DS Seminář Mgr KOMBI ZS 2012 Seminář pro podporu tvorby diplomových prací Katedra veřejné a sociální politiky Zpracoval: Petr Háva, Pavla Mašková 5.10.2012.

Prezentace na téma: "DS Seminář Mgr KOMBI ZS 2012 Seminář pro podporu tvorby diplomových prací Katedra veřejné a sociální politiky Zpracoval: Petr Háva, Pavla Mašková 5.10.2012."— Transkript prezentace:

1 DS Seminář Mgr KOMBI ZS 2012 Seminář pro podporu tvorby diplomových prací Katedra veřejné a sociální politiky Zpracoval: Petr Háva, Pavla Mašková 5.10.2012 Téma: Cíle výzkumné práce a formulace výzkumných otázek

2 Model výzkumu Zdroj: Punch, 2006, str. 31 Cíle výzkumu Výzkumný problém

3 Proč musíme formulovat výzkumné cíle? Je nutné je stanovit z toho důvodu, že na cíle výzkumu, resp. výzkumnou otázku se pak váže volba metodologie. Jedna a ta samá výzkumná otázka může vyžadovat různou metodologii a metody v závislosti na výzkumných cílech. Příklad: Je pro výuku matematiky lepší učební metodou klasický způsob výuky (přednášky a cvičení), anebo výuka prostřednictvím interaktivního softwaru? Různé cíle: -snaha zlepšit výsledky testu z matematiky, -snaha více respektovat různé učební styly žáků, -snaha o budování informační společnosti. (Newman v: Veselý, 2009)

4 Cíle výzkumu Obecné/strategické cíle (dlouhodobé a celkové) – řešení vybraného výzkumného či poznávacího problému Specifické/dílčí (explorace, deskripce, explanace, evaluace, predikce, vliv) – řešení dílčích, operacionalizovaných aspektů

5 Cíle výzkumu  Na cíle výzkumu a výzkumné otázky se váží volba metodologie, výběr, sběr a zpracování potřebných dat.  Různý charakter cílů výzkumu: Tak např. Newman vymezuje tyto cíle: 1.predikce, 2. získání nových poznatků, 3. mít vliv (sociální, institucionální), 4. změřit/hodnotit změnu, 5. pochopit komplexní jev, 6. testovat nové myšlenky, 7. generovat nové myšlenky, 8. informovat, 9. prozkoumat minulost. V DP dochází ke kombinaci jednotlivých cílů!

6 Příklad cílů výzkumu (podle Veselého): 1. explorace (zmapovat, získat, otevřít, formulovat hypotézy, konceptualizovat...) 2. deskripce (popsat, klasifikovat, porovnat, strukturovat, monitorovat..) 3. explanace (vysvětlit, ověřit, potvrdit, vyvrátit, odhalit, nalézt mechanismy) 4. porozumění (pochopit, interpretovat...) 5. hodnocení (evaluace) (vyhodnotit, ocenit, zjistit efektivitu...) 6. predikce (předpovědět, prognózovat, odhadnout), 7. stanovení cílů a priorit (formulovat, stanovit...) 8. definice problému (formulovat, definovat, strukturovat, vymezit...) 9. navržení řešení (navrhnout, vybrat optimální variantu, vyhodnotit varianty..) 10. metodologické vylepšení (navrhnout metodiku, ověřit, vylepšit...) V DP dochází ke kombinaci jednotlivých cílů!

7 Otázky reformulují účel (cíl) výzkumu do tázacích vět Hlavní otázka může být doplněna podotázkami Otázky v kvalitativním výzkumu umožňují pracovat s texty (např. diskurzivní analýza), rozborem argumentace (reason analysis), zkoumat roli a odpovědnost/jednání aktérů, vztah k institucím, hodnotám Otázky vyplývají z provedeného vymezení problému. Reakce na otázky explicitně v závěru práce. Výzkumné otázky

8 Výzkumné otázky – obecné a specifické Obecné výzkumné otázky: - jsou obsáhlejší, abstraktnější a nelze je přímo zodpovědět, protože jsou příliš obecné Specifické výzkumné otázky: - jsou přímočařejší, detailnější, konkrétnější, lze je přímo zodpovědět (ukazují na data)

9 Příklad z Punche“ Úspěšný návrh výzkumu“ Výzkumné téma: Faktory ovlivňující četnost sebevražd mladistvých Obecná výzkumná otázka: Jaký je vztah mezi faktory rodinného prostředí a incidencí sebevražd mladistvých? Specifická výzkumná otázka: Jaký je vztah mezi příjmem rodiny a incidencí sebevražd Jaká je četnost sebevražd u rodin s různým příjmem? KONTEXT!!

10 Výzkumné otázky 3 typy výzkumných otázek: 1. CO? (explorace, deskripce, predikce, částečně evaluace a zhodnocení dopadů), 2. PROČ? (porozumění, explanace, částečně evaluace a zhodnocení dopadů) 3: JAK? (návrhy na zlepšení)

11 Příklad - DP: Mediální obraz kampaně Děkujeme, odcházíme v diskurzu změn ve zdravotnictví Hlavním cílem práce bude analyzovat a kriticky reflektovat mediální obraz konfliktu české vlády s lékaři v letech 2010 až 2011 v kontextu politického a odborného diskurzu zdravotní politiky. Dílčími cíle: 1.analyzovat vývoj zdravotní politiky ve vztahu k formujícímu se konfliktu mezi vládou a lékaři, který vyústil do kauzy Děkujeme, odcházíme na začátku roku 2011, 2.analyzovat zájmy všech zúčastněných aktérů konfliktu, 3.identifikovat hlavní příčiny a důsledky konfliktu, 4.analyzovat a hodnotit vliv médií na zdravotní politiku, zejména jejich klíčové působení v kauze Děkujeme, odcházíme, 5.analyzovat a porovnat odborný, politický a mediální diskurz konfliktu. Hlavní výzkumná otázka: Jakou roli hrála média v rámci události Děkujme, odcházíme? otázky: 1.Jaké jsou trendy ve vývoji zdravotní politiky? Jak se zdravotní politika vyvíjí a jaké změny ve zdravotnictví pozorujeme? 2.Kteří aktéři a s jakými zájmy vystupovali v této události? 3.Jaké příčiny byly impulsem ke kampani Děkujeme, odcházíme a jaký měly vliv? Jaké jsou důsledky? 4.Jakým způsobem ovlivňují vybraná média veřejné mínění, a tím i vnímání veřejnosti této události? 5.Jakou roli hrají vybraná média v mediálním diskurzu? Jak se lišil mediální, politický a odborný diskurz ve vztahu k události Děkujeme, odcházíme? Zdroj: Teze DP Šimandlová 2011

12 DP Tomíčková 2011: Role českých veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy Hlavním cílem diplomové práce je kritická reflexe role českých veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy na základě zkoumání projevů vybraných aktérů, především pak mediálních výstupů České televize a Českého rozhlasu, přičemž vycházím ze základní teze, že česká veřejnoprávní média v komunikaci důchodové reformy selhávají. Dílčími cíli zkoumání je potvrzení či vyvrácení tezí, že interpretace důchodové reformy se v odborném, politickém a mediálním diskurzu významně liší a dochází mezi nimi k rozporům, že to, jak je důchodová reforma interpretována (či jak je nastolena politická agenda, jak jsou formulovány cíle a důvody reforem) v daných diskurzech ovlivňují různé faktory, na jejichž základě jejich představitelé jednají. Zároveň bych chtěla definovat tuto problematiku jako nový námět pro veřejnou debatu, jak z pohledu veřejné politiky, tak z pohledu veřejnoprávních médií.

13 Otázky: 1. Hlavní výzkumná otázka: Jakou roli mají aktuálně česká veřejnoprávní média v diskurzu důchodové reformy? 2. Jak česká veřejnoprávní média interpretují důchodovou reformu? 3. Plní česká veřejnoprávní média v souvislosti s interpretací důchodové reformy poslání médií veřejné sluţby? 4. Je téma interpretace důchodové reformy (veřejné politiky) v českých veřejnoprávních médiích námětem pro veřejnou debatu? Pracovní otázky: 5. