Analýza vnějšího trhu práce V našich podmínkách jsou organizace v rozhodující míře závislé na zdrojích pracovních sil nacházejících se na území, z něhož.

Prezentace na téma: "Analýza vnějšího trhu práce V našich podmínkách jsou organizace v rozhodující míře závislé na zdrojích pracovních sil nacházejících se na území, z něhož."— Transkript prezentace:

1 Analýza vnějšího trhu práce V našich podmínkách jsou organizace v rozhodující míře závislé na zdrojích pracovních sil nacházejících se na území, z něhož je možná ještě racionální denní dojížďka za prací do organizace.

2 Spádové území organizace Spádové území organizace se vymezuje na základě: a) analýzy geografické a dopravní situace a dopravních podmínek v širším okolí sídla organizace b) analýzy stávající a retrospektivní dojížďky pracovníků za prací do organizace, především pak dojížďky denní c) analýza dat sčítání lidu, domů a bytů, o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání v širším okolí organizace a zvláště pak do sídla organizace d) analýza konkurenční nabídky pracovních příležitostí v širším okolí organizace, zejména pak těch pracovních příležitostí, které se orientují na stejný typ, povolání a kvalifikaci pracovníků

3 Dopravní dostupnost I dopravní dostupnost je důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu života v daném regionu ovlivňuje mi také rozvojový potenciál kraje, dále má vliv na rozvoj velké části hospodářských aktivit i cestovního ruchu dělení dopravní dostupnosti (možní podle několika hledisek): 1. podle dopravního prostředku IAD veřejnou hromadnou dopravou vlak bus mhd

4 Dopravní dostupnost II 2. podle cílového místa hlavního města krajského města ORP (lékařské centrum) centra města významných dopravní bodů, resp. uzlů dálnice, železnice, … různých úřadů, nemocnic zaměstnavatele, atd.

5 Dopravní dostupnost III počítá se buď časová dostupnost (přepravní čas) či vzdálenost dle toho rozlišujeme dva druhy map znázorňujících dopravní dostupnost: 1. izochronické mapy dopravní dostupnosti ( stejný čas) 2. izochorické mapy dopravní dostupnosti (stejná vzdálenost) výsledkem zkoumání dopravní dostupnosti regionu, města atd. je mapa a (nebo) tabulka při konstruování mapy, resp. tabulky dopravní dostupnost je důležité si: určit místa, ke kterým budu dostupnost vztahovat přesně vymezit území a místa, jejichž dostupnost budu zkoumat druh dopravy zejména pro mapové vyjádření, ale i lepší tabulkové vyjádření je nutné si vhodně zvolit i intervaly (čas, resp. vzdálenost)

6 Izochronické mapy Jsou zde zaznamenávány délky dopravních linek (které vycházejí z určitého dopravního uzlu, a které jsou měřeny pomocí čar), spojující místa stejné časové dostupnosti. Těmto čarám říkáme izochrony. Zakreslujeme je obvykle pro osobní dopravu uskutečňovanou veřejnými hromadnými dopravní prostředky. Při konstrukci se berou v úvahu průměrné jízdní časy všech dopravních prostředků, které jsou v oblasti k dispozici.

7 Izochorické mapy Izochory jsou čáry, které spojují místa stejně vzdálená od nejbližší dopravní cesty nebo dopravního bodu. Obyčejně se vytvářejí pro jednotlivé druhy dopravních cest nebo dopravních bodů a to v nějakém délkovém intervalu (například 10 km)

8 Příklad I – dostupnost Brna po silnici vzdálenostní pásma z Brna po silnici ORPobec s pověřeným OÚ do 20 km včetněKuřim, Rosice, Šlapanice, Židlochovice Adamov 21 – 30 kmBlansko, Ivančice, Tišnov, Slavkov u Brna, Pohořelice Rousínov 31 – 40 kmVyškov, Bučovice, Moravský Krumlov, Hustopeče Klobouky u B. 41 – 50 kmBoskovice, MikulovLetovice, Hrušovany n. Jevišovkou, Miroslav, Ivanovice n. Hané, Ždánice 51 – 60 kmBřeclav, KyjovVelké Opatovice 61 – 70 kmZnojmo, HodonínBzenec 71 – 80 kmVeselí nad MoravouStrážnice 81 – 90 km-Velká n. V., Vranov n. Dyjí

9

10

11 Ukazatele dojížďky do zaměstnání a) počet osob vyjíždějících z lokality (obce) za prací do organizace b) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu pracovníků organizace c) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob bydlících v lokalitě d) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob vyjíždějících z lokality za prací e) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob vyjíždějících z lokality za prací do sídla organizace f) počet osob, vyjíždějících z lokality za prací do sídla organizace g) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do sídla organizace na celkovém počtu osob pracujících sídle organizace

12 Vymezení spádového území I Vlastní vymezení spádového území zahajujeme tím, že si pořídíme mapové schéma poměrně širokého okolí sídla organizace. Připravíme si údaje získané z podnikové evidence. Pak můžeme do mapového schématu vyznačit pásma geografické vzdálenosti či raději časové dostupnosti jednotlivých lokalit vzhledem k sídlu organizace.

13 Vymezení spádového území II Jednotlivým lokalitám následně přiřadit počty pracovníků dojíždějících z lokality do organizace. Přitom lokality podle počtu dojíždějících pracovníků můžeme zařadit do určitých intervalů a pomocí grafických nástrojů (různých typů rastrování) vyznačit do mapového schématu pásma určité velikosti dojížďky. Dostaneme tak sérii kartogramů dokumentujících pracovní vazby jednotlivých lokalit k organizaci či jejímu sídlu.

14 Počet pracovníků denně dojíždějících z lokality ( obce) za prací do organizace

15 Podíl pracovníků denně dojíždějících z lokality (obce)za prací do organizace z celkového počtu ekonomických aktivních obyvatelů trvale bydlících v lokalitě (obci)

16 Podíl pracovníků denně dojíždějících z lokality (obce) za prací do organizace z celkového počtu ekonomických aktivních obyvatelů trvale bydlících v lokalitě (obci) a vyjíždějících za prací mimo lokalitu (obce) svého trdliště bydliště