Systém psychosociální intervenční služby (SPIS)

Prezentace na téma: "Systém psychosociální intervenční služby (SPIS)"— Transkript prezentace:

1 Systém psychosociální intervenční služby (SPIS)
Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

2 První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na její realizaci se mohou podílet laici či vyškolení dobrovolníci (peeři), zasahující složky IZS apod. V případě potřeby by na první psychickou pomoc měly navazovat další formy péče jako jsou psychosociální péče, krizová intervence, ambulatní zvládání traumatických zážitků, stacionární péče apod.

3 PRVNÍ PSYCHICKÁ POMOC Může být směrovaná:
vně organizace, tj. na péči (podporu, pomoc, službu) lidem a obcím zasaženým mimořádnou událostí Na jejím poskytování se velkou měrou podílejí neziskové a dobrovolnické organizace. do organizace, tj. na péči o duševní zdraví záchranáře vycházející z CISM či podobných přístupů.

4 Critical Incident Stres Management (CISM)
Soubor opatření, který se týká řízení a zvládání stresu před, při a po událostech mimořádného charakteru k udržení duševního zdraví záchranářů v souvislosti s výkonem profese. Systém zahrnuje opatření pro zvládání stresu mimořádných událostí při přípravě na událost (vzdělávání, školení, životní styl), v jejím průběhu (první psychologická a psychosociální pomoc na místě události) a v době vyrovnáváni se s jejími následky Jde především o podporu záchranářů formou strukturovaných setkání, následné péče o jejich rodiny apod. Vychází z něj PIS (psychosociální intervenční služba) – využívá se, k těmto účelům, v ČR – viz. dále

5 Co se traduje? Mýty o záchranářích - projevit emoce je slabost
- vždy musím být silný - projevit emoce je slabost - nechat si pomoci znamená selhat - já pomoc nepotřebuji, protože jsem pomáhající - na trauma bych měl co nejdříve zapomenout A skutečnost??? Reálná rizika - faktory kumulovaný stres, faktor bezmoci, vlastní ohrožení A dopady hrozící burn out, riziko profes. selhání, výskyt rozličných závislostí, posttraumatické jevy, psychosomatické obtíže

6 REALITA ?!? Dle výzkumů (Šeblová, Kebza 2004 -2007)
Symptomy syndromu profesního vyhoření u celého souboru ZZS - u 15% respondentů počínající projevy - u 3% dotazovaných již rozvinutý burn out = cca každý pátý zkoumaný záchranář !!!

7 PROČ psychosociální péče ve zdravotnictví
Podpora při zvládání psychické zátěže, které jsou zaměstnanci ve zdravotnictví vystaveni Péče po nadlimitní zátěži Snížení rizika profesního selhání Prevence vzniku posttraumatického syndromu Snížení rizika syndromu profesního vyhoření Výuková činnost

8 Za krizi považujeme Událost, která a) narušila jedincovu psychickou
rovnováhu b) selhávají dosud užitečné zvládací mechanismy c) jedinec jeví známky dysstresu a významného zhoršení

9 Příklady kritických událostí záchranářů
smrt při výkonu služby vážné zranění záchranáře sebevražda záchranáře vážné opakované nehody traumatická smrt dítěte vážné zranění dítěte události s nadměrným zájmem médií účastník nehody znal oběť jakákoli událost, která má příliš silný dopad

10 Psychosociální intervenční služba (PIS)
vychází z CISM = Critical Incident Stress Management PIS je zacházení se stresem v kritických situacích Jde o program: specifického souboru opatření a metod, určených pro konkrétní skupinu osob.

11 PIS znamená PIS NENÍ Diskuze Proces Podpora Setkání Vzdělávání Terapie
Psychoterapie Psychologická léčba

12 Psychosociální intervenční služba (PIS)
Používané typy a metody intervence Intervence individuální (forma rozhovoru) skupinová (metody: debrifing, defusing, demobilizace) Výuka v poskytování intervence probíhá na: Akreditovaná pracoviště, certifikované kurzy, výcviky

13 defusing (zklidnění) demobilizace debriefing časování do 8 hodin hned do 72 hodin cíle Zmírnění dopadu, obnova, zmírnění emocionální zátěže,zmapování skupiny, zhodnocení potřeby debriefingu Snížení stresu s spojeného s katastrofou Zahájení obnovy sil personálu Zmírnění stresové reakce Zrychlení obnovy sil trvání Do 1 hodiny 1O min. hovoru, 20 min. jídlo a odpočinek 2-3 hodiny části Úvod,explorace,in- formace Informace o stresu, relaxace, výživa 7 fází tým Vycvičení peeři nebo duchovní Vycvičení ODZ, peeři, duchovní Vysvičení ODZ, peeři, duchovní

14 PIS Má zejména preventivní charakter
Napomáhá vytvoření odolnosti proti psychické zátěži Vede k pochopení reakce na krizovou událost Normalizuje stresovou reakci Pomáhá obnovit normální úroveň fungování jedince Učí vhodné způsoby adaptace na stres a psychickou zátěž

15 Zásady poskytování PIS
Mlčenlivost (žádné záznamy, hlášení managementu) Bezpečí (vhodné místo a čas) Dobrý dosah (týmová záležitost, více peerů) Pružnost (přizpůsobení potřebám uživatelů)

16 Kdo PIS poskytuje? Tým, který poskytuje PIS tvoří:
Peeři – základní a nejdůležitější rovina (důvěra, prostorová blízkost, orientace v organizaci) Odborník na duševní zdraví Koordinátor V týmu není přímo účasten: Odborný garant

17 PEER je osoba vyškolená pro první psychickou pomoc kolegům v rezortu zdravotnictví peerem může být záchranář, lékař, krizový manager aj. je nenahraditelnou součástí týmů PIS zjišťuje potřebnost “debriefingu“, “defusingu” kontaktuje koordinátora - v případě potřebnosti tohoto typu péče provádí “defusing” - sám (zkušený peer) či pod vedením odborníka na duševní zdraví pomáhá při vzdělávacích činnostech peer splňuje potřebné vzdělání absolvováním certifikovaného výcviku v rámci NCO NZO Brno, kurzu CISM či na základě již proběhlého peer výcviku v rámci HZS.

