Kyselé deště Martin HOLADA a Daniela RICHTEROVÁ 8.C.

Prezentace na téma: "Kyselé deště Martin HOLADA a Daniela RICHTEROVÁ 8.C."— Transkript prezentace:

1 Kyselé deště Martin HOLADA a Daniela RICHTEROVÁ C

2 Co jsou to kyselé deště Příčinou vzniku kyselých dešťů jsou oxidy síry, které spolu s oxidy dusíku reagují se vzdušnou vlhkostí a padají na zem ve formě srážek (déšť, sníh, mlha, rosa, jinovatka). Jsou způsobeny např. spalováním fosilních paliv (méně kvalitní hnědé uhlí), sopečnou činností, výfukovými plyny z automobilů, unášecími plyny ze sprejů, chladícími plyny.

3 Jak působí Kyselé deště působí na rostliny, živočichy i člověka různým způsobem přímo či nepřímo. Přímo Nepřímo

4 Přímo člověk i zvířata škodliviny dýchají, škodliviny dopadají přímo na rostliny.

5 Nepřímo škodliviny dopadají na půdu, ve které se uvolňují látky nebezpečné pro růst rostlin. Ty je pak přijímají prostřednictvím kořenů spolu s vodou. Škodliviny se hromadí v rostlinách a ovlivňují tak živočichy, kteří se těmito rostlinami živí a následně je tedy ovlivněn i člověk.

6 Diagram KYSELÝ DÉŠŤ PŮDA se škodlivinami ROSTLINY potrava pro ČLOVĚKA
PŮDA se škodlivinami ROSTLINY potrava pro ČLOVĚKA potrava pro ŽIVOČICHY maso máslo mléko sýry tvaroh vejce

7 Příroda i krajina se po staletí vyvíjely a přizpůsobovaly vnějším podmínkám. Vyvinuly se tak jednotlivé ekosystémy, ve kterých je vše vyvážené. Tuto rovnováhu však narušuje množství vyprodukovaného odpadu a škodlivin. Mnohé ekosystémy na to nejsou připraveny a nejsou schopny dlouhodobě přežívat. Vzniká tak mez tolerance prostředí, po jejímž překročení je ekosystém již trvale poškozen. Lze to dokázat na příkladě lesa. Tento ekosystém je velmi náchylný na spad škodlivin. V některých oblastech proto lesy po dlouhá léta odumíraly (u nás např. Krušné hory). Naštěstí v současnosti se již situace vlivem postupného snižování emisí pomalu zlepšuje. Z tohoto důvodu jsou stanoveny závazné normy ohledně vypouštění škodlivin do ovzduší. Nazývají se imisní limity a jsou stanoveny zákonem. Používají se při regulaci emisí z továren. Měří se také například emise zplodin z výfukových plynů automobilů. Vyhovující automobily obdrží zelenou známku, která se nalepí na registrační značku.

8 Naše měření V měsíci listopadu jsme ve škole prováděli denní měření kyselosti srážek. Proč právě v listopadu? Je to měsíc, kdy přichází zima a začíná se intenzivně topit. Je pravděpodobné, že začne i sněžit a je zajímavé porovnat kyselost deště s kyselostí sněhu. Sníh bývá totiž kyselejší než déšť. Sněhové krystalky mají větší povrch než dešťové kapky a tím i větší možnost pohltit znečištění.

9 Výsledky měření Výsledky měření jsme zanesli do záznamové karty. Výsledné průměrné hodnoty jsou následující: VÍTR: všech směrů TEPLOTA vzduchu: ,46 °C SRÁŽKY druh: rozmanité (déšť, sníh, mlha) SRÁŽKY množství: ,5 mm pH: ,96

10 Graf

11

12 Závěrečné zhodnocení Hodnota pH neznečištěného deště je 5,6. Pokud se hodnoty pohybují v rozmezí 5 až 5,5, je ovzduší velmi čisté. Hodnoty pH v rozmezí 4 až 4,5 odpovídají středně postiženým oblastem. Hodnota 3,5 a méně svědčí o siném kyselém znečištění. Opačné hodnoty nad 5,5 znamenají naopak zásadité znečištění. Naše naměřená průměrná hodnota je 4,96. Znamená to tedy, že v Benešově je čistota ovzduší o velmi vysoké kvalitě, která byla pouze v některých dnech mírně narušena zřejmě vlivem zplodin z topení.