Komplexní průzkum zemědělských půd, bonitace

Prezentace na téma: "Komplexní průzkum zemědělských půd, bonitace"— Transkript prezentace:

1 Komplexní průzkum zemědělských půd, bonitace

2 Klasifikace půd v ČR léta – Geneticko-agronomická klasifikace - používaná v KPP - vycházela ze sovětského systému - dosud používaná 1985 – Morfogenetický klasifikační systém (MKSP) - přiblížení se klasifikaci FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) - jednoslovné názvy půdních typů 2001 – Taxonomický klasifikační systém půd ČR (TKSP) - prof. Němeček - KPG ČZU, v současnosti KPOP

3 Komplexní průzkum půd (KPP)
1961 – 1971 poskytl poznatky o geneticko-agronomických vlastnostech zemědělských půd kontrola stavu přístupných živin, půdní reakce, potřeby vápnění, uskutečňovaná v pětiletých cyklech 2 průzkumné akce a) půdoznalecký průzkum půd zrnitost, obsah humusu a karbonátů, sorpční vlastnosti b) agrochemická kontrola půd půdní reakce, potřeba vápnění, přístupné živiny (K2O, P2O5)

4 Počet analyzovaných sond > 700 000 Základní mapovací jednotka
3 Etapy práce v terénu laboratorní práce shromažďování a vyhodnocování půdních analýz Zmapovaná výměra 7,2 mil ha zemědělské půdy Počet analyzovaných sond > Základní mapovací jednotka zemědělský závod (předtím i dnes katastrální území) Teoretickým základem mapování geneticko-agronomická klasifikace půd Koordinátor Ústav půdoznalecký

5 Terénní průzkum Terénnímu průzkumu předcházely přípravné práce
- shromažďování a studium materiálů o přírodních podmínkách (klimatické, geomorfologické, geologické, hydrologické a hydrogeologické, fytocenologické údaje, údaje o provedených půdoznaleckých pracích, zemědělsko-ekonomické údaje) Vlastní terénní průzkum půd zahrnoval - rekognoskace terénu, výkop sond a popis půdních profilů, odběr půdních vzorků, vypracování náčrtu půdní mapy a projednání výsledků terénního průzkumu se zástupci zemědělských závodů Rozvržení sondážní sítě - s ohledem na složitost a komplexnost litologicko- geomorfologických podmínek - území bylo území rozděleno do tří kategorií

6 I. Kategorie: a) rovinný až mírně svažitý reliéf nížin (pahorkatin) s velmi jednoduchými půdně-litologickými poměry b) vysokohorské louky a pastviny II. Kategorie: a) rovinný až mírně svažitý reliéf pahorkatin a nížin se složitými půdně- litologickými poměry; svažitý terén s výraznými projevy eroze b) půdy vysočin a hor III. Kategorie: a) území širokých niv a říčních teras s velmi složitými půdně-litologickými poměry b) území se zasolenými půdami Pro každou kategorii byla stanovena hustota sondážní sítě ZS a VS a týdenní norma v ha V každém okrese kopány a popsány SS v hustotě jedna sonda na – ha

7 Terénní průzkum Základní sondy Výběrové sondy Speciální sondy
- místo se vybíralo s ohledem na reliéf, složení vegetace a litologické poměry tak, aby byl zachycen vztah půdy s půdotvornými faktory - na jejichž podkladě byly stanoveny okrsky základních půdních představitelů - kopaly se sondy obdélníkového tvaru o rozměru 60 x 150 cm, 120 cm hluboké Výběrové sondy - místo se určovalo až po popsání všech základních sond, aby co nejlépe vystihovalo celek genetického půdního představitele - kopaly se nové nebo se využily vhodné ZS, které se musely prohloubit do 150 až 200 cm - sloužily k získání analytické charakteristiky vymezených celků genetických půdních představitelů Speciální sondy - sloužily k získání všestranné analytické charakteristiky typických půdních představitelů v celostátním měřítku - rozměry totožné s VS

8 Terénní průzkum Popis půdního profilu Odběr vzorků ze sond
- zaznamenán u všech typů sond do polního půdního záznamu PPZ - uvedení informativních údajů o sondě (přesné označení umístění sondy, charakteristika rostlinného společenstva, vyznačení hloubky hladiny podzemní vody a zamokření, vyznačení litologických vrstev a jejich přechodů a označení nadmořské výšky) - popis morfologie jednotlivých horizontů sondy, změření mocnosti jednotlivých horizontů a další vlastnosti dané metodikou KPP Odběr vzorků ze sond - prováděl se jako závěrečná část terénních prací - ze ZS byl odebrán vzorek z humusového (orničního) horizontu a horizontu ležícího do hloubky 60 cm, pokud se zrnitostně lišil od ornice, odebírány vzorky o hmotnosti asi 0,5 kg, z čelní stěny sondy - z VS odebírány vzorky ze všech horizontů, k i z jeho spodní části, vzorky byly odebírány ve váhovém množství asi 2 kg - ze SS se odebíraly vzorky v množství 8 kg ze všech horizontů, odebíraly se vzorky bez narušení struktury do papírových monolitků, na fyzikální rozbory se z každého horizontu odebraly vzorky do Kopeckého válečku

9 Laboratorní práce Základní sondy Výběrové sondy Speciální sondy
- zrnitost (pouze obsah částic < 0,01 mm), výměnná půdní reakce Výběrové sondy - zrnitost (úplný rozbor), obsah uhličitanů, výměnná půdní reakce (pHKCl), obsah přístupného K2O a P2O5, oxidovatelný uhlík (Cox) a humus, výměnný vodík (H) a sorpční kapacita (T) podle Melicha, z hodnot H a T se vypočítá stupeň sorpčního nasycení (V) Speciální sondy - rozbory pro výběrové sondy + další analýzy - aktivní půdní reakce (pHH2O), základní fyzikální hodnoty v celém profilu (např. objemová hmotnost, specifická hmotnost, maximální kapilární vodní kapacita, vzdušná kapacita, objem pórů kapilárních a nekapilárních a další rozbory) - výběrově se stanovovaly další půdní vlastnosti (např. struktura ornice a podorničí, specifický povrch a bod trvalého vadnutí, frakční složení humusu, jednotlivé výměnné kationty, volné oxidy a další) - ve zvláštních případech byly stanoveny další speciální půdní vlastnosti (totální chemické rozbory zeminy a frakcí jílu, mikromorfologické studium ve výbrusech, identifikace jílových minerálů)

10 Kancelářské práce Na základě terénního průzkumu a vyhodnocených analytických výsledků - sestaveny náčrty půdních map v měřítku 1 : 5 000 (1 : 10 000) SMO Na mapách byly zachyceny - genetičtí půdní představitelé, hranice půdních okrsků podle půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy a skeletovitosti - na mapách byla vyznačena sondážní síť - předběžné náčrty sloužily jako podkladové materiály pro tvorbu výstupních materiálů KPP

11 Výstupy Data dodnes užívána (digitální mapy) 1) základní půdní mapy
- typy půd, matečný substráty pro zem. závody – 1 : pro okresní zemědělské správy – 1 : přehledové mapy – 1 : , 1 : 2) kartogramy - k. zrnitosti, štěrkovitosti a zamokření – 1 : , 1 : - k. matečných substrátů – 1 : - k. návrhů na zlepšení půdní úrodnosti – 1 : 3) průvodní zprávy (pro okresy) - zemědělsko - výrobní poměry - přírodní podmínky - půdní pokryv

12 Výřez základní půdní mapy 1 : 10 000 (VÚMOP, 1971)

13 Výřez z kartogramu zrnitosti, štěrkovitosti a zamokření 1 : 10 000 (VÚMOP, 1971)

14 Výřez z kartogramu matečných substrátů 1 : 50 000 (VÚMOP, 1971)

15

16

17

18

19 Taxonomické kategorie TKSP
Referenční třída  - velké skupiny půd (koncovka –sol) Typ - hlavní oporná jednotka klasifikačního systému - určen výskytem a uspořádáním diagnostických horizontů (např. koncovka –zem) Subtyp - představují výrazné modifikace půdního typu - označeny adjektivem - určen především náznaky diagnostických horizontů Varieta - vyjadřují méně výrazné znaky hydromorfismu, okyselení, zasolení aj.

20 Mapa půdních typů ČR 1 :

21 Referenční třídy LEPTOSOLY REGOSOLY ANDOSOLY FLUVISOLY STAGNOSOLY
VERTISOLY ČERNOSOLY LUVISOLY KAMBISOLY ORGANOSOLY ANDOSOLY STAGNOSOLY GLEJSOLY SALISOLY NATRISOLY ORGANOSOLY ANTROSOLY

22 Zastoupení půdních typů v České republice

23 Rozšíření půdních typů
Kambizemě - na orné půdě 45 %, na lesní půdě 58 % ; ve všech krajích, hlavně západní Čechy Hnědozemě - na orné půdě 13 % ; jižní Morava Černozemě - na orné půdě 11 % ; jižní Morava, střední a severní Čechy - nejsou v jižních a západních Čechách Pseudogleje - na lesní půdě 12 % ; hlavně jižní Čechy Podzoly - na lesní půdě 10 % Fluvizemě - hlavně Morava (řeky Dyje, Morava) Antropozemě - rekultivace – severočeský hnědouhelný revír

24 Zastoupení půd v ČR Z hlediska půdních druhů
84 % - středně těžké půdy 9 % - lehké půdy 8 % - těžké půdy Z hlediska kvality půdních typů černozemě, černice hnědozemě luvizemě

25 Zastoupení půd v ČR Z hlediska svažitosti
44,6 % rovina 41,0 % mírný sklon 11,0 % střední 2,7 % výrazný 0,7 % příkrý Z hlediska klimatických regionů 54 % mírně teplý 25 % teplý 12 % mírně chladný 5 % velmi teplý 3 % chladný

26 Bonitační průzkum zemědělských půd
1971 – 1975 BONITACE ZPF - klasifikace a oceňování půd pro účely daňové a cenotvorné - pro účely směny pozemků (při pozemkových úpravách) Zpracovatelé - Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy(VÚMOP) - Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV)

27 Bonitování půdy má za úkol posoudit bonitu (jakost, hodnotu) půdy; tj. stupeň schopnosti nebo vhodnosti půdy pro pěstování kulturních rostlin (včetně klimatu a reliéfu) pojem se kryje s pojmem úrodnost půd bonitování půd je pouze relativním posuzováním produkční schopnosti půd každé bonitování (hodnocení) půdy spočívá na třídění (klasifikaci půd)

28 Bonitační průzkum Terénní Ekonomický
- transformace informací KPP + další agroekologické faktory (klima, reliéf)  BPEJ mapy (1 : 5 000) a databáze Ekonomický - na vzorových pozemcích (7 000) - získány informace o naturálních výnosech a přímých nákladech tzv. hlavních oceňovacích zem. plodin - (pšenice oz., ječmen jar., žito, oves, kukuřice na zrno, kukuřice silážní, brambory, cukrovka, víceleté pícniny - nyní i řepka)

29 Základní pojmy bonitační klasifikační soustavy
Půdně - ekologická jednotka (PEJ) - specifický územní celek, který má konkrétní agroekologické vlastnosti projevující se určitou hodnotou produkčního potenciálu Bonitovaná půdně - ekologická jednotka (BPEJ) - určitá část zemědělské půdy, která má stejné stanovištní a produkční vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem terénu - základní mapovací a oceňovací jednotka

30 BPEJ

31 7. 50. 5 4 Kód BPEJ 1 - 2,5 Sklonitost a expozice ke světovým stranám
Hlavní půdní jednotka - HPJ Skeletovitost a hloubka půdního profilu Klimatický region - KR 1 - 2,5 Pořadové číslo v katastru Výměra v ha

32 Klimatické regiony (KR)
zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst zemědělských plodin v ČR bylo vymezeno 10 klimatických regionů, označených kódy 0 - 9

33 Charakteristika KR

34 Hlavní půdní jednotka (HPJ)
účelové seskupení půdních forem s příbuznými ekologickými a agronomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí půdy a u některých HPJ výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu v ČR je 78 HPJ, řazených do 13 skupin (kódy ) Hlavní půdní klimatická jednotka (HPKJ) vzniká přiřazením údaje o klimatickém regionu k charakteristice HPJ

35 Charakteristika HPJ

36 Sklonitost, svažitost (SL) Expozice (E) SL + E
- svah lokality ve stupních Expozice (E) - poloha lokality BPEJ vůči světovým stranám SL + E - se označuje kódy 0 – 9 Skeletovitost (SK) - obj.% štěrku a kamení v ornici (čitatel zlomku) a v podorničí (jmenovatel) - bezskeletovitá půda do 10 %, slabě skeletovitá % - středně skeletovitá %, silně skeletovitá nad 50 % Hloubka půdy (H) - mocnost půdního profilu, omezená pevnou skálou či jejím rozpadem nebo silnou skeletovitostí SK + H - se označuje kódy 0 - 9

37 Kombinace svažitosti a expozice

38 Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

39 Rebonitace a aktualizace
Důvod - změna produkčních schopností - přiřazování kódu BPEJ k jednotlivým pozemkovým parcelám Provádí - pozemkové úřady, VÚMOP - mapy BPEJ: pozemkové a katastrální úřady

40 Zavedení výsledků bonitace do katastru nemovitostí
Z důvodu placení daní Každá parcela má přiřazen kód BPEJ Daň se platí podle - úřední ceny pozemku (ÚC se stanoví na základě znalosti BPEJ ) - průměrné ceny půdy pro dané KÚ (nebyla-li provedena bonitace)

41 Využití výsledků bonitace
Určení úrodnosti zemědělské půdy - 100 bodů = CC Určení úřední ceny zemědělské půdy - 11 Kč/m2 = CE Kategorizace zemědělského území - např. LFA Ochrana ZPF - podmínky vynětí

42 Studijní materiály Tomášek M. (2000): Půdy České republiky
Němeček et al. (2001): Taxonomický a klasifikační systém půd ČR Mašát et al. (2002): Metodika vymezování a mapování BPEJ

43 Děkuji za pozornost.

44 Kambisoly

45 Luvisoly

46 Černosoly

47 Pseudogleje

48 Gleje

49 Podzoly

50 Fluvisoly