasti
podle přírodních podmínek : členitost krajiny, genetické půdní typy, půdní druh, klimatické poměry podle ekonomických podmínek – vzdálenost od zpracovatelských závodů podle druhu a hloubky půdy a vhodnosti pro určitou plodinu

14 Rozdělení zemědělských výrobních oblastí (od roku 2003)
kukuřičná (podoblasti K1, K2, K3) řepařská (podoblasti R1, R2, R3) bramborářská (podoblasti B1 a B2) bramborářsko-ovesná (podoblast B3) horská (podoblasti H1 a H2)

15 Zemědělské výrobní oblasti

16 Méně příznivé oblasti horské oblasti (typ H)
ostatní - málo výnosné půdy, malá hustota obyvatel (typ O) oblasti se specifickými omezeními - příhraniční oblasti, další jednotlivá území s nízkou výnosností (typ S)

17 Méně příznivé oblasti

18 Vymezení zranitelných oblastí
jsou určeny na základě rozborů povrchových a podzemních vod ve zranitelných oblastech se nachází až 44% z celkové výměry ZP

19 Mapa rozložení zranitelných oblastí

20 Opatření ve zranitelných oblastech
legislativně je vymezen zákaz používání dusíkatých hnojiv (neplatí pro trvalé kultury, polní zeleniny a zakryté plochy) v určitém období pravidla pro používání statkových hnojiv nařízení protierozních opatření

21 Pěstování zemědělských rostlin

22 Obecné schéma pěstování zemědělských rostlin (agrotechnické faktory)
volba plodiny (užitkový směr), odrůda osevní postup (pozemek, předplodiny) základní a předseťová úprava půdy hnojení setí a sázení ošetření porostu během vegetace sklizeň posklizňové ošetření skladování

23 Základní principy zpracování půdy
Mechanické zásahy ovlivňují : hospodaření s půdní vláhou a vzdušný režim rozvoj půdních aerobních mikroorganismů humifikační pochody rozvoj chorob a škůdců rostlin

24 Význam zpracování půdy
regulace plevelů zapravení organických a anorganických hnojiv příprava pro založení nových porostů vliv na jakost produktů

25 Konvenční (klasické) zpracování půdy
základní zpracování půdy – podmítka, orba, podrývání a prohlubování, hloubkové kypření, podzimní úprava povrchu zorané půdy příprava půdy před setím a sázením kultivace půdy během vegetace

26 Minimální zpracování půdy
důvody - klasické postupy jsou energeticky náročné, zjednodušení urychlení předpoklady - dobrý fyzikální stav půdy, biologicky čistá ornice s dostatečným obsahem živin minimální zastoupení trvalých plevelů vhodný osevní postup

27 Metody minimalizace zpracování půdy
vypouštění nebo nahrazování některých zákroků spojování do menšího počtu operací omezení zpracování na určitou hloubku nebo část plochy setí do nezpracované půdy

28 Systémy s minimálním zpracování půdy
systémy se zachováním klasické orby, ale omezování hloubky a slučování operací systémy bez orby - kypření a obracení nebo setí do nezpracované půdy výběr záleží na klimatických podmínkách, druhu a typu půdy, erozi, systému hospodaření, vybavení mechanizačními prostředky výhody a reálnost v našich podmínkách ?

29 Progresivní způsoby zpracování půdy
jsou založeny na výkonnějších strojích přednosti - okamžitá příprava půdy se setím eliminace slehnutí půdy dokonalé urovnání a odplevelení půdy vyšší využití vláhy nevýhoda - drahé stroje

30 Půdoochranné systémy soubor agrotechnických operací, které ještě ve větší míře šetří půdu než předchozí postupy kypření půdy bez obracení přímé setí do nezpracované půdy ničení plevelů herbicidy

31 Děkuji za pozornost.