GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ

Prezentace na téma: "GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ"— Transkript prezentace:

1 GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ
Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky

2 Ekonomická situace Německa
Německo je jedním z klíčových aktérů evropské i celosvětové politiky a proto je v mnoha vědeckých a technologických oborech právem považováno za světového vůdce. V Německu žije tisíc obyvatel, z toho je 91 % německé národnosti. Průměrná hustota obyvatelstva v SRN je 236 obyvatel na km2. V roce 2010 ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo v Německu přibližně 42 miliónů, z čehož 38,19 miliónů představovali výdělečně činné osoby. Počet nezaměstnaných dosáhl rekordního počtu 5,1 miliónů výdělečně činného obyvatelstva.

3 Německo je surovinově relativně chudá země, z toho důvodu je hospodářství převážně soustředěno v sektoru průmyslu a služeb. SRN bylo do roku 2008 největším exportérem na světě, v životní úrovni je Německo dle Indexu lidského rozvoje (HDI) na 22. místě na světě. Globální hospodářská a finanční krize dopadla ve druhé polovině roku 2008 i na Německo a způsobila největší evropské ekonomice značné problémy. HDP vzrostl v roce 2008 jen o 1,3 % oproti 2007 a v roce 2009  sestupný trend pokračoval.

4 Maloobchod Německa V posledních letech se obrat Německa vyvíjel méně uspokojivě než v letech předešlých. Průměrná roční míra růstu obratu v letech byla pouhých 0,8 %, v maloobchodě bylo zrušeno na pracovních míst a ve struktuře výdajů domácností klesl podíl nákupu zboží v maloobchodní síti z 32 % na 25 %, zejména ve prospěch vydání do oblasti zdravotní péče a vzdělávání. V letech maloobchodní obrat dokonce klesá. Až teprve roky 2004 a 2005 zaznamenaly mírný nárůst.

5 Podle výsledků statistického úřadu ze začátku roku 2007 se v roce 2006 zvýšil obrat celého odvětví meziročně nominálně o 0,8 %, reálně o 0,1 %. Na rok 2007 prognózoval ústřední svaz německého maloobchodu nárůst obratu mezi 0,5 - 1,0 %. Výsledky za rok 2007 zveřejněné statistickým úřadem hovoří bohužel o opaku. Nominálně klesly oproti roku obraty podle předběžných propočtů o 0,7 % - 1 %, reálný obrat zaznamenal pokles o 1,5 % až 1,8 %. Meziroční srovnání ovlivnilo zejména silné předzásobení z konce roku 2006 a následné zvýšení DPH na 19 % (s účinností od ).

6 V neposlední řadě se na úrovni nákupní motivace konzumentů podepsal v roce 2007 podstatný růst dalších výdajových položek domácností, především energií a pohonných hmot. Prognózy německého svazu maloobchodu byly ještě na jaře 2008 lehce optimistické. Predikce počítaly se zhruba 2 % nárůstem nominálních obratů oproti roku 2007 a se skromným nárůstem reálného obratu o +0,5 %. Podle zprávy svazu za leden - září 2008 se vývoj branže pohyboval přibližně v rámci očekávání.

7 Obraty sektoru se v roce 2008 oproti srovnatelnému období roku 2007 zvýšily nominálně o 1,5 % a dosáhly celkem 291,3 mld. EUR. V reálném vyjádření ale klesly oproti předchozímu období o -0,9 %. Předběžné hodnocení růstu německého hospodářství za pololetí nicméně ukazuje, že stále více klesá privátní spotřeba. Maloobchod zaměstnává celkem na 2,5 mil. lidí, tj. přes 6 % veškerého výdělečně činného obyvatelstva. Dosahuje obratů přes 500 mld. EUR ročně a působí v něm kolem samostatných firem.

8 Německo představuje v maloobchodu eurozóny více než čtvrtinu
Německo představuje v maloobchodu eurozóny více než čtvrtinu. V lednu 2013 jeho maloobchod přidal 3,1 % meziměsíčně a v meziročním srovnání rostl o 2,4 %, čímž výrazně překonal odhadované hodnoty. K růstu přispěla nízká srovnávací základna prosince 2012, kdy tržby naopak o 2,1 % spadly. Celkově se však situace domácí spotřebitelské poptávky v Německu zlepšuje, k čemuž přispívá nízká nezaměstnanost. Komoditní struktura maloobchodních tržeb ukazuje, že za lednovým růstem stály hlavně nákupy zboží dlouhodobé spotřeby.

9 Velkoobchod Německa Stejně jako v maloobchodu, docházelo na počátku milénia i v tomto sektoru k horším hospodářským výsledkům, charakterizovaným snižováním obratu, redukcí počtu zaměstnanců a nižšími investicemi. K mírnému ozdravení trhu došlo s předstihem jednoho roku před maloobchodem. Od roku 2003 již mají velkoobchodní obraty rostoucí tendenci. Přes mírnější nárůsty oproti roku 2006 pokračoval růstový trend i v roce Nominální obrat se zvýšil meziročně o 2,4 % a reálný o 0,3 %.

10 Velkoobchodní obraty tak pokračovaly již pátý rok po sobě v kontinuálním růstu.
V roce 2007 dosáhl velkoobchodní obrat hodnoty kolem 770 mld. EUR. Za měsíce leden - srpen 2008 dosáhly obraty v běžných cenách přitom již celkem 889,7 mld. EUR. Jeho další vývoj závisí mj. od situace na finančních trzích a opatření spolkové vlády. Německý velkoobchod je klasickým odvětvím středního stavu. Odvětví zaměstnává kolem 1,2 mil. lidí, tj. kolem 2,3 % všech pracujících SRN. Řada firem působí jak ve vnitřním velkoobchodu, tak současně na zahraničních trzích.

11 Zahraniční obchod Do roku 2007 bylo Německo největším exportér světa, což bylo dáno: relativně vysokou mírou otevřenosti ekonomiky, která činila cca 38 %; dlouhodobými přebytky BÚ platební bilance. Vývoj zahraničního obchodu je detailněji zobrazen na následujícím obrázku, kde je zachyceno období prosinec 2009 až prosinec 2011.

12 Je zde zobrazen vývoj importu a exportu v mld
Je zde zobrazen vývoj importu a exportu v mld. EUR, kde je patrný stoupající trend. Zdroj: Statistisches Bundesamt, Wiesbaden Obr. Vývoj zahraničního obchodu

13 Export Německa Do roku 2008 bylo Německo největším exportérem světa, od roku 2009 se vedení ujala Čína. Na přelomu roku 2009/10 došlo k hospodářskému oživení po proběhlé krizi. Dokonce v roce 2009 mělo Německo přebytek obchodní bilance o velikosti 136 mld. EUR. Největšími exportními partnery jsou Francie, Nizozemí a USA a za nejvíce exportované komodity se považují sofistikované průmyslové produkty s vysokou přidanou hodnotou.

14 Zdroj: Statistisches Bundesamt, Wiesbaden
Obr. Největší obchodní partneři Německa v roce 2011

15 Současná ekonomická situace Německa
Vývoj německého hospodářství v posledních 20 letech lze charakterizovat jako nepříznivý. Tento fakt lze vypozorovat na zhoršujícím se postavení Německa v rámci EU při porovnání členských zemí s využitím ukazatele HDP na obyvatele podle PPP. Koncem 80. let patřilo Německo mezi nejbohatší země Evropy. Hrubý domácí produkt na obyvatele podle PPP byl o 20 % nad průměrem EU. Na počátku devadesátých let bylo na třetím místě v pomyslném žebříčku. Od té doby se pozice Německa neustále zhoršovala, obrat nastal až od roku 2009.

16 Současnou hospodářskou situaci lze shrnout do následujících bodů:
po roce 2009 – hospodářský motor EU; země profituje z reforem Schröderovy vlády; trvalé přebytky běžného účtu PB; největší vliv na rozhodování v eurokrizi; snaha o export německého hospodářského modelu na jih Evropy; v období – iniciativy paktu fiskální stability; konec 2011 – došlo k zpomalení tempa růstu.

17 V důsledku celosvětové krize se německý export v roce propadl o 18,4 % a dovoz poklesl o 17,2 %, při zachování kladné obchodní bilance ve výši 136,1 mld. EUR. Se silnými problémy se potýkal především export, dosavadní motor hospodářského růstu země, který se díky vysoké exportní kvótě německého průmyslu stal paradoxně brzdícím elementem celé ekonomiky. Navzdory prudkému zpomalení růstu však Německo zůstalo nejrychleji rostoucí ekonomikou eurozóny. Zemi trápí hlavně dluhová krize, která postihla i jeho přední vývozní trhy. Obecně platí, že hůř je na tom spolek zemí platících eurem.

18 Německo zůstává již tradičně hlavním obchodním partnerem České republiky.
I přes pokles exportu do Německa je provázanost a zároveň závislost průmyslu a průmyslové produkce ČR na Německu značná. Vzhledem k úzké hospodářské spolupráci a spolupráci mezi německými a českými firmami je příznivý hospodářský vývoj Německa významný pro český trh. Vývoj německé ekonomiky má vliv na českou ekonomiku a dle oficiálních výsledků dochází každoročně paralelně k obdobnému vývoji, viz následující tabulka.

19 Ačkoliv byl vývoj německého hospodářství v letech 2010 a rychlejší než u hospodářství českého, dochází u makroekonomických ukazatelů obou hospodářství k vývoji pozitivním směrem. 

20 Ekonomická situace Francie
Francie (oficiální název Francouzská republika) je demokratický stát rozčleněný na  26  regionů. Počet obyvatel Francie včetně zámořských území dosahuje více než 65 milionů obyvatel. V žebříčku zemí s největším počtem imigrantů na světě se Francie řadí na 6. místo (v rámci EU zaujímá 2. místo po  Německu). Francie se podílí na celkovém počtu obyvatel EU-25 12,8 % a po SRN (16,62 %) je Francie druhou nejlidnatější zemí před Velkou Británií a Itálií. Nezaměstnanost ve Francii činí kolem 13 %.

21 Francie je jednou z nejbohatších a nejvýznamnějších zemí na světě a především v Evropě, kde je také největší a druhou nejlidnatější zemí. Pokud jde o sektory hospodářství, Francie je největším producentem zemědělské produkce v Evropské unii, na celém světě zaujímá třetí pozici. Co se týče průmyslové produkce, světový věhlas si získal letecký a automobilový průmysl. Francie je druhým největším producentem automobilů v Evropě a šestým na světě. Nelze opomenout ani chemický průmysl a především luxusní zboží.

22 Francie je pátou největší a nejbohatší ekonomikou světa (HDP činí miliard USD v roce 2011) za  USA, Čínou, Japonskem a Německem. Je druhou největší ekonomikou v Evropě (1. místo zaujímá její hlavní ekonomický partner Německo). Růst HDP se očekával v roce 2011 do 2 %, přičemž nakonec skončil na 1,7 %. Deficit francouzského zahraničního obchodu vzrostl v roce 2011 na rekordních 69,6 mld. EUR. Francie patří k nejvýznamnějším a tradičním obchodním partnerům ČR a obchodní výměna mezi ČR a Francií se vyznačuje od vstupu ČR do EU výraznou dynamikou.

23 Obchod zbožím mezi Francií a ČR
Francie je naším 6. nejvýznamnějším obchodním partnerem. Obrat vzájemného obchodu dlouhodobě vzrůstá (přerušen byl pouze v roce 2009 důsledky hospodářské krize). V roce 2011 dosáhl úrovně 243 miliard Kč a v meziročním srovnání se zvýšil o více než 13 %. Přitom za sledované období vzrostl náš vývoz o více než 15,7 %. Velmi pozitivní je skutečnost, že od r má ČR ve vzájemném obchodě aktivní saldo!

24 V českém vývozu převažují stroje a dopravní prostředky, následují tržní výrobky a na třetím místě průmyslové spotřební zboží. Z Francie dováží ČR ve  velké míře stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky a  chemikálie. Obr. Vývoj obchodu České republiky s Francií za posledních 5 let Zdroj: MPO

25 Obchod službami mezi Francií a ČR
Největší podíl na obchodě službami ve francouzské relaci představuje silniční doprava. Zajímavý je fakt, že objem služeb v cestovním ruchu je u obou zemí shodný. Investice mezi Francií a ČR Podle statistiky přílivu investovaly francouzské firmy do naší ekonomiky v roce 2011 celkem 7 296,1 mil. Kč., což řadí Francii na 5. místo v žebříčku největších zahraničních investorů v ČR. Naproti tomu investice českých podnikatelských subjektů ve Francii jsou doposud velice omezené díky vyšší míře zdanění příjmů právnických i fyzických osob a vyšším jednotkovým výrobním nákladům.

26 Analýza silných a slabých stránek Francouzské ekonomiky (SWOT)
Silné stránky: dlouhodobá a stoupající obchodní výměna se stále rostoucí pozitivní obchodní bilancí pro ČR; dobrá pověst české průmyslové výroby; velký spotřebitelský trh – druhá nejlidnatější ekonomika Evropy; přes období krize stabilní ekonomika s přehledným podnikatelským prostředím; možnost využití spolupráce s českými subjekty a zástupci státu v teritoriu. ;

27 Slabé stránky: vysoké provozní a personální náklady na vedení firmy ve Francii; věrnost francouzských spotřebitelů domácím výrobkům; s výjimkou některých oborů nutnost komunikace ve francouzštině; dlouhá fáze navazování obchodních vztahů; velká nasycenost trhu a přítomnost celosvětové konkurence; české výrobky jsou přes svou dobrou pověst často až „druhou volbou“ po výrobcích francouzských a německých.

28 Příležitosti: stále rostoucí cena ropy nutí francouzské firmy hledat dodavatele z geograficky bližších (evropských) teritorií; struktura subdodavatelských vztahů se mění (nové firmy, nové kontakty), nákupčí hledají nové potenciální dodavatele; nové trhy „napojené na Francii“ – potenciál severní Afriky, projekty v 3. zemích; vedle zavedených značek a postupů Francouzi stále hledají inovativní řešení a novinky; jednotlivá odvětví jsou krizí postižena různě – nové perspektivní obory a tržní mezery.

29 Hrozby:    ukončení nebo odsunutí nových projektů z důvodu zpomalení ekonomiky; zhoršená platební morálka firem vlivem krize; vládní politika podporující volbu produktů a služeb „Made in France“. Francouzský trh je dlouhodobě saturován, příležitosti pro uplatnění českých vývozců a investorů lze najít především v tržních nikách či mezerách na trhu, což předpokládá jejich pravidelný monitoring a aktualizaci.

30 Tempo růstu maloobchodních tržeb v eurozóně se v lednu podle předběžných údajů značně zvedlo. Francie vykázala signifikantní růst maloobchodu, a to 0,9 %. Maloobchod v jádru eurozóny se tak z kraje roku rozjel překvapivě dobře, i když zvláště u Francie lze usuzovat na přechodnost takového zlepšení. Celkově francouzská ekonomika ve třetím čtvrtletí vykázala růst v rozsahu 0,1 procenta. Francie se snaží podpořit export a zastavit úbytek pracovních míst.

31 Jak je na první pohled patrné, Francie ve sledovaném období tří let vykazovala pasivní Obchodní bilanci. Tab. OB Francie v letech (v mld. EUR) V návaznosti na situaci na světových trzích a celkovému poklesu mezinárodního obchodu poklesl v roce 2009 i vývoz Francie o rovných 17 %.

32 V roce 2009 se deficit OB vzhledem k procentuálně většímu poklesu dovozů oproti poklesu vývozů snížil na stále vysokých 53,8 mld. EUR. Naposledy měla Francie přebytkovou OB v roce 2002, od té doby schodek neustále narůstá. Rostoucí deficit Francie je obecně dán dovozem energetických a primárních surovin a jejich rostoucími cenami na světových trzích. Druhým důvodem je dlouhodobá neefektivní struktura francouzského vývozu, který dostatečně a včas nereaguje na aktuální trendy ve světovém obchodě. Francouzský export je také dlouhodobě cenově nekonkurenceschopný vzhledem k vysokým nákladům na pracovní sílu.

33 Původní odhady, podle nichž by se druhá největší ekonomika eurozóny mohla do konce roku 2013 znovu ocitnout v recesi, se naštěstí nenaplňují. K růstu ekonomiky přispěla spotřeba domácností, která se zvýšila o 0,2 %, zatímco o čtvrtletí dříve naopak o 0,2 % klesla. Klesaly však investice v podnikatelské sféře a to o 0,3 %. Vývoz vrostl v meziročním srovnání o 0,6 %, zatímco dovoz klesl o 0,5 %. Francie dosáhla v roce 2012 výrazně vyššího růstu než Španělsko s Itálií, silou svého růstu se příliš nelišila od předního Německa.

34 Francouzský zahraniční obchod za rok 2012 vykázal rekordní deficit 69,59 miliardy EUR.
Podíl Francie na globálním obchodě od roku 1990 výrazně klesl, a to z úrovně 6,2 % na 3,6 %. Při snaze o vstup na francouzský trh je třeba počítat se silnou konkurencí. Ve Francii dlouhodobě působí místní, zahraniční i nadnárodní společnosti, které již zde mají vybudované postavení a své teritorium si velice tvrdě brání.

35 Ekonomika Francie kombinuje rozsáhlé soukromé společnosti (přibližně 2,5 milionu registrovaných) se společnostmi se značnou měrou intervence vlády. Francie je členem skupiny G8. Podle statistiky OECD byla v r Francie na čtvrtém místě v získávání přímých zahraničních investic. Francie je také druhou nejvíce produktivní zemí v OECD, je na páté příčce mezi světovými ekonomikami a šesté pozici na žebříčku exportérů. Francie má také proti většině dalších evropských zemí jednu velkou výhodu - poměrně příznivý demografický vývoj.

36 Nejdůležitější odvětví pro francouzský export do ČR:
Potravinářský průmysl: víno, zpracované maso, bio výrobky, mléčné výrobky; Móda, bydlení, zdraví: parfémy a kosmetika, oděvy, vybavení a prostředky pro péči o domácnost, sportovní zboží, vybavení pro fitness, léky, potravinové doplňky; Průmysl, doprava, infrastruktura: výroba plastů, lepenky, zařízení pro energetický průmysl, zařízení pro silniční a železniční dopravní infrastruktury, zařízení pro ochranu životního prostředí, lékařské přístroje atd.; Špičkové informační technologie a služby: telekomunikace, internet, software, franchising, supermarkety a hypermarkety, podpora firem (logistika, výzkum a vývoj atd.)

37 Komoditní struktura vývozu Francie v roce 2009
Francie se zaměřuje z 80 % na vývoz průmyslových výrobků, z 18 % na vývoz primárních produktů a ze zbývajících 2 % na vývoz produktů spadajících do skupiny nezařazené komodity a produkty.

38 Komoditní struktura dovozu Francie v roce 2009
Francie dováží ze 75 % průmyslové výrobky, z 24 % primární produkty a zbývající 1 % je tvořeno dovozem ostatních nezařazených komodit a produktů.