Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Prezentace na téma: "Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám"— Transkript prezentace:

1 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_72

2 Výroba skla, suroviny, sklářský kmen.
Jméno autora: Mgr. Zdeňka Hanzliková Třída/ročník: 1. (5.) Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tematická oblast: Anorganická chemie Předmět: chemie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: výuková prezentace, osnova při probírání tématu, součástí materiálu je opakování učiva. Klíčová slova: Výroba skla, suroviny, sklářský kmen. Druh učebního materiálu: Prezentace

3 Výroba skla sloučeniny křemíku

4 Historie výroby skla Nejstarší sklářské výrobky nalezeny archeology spadají do období 4000let před našim letopočtem. Střediskem starověké sklářské kultury byl Egypt, který dokonce i vyvážel sklo. V Evropě se začalo vyrábělo sklo ve 13. století a sice v Benátkách a na ostrově Murano. Až do 16. století nejkvalitnější sklo vyráběli Benátčané, kteří na výrobu používali sodu přiváženou hlavně ze Španělska.

5 Historie výroby skla u nás
Nejstarší sklárny u nás vznikly v letech 1350 a 1359 a to Sklenné Teplice na Slovensku a Sklářská Lhota na Šumavě. Čeští skláři se chtěli vyrovnat kvalitou Benátčanům, místo sody začali používat salajku – potaš, čímž vznikalo sklo odolné vůči žáru a chemickým vlivům – to potřebovali alchymisté na dvoře císaře Rudolfa II. Tento panovník pozval do Prahy rytce skla. V době vlády Karla IV. prosluly Čechy výrobou skleněných vitráží. 16. století – výroba křišťálového skla, Od 17. století vývoz českého skla do světa.

6 Suroviny – sklářský kmen
Sklářský písek – SiO2, soda – Na2CO3, potaš - K2CO3, vápenec - CaCO3, Na2SO4. K těmto základním surovinám se pro výrobu speciálních skel přidávají navíc používají MgO, BaO, ZnO, PbO, B2O3 a další. Všechny tyto suroviny se promísí, nejprve základní suroviny sklářský písek, soda a uhličitan vápenatý, jemné částečky musí být dokonale promíseny.

7 Tavení sklářského kmene
Při teplotě 1400 – 1500°C se taví sklářský kmen. Ve směsi vznikají bublinky plynů, které se musí odstranit přídavkem čeřících látek – As2O3, NH4NO3, atd. Po odstranění plynů se může tavenina ochladit na pracovní teplotu 700 – 1000°C, při které je zpracovávaná.

8 Vlastní zpracování skla
Tvarování skla může probíhat: - foukáním - litím - válcováním - tažením - lisováním

9 Foukání skla - rukodílné nebo strojové, při rukodílném se používá sklářská píšťala a sklovina se tváří pomocí forem, - strojní tváření se provádí ve speciálním sklářských automatech a takto se vyrábí duté sklo – odlivky, kalíšky a žárovky.

10 Lití - žhavá sklovina se lije na hladkou litinovou desku licího stroje, která má po okrajích latě, které určují šířku skla, - po latích pak přejíždějí chladící válce - surová deska skla se brousí a leští - takto se vyrábějí např. skla pro výkladní skříně a zrcadla - vyrábějí se z nejčistších surovin.

11 Válcování - při válcování sklovina vytéká z vanové pece mezi chlazené vodorovné válce, které ji vyrovnávají v desku, - při válcování lze do skleněných tabulí vtlačovat vzor nebo vkládat drátěné pletivo, - k výrobě plochého tabulového skla.

12 Tažení - jde o nejběžnější způsob výroby plochého skla,
- z roztavené skloviny se vytahuje nekonečný pás vzhůru dvojicí azbestových válečků, tento pás se řeže, prokládá papírem, balí, - výroba slabších okenních tabulí, - výroba skleněných trubek, tyčí a vláken.

13 Lisování - používá se na výrobu dutého skla, dostatečně otevřeného tvaru, - sklovina se lije do forem, - používají se ruční lisy, poloautomaty nebo automaty, - lisuje se hlavně sklo sodnodraselné, méně pak olovnaté sklo.

14 Chlazení a další úpravy skla
Chlazení skleněných výrobků se provádí ve speciálních chladících pecích, kde se dlouho udržuje vyšší teplota,aby se vyrovnalo pnutí ve skle, pak dochází pomalu k ochlazování. Další úpravy skla: broušení, rytí, pískování, leptání,malování, pokovování, atd.

15 Citace literatury: MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro
čtyřletá gymnázia: 1.díl. 3., přeprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, ISBN Index of Zboziznalstvi: Sklo a sklářské výrobky [online] [cit ]. Dostupné z: