Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rozvojová pomoc EU Doc. PhDr. Lenka Adamcová, CSc. Ing. Tereza Němečková, Ph.D. Katedra světové ekonomiky Vysoká škola ekonomická v Praze.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rozvojová pomoc EU Doc. PhDr. Lenka Adamcová, CSc. Ing. Tereza Němečková, Ph.D. Katedra světové ekonomiky Vysoká škola ekonomická v Praze."— Transkript prezentace:

1 Rozvojová pomoc EU Doc. PhDr. Lenka Adamcová, CSc. Ing. Tereza Němečková, Ph.D. Katedra světové ekonomiky Vysoká škola ekonomická v Praze

2 Obsah přednášky Základní termíny a kategorie Základní termíny a kategorie EU jako největší poskytovatel rozvojové pomoci na světě EU jako největší poskytovatel rozvojové pomoci na světě Historie rozvojové pomoci/spolupráce EHS/EU s rozvojovými zeměmi Historie rozvojové pomoci/spolupráce EHS/EU s rozvojovými zeměmi Měnící se přístup EU k rozvojovým zemím Měnící se přístup EU k rozvojovým zemím Nástroje a zdroje financování rozvojové pomoci EU Nástroje a zdroje financování rozvojové pomoci EU Výzvy do budoucna Výzvy do budoucna

3 Základní termíny a kategorie Rozvojová pomoc Rozvojová pomoc Rozvojová spolupráce Rozvojová spolupráce Rozvojová politika Rozvojová politika Finanční prostředky poskytované rozvojovým zemím za účelem podpory jejich ekonomického rozvoje a růstu blahobytu. Jsou poskytovány buď formou nevratných grantů anebo půjček, které obsahují tzv. grantový element ve výši minimálně 25 % z jejich hodnoty (definice DAC). Forma spolupráce mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, která směřuje k podpoře trvale udržitelného rozvoje v rozvojových zemích definovaného na počátku 90. let jako multidimenzionální rozvoj jak v oblasti ekonomické, tak i v oblasti sociální, ekologické a lidské. Soubor opatření a nástrojů, které (rozvinutá) země vůči rozvojovým zemím za účelem vytýčeného cíle v oblasti ekonomické a částečně i politické spolupráce aplikuje. 1

4 Rozvojová politika EU hospodářské a později z části i politické vztahy mezi EHS/EU a rozvojovými zeměmi hospodářské a později z části i politické vztahy mezi EHS/EU a rozvojovými zeměmi smluvní základ smluvní základ Římské dohody (1957) - čl. 182-188 smlouvy o založení EHS (Přidružení zámořských a výsostných území k EHS) Římské dohody (1957) - čl. 182-188 smlouvy o založení EHS (Přidružení zámořských a výsostných území k EHS) Smlouva o založení EU – Maastricht (1992) – kapitola XVIII – Rozvojová spolupráce (text shodný se zatím poslední smlouvou o EU z Nice (2002) - kapitola XX – Rozvojová spolupráce) Smlouva o založení EU – Maastricht (1992) – kapitola XVIII – Rozvojová spolupráce (text shodný se zatím poslední smlouvou o EU z Nice (2002) - kapitola XX – Rozvojová spolupráce) Evropský konsensus o rozvoji (2006/C46/01) Evropský konsensus o rozvoji (2006/C46/01) Cíle Cíle Římské dohody - přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji přidružených zemí a vytvořit užší hospodářské vztahy mezi nimi a Společenstvím Římské dohody - přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji přidružených zemí a vytvořit užší hospodářské vztahy mezi nimi a Společenstvím Maastricht/Nice - podpora trvalého hospodářského a sociálního rozvoje rozvojových zemí, podpora jejich postupného a harmonického zapojování do světové ekonomiky, podpora boje proti chudobě Maastricht/Nice - podpora trvalého hospodářského a sociálního rozvoje rozvojových zemí, podpora jejich postupného a harmonického zapojování do světové ekonomiky, podpora boje proti chudobě Evropský konsensus o rozvoji – vymýcení chudoby v kontextu Rozvojových cílů tisíciletí Evropský konsensus o rozvoji – vymýcení chudoby v kontextu Rozvojových cílů tisíciletí Nástroje Nástroje rozvojová pomoc (ODA), smluvní nástroje (dohody s jednotlivými státy nebo skupinami zemí), finanční (např. EDF), obchodní (např. celní preference, Aid For Trade) a další rozvojová pomoc (ODA), smluvní nástroje (dohody s jednotlivými státy nebo skupinami zemí), finanční (např. EDF), obchodní (např. celní preference, Aid For Trade) a další

5 Rozvojová pomoc EU jeden z nástrojů rozvojové politiky EU jeden z nástrojů rozvojové politiky EU objem finančních prostředků klasifikovaných podle směrnice OECD jako „rozvojová pomoc“ (ODA) poskytovaných členskými státy EU a Evropskou komisí (samostatný dárce) objem finančních prostředků klasifikovaných podle směrnice OECD jako „rozvojová pomoc“ (ODA) poskytovaných členskými státy EU a Evropskou komisí (samostatný dárce) pomoc EU má řadu podob (potravinová pomoc, Aid for Trade, infrastrukturální pomoc, oddlužování a další) pomoc EU má řadu podob (potravinová pomoc, Aid for Trade, infrastrukturální pomoc, oddlužování a další) je dána smluvním základem nebo strategiemi spolupráce zemí EU s jednotlivými regiony (vychází z rozvojové politiky EU) je dána smluvním základem nebo strategiemi spolupráce zemí EU s jednotlivými regiony (vychází z rozvojové politiky EU)

6 EU jako největší poskytovatel rozvojové pomoci na světě (2007, v mil. USD) 2

7 Největší poskytovatelé rozvojové pomoci na světě

8

9 Počátky spolupráce EHS s rozvojovými zeměmi zámořská území evropských zemí - nutno vyřešit jejich statut po založení EHS zámořská území evropských zemí - nutno vyřešit jejich statut po založení EHS Římská smlouva z roku 1957, resp. IV. část Smlouvy o založení EHS zahrnuje část o tzv. ”Přidružení zámořských zemí a výsostných území” (Smlouva o EHS, část IV., čl. 131-136), k této části byl vydán dodatek, tzv. Protokol č. IV: Prováděcí dohoda o přidružení zámořských zemí a výsostných území ke Společenství Římská smlouva z roku 1957, resp. IV. část Smlouvy o založení EHS zahrnuje část o tzv. ”Přidružení zámořských zemí a výsostných území” (Smlouva o EHS, část IV., čl. 131-136), k této části byl vydán dodatek, tzv. Protokol č. IV: Prováděcí dohoda o přidružení zámořských zemí a výsostných území ke Společenství Následné období dekolonizace ovlivnilo další podobu spolupráce EHS s nově vzniklými samostatnými subjekty světového hospodářství – s rozvojovými zeměmi Následné období dekolonizace ovlivnilo další podobu spolupráce EHS s nově vzniklými samostatnými subjekty světového hospodářství – s rozvojovými zeměmi 3

10 Přidružení zemí ACP k ES Africké země ACP Pacifické země ACP Karibské země ACP 19571969 19641975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2. etapa přidružení (1975-1999) Smlouva Yaoundé (18 zemí EAMA) Smlouva Yaoundé II (18 zemí EAMA) Smlouva Arusha II (3 země V Afriky) Smlouva Lomé I (46 zemí ACP) Smlouva Lomé II (58 zemí ACP) Smlouva Lomé III (66 zemí ACP) Smlouva Lomé IV (66 zemí ACP) Revidovaná smlouva Lomé IV Smlouva z Cotonou (79 zemí ACP) Revidovaná smlouva z Cotonou Smlouva Yaoundé II (18 zemí EAMA) Smlouva Arusha II (3 země V Afriky) 1990 2. etapa přidružení (1975-1999) 1. etapa přidružení (1957-1974) 2. etapa přidružení (1975-1999) Partnerství (2000 – 2020)

11 Nástroje spolupráce ES se zeměmi ACP Evropský rozvojový fond (EDF) – založen již v roce 1957, funguje dodnes, základní nástroj pro poskytování rozvojové pomoci zemím ACP Evropský rozvojový fond (EDF) – založen již v roce 1957, funguje dodnes, základní nástroj pro poskytování rozvojové pomoci zemím ACP Nereciproční obchodní dohody, od 1.1.2008 nahrazeny tzv. dohodami o hospodářském partnerství (EPA) – již se nejedná o nereciproční obchodní vztahy Nereciproční obchodní dohody, od 1.1.2008 nahrazeny tzv. dohodami o hospodářském partnerství (EPA) – již se nejedná o nereciproční obchodní vztahy Podpůrné hospodářské mechanismy (STABEX (1975), SYSMIN (1981)) Podpůrné hospodářské mechanismy (STABEX (1975), SYSMIN (1981)) Poradní orgány (CDI (Centre du développement industriel), CCI (Centre de la cooperation industriel)) Poradní orgány (CDI (Centre du développement industriel), CCI (Centre de la cooperation industriel))

12 Finanční prostředky alokované na rozvojovou pomoc v rámci EDF (v letech 1957 – 2006) mil. EUR Pramen: ACP- EU Partnership Agreement, The ACP- EU Courier Special issue, Brussels, 2000, s. 12. The 10th European Development Fund: Negotiations, next steps and key issues. Working paper of ECDPM, Maastricht, 2005, str. 2.

13 Historie vztahů s ostatními rozvojovými regiony – Středomoří 60. léta – bilaterální dohody: o přidružení, nepreferenční obchodní dohody, preferenční obchodní dohody, kooperační dohody 60. léta – bilaterální dohody: o přidružení, nepreferenční obchodní dohody, preferenční obchodní dohody, kooperační dohody Řecko (1961), Turecko (1963), Malta (1970), Kypr (1972) Řecko (1961), Turecko (1963), Malta (1970), Kypr (1972) Maroko (1969), Tunisko (1969), Izrael (1964), Libanon (1965), Maroko (1969), Tunisko (1969), Izrael (1964), Libanon (1965), 70. léta Globální strategie vůči Středomoří 70. léta Globální strategie vůči Středomoří Egypt, Alžírsko, Španělsko, Portugalsko Egypt, Alžírsko, Španělsko, Portugalsko 80. léta – vstup Španělska a Portugalska do ES 80. léta – vstup Španělska a Portugalska do ES Posilování spolupráce – Euro-arabský dialog, Dialog 5 plus 5, Euro-středomořské fórum Posilování spolupráce – Euro-arabský dialog, Dialog 5 plus 5, Euro-středomořské fórum 90. léta – Euro-středomořské partnerství 90. léta – Euro-středomořské partnerství partnerství v politické a bezpečnostní oblasti partnerství v ekonomické a finanční oblasti partnerství v sociálních, kulturních a lidských otázkách Speciální finanční nástroje – tzv. finanční protokoly, nástroje MEDA Speciální finanční nástroje – tzv. finanční protokoly, nástroje MEDA

14 Historie vztahů s ostatními rozvojovými regiony – Latinská Amerika Bilaterální dohody: prvogenerační z 60. let, druhogenerační z 80. let, nyní např. dohoda o ZVO s Mexikem (1997), Chile, Brazílie, Paraguay, Argentína,… Bilaterální dohody: prvogenerační z 60. let, druhogenerační z 80. let, nyní např. dohoda o ZVO s Mexikem (1997), Chile, Brazílie, Paraguay, Argentína,… Multilaterální přístup v 90. letech - pravidelná setkání na nejvyšší úrovni (Rio de Janeiro 1999, Madrid 2002, Guadalajara 2005, Vídeň 2006 Multilaterální přístup v 90. letech - pravidelná setkání na nejvyšší úrovni (Rio de Janeiro 1999, Madrid 2002, Guadalajara 2005, Vídeň 2006 země Latinské Ameriky neměly nikdy svůj speciální finanční nástroj země Latinské Ameriky neměly nikdy svůj speciální finanční nástroj

15 První dohody o spolupráci podepsány již v 60. a v 70. letech První dohody o spolupráci podepsány již v 60. a v 70. letech ASEM - 27 čl. zemí EU + Japonsko, Čína, Jižní Korea, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Brunej, Vietnam, Kambodža, Laos a Myanmar (politická setkání na nejvyšší úrovni) ASEM - 27 čl. zemí EU + Japonsko, Čína, Jižní Korea, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Brunej, Vietnam, Kambodža, Laos a Myanmar (politická setkání na nejvyšší úrovni) tři pilíře spolupráce – ekonomický, politický, finanční tři pilíře spolupráce – ekonomický, politický, finanční Dohoda o spolupráci se zeměmi GCC Dohoda o spolupráci se zeměmi GCC cílem je posilování stability v regionu, podpora politických a hospodářských vztahů cílem je posilování stability v regionu, podpora politických a hospodářských vztahů transfery technologií prostřednictvím společných podniků, spolupráce v oblasti standardizace transfery technologií prostřednictvím společných podniků, spolupráce v oblasti standardizace zpracování společných analýz o obchodu s ropou, plynem a ropnými produkty zpracování společných analýz o obchodu s ropou, plynem a ropnými produkty ochrana a lepší podmínky pro vzájemný příliv investic ochrana a lepší podmínky pro vzájemný příliv investic Po rozpadu Sovětského svazu byl vytvořen speciální program TACIS Po rozpadu Sovětského svazu byl vytvořen speciální program TACIS Historie vztahů s ostatními rozvojovými regiony – Asie

16 Současný přístup EU k rozvojovým zemím Současný přístup EU k rozvojovým zemím Smlouva z Maastrichtu o založení EU v roce 1992 zahájila období reforem, které pokračuje dodnes Smlouva z Maastrichtu o založení EU v roce 1992 zahájila období reforem, které pokračuje dodnes Výrazné změny v přístupu EU k rozvojovým zemím Výrazné změny v přístupu EU k rozvojovým zemím od přidružení k partnerství od přidružení k partnerství od globálního přístupu k regionálnímu (strategie přístupu EU k Africe, k Latinské Americe, k Asii) od globálního přístupu k regionálnímu (strategie přístupu EU k Africe, k Latinské Americe, k Asii) zvýšený důraz na efektivitu poskytované rozvojové pomoci (tzv. přístup 3C – koherence, koordinace, komplementarita) zvýšený důraz na efektivitu poskytované rozvojové pomoci (tzv. přístup 3C – koherence, koordinace, komplementarita) rozšíření oblastí spolupráce (s důrazem na politickou a bezpečnostní dimenzi) rozšíření oblastí spolupráce (s důrazem na politickou a bezpečnostní dimenzi) 4

17 Nástroje rozvojové pomoci EU Nástroje rozvojové pomoci EU 5 rozpočtová podpora (budget support), rozpočtová podpora (budget support), sektorová podpora (SWAP), sektorová podpora (SWAP), nástroj na podporu demokracie a lidských práv (EIDHR) nástroj na podporu demokracie a lidských práv (EIDHR) nástroj na podporu rozvoje energetiky ( EU energy facility), nástroj na podporu rozvoje energetiky ( EU energy facility), podpora platební bilance, podpora platební bilance, odpouštění dluhů, odpouštění dluhů, potravinová bezpečnost, potravinová bezpečnost, podpora zajištění voleb, podpora zajištění voleb, nástroj na podporu zlepšení přístupu k vodě ( EU water facility), nástroj na podporu zlepšení přístupu k vodě ( EU water facility), EURO-SOLAR (program na podporu trvale udržitelných zdrojů energie), EURO-SOLAR (program na podporu trvale udržitelných zdrojů energie), NSA – Local authorities (program na zapojování NGO a místních samospráv do rozvojové pomoci), NSA – Local authorities (program na zapojování NGO a místních samospráv do rozvojové pomoci), GOOD HEALTH FOR ALL GOOD HEALTH FOR ALL a jiné a jiné

18 Finanční zdroje pro poskytování rozvojové pomoci EU rozpočty členských států EU rozpočty členských států EU rozpočet EU rozpočet EU EDF EDF investiční aktivity EIB (podpora soukromého sektoru) investiční aktivity EIB (podpora soukromého sektoru) soukromí dárci (nezapočítávají se do oficiálních statistik) soukromí dárci (nezapočítávají se do oficiálních statistik) 6

19 Rozpočet EU – kapitola 4 „EU jako globální partner“ V rámci finančního rámce EU pro léta 2007 – 2013 se plánuje vydat v rámci 4. kapitoly celkem 50 mld EUR V rámci finančního rámce EU pro léta 2007 – 2013 se plánuje vydat v rámci 4. kapitoly celkem 50 mld EUR od 1.1.2007 existují nové geografické nástroje: od 1.1.2007 existují nové geografické nástroje: DCI (development cooperation instrument) – rozpočet 17 mld EUR, určen pro země Latinské Ameriky, Asie, Blízkého východu a pro Jihoafrickou republiku DCI (development cooperation instrument) – rozpočet 17 mld EUR, určen pro země Latinské Ameriky, Asie, Blízkého východu a pro Jihoafrickou republiku ENPI (European Neighbourhood Partnership Instrument), rozpočet 11 mld EUR, určen pro následující země: Alžírsko, Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Lybie, Moldávie, Maroko, Palestina, Rusko, Sýrie, Tunisko a Ukrajina ENPI (European Neighbourhood Partnership Instrument), rozpočet 11 mld EUR, určen pro následující země: Alžírsko, Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Lybie, Moldávie, Maroko, Palestina, Rusko, Sýrie, Tunisko a Ukrajina IPA (Instrument for Pre-Accession) – rozpočet 11 mld EUR, určeno pro následující země: Chorvatsko, Turecko, Makedonie, Albánie, BaH, Černá Hora, Srbko IPA (Instrument for Pre-Accession) – rozpočet 11 mld EUR, určeno pro následující země: Chorvatsko, Turecko, Makedonie, Albánie, BaH, Černá Hora, Srbko

