USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍM OBCHODNÍM ŠKOLSTVÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Prezentace na téma: "USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍM OBCHODNÍM ŠKOLSTVÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc."— Transkript prezentace:

1 USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍM OBCHODNÍM ŠKOLSTVÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

2 USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍM OBCHODNÍM ŠKOLSTVÍ 1.Obchodní školství do poloviny 19. století 2.Obchodní školství od r. 1872 do roku 1950 3.Obchodní školství od r. 1950 do roku 1990 4.Obchodní školství od r. 1990 do r. 1993 5.Obchodní školství od r. 1993 do roku 2003 6.Obchodní školství od r. 2003 do současnosti 7.Perspektiva ekonomického vzdělávání v obchodním školství

3 1) Obchodní školství do poloviny 19. století  proces industrializace v rámci Rakouska Uherska  relativní ekonomická vyspělost v českých zemích  potřeba ekonomických pracovníků  začátek středoškolské přípravy ekonomů, později vysokoškolské vzdělávání  vzdělávání v německém jazyce, neexistence českého školství

4 2) Obchodní školství od r. 1872 do roku 1950  vznik českého obchodního školství (Českoslovanská obchodní akademie v Praze, Resslova ul.)  rychlý růst obchodního školství jako výraz růstu ekonomiky v českých zemích  dva druhy obchodního školství (dvouletá obchodní škola, čtyřletá obchodní akademie)  tržní ekonomika jako základ ekonomických znalostí žáků  hlavní odborné předměty v obchodním školství (národní hospodářství, obchodní nauka, účetnictví, kupecké počty, obchodní korespondence, psaní na stroji, těsnopis, právní nauka, zbožíznalství)

5 3) Obchodní školství od r. 1950 do roku 1990  struktura obchodního školství (nižší dvouleté, střední čtyřleté)  proměnlivost názvů obchodních škol (vyšší hospodářské školy, hospodářské školy, střední ekonomické školy, ekonomické školy)  státem centrálně regulovaná ekonomika, plánované hospodářství jako základ ekonomických znalostí žáků  velká proměnlivost odborných předmětů (politická ekonomie, socialistické hospodářství, ekonomika a organizace, podniková ekonomika, hospodářské plánování, obchodní počty, statistika, účetnictví, finance a úvěr, výpočetní technika, hospodářské výpočty, těsnopis, psaní na stroji, technika administrativy, obchodní korespondence, právní nauka, zbožíznalství)

6  předměty konkrétní a abstraktní (obchodní korespondence, daňová soustava)  předměty povinné a povinně volitelné (podniková ekonomika, bankovnictví)  předměty povinné a nepovinné (účetnictví, marketing)  předměty maturitní a nematuritní (účetnictví a statistika)

7 4) Obchodní školství od r. 1990 do r. 1993  změna názvů obchodního školství (nižší stupeň obchodní školy, vyšší stupeň obchodní akademie)  variantní řešení typu obchodních škol (dvouleté a tříleté obchodní školy, čtyřleté a pětileté obchodní akademie)  pevně stanovené učební plány, později i učební osnovy  přechod k tržní ekonomice jako základ ekonomických znalostí žáků  pevná struktura učebních plánů (názvy předmětů, jejich zařazení do ročníků, počet výukových hodin)  pevná struktura učebních osnov (stanovení tematických celků, určení počtu výukových hodin, rozpis učiva)

8  proměnlivost povinných odborných předmětů v obchodním školství čtyřletém a dvouletém (ekonomika, účetnictví, výpočetní technika, hospodářské výpočty, statistika, hospodářská korespondence, ekonomická cvičení, ekonomické teorie, právní nauka, těsnopis, technika administrativy, zbožíznalství)  proměnlivost povinných odborných předmětů v obchodním školství pětiletém a tříletém (ekonomika, účetnictví, ekonomika, výpočetní technika, technika administrativy, těsnopis, stenotypistika, základy statistiky, hospodářské výpočty, národní hospodářství, integrovaný ekonomický předmět, právní nauka, zbožíznalství)  zařazení volitelných ekonomických předmětů (ekonomika zahraničního obchodu, marketing, bankovnictví a řada dalších odvětvových ekonomik, sekretářské práce, semináře z managementu, marketingu a programování)  vznik soukromých a církevních obchodních škol (univerzální OA a OŠ, větší specializace)

9 5) Obchodní školství od r. 1993 do roku 2003  odklon od neúplného středního obchodního školství (zánik dvouleté a tříleté obchodní školy)  zachování dvou typů obchodní akademií (čtyřleté a pětileté)  stabilizace ekonomického vzdělání (zařazení ekonomických předmětů do učebních plánů a osnov)

10 6) Obchodní školství od r. 2003 do současnosti  dva hlavní typy kmenových oborů (ekonomika a podnikání, organizace a management v odvětví)  jednotný typ obchodních akademií (zrušení pětileté varianty, zachování pouze čtyřleté varianty)  nerozepisování učebních plánů do ročníků  stanovení celkového počtu výukových hodin podle předmětů  dělená výuka ve všech ekonomických předmětech  konkretizace učebního plánu stanovená centrálně  posílení autonomie obchodních akademií (v zařazení předmětů do ročníků, stanovení počtu výukových hodin v rámci tolerance)  organizování vzdělávání v různých formách (denní studium, večerní studium, dálkové studium)  různý počet hodin výuky za celé studium (zachování jednotných vzdělávacích cílů, rozdílné formy a organizace výuky)

11 7) Perspektiva ekonomického vzdělávání v obchodním školství  zavádění rámcových vzdělávacích programů (podle studijních oborů)  stanovení oblastí vzdělávání (jazykové, společenskovědní, přírodovědné, estetické, vzdělávání pro zdraví, vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích, písemná a ústní komunikace, podnik, podnikové činnosti, řízení podniku, finance, daně, finanční trh, tržní ekonomika, národní a světová ekonomika)  povinné určení minimálního počtu vyučovacích hodin (týdenních, celkem za studium pro jednotlivé oblasti ekonomického vzdělávání)  stanovení výsledků výuky podle oblastí ekonomického vzdělávání pro žáka a stanovení učiva ekonomických oblastí pro pedagogický proces  zvýšení autonomie škol (na základě dodržování záměrů rámcových vzdělávacích programů)  transformace rámcových vzdělávacích programů na úrovni školy (vytváření školních vzdělávacích programů)  variantní řešení zařazení oblastí ekonomického vzdělání do výuky (forma ekonomických předmětů nebo modulová forma)