Koncept dlouhodobé péče v České republice

Prezentace na téma: "Koncept dlouhodobé péče v České republice"— Transkript prezentace:

1 Koncept dlouhodobé péče v České republice

2 Projektový tým LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš
Mgr. Válková

3 Nárůst výdajů na akutní a dlouhodobou zdravotní a sociální péči do roku 2050 ( Kulatý stůl)

4 Cíle věcného záměru LTC
Cílem předkládaného návrhu je zlepšit dostupnost a kvalitu této péče, stejně jako přispět k lepšímu využití existujících prostředků a sjednotit podmínky pro poskytování této péče bez ohledu na místo a způsob jejího čerpání. Důraz je kladen na  maximální možné poskytování služeb v rámci dlouhodobé péče v přirozeném prostředí klienta.

5 Hlavními principy navrhovaného řešení jsou:
zajištění kvalitních a dostupných služeb pro klienty možnost participace klientů a jejich rodinných příslušníků na vytváření vhodné sítě poskytovatelů dlouhodobé péče podporování rozvoje dlouhodobé péče především na domácí a komunitní úrovni, podpora otevřeného a transparentního konkurenčního prostředí při poskytování dlouhodobé péče  

6 Hlavními principy navrhovaného řešení jsou
srovnání podmínek dostupnosti a kvality potřebných služeb, stejně jako finanční participace, pro klienty se stejnými potřebami dlouhodobé péče, stanovení nepodkročitelných standardů dlouhodobé péče vytváření podmínek pro realizaci účinné sociální a zdravotní politiky na všech úrovních veřejné správy

7 Hlavní principy   omezení preventabiliní dysability a tedy potřeby dlouhodobé péče zajištění dlouhodobě udržitelného financování

8 Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů
Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností závislé na cizí pomoci: potřebují pomoc a péči při každodenních sebeobslužných aktivitách pro zajištění důstojného života (definice OECD).

9 Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů
Pro definici dlouhodobé péče je klíčová právě potřeba zkombinovat významný podíl zdravotní a sociální péče. Péče, jež je svým časovým průběhem dlouhodobá, ale zároveň převážně zdravotní s minimální sociální komponentou (např. dlouhodobá intenzívní péče) nebo převážně sociální s minimální zdravotní komponentou (například podpora fyzicky hendikepovaných, ale jinak zdravých mladých lidí), nepatří do dlouhodobé péče tak, jak je definována v tomto návrhu.

10 Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů
Dlouhodobou péči potřebují lidé v důsledku zhoršené schopnosti sebeobsluhy, která může být díky zdravotnímu postižení vrozená nebo získaná v průběhu života v důsledku zhoršení zdravotního stavu.

11 Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů
Z pohledu zdravotnictví je dlouhodobá péče po fázi akutní a následné péče třetí fází poskytování zdravotních služeb. Je zaměřena na klienty, u kterých se ani zákroky moderní medicíny ani intenzívní rehabilitací nepodařilo plně obnovit jejich funkční schopnosti a kteří potřebují dlouhodobou systematickou zdravotní péči zejména charakteru ošetřovatelské a rehabilitačně preventivní péče.

12 Jaká jsou rizika spojená s nepřijetím zákona
Nárůst hospitalizací, které povedou k dalšímu přetrvávání klientů ve zdravotnických zařízeních, a tím k neúčelnému vynakládání prostředků z veřejného zdravotního pojištění a k nevhodnému způsobu poskytování dlouhodobé péče. Zhoršení lokální dostupnosti péče a nezajištění odpovídajících služeb stále většímu počtu klientů, kteří je v důsledku stárnutí obyvatelstva potřebují.

13 Jaká jsou rizika spojená s nepřijetím zákona
Vzrůstající tlak na veřejné rozpočty na úhradu potřebné péče. Nesplnění závazků Programového prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010. Snížení úrovně poskytování zdravotně sociálních služeb z hlediska nedostatku finančních prostředků na úrovni obcí, krajů a státu.

14 Posouzení disability dle nástroje MKF
Definice dle MKF „Disabilita je sníženi funkčních schopnosti na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vznikla, když se občan se svým zdravotním stavem (zdravotní kondici) setkává s barierami prostředí . MKF slouží jako klinicky nástroj k potřebám hodnoceni, ke sledováni léčení ve speciálních podmínkách, k pracovnímu hodnoceni, v rehabilitaci při hodnoceni, funkčních schopnosti, kapacity i výkonu jednotlivce, při hodnoceni výstupů a úspěšnosti rehabilitace. MKF poskytuje popis situaci z pohledu funkčních schopnosti člověka a jejich omezeni a slouží jako rámec pro organizováni těchto informaci. Strukturalizuje informace ve smysluplné, vzájemně provázané a snadno přístupné formě. Posouzení funkčního omezení je odborné vyšetření a zhodnocení sociálních a zdravotních a ekonomických potřeb, v kterých klient žije.

15 Multidisciplinární posouzení
Prostřednictvím multidisciplinárního týmu, který na základě svých kompetencí určí svůj postup a doporučení pro řešení a intervence v ošetřovatelském procesu. Jednotlivé kroky navrhovaného ošetřovatelského procesu následně klient odsouhlasí. Je to systematická spolupráce pracovníků různých profesí pří péči a poskytování služeb či podpory jednotlivým klientům. Tento tým naplánuje potřebu a rozsah sociálních a zdravotních služeb metodou individuálního plánu dlouhodobé péče na 3 měsíce v terénní a lůžkové péči

16 Oblasti hodnocení Mobilita klienta: komunitní sestra
Zdravotní stav : komunitní sestra Výživa: komunitní sestra Sebeobsluha : komunitní sestra, sociální pracovník Duševní zdraví : komunitní sestra Orientace, komunikace : komunitní sestra, sociální pracovník Domácnost: sociální pracovník Cíl: Multidisciplinární posouzení vedoucí k určení druhu pomoci, podpory, plánování sociálně zdravotních služeb, peněžních dávek ( PnP), úprava bytu….

17 Oblasti posouzení uznání nároku klient v dlouhodobé péči
Multidisciplinární tým je složen: Medicínské hledisko: praktický lékař, ošetřující lékař, Lékař specialista, posudkový lékař, revizní lékař Hodnocení disability na základě posouzení funkčního stavu Case manager, komunitní sestra , sociální pracovník povede k Sjednocení posouzení disability z medicínského hlediska a nelékařských pracovníků

18 Při posuzování je nutné brát v úvahu tyto kritéria
metodiku posuzování dle individuálních potřeb klienta rodinné zázemí, zda je rodinný příslušník způsobilý pečovat prostředí klienta, kde žije jeho disabilita, zda se může sám o sebe postarat

19 Hodnocení potřeb Hodnocením sociálních potřeb klienta se rozumí sociální šetření prováděné sociálním pracovníkem Úřadu práce ve spolupráci s komunitní sestrou. Hodnocením zdravotního stavu klienta se rozumí hodnocení potřeb ošetřovatelských zdravotních služeb a odhad vývoje zdravotního stavu klienta prováděné ošetřující zdravotní sestrou a ošetřujícím lékařem.

20 Komunitní sestra Komunitní sestra pracuje v týmu se sociálním pracovníkem na obecním úřadu obce s rozšířenou působností a zajišťují podporu, poradenství a hodnocení zdravotních a sociálních potřeb potenciálních klientů dlouhodobé péče. Komunitní sestra je definována ve Vyhlášce č. 55/2011 o činnostech zdravotních pracovníků a jiných odborných pracovníků.

21 Komise Komisí pro posuzování potřeby dlouhodobé péče (KPPDP) se rozumí komise zřízená při Úřadu práce ČR. Komise je pětičlenná a sestává se ze zástupce příslušného Úřadu práce ČR, druhého zástupce sociálního sektoru, komunitní sestry, zástupce zdravotní pojišťovny a lékaře-specialisty příslušného oboru nominovaného zdravotní pojišťovnou posuzované osoby.

22 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Informaci o osobě, která by mohla potřebovat dlouhodobou péči, může podat každý, kdo se o nepříznivé situaci potenciálního klienta dozví. Povinnost podat tuto informaci mají všichni poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb.

23 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Informace se podává na vstupním místě systému (příslušný ošetřující lékař, příslušné pracoviště obecního úřadu nebo detašované pracoviště ÚP ČR, poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb), které neodkladně informuje komunitní sestru

24 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Komunitní sestra neprodleně kontaktuje označenou osobu , prověří správnost informace a provede analýzu zdravotní a sociální situace dané osoby na základě metodiky určené MZ ČR a MPSV ČR. Následně bude klienta informovat o možnostech zajištění poskytování dlouhodobé péče a přiznání příspěvku na péči a v případě souhlasu klienta pomůže klientovi s přípravou a podáním žádosti o přiznání statusu klienta dlouhodobé péče a přiznání příspěvku na péči. Součástí žádosti bude vyjádření komunitní sestry

25 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Následně bude klienta informovat o možnostech zajištění poskytování dlouhodobé péče a přiznání příspěvku na péči a v případě souhlasu klienta pomůže klientovi s přípravou a podáním žádosti o přiznání statusu klienta dlouhodobé péče a přiznání příspěvku na péči. Součástí žádosti bude vyjádření komunitní sestry

26 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Řízení o přiznání statusu klienta dlouhodobé péče začíná podáním žádosti o přiznání statusu klienta žadatelem. Úřad práce oznámí přijetí žádosti příslušné zdravotní pojišťovně. Úřad práce vyžádá od ošetřujícího lékaře lékařskou zprávu na předepsaném formuláři (možnost podání dálkovým elektronickým způsobem). Lékařská zpráva posuzovaného klienta je vypracována podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností a disability. Úřad práce zároveň provede zhodnocení sociálních potřeb klienta.

27 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Varianta A. KPPDP posoudí žádost a vypracuje stanovisko s doporučením, zda posuzovaná osoba splňuje či nesplňuje podmínky pro přiznání statusu klienta dlouhodobé péče. Zároveň doporučí Úřadu práce přiznání příspěvku na péči, případně jiné sociální dávky. Úřad práce vydá správní rozhodnutí a o výsledku uvědomí žadatele, příslušnou komunitní sestru, příslušnou zdravotní pojišťovnu a ošetřujícího lékaře

28 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Varianta B. KPPDP rozhoduje na základě výsledků ze sociálního šetření, zprávy ošetřujícího lékaře a posudku vypracovaného lékařem LPS

29 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Varianta C. Přiznání statusu klienta dlouhodobé péče proběhne na základě posouzení potřeby ošetřovatelských zdravotních služeb kvalifikovanou zdravotní sestrou a prognózy zdravotního stavu ošetřujícím lékařem. Toto posouzení je provedeno na základě strukturovaného dotazníku vydaného Ministerstvem zdravotnictví ČR, který vede k zařazení klienta do jedné z kategorií odpovídajících potřebnému množství ošetřovatelských zdravotních služeb

30 Proces přiznání statusu klienta dlouhodobé péče
Varianta A je jednoznačně preferovanou variantou, která minimalizuje administrativní náročnost přidělení statusu klienta dlouhodobé péče a příspěvku na péči. Vede k propojení posouzení sociálních a zdravotních potřeb žadatele a skutečně komplexnímu posouzení jeho situace

31 Financování zdravotní a sociální péče v ČR

32 Financování dlouhodobé péče
Osobě, které byl přiznán status klienta dlouhodobé péče, jsou zdravotní služby v rámci dlouhodobé péče poskytovány na základě smlouvy poskytovatele a příslušné zdravotní pojišťovny. Služby sociální péče jsou poskytovány v rámci dlouhodobé péče na základě smlouvy mezi poskytovatelem a klientem a jejich úhrady se řídí zákonem o sociálních službách. Pokud byl osobě, které byl přiznán status klienta dlouhodobé péče, přiznán i příspěvek na péči, je tento příspěvek proplácen Úřadem práce poskytovateli/poskytovatelům pobytové dlouhodobé péče jako úhrada za péči stanovená na základě uzavřené smlouvy s klientem.

33 Financování dlouhodobé péče
Klient dlouhodobé péče pobývající v zařízení poskytujícím ústavní dlouhodobou péči, se podílí na úhradě nákladů na stravu a pobyt podle příslušných ustanovení zákona o sociálních službách a navazujících právních předpisů. Klient dlouhodobé péče se dále, pokud se tak rozhodne, podílí na úhradě nákladů na stravu a pobyt nad úrovní standardu stanoveného MPSV a zdravotních služeb nad rámec zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, podle příslušné legislativy.

34 Financování dlouhodobé péče
Poskytovatelé dlouhodobé péče se jako samostatný segment zúčastňují dohodovacího řízení o hodnotě bodu a podmínkách úhrady podle zákona č. 48/1997 Sb. Definice zdravotních služeb poskytovaných v rámci dlouhodobé péče bude stanovena vyhláškou. Úhrada zdravotních služeb poskytovaných v rámci dlouhodobé péče se řídí zákonem o veřejném zdravotním pojištění a příslušnými prováděcími předpisy.