Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilDaniel Pešan
1
Obecná ustanovení © Vladimír Plecitý, 2012
2
Osobnost člověka = jedinečné spojení biologických, psychologických a společenských aspektů, přesněji hodnot lidské bytosti. Osobnost se navenek jeví jako celek nerozlučitelných a zároveň pro každého člověka charakteristických vlastností a hodnot. Každý člověk individualita Pojem všeobecného osobnostního práva = právo vlastní pouze lidské bytosti, představující ucelenou ochranu této osobnosti, zajišťující její uznání jako člověka a přiznávající jí práva na další rozvoj a uplatnění sebe sama.
3
Soukromá subjektivní práva osoby: soukromá práva osobní soukromá práva majetková Soukromá osobní práva: statusová práva = práva týkající se právního postavení osoby osobnostní práva = práva neoddělitelně spojená s osobností člověka Osobnostní právapatří do skupiny práv přirozených Přirozená práva = práva, která jsou člověku vrozená a poznatelná samotným rozumem (přirozenoprávní teorie).
4
Právní úprava je soustředěna do Hlavy II, Dílu 2 a Oddílu 6 s názvem Osobnost člověka (§ 81 – 117). Tento oddíl se člení na 6 pododdílů: Pododdíl 1 - Všeobecná ustanovení Pododdíl 2 – Podoba a soukromí Pododdíl 3 – Právo na duševní a tělesnou integritu Pododdíl 4 – Práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu Pododdíl 5 – Nakládání s částmi lidského těla Pododdíl 6 – Ochrana lidského těla po smrti člověka Této úpravě předchází v Oddílu 5 úprava jména a bydliště člověka (§ 77 -80). Z hlediska systematiky občanského zákoníku je Osobnost člověka zařazena do Obecné části občanského zákoníku, do Hlavy II, Dílu 2, nesoucí název Fyzické osoby. Proti minulé úpravě ochrany osobnosti se jedná o 41 ustanovení.
5
Ochrana osobnosti založena na principu ochrany přirozených práv člověka – přirozenoprávní teorie a je ipso facto širší než dosud. Povinnost respektovat svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (§ 81 odst. 1) - aplikace čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR; Výčet osobnostních práv je demonstrativní (srov. § 81 odst. 2);
6
Vychází se z monistického pojetí osobnostního práva a jeho jednotnosti. Generální klauzule v § 81; Chráněna je osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména: život, důstojnost člověka, jeho zdraví, právo žít v příznivém životním prostředí, vážnost člověka, čest člověka, soukromí člověka a jeho projevy osobní povahy.
7
Právo na ochranu osobnosti může realizovat ten, jehož osobnost byla dotčena (§ 82 odst. 1). Může se domáhat aby: bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo byl odstraněn jeho následek (§82odst. 1) bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění (satisfakce), a to za určitých okolností i v penězích (§2951odst. 2). Postmortální ochrana - § 82 odst. 2 Po smrti člověka je ochrana širší proti současné úpravě – může se jí domáhat kterákoli z osob zemřelému blízkých (srov. § 22).
8
Právo na ochranu osobnosti má také právnická osoba, týká-li se neoprávněný zásah do osobnosti člověka jeho činnosti v právnické osobě. Za života člověka však pouze s jeho souhlasem a jeho jménem (nikdy proti jeho vůli). Souhlasu netřeba, není-li dotčený přítomen nebo není-li schopen úsudku. Po smrti člověka se právnická osoba může domáhat sama svým jménem: aby od neoprávněného zásahu bylo upuštěno a aby byly odstraněny jeho následky. Souhlas osoby blízké nepotřebuje.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.