Pujdu tam, kam chci, a ne tam, kam mohu

Prezentace na téma: "Pujdu tam, kam chci, a ne tam, kam mohu"— Transkript prezentace:

1 Pujdu tam, kam chci, a ne tam, kam mohu
Doprava bez barier, Praha, kvetna 2005 Pujdu tam, kam chci, a ne tam, kam mohu Titulek je citat jednoho ucastnika stockholmske konference o bezbarierovych transportnich systemech v minulem roce. Na otazku, ktery dopravni prostredek pouziva nejcasteji, odpovedel, ze vlastni automobil, protoze...touzi jit tam, kam se mu chce, a ne tam, kam mu to podminky dovoli... zdenka sramkova, accessibility consultant, stockholm

2 10 % svédskeho obyvatelstva má nejakou formu zdravotního postizení, které je prícinou jejich omezeného prístupu k dopravnímu systému. Okrajové vekové kategorie nejsou do této statistiky zahrnuty… Prumerna delka zivota ve Svedsku se vehem celeho 20 ho stoleti stale zvysovala a tento trend bude pokracovat. Prognoza predpoklada, ze do roku 1010 stoupne podil obyvatelstva mezi 65 a 74 lety z ca 17% na 22% z celkove populace, zatimco podil lidi nad let zustane priblizne na soucasnych 5%. Naproti tomu po roce 2020 se pocita s vyraznym narustem u teto skupiny. Ja prirozene, ze se zvysujicim se vekem stoupa pocet osob se zdravotnim postizenim i zavaznost postizeni. Celkove 10% svedskeho obyvatelstva ma nejake funkcni omezeni.ktere jem brani v plnem vyuzivani dopravniho systemu. Okrajove skupiny jako deti mezi 0 – 15 lety a lide starsi 85 let nejsou do teto statistiky zahrnuty, ale tvori jiste skupinu z nejpotrebnejsich.

3 Trocha historie… 1993 22 standardních pravidel OSN (Agenda 22)
2000 ”Od pacienta k obcanovi” 2001 PBL (svédský stavební zákon) ”Snadno odstranitelné prekázky” 2003 soubor predpisu a narízení k ”Snadno odstranitelným prekázkám” Behem 80. a predevsim 90. let se jadrem politiky tykajici se lidi se zdravotnim postizenim stavaji lidska a obcanska prava. Dokladem toho je, mimo jine, 22 standartnich pravidel OSN, prijatych v roce Jejich obsahem je 22 kapitol o zabezpecovani aktivniho a rovnocenneho podilu lidi se zdravotnim postizenim na spolecenskem deni. Pata kapitola se tyka bezbarierovosti, a v ni bod 1-4 je o pristupnosti fyzickeho prostredi. Pravidla nejsou pravne zavazujici. Svedsko patri k tem clenskym statum, ktere se zavazaly usilovat o naplneni obsahu pravidel na lokalni i centralni urovni. Pro ulehceni implementace techto 22 pravidel do kazdodeniho zivota spolecnosti byl zpracovan material nazvany Agenda 22, ktery ma nekolik variant ci casti, podle toho, na ktere aktery se zameruje – Agenda 22 Podnik, Agenda 22 Komuna (obec). V kvetnu 2000 prijal parlament vladni navrh akcniho planu, nazvaneho “ od pacienta k obcanovi – narodni akcni plan pro provadeni politiky v zajmu lidi se zdravotnim postizenim. Jednim z jeho cilu je, aby spolecnost byla formovana tak, aby se zdravotne postizeni lide mohli, bez ohledu na pohlavi ci vekovou kategorii, aktivne ucastnit spolecenskeho deni. Komunam (obcim) se v nem uklada, aby vytvarely globalni programy se smernicemi pro zlepseni situace postizenych. Jejich soucasti je plan na zlepseni pristupnosti – Tillgänglighets plan PBL (svedsky stavebni zakon) obsahuje od roku 2001 pozadavek, aby “existujici zastavba, ktera obsahuje verejne budovy, a verejna prostranstvi, musi byt zbavena snadno odstranitelnych barier, ktere brani jejich pristupnosti a pouzitelnosti pro lidi se snizenu pohyblivosti nebo schopnosti orientace”. Boverket......vydal seznam predpisu a narizeni k vyse uvedenemu paragrafu, jejichz obsahem je ve strucnosti nasledujici: Fyzicke prekazky jako mensi vyskove rozdily, nerovny povrch, tezko prekonatelne odvody a obrubniky musi byt odstraneny Prekazky ve forme nedostatecne kontrastniho oznaceni varovnych oznaceni musi byt odstraneny Prekazky ve forme nedostatecnych navesti musi byt odstraneny Prekazky ve forme nedostatecneho nebo oslepujiciho osvetleni musi byt odstraneny Prekazky ve forme chybejicich ci spatne konstruovanych pomucek, zajistujicich rovnovahu, musi byt odstraneny Prekazky ve forme spatne dimenzovanych a resenych parkovacich mist pro majitele prukazu ZTP musi byt odstraneny Prekazky ve forme nedostatku v uprave a zarizeni hracich ploch musi byt odstraneny

4 Príklady prostredku ovlivnování
Formální fáze procesu Odpovednost – komuna Provádecí fáze Odpovednost – stavitel, zadavatel stavby Príklady prostredku ovlivnování Smerný plán (územni plán) Handikappolitický plán nebo program Prohloubeni smerného plánu Plán pro bezbariérovost Projektová narízení Slouvy o pronájmu pudy a pod. Detaljni plan (závazný) Programova faze Plan opatreni pro bezbarierovost Projektovaci faze Stavebni povoleni Zádost o stavebni povoleni Dalsi komunální plany a programy Zakázkové rízení Stavebni oznameni Stavebni porada mezi komunou a stavitelem Prijeti kontrolniho planu Kontrola projektove dokumentace Eventuelni zasah v prubehu stavby Vystavba Kontrola provadeni stavby Konecne potvrzeni (o dodrzeni kontrolniho planu) Kontrola hotove stavby Sprava a udrzba stavby V soucasne dobe se specielni pozornost venuje bezbarierovosti ve fazich, ktere jsou cerne oznaceny. Cilem je zahrnout principy pristupnosti do nejranejsich fazi.

5 Tillgänglighetskonsult Accessibility consultant
bezbariérové prostredí relevantní zákony zdravotní postizení a jejich kompenzace analýza plánu a rysu stavební proces stavební techniky stavební materiály technické pomucky pracovní prostredí ochrana kulturních památek argumentacní technika a rétorika Zvysena pozornost venovana bezbarierovosti predpoklada dostatek odborniku v oboru. Vetsinou se projekty konsultuji se zastupci organizaci osob se zdravotnim postizenim, kteri pracuji na vsech urovnich a ve vsech oborech obecni spravy. Jejich posudky, zalozene casto vyhradne na osobni zkusenosti se zdravotnim postizenim, byly mnohdy subjektivni nebo i v konfliktu s jinymi. A tak vznikla potreba vytvorit kvalifikacni obor, ktery by doplnoval prakticke osobni zkusenosti s teoretickymi znalostmi a poskytoval tak komplexni pohled na problematiku pristupnosti. Ke studiu se vybiraji lide s ruznym zdravotnim postizenim, kteri behem jednoho roku ziskavaji a prohlubuji sve znalosti v nasledujicich momentech. I po ukonceni studia nadale spolupracuji a sve vedomosti nadale rozvijeji a aktualizuji.

6 Bariéry Pristupovost vnimame jako propojeni 4 zakladnich typu: fyzicke, informativni , komunikativni a psychosocialni. Prace KCT se soustredi v soucasne dobe temer vyhradne na prvni slozku, fyzickou bezbarierovost.

7 Tillgänglighetskonsult Accessibility consultant
Inventarizace prístupnosti ruzných prostredí, interiéru i exteriéru, a návrhy na zvýsení jejich dostupnosti a vyuzitelnosti Vzdelávání v oboru bezbariérovosti Posudky z hlediska bezbariérovosti a odborná úcast ve vsech fázích stavebniho procesu, v nové výstavbe i pri obnove stávající zástavby Konsultanti v oboru bezbarierovosti pracuji ve trech zakladnich oblastech

8

9 Proc vypracovávat plány pro bezbariérovost?
Obecné motivy- otázky demokracie, rovnoprávnosti a ekonomického profitu OSN standarda – pravidlo c. 5 Národní akcní plán – od pacienta k obcanovi Jasnejsí pozadavky vyplývající ze stavebniho zakona

10 Stockholm 2010 – nejprístupnejsí metropole sveta (?)
2006- vsechny mestské cásti mají mít vlastní plán pro bezbariérovost s programem opatrení do roku 2010.

11 ”From door to door” Cely dopravni retezec musi fungovat

12 Smysl a rozsah plánu – cesta ode dveri ke dverim
Ulicní prostredi (chodníky, cesty pro chodce a cyklisty, námestí apod.) Zelené plochy (parkové cesty a prostory) Hromadná doprava (zastávky autobusu, stanice metra apod.)

13 Pracovni postup pri príprave plánu (správa komunikací, správa mestské cásti, místní organizace zdravotne postizených a duchodcu, dopravni podnik mesta Stockholmu a ”Färdtjänst”) Trasy – mapování výchozích a cílových bodu v obvodu a posouzeni dulezitosti jejich spojení Návrh primárních tras v obvodu

14 Inventarizace a analýza prístupnosti primárních tras
Analýza zádoucích opatrení Program opatrení podle stupne jejich dulezitosti Vytvorení plánu a jeho zverejnení

15 Inventarizace V terénu (praktikanti, GPS: výska obrubniku, vodicí pásy, lavicky…) Podle map a plánu (vzdálenosti a výskové rozdíly) Predávání informací Komplexní posouzení bezbariérovosti (konsultanti v oboru prístupnosti)

16 Analýza zádoucích opatrení
Nedostatecné separování ploch, dotekové a visuální Nedostatecné osvetlení Nedokonalé provedení povrchových úprav Nedokonalá úprava a konstrukce autobusových zastávek apod. Nedokonalé formy oznacených a neoznacených prechodu

17 Chybející nebo nefunkcní parkovací místa pro zdravotne postizené
Prekázky v ceste Chybející nebo neprehledné informace Dlouhé vzdálenosti Výskové rozdíly

18 Chybející ci nepouzitelné verejné záchodky
Ztízené moznosti orientace Uzké prostory Absence nebo nedostatky v signalizaci Schodiste Odpocinková mista

19 Program opatreni Strategický prístup k úprave tras
”Prílezitostné” úpravy Koordinace Spolupráce s dalsími aktéry (dalsí orgány mestské a obvodní správy, SL – dopravní podnik mesta Stockholmu)

20 Ocekavané efekty a vyuzívání plánu
Co ocekáváme: Zvýseni dostupnosti Dosazitelnost kolektivní dopravy Zvýsená dopravní bezpecnost Zvýsená vseobecná bezpecnost Co zbývá udelat: Kazdorocní vyhodnocování a aktualizace plánu Ovlivnovani dalsích aktéru (napriklad majitelu nemovitostí s cílem zpristupnení vchodu a pozemku) Dopravní prostredky ve meste musí být bezbarierové

21 zdenka. sramkova@sot. stockholm. se, Swedenborgsg
Swedenborgsg. 20B, Stockholm, Sweden