20 10. EDF – celková výše prostředků pro období 2008 – 2013 činí 23 mld EUR Výše příspěvku na celkových platbách do EDF (v % a v EUR) Pramen: Internal Agreement between the Representatives of the Governments of the Member States, meeting within the Council, on the financing of Community aid under the multiannual financial framework for the period 2008 to 2013 in accordance with the ACP-EC Partnership Agreement and on the allocation of financial assistance for the Overseas Countries and Territories to which Part Four of the EC Treaty applies. Brusel: Official Journal of the European Union, L247/32, 9.9.2006, str. 3.

21 Největší příjemci rozvojové pomoci EU Největší příjemci rozvojové pomoci EU 7

22 Výzvy do budoucna Zvyšování efektivity rozvojové pomoci (jak ji změřit?) Zvyšování efektivity rozvojové pomoci (jak ji změřit?) Zvýšení koordinace poskytování rozvojové pomoci v rámci EU Zvýšení koordinace poskytování rozvojové pomoci v rámci EU Zvýšit koherenci např. se zemědělskou politikou Zvýšit koherenci např. se zemědělskou politikou Dekoncentrace pomoci, zvýšení podílu nejméně rozvinutých zemí Dekoncentrace pomoci, zvýšení podílu nejméně rozvinutých zemí 8

23 Zdroje a materiály ke studiu Donor Atlas 2008 http://development.donoratlas.eu/ Donor Atlas 2008 http://development.donoratlas.eu/http://development.donoratlas.eu/ DAC statistical tables http://www.oecd.org/statisticsdata/ DAC statistical tables http://www.oecd.org/statisticsdata/http://www.oecd.org/statisticsdata/ Dearden, S.: Does the EU´s development policy have any future? Manchester Metropolitan University, 2006. Dearden, S.: Does the EU´s development policy have any future? Manchester Metropolitan University, 2006. Hauck, Volker et.: EC Budget support – thumbs up or down? Maastricht: ECDPM, 2005. Hauck, Volker et.: EC Budget support – thumbs up or down? Maastricht: ECDPM, 2005. ADAMCOVÁ, L. – NĚMEČKOVÁ, T.: Rozvojová politika EU – regionální přístup. In: Současná Evropa a ČR. Praha: VŠE, 2007. ADAMCOVÁ, L. – NĚMEČKOVÁ, T.: Rozvojová politika EU – regionální přístup. In: Současná Evropa a ČR. Praha: VŠE, 2007. DEBRAT, J.M.: Achieving a European Development Policy. Paříž: AfD, 2006. DEBRAT, J.M.: Achieving a European Development Policy. Paříž: AfD, 2006. NĚMEČKOVÁ, Tereza. Přístup 3C aneb směrem k efektivnější rozvojové spolupráci EU? In: Medzinárodné vzťahy 1/2007, ročník V, Bratislava: Ekonomická univerzita, 2007, str. 121 – 142. ISSN 1336-1562. NĚMEČKOVÁ, Tereza. Přístup 3C aneb směrem k efektivnější rozvojové spolupráci EU? In: Medzinárodné vzťahy 1/2007, ročník V, Bratislava: Ekonomická univerzita, 2007, str. 121 – 142. ISSN 1336-1562.

24 Děkujeme za pozornost.

25 Země přijímající více jak 50 % pomoci od EU


Stáhnout ppt "Rozvojová pomoc EU Doc. PhDr. Lenka Adamcová, CSc. Ing. Tereza Němečková, Ph.D. Katedra světové ekonomiky Vysoká škola ekonomická v Praze."

Podobné prezentace


Reklamy Google