Státní energetická koncepce a její aplikace do energetické legislativy v ČR Ladislav Havel © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Prezentace na téma: "Státní energetická koncepce a její aplikace do energetické legislativy v ČR Ladislav Havel © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu."— Transkript prezentace:

1

2 Státní energetická koncepce a její aplikace do energetické legislativy v ČR Ladislav Havel © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu

3  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 3 Asociace energetických manažerů Poděbrady Státní energetická koncepce aktualizace schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004 Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií – MPO má povinnost nejméně jedenkrát za dva roky vyhodnocovat naplňování Státní energetické koncepce a v případě potřeby zpracovávat návrhy na změnu Státní energetické koncepce a předkládat je ke schválení vládě. Výsledky hodnocení plnění cílů Energetické politiky přijaté usnesením vlády ČR č. 50 ze dne 12. 1. 2000 – splnění většiny cílů. Přijaté závazky z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí vstup do EU.

4  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 4 Asociace energetických manažerů Poděbrady Transformace energetického hospodářství po r. 1990 Výše a struktura spotřeby primárních zdrojů energie Výše spotřeby PEZ v ČR je v současné době na úrovni 85 % roku 1990. Struktura spotřeby PEZ je diverzifikovanější a je z více než 50 % zaměřena na domácí zdroje primární energie. Struktura je odrazem bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie, zejména ve výrobě elektřiny. Poslední změna ve struktuře spotřeby PEZ a ve výrobě elektřiny - uvedení do provozu JE Temelín.

5  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 5 Asociace energetických manažerů Poděbrady Výše a struktura konečné spotřeby energie Celková výše konečné spotřeby energie po roce 1990 klesala, po roce 2000 kolísala, ale s postupnými tendencemi k jejímu růstu, které byly vyvolány růstem ekonomiky (zejména v průmyslu, v dopravě a ve službách). Rostla i spotřeba energie v domácnostech. Trendem je nárůst podílu zemního plynu a elektřiny a současně pokles podílu tuhých paliv. Pokles podílu centralizovaného tepla je vyvolán mj. vyšším rozvojem individuálního vytápění.

6  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 6 Asociace energetických manažerů Poděbrady Vývoj v jednotlivých energetických subsystémech Tuhá paliva Snižování těžeb hnědého uhlí, které probíhalo po celá devadesátá léta, se po roce 2000 zpomalilo, především z důvodu exportu elektřiny, která se stala žádanou komoditou. Plynárenství Zemní plyn byl v období po roce 1990 palivem s největší dynamikou spotřeby. Dostupnost zemního plynu je dnes celoplošná a je dlouhodobě zajištěna sítí tranzitních plynovodů a celým systémem plynárenské soustavy. Po roce 1996 začala spotřeba zemního plynu stagnovat a tento stav přetrvává i v současném období. ČR je téměř plně závislá na importu zemního plynu (v roce 2003 98,6 %). Zemní plyn je palivem hlavně pro výrobu tepla v maloodběru a v domácnostech,na výrobě elektřiny se podílí jen 3%.

7  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 7 Asociace energetických manažerů Poděbrady Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie jsou velmi sledovaným druhem energie. Vyplývá to z významu závazku, který na sebe ČR vzala při podpisu přístupové dohody, v rámci implementace Směrnice EU č. 2001/77. Rovněž i ze zvýšeného zájmu, který je problematice využití obnovitelné energie veřejností přikládán a vzhledem k jejímu šetrnému vztahu k životnímu prostředí.

8  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 8 Asociace energetických manažerů Poděbrady Vztah energetického hospodářství k životnímu prostředí V 90. letech došlo v ČR k výraznému a k unikátnímu snížení zátěže životního prostředí ekologizací energetického hospodářství. Tendence z 90. let pokračovaly i po roce 2000. Od roku 1990 do roku 2000 se emise SO 2 snížily na 14 % výchozího stavu. Pokles pokračoval i po roce 2000 a v roce 2003 poklesl na 13,2 % stavu roku 1990. Emise tuhých znečišťujících látek klesly v roce 2000 na 9 %, emise NOx na 43,3 % a emise CO 2 na 75,6 % stavu roku 1990.

9  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 9 Asociace energetických manažerů Poděbrady Charakteristika dlouhodobého výhledu Při uplatnění systémových opatření Státní energetické koncepce, stimulací a komunikací státu s podnikatelskou sférou bude energetické hospodářství směřovat k vysokému zhodnocení energetických vstupů (energetická náročnost tvorby HDP se sníží z 1,212 na 0,454 MJ/Kč, tj na 37 %). Vývoj bude plně v souladu s prioritami SEK a budou splněny všechny její indikativní cíle.

10  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 10 Asociace energetických manažerů Poděbrady Při přírůstku spotřeby PEZ (v průběhu 30 let o 0,2 % ročně) se bude dále měnit struktura primárních zdrojů energie. Spotřeba i těžba hnědého uhlí klesnou vůči roku 2000 o přibližně 40 %. Opatření ke zvýšení disponibility hnědého uhlí (tj. těžba za racionálně přehodnocenými současnými územními ekologickými limity těžeb) však budou aktivně využita při obnově dožívajících elektráren a hnědé uhlí bude po celé období nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem, užitým především pro výrobu elektřiny v čistých uhelných technologiích.

11  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 11 Asociace energetických manažerů Poděbrady Do roku 2030 se o více jak 40 % sníží trh černého uhlí, na tomto trhu však bude stále větší roli hrát dovozové černé uhlí, jehož podíl na domácím trhu bude v závěru období přibližně 55 %. Veškerá potřeba koksu bude kryta dovozem. Spotřeba elektřiny poroste, ale s postupným poklesem tempa růstu spotřeby. Průměrný meziroční růst spotřeby elektřiny v období 2030/2000 bude činit 1,3 %.

12  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 12 Asociace energetických manažerů Poděbrady  Plnění priorit a indikativních cílů SEK a) Průměrné roční tempo poklesu energetické náročnosti tvorby HDP bude v prvém období do roku 2005 2,77 % a v celém prognostickém období 3,22 %. b) Průměrné roční tempo poklesu elektroenergetické náročnosti tvorby HDP bude v prvém období do roku 2005 2,42 % a v celém prognostickém období 2,35 %. c) Dovozní energetická náročnost roste v roce 2005 na 41,2 %, v roce 2010 na 42,3 % a v roce 2030 na 57,8 %. d) Národní indikativní cíl podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude v roce 2010 splněn a případně mírně překročen. e) Podíl obnovitelných zdrojů energie v tuzemské spotřebě primárních zdrojů bude v roce 2005 5,4 % a do roku 2030 vzroste na 15,7 %. f) Závazné emisní stropy v roce 2010 nebudou překročeny. Emise CO2 poklesnou za 30 let ze 126 na 89 mil. tun/rok (téměř o 30 %), emise NOx z 397 na 265 tis. tun/rok (pokles o 33 %) a emise SO2 z 264 na 159 tis. tun/rok (pokles téměř o 40 %)

13  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 13 Asociace energetických manažerů Poděbrady Podíly PEZ na spotřebě energetických zdrojů Rok 200020052030 Tuhá paliva:52,4 % 42,5 % 30,5 % HU 36,6 % 29,3 % 20,8 % ČU 15,8 % 13,2 % 9,7 % Plynná paliva: 18,9 % 21,6 % 20,6 % Kapalná paliva: 18,6 % 15,7 % 11,9 % Jaderné palivo: 8,9 % 16,5 % 20,9 % Obnovitelné zdroje:2,6 % 5,4 % 15,7 %

14  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 14 Asociace energetických manažerů Poděbrady Podíly PEZ na výrobě elektřiny Rok2000 20052030 Tuhá paliva:70,5 % 55,5 % 36,8 % HU 58,4 % 48,9 % 31,9 % ČU 12,1 % 6,6 % 4,9 % Plynná paliva: 6,4 % 4,7 % 7,2 % Kapalná paliva: 2,2 % 1,1 % 0,4 % Jaderné palivo: 18,4 % 33,3 % 38,6 % Obnovitelné zdroje: 2,3 % 5,3 % 16,9 %

15  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 15 Asociace energetických manažerů Poděbrady Pravděpodobná výše spotřeby primárních zdrojů energie Rok 2000200520102015202020252030 PJ 1 6721 7301 7751 7821 7871 8101 797 Pravděpodobná výše výroby elektřiny Rok 2000200520102015202020252030 TWh73,7378,2082,3780,8585,0087,9089,20 Pravděpodobná výše konečné spotřeby energie Rok2000200520102015202020252030 PJ1 0271 0791 1341 1691 1871 2111 210

16  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 16 Asociace energetických manažerů Poděbrady  Obnovitelné zdroje energie Výše a struktura spotřeby druhotných a obnovitelných zdrojů energie (PJ) Rok 2000200520102015202020252030 Biomasa1862121146173228242 Druhotné teplo 20202020202020 Další obnovitelné zdroje 691314151413 Odpady 0257778 Celkem 4493159187215269283

17  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 17 Asociace energetických manažerů Poděbrady Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (TWh) Rok 200020052010201520202025 2030 Biomasa0,011,604,866,327,8110,25 10,96 MVE 0,52 0,801,051,051,051,051,05 Vítr 0,01 0,570,931,011,251,441,44 Fotovoltaika0,00 0,000,000,000,010,01 Bioplyn 0,010,010,010,010,010,010,16

18  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 18 Asociace energetických manažerů Poděbrady  Pravděpodobné těžby uhlí (mil. tun) Černé uhlí 2000200520102015202020252030 Těžba celkem 14,8212,9911,419,188,605,573,57 Hnědé uhlí 2000200520102015202020252030 Těžba celkem 49,4644.9444,5842,0140,4835,8832,59

19  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 19 Asociace energetických manažerů Poděbrady

20  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 20 Asociace energetických manažerů Poděbrady

21  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 21 Asociace energetických manažerů Poděbrady

22  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 22 Asociace energetických manažerů Poděbrady CÍLE a PRIORITY Státní energetické koncepce  Maximální NEZÁVISLOST Nezávislost na cizích zdrojích energie Nezávislost na zdrojích energie z rizikových oblastí Nezávislost na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů

23  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 23 Asociace energetických manažerů Poděbrady CÍLE a PRIORITY státní energetické koncepce  Maximální BEZPEČNOST Bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti Spolehlivost dodávek všech druhů energie Racionální decentralizace energetických systémů

24  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 24 Asociace energetických manažerů Poděbrady CÍLE a PRIORITY státní energetické koncepce  Maximální UDRŽITELNÝ ROZVOJ Ochrana životního prostředí Ekonomický a sociální rozvoj

25  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 25 Asociace energetických manažerů Poděbrady CÍLE státní energetické koncepce MAXIMALIZACE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI Maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů Maximalizace zhodnocování energie Maximalizace úspor tepla Maximalizace efektivnosti spotřebičů energie Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav Podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů energie

26  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 26 Asociace energetických manažerů Poděbrady CÍLE státní energetické koncepce Dlouhodobé cíle v oblasti energetické efektivnosti 1. Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu energetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 3,0 – 3,5 % (indikativní cíl). 2. Dlouhodobé nezvyšování absolutní výše spotřeby primárních zdrojů energie. Růst ekonomiky zajistit především zvýšením energetické efektivnosti. 3. Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu elektroenergetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 1,4 – 2,4 % (indikativní cíl)

27  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 27 Asociace energetických manažerů Poděbrady ZAJIŠTĚNÍ MAXIMÁLNÍ ŠETRNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Minimalizace emisí poškozujících životní prostředí Minimalizace emisí skleníkových plynů Minimalizace ekologického zatížení budoucích generací Minimalizace ekologické zátěže z minulých let DOKONČENÍ TRANSFORMACE A LIBERALIZACE ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Dokončení transformačních opatření Minimalizace cenové hladiny všech druhů energie Optimalizace zálohování zdrojů energie

28  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 28 Asociace energetických manažerů Poděbrady Nástroje SEK pro zajištění cílů a priorit 1.Liberalizace trhu s energií (směrnice 2003/54, 2003/55) 2.Přístup k přeshraničním sítím 3.Veřejný zájem vč. dlouhodobého plánování 4.Ochrana konečných zákazníků 5.Podpora hospodaření s energií (novela zákona č. 406/2000 Sb.) 6.Podpora obnovitelných zdrojů energie ( 7.Podpora využití kombinované výroby elektřiny a tepla 8.Podpora využití alternativních paliv v dopravě 9.Investiční pobídky

29  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 29 Asociace energetických manažerů Poděbrady 10.Autorizace na nové zdroje elektřiny a tepla 11.Řízení energetiky při krizových stavech 12.Strategické energetické rezervy 13.Racionální přehodnocení územních limitů těžby hnědého uhlí 14.Ekologizace daňové soustavy 15.Integrovaný systém ochrany ovzduší 16.Obchodování s emisními kredity u skleníkových plynů

30  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 30 Asociace energetických manažerů Poděbrady Koncepce SEK 1.Dlouhodobý výhled energetického hospodářství do roku 2030 2.Zajištění souladu SEK s územními energetickými koncepcemi 3.Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elektřiny za zdroje s vyšší energetickou účinností a s příznivějším vlivem na životní prostředí 4.Dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdrojů energie 5.Dlouhodobá stabilizace cen a vzájemných relací tarifů energetických komodit

31  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 31 Asociace energetických manažerů Poděbrady

32  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 32 Asociace energetických manažerů Poděbrady

33  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 33 Asociace energetických manažerů Poděbrady

34  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 34 Asociace energetických manažerů Poděbrady

35  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 35 Asociace energetických manažerů Poděbrady

36  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 36 Asociace energetických manažerů Poděbrady

37  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 37 50 000 55 000 60 000 65 000 70 000 75 000 80 000 1990199119921993199419951996199719981999200020012002 GWh electricity generationelectricity consumption Czech Republic – Basic Data Electricity generation vs consumption

38  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 38

39  2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 39