Martin Zeman David Strnad. Narozen 1. dubna 1908 Brooklyn, New York 1. dubna1908Brooklyn New York Zemřel 8. června 1970 8. června1970 (ve věku 62 let)

Prezentace na téma: "Martin Zeman David Strnad. Narozen 1. dubna 1908 Brooklyn, New York 1. dubna1908Brooklyn New York Zemřel 8. června 1970 8. června1970 (ve věku 62 let)"— Transkript prezentace:

1 Martin Zeman David Strnad

2 Narozen 1. dubna 1908 Brooklyn, New York 1. dubna1908Brooklyn New York Zemřel 8. června 1970 8. června1970 (ve věku 62 let) Kalifornie Kalifornie Národnost americká Obor psychologie

3 Biografie Začal studovat práva na univerzitě City College of New York (CCNY), po třech semestrech přešel na Cornell, ale vrátil se zpět na CCNY Po přestěhování do Wisconsinu studoval tamější univerzitu, kde se začal zajímat o psychologii Rok po získání titulu Ph.D. se vrací do New Yorku a nastupuje na univerzitu of Columbia, kde spolupracuje s Elem Thomdikem (významný americký psycholog)

4 Přijal nabídku na práci na univerzitě Brooklyn College, kde působil 14 let V tomto období se setkává s řadou evropských intelektuálů, kteří emigrovali do USA, vedou učené řeči o psychologii a jiných tématech té doby Po odchodu do Kalifornie učí na univerzitě Brandies až do své smrti v roce 1970

5

6 Jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii. Nejčastěji bývá uváděn jako autor hierarchie lidských potřeb. humanistického proudu v psychologiihierarchie lidských potřeb

7 Maslowova pyramida lidských potřeb

8 Potřeba seberealizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje) Potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen) Potřeba lásky, sounáležitosti (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován) Potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému) Fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování)

9 1. Fyziologické potřeby Jsou to základní potřeby našeho organismu: dýchání, pití, jídlo, sex a vylučování Rovnovážný stav organismu, v němž nám nic nechybí (ani "nepřebývá"), nazýváme homeostáze.

10 2. Potřeba bezpečí Ve chvíli, kdy jsou naše fyziologické potřeby relativně uspokojeny, začneme prahnout po pocitu bezpečí, který si spojujeme s předvídatelností dění ve vnějším světě, s jakýmsi pořádkem a konzistencí kolem sebe, že nás nic příliš nerozrušuje ani nepřekvapuje, snažíme se mít věci pod kontrolou. Toužíme po jistém zaměstnání, pojištění a chráněném účtu v bance.

11 Naše společnost nadbytku a právních norem vcelku dobře umožňuje uspokojení těchto dvou základních vrstev. Potřeba bezpečí v sobě zahrnuje: – ochranu před zločinem – finanční jistotu – zdraví a pocit pohody – zajištění pomoci v případě úrazu nebo nemoci

12 3. Sociální potřeby Máme-li uspokojeny první dvě vrstvy, přirozeně směřujeme k touze po citovém naplnění skrze: – přátelství – intimní a partnerský život – podporu a komunikaci v rámci rodiny

13 Potřebujeme pocit sounáležitosti, být přijímáni takoví jací jsme druhými lidmi. Máme potřebu milovat a být milováni. Není-li tato naše potřeba naplněna, pociťujeme osamělost, sociální úzkost a depresi. Potřeba sounáležitosti může dokonce převýšit naše nižší potřeby. Např. anorektička obětuje své fyziologické potřeby a dokonce i zdraví pro pocit přijetí a sounáležitosti.

14 4. Potřeba úcty, respektu a uznání Máme potřebu respektovat a být respektováni, ale také potřebu sebeúcty. Chceme se cítit přijímáni a pozitivně oceněni, chceme se cítit užiteční, chceme vynikat ve své profesi a zájmech. Nesrovnalosti na této rovině se projevují jako komplexy méněcennosti, nízká sebeúcta. Lidé s nízkou sebeúctou potřebují neustálé projevy respektu a uznání všech lidí, touží po slávě a popularitě. Člověk, který se cítí sebevědomý a schopný nevyžaduje uznání všech, ale jen od jediné nebo několika málo osob. Ani sláva a úspěch nemusí člověku dodat zvnějšku pocit sebeúcty, protože nejprve se musí sám vnitřně přijmout - vážit si nejprve sám sebe. Psychická nerovnováha, např. deprese může člověku bránit ve vytvoření zdravé sebeúcty.

15 5. Růstové potřeby Tyto potřeby související s růstem naší osobnosti se od předchozích liší. Nižší potřeby mohou být naplněny, nasyceny tím, že obrazně řečeno, "hladina v nádrži dosáhne na pomyslnou linku", a my se cítíme uspokojeni, uklidněni. Růstové potřeby jsou potenciálně otevřené "do nekonečna" - souvisí s dlouhodobou životní motivací. Zde platí, že "i cesta může být cíl" - samo hledání něčeho nám dodává pocit smyslu. Zde není mírné napětí vnímáno jako frustrace, ale jako naopak energizující, motivační faktor vyrůstající z hloubky osobnosti.

16 Kognitivní potřeby: potřeba vzdělání, poznání a cestování, potřeba porozumět světu kolem sebe, rozšiřovat a prohlubovat své intelektuální schopnosti a vědění. Estetické potřeby: potřeba krásna, umění a příjemného prostředí Sebeaktualizace: potřeba naplnit svůj potenciál, dostát našim schopnostem, stát se tím, kým můžeme nebo máme být. Touha po tvořivosti a produktivitě.

17 „Čím člověk může být, tím také musí být. Musí být věrný své přirozenosti… Na této úrovni jsou rozdíly mezi jednotlivci největší.“ Abraham Maslow