18 Odborník na duševní zdraví
Je vycvičený psycholog nebo psychiatr Je vedoucím týmu Podílí se na vzdělávání týmu Podílí se na určování konkrétní podoby péče Zajišťuje případnou následnou péči Poskytuje psychologickou podporu

19 Krajský koordinátor je jmenován MZ ČR
přebírá pokyny a závěry z jednání odborných pracovních skupin rozpracovává výstupy pro svoji činnost a činnost peerů na území kraje, propaguje systém PIS a jeho využití v rezortu zdravotnictví monitoruje potřebnost systému PIS v rámci kraje, předávává obecné informace o poskytnuté péči na MZ ČR dle dohodnutých požadavků spolupracuje s krajskými koordinátory v jiných krajích plánuje, koordinuje a zabezpečuje vlastní realizaci systému PIS s přednostním využitím peerů vlastního kraje

20 Odborný garant Garantuje fungování systému z odborného hlediska
Poskytuje supervizi Podílí se na průběžném vzdělávání členů systému PIS Podporuje prezentování systému na veřejnosti Může být nápomocen při výběru členů týmu Nabízí klinickou podporu/programové vedení

21 SPIS – obecné informace
Cíl: Vytvořit systém psychosociální podpory v resortu zdravotnictví Kdo připravuje: Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor krizové připravenosti Odborná pracovní skupina pro řešení a udržitelnost SPIS - aktuálně řeší PIS pro zdravotníky a to zejména v urgentních oborech = „péče dovnitř“ Komu: Zdravotníci poskytující zejména neodkladnou zdravotní péči Potřebné: Vyškolit dostatečné množství použitelných peerů a odborníků na duševní zdraví v systému CISM

22 Struktura SPISu Odborný „think - thank“:
Odborná pracovní skupina MZ Odborní garanti – odborné skupiny urgentní medicíny a medicíny katastrof Koordinace – státní a mezinárodní: FN Brno Bohunice – Středisko medicíny katastrof Koordinace – krajská úroveň: krajští koordinátoři Intervenční týmy: odborníci na duševní zdraví s výcvikem v krizové intervenci peeři Spolupráce s týmy vně systému: intervenční týmy IZS

23 Zavádění SPISu Zatím nelze centrálně, proto v rámci jednotlivých krajů. Cesty: Doporučení MZ ČR Management ZZ a ZZS Odborové organizace Krajské úřad - odbory pro zdravotnictví Profesní organizace (Komora záchranářů, Společnost urgentní medicíny) Osvěta v organizacích (letáky, prezentace…)

24 SPIS x praxe - současnost
Zdravotnická zařízení ??? Záchranné služby - různá situace v jednotlivých krajích - ucelenější systémy péče vidíme v: ZZS HMP, ÚSZS SK, MSK - nějaké aktivity zaznamenáváme v: ZZS ZK, JČK, PK + …?

25 Dostupnost SPIS – kde jsme dnes?
Dokumenty: zákon o ZZS – určité vize v připravované zákonné normě metodické dokumenty MZ smlouva s WHO – SPIS jako smluvní „produkt“ Kontakty: webové stránky telefonický kontakt na krajského koordinátora přímý kontakt na peera Požadavek: prostřednictvím zasaženého jednotlivce prostřednictvím managementu (ve spolupráci s vedoucími zaměstnanci nebo ZOS či tiskovým mluvčím)

26 SPIS – kdo spolupracuje?
Spolupráce: Asociace ZZS ČR Komora záchranářů ČR Unie nelékařů ZZS Odborový svaz zdravotnictví Společnost pracovního lékařství Zástupci fakultních nemocnic prostřednictvím odborů krizové připravenosti Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof Regionální kancelář WHO ČR a SR

27 AKTUÁLNÍ STAV v zavádění SPIS
Vzdělávání - akreditovaný kurz – NCO NZO Brno (86 hodin), ZZS HMP - pracovní konference absolventů CISM Personalistika - aktivní peeři v několika krajích - jmenováni MZ ČR krajští koordinátoři ve všech krajích ČR - problém s psychology - odborní garanti (pro Čechy PhDr. Blanka Čepická, pro Moravu PhDr. Lukáš Humpl Propagace - letáky, vizitky, kontakty… - informování managementu, zdravotníků - povědomí zdravotníků o existenci PIS

28 Aktuální stav v ZZS KV jmenován krajský koordinátor pro kraj Vysočina (MUDr. Koubková) v ZZS KV proběhl první „debrifing“ – únor 2011 – 17.2.

29 Po náročném výjezdu, po autonehodě,
po hromadném neštěstí auto umyjeme, uklidíme, opravíme…. Kdo ale „ umyje a opraví “ duši záchranáře????

30 DĚKUJI ZA POZORNOST!