GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA

Prezentace na téma: "GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA"— Transkript prezentace:

1 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA
Environmentální problémy Půdní degradace, odlesňování a eroze biodiverzity Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011

2 OSNOVA Klíčové pojmy PŮDNÍ DEGRADACE Půda – základní charakteristika
Člověk a půda Procesy půdní degradace Dezertifikace Dopady půdní degradace Degradace půd v ČR

3 Les – základní charakteristika Ubývání lesních ploch
2. ODLESŇOVÁNÍ Les – základní charakteristika Ubývání lesních ploch Přirozený úbytek lesních ploch Antropogenně podmíněný úbytek lesních ploch - odlesňování Příčiny odlesňování Ohrožené oblasti Řešení problému: mezinárodní ujednání Odlesňování v ČR 3. EROZE BIODIVERZITY Biodiverzita – základní charakteristika Faktory ovlivňující biodiverzitu Narušování biodiverzity Eroze biodiverzity Dopady Řešení problému: mezinárodní ujednání Ochrana biodiverzity v ČR

4 Klíčové pojmy eroze biodiverzity dezertifikace meliorace odlesňování
půdní degradace

5 1. PŮDNÍ DEGRADACE

6 Půda – základní charakteristika
Definice: nejsvrchnější vrstva zemské kůry, prostoupená vodou, vzduchem a organismy Vznik: proces zvětrávání + činnost živých organismů pedogeneze 100 let = 1 cm úrodné půdy

7 Člověk a půda Meliorace: Degradace:
soubor opatření, vedoucí ke zvýšení úrodnosti půd Degradace: soubor procesů, vedoucích ke snížení úrodnosti, využitelnosti a ekologické funkce půdy

8 Procesy půdní degradace
Zemědělská činnost: hnojiva a pesticidy zasolování nadměrným zavlažováním hutnění těžkou technikou odlesňování pěstování tzv. erozních plodin orba po spádnici

9 → eroze → degradace → dezertifikace Průmyslová činnost a doprava:
kontaminace ropnými látkami a produkty ze spalování dopravní exhalace acidifikace vlivem kyselé depozice → eroze → degradace → dezertifikace

10 Dezertifikace Definice: Příčiny: Ohrožení: Řešení:
přeměna úrodných půd v pouště Příčiny: výše zmíněné + intenzivní spásání travnatých porostů hospodářskými zvířaty Ohrožení: aridní a semiaridní oblasti (40% světa) – Sahel Střední Asie, Latinská Amerika Řešení: Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe; 1992

11 Dopady půdní degradace
postiženo asi 20% obdělávaných půd, 20% lesů a 10% travnatých porostů světa asi 1,5 miliardy přímo závislých lidí

12 Degradace půd v ČR Před rokem 1989:
masivní scelování pozemků – rozorávání mezí mechanizaci a chemizaci zemědělství zesílení vodní eroze půdy nešetrná těžba (Severočeské pánve, Ostravsko) Po roce 1989: změna zemědělské politiky - prosazování trvale udržitelného charakteru hospodaření rekultivaci zemědělské a lesní půdy Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

13 2. ODLESŇOVÁNÍ

14 Les – základní charakteristika
Definice: plochy nad 0,5 ha se stromy, které musí mít dřevnaté kmeny nad 5 m vysoké, pokud stromové koruny zaujímají více než 10 – 40 % plochy daného území (FAO) nejproduktivnější přírodní ekosystém - více než 1/3 O2 na naší planetě nerovnoměrně rozděleny na kontinentech a v podnebných pásmech

15 Ubývání lesních ploch Před nástupem zemědělské činnosti:
40 až 50 % plochy souší Dnes: okolo 1/3 plochy souší nejrozšířenější typ - tropický les (46%) - největší úbytek

16 Přirozený úbytek lesních porostů
přírodní pohroma (požár, povodeň, sopečná činnosti) postupná změna ekosystému nadměrné rozšíření škůdců v dané oblasti

17 Antropogenně podmíněný úbytek lesních ploch - odlesňování
Odlesňování (deforestace): systematické kácení lesních porostů, s cílem snížit lesní plochu daného území

18 Příčiny odlesňování zemědělství rozvojových zemí - půda pro pěstování zemědělských plodin, rozšíření plantáží a pastvu dobytka rozvoj povrchové těžby budování moderních komunikací rozrůstání měst těžba dříví – palivo, surovina pro další zpracování (obchod)

19 Ohrožené oblasti I. Amazonie:
Brazílie, Kolumbie, Peru, Venezuela, Ekvádor, Bolívie Indonésie: Borneo (viz obrázek) tropická Afrika

20 Odlesnění Bornea

21 Řešení problému: mezinárodní ujednání
Fórum OSN o lesích (United Nations Forum on Forests, UNFF) vznik v roce 2000 Cíle: zvrácení ztráty lesních ploch na celém světě prostřednictvím udržitelného managementu (ochrana, rekultivace, apod.) zvýšení ekonomického, společenského a environmentálního užitku lesů (zlepšení podmínek zdejších obyvatel) rozšíření ploch chráněných území podpora rozvojové pomoci za účelem snížení intenzity odlesňování

22 Odlesňování v ČR Lesní zákon (Zákon o lesích): vznik v roce 1995 Cíl:
stanovení předpokladů pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm

23 3. EROZE BIODIVERZITY

24 Bodiverzita – základní charakteristika
Definice: biologickou rozmanitost, či různorodost organismů na všech úrovních organizace druhů, populací a společenstev počet druhů v určitém území závisí na různých geografických podmínkách (faktorech)

25 Faktory ovlivňující biodiverzitu
zeměpisná šířka, nadmořská výška → produktivita prostředí sezónní charakter podnebí, střídání biotopů na určitém území → rozmanitost prostředí

26 Upraveno podle http://martonfi.szm.sk/images/Biodiverzita.gif

27 Narušování biodiverzity
Přirozené: požáry, povodně, sopečná činnost antropogenně podmíněné: zemědělská a průmyslová činnost, odpadové hospodářství = eroze biodiverzity

28 Eroze biodiverzity Definice: Mechanismy vzniku:
snižování pestrosti druhů vlivem člověka. Mechanismy vzniku: zánik nebo fragmentaci přirozených stanovišť (odlesňování, vysušování mokřadů, rozšiřování zástavby a zemědělské půdy) introdukce (zavlečení) nepůvodních druhů z jiných geografických oblastí nadměrné využívání druhů (lov, kácení)

29 Dopady vlivem člověka vyhyne asi 20 až 50 tisíc druhů organismů ročně
rychlost antropogenně zesíleného vymírání je 100x až 200x vyšší než by byla rychlost přirozená

30 Řešení problému: mezinárodní ujednání
Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD): vznik v roce 1992 Cíle: ochrana biologické rozmanitosti udržitelné využívání jejích složek spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů

31 Další mezinárodní ujednání
Ramsarská úmluva: Úmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především, jako biotopy vodního ptactva 1971 CITES: Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 1973 Bernská úmluva: Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť 1979 Bonnská úmluva: Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů 1981

32 Ochrana biodiverzity v ČR
Zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992