ZNALOSTI 2004 Zpřístupňování textových informací z profesionálních zdrojů. Databázová centra, databáze a digitální knihovny. Richard Papík – Martin Souček.

Prezentace na téma: "ZNALOSTI 2004 Zpřístupňování textových informací z profesionálních zdrojů. Databázová centra, databáze a digitální knihovny. Richard Papík – Martin Souček."— Transkript prezentace:

1 ZNALOSTI 2004 Zpřístupňování textových informací z profesionálních zdrojů. Databázová centra, databáze a digitální knihovny. Richard Papík – Martin Souček Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta,Univerzita Karlova, Praha

2 Současná paradigmata Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

3 Digitální svět Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

4 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

5 Vytěžování informačních zdrojů
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Vytěžování informačních zdrojů Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

6 Současné přístupy k problematice vyhledávání informací
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Současné přístupy k problematice vyhledávání informací Na problematiku vyhledávání lze pohlížet mnohostranně a jako na mezioborovou disciplínu. Informační a knihovní věda se velmi intenzívně zabývá problematikou vyhledávání informací. T. SARACEVIC (1997) • interakce s informačními systémy (BELKIN, VICKERY) • informační potřeby a užití informací (DERVIN, NILES) • psychologický výzkum v oboru human-computer interaction (BORGMAN) • projektování systémů, např. založených na řízených menu (SHNEIDERMAN) • online vyhledávání v databázích (FENICHEL, BELLARDO) Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

7 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

8 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

9 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

10 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

11 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

12 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

13 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
„Viditelný“ versus „neviditelný“ web, volný internet versus profesionální zdroje Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

14 Přístup k dialogovým systémům všeobecně
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Přístup k dialogovým systémům všeobecně Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

15 Druhy dokumentů, druhy bází dat, „moment zpoždění“
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Druhy dokumentů, druhy bází dat, „moment zpoždění“ Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

16 Informační zóny Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

17 Databáze NTIS jako příklad textové databáze
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Databáze NTIS jako příklad textové databáze Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

18 Rešeršní strategie Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

19 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

20 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

21 Pojem digitální knihovna
Pojem digitální knihovna (DL – digital library) používá se frekventovaně, ale není vždy úplně jasné, co je tímto pojmem přesně myšleno pojem pokrývající celou řadu činností, které směřují k moderním způsobům práce s digitálními fondy dva základní přístupy: spravované sbírce informací organizace poskytující informace v digitální formě.

22 Společné vlastnosti DL v rámci různých přístupů
klíčovou úlohu hraje organizace datové sbírky, nikoliv vlastní digitalizace klade se důraz na interoperabilitu a spolupráci s dalšími subjekty obsah DL je přirozeně různorodý, heterogenní, multimediální jednotné uživatelské rozhraní pro všechny druhy a libovolné umístění dokumentů

23 Kahn-Wilenského architektura DL
bylo třeba vytvořit infrastrukturu DL, která by umožňovala: kooperaci digitálních knihoven formalizaci představ o funkcích jednotlivých prvků DL vznikl model, který podali Kahn a Wilensky prosadil se dnes jako standard jedna z prvních implementací tohoto modelu byla např v projektu National Digital Library

24 Schéma digitálního objektu
Elementárním stavebním kamenem modelu je digitální objekt, kterým se rozumí datová struktura pro samostatně použitelnou elementární informační jednotku. identifikátor (handle) metadata transakční log obsah signatura

25 Uložení digitálních objektů
DO jsou uloženy v úložištích - repozitářích, které mají přiřazeno jednoznačné globální jméno. každý repozitář komunikuje s okolím prostřednictvím jednoduchého repozitářového přístupového protokolu RAP (Repository Access Protocol), umožňujícího ukládání a pozdější zpřístupnění digitálních objektů. dalším prvkem architektury je tzv. handle-systém, sloužící jako globální resoluční mechanismus (pro digitální objekt určený svým identifikátorem vrátí seznam repozitářů, které tento objekt udržují)

26 Globální identifikace digitálních objektů
V rámci DL je třeba mít identifikační systém, který musí být: jednoznačný (celosvětově), trvalý, škálovatelný, resolvovatelný klasické knihovnické: ISBN, ISSN, ISADN, ISTC ... URN .. identifikuje objekt v rámci registrovaného identifikačního systému PURL .. využít url ale odstranit závislost na lokaci (OCLC) systém „Handels“ .. distribuovaný glob. systém s centrální administrací DOI .. systém pro identifikaci prací chráněných copyrightem

27 Metainformace, metadata
DC – Dublin Core Metadadata Kongresové knihovny MARC RDF

28 Interoperabilita, kooperace DL
Schopnost spolupráce mezi technicky různorodými a organizačně nezávislými celky. používané standardy: Z39.50 OAI - Open Archive Initiative: sklízecí protokol OpenURL - propojování zdrojů od různých producentů

29 Právní a ekonomické prostředí
Hlavní problémy a úkoly lze shrnout do několika bodů: vyvážení ekonomických a autorskoprávních hledisek DL optimalizace zájmů : autor, nakladatel, prodejce, zákazník problém s národní legislativou – internet je bez hranic pro tiskové dokumenty komplikovaná situace s copyrightem

30 Case study: ArXiv.org unikátní repozitář digitálních plných textů
články, vědecko-výzkumných a technických zpráv, disertací založen jako automatizovaný systém pro ukládání a distribuci dokumentů v roce 1991 v rámci Národní laboratoře v Los Alamos v současné době je vlastněn, provozován a financován v rámci Cornell University, (částečná finanční podpora jde také z National Science Foundation) zahrnuje 5 vědních oblastí fyziku matematiku nelineární vědy počítačovou vědu kvantitativní biologii

31 Case study: ArXiv.org otevřený archiv splňuje požadavek svobodného publikování a volného přístupu k vědeckým informacím nabízí možnost jak rychle publikovat a efektivně sdílet čerstvé vědecké poznatky umožňuje publikovat rozsáhlé práce jako disertační práce, výzkumné zprávy řeší autorskoprávní problémy tím že poskytuje nástroj, který využívají sami autoři

32 Case study: ArXiv.org dokumenty přijímány ve formátech TeX/LaTeX, případně HTML+PNG/GIF, PDF a PS, vkládání přes WWW, FTP i ; zhruba elektronických dokumentů a registrovaných uživatelů přímé vyhledávání přes WWW rozhraní podle předmětové oblasti, názvu, autora a slov z referátu; zobrazování a download dokumentu ve zvoleném formátu jednoduchý citační index v testovacím provozu SDI servis pro zájemce k dispozici pres vyhledávání probíhá v názvech a anotacích (využívá booleovské operátory); je iniciátorem a hlavním účastníkem Iniciativy pro propojování elektronických archívu OAI - "The Open Archives Initiative"

33 Case study: ArXiv.org

34 Etapy vyhledávacího procesu
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Etapy vyhledávacího procesu Rešeršní (vyhledávací) proces může být složen z následujících kroků (GOLDMANN, 1992, s.75): • připojení (spolu s „logon“ procedurou) • výběr báze dat • provedení rešerše • tisk (resp. download) výsledků • odpojení se od systému („logoff“ procedura) Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

35 Průběh relace s dialogovým systémem (Budil – Kastl, 1989)
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Průběh relace s dialogovým systémem (Budil – Kastl, 1989) Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

36 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

37 Simpler and Easier Are Better than More Powerful and Complex Systems
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Simpler and Easier Are Better than More Powerful and Complex Systems So: Arnold, S.A., Online Information 1999, London Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

38 So: Arnold, S.A., Online Information 1999, London
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 So: Arnold, S.A., Online Information 1999, London Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

39 Operátory proto. Operátory a další elementy je obecně možno rozdělit:
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Operátory proto. Operátory a další elementy je obecně možno rozdělit: AND OR NOT (w), (n), (l), (a), (s), near, with, adj - proximitní ( ) - závorky Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

40 Marchionini 1995 / klíčové procesy
Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004 Marchionini / klíčové procesy Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

41 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Hodnocení systémů Problematikou vyhledávání se prolíná „čtveřice“ pojmů: • relevance • pertinence • úplnost • přesnost Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

42 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha

43 Databázová centra a databáze ZNALOSTI 2004
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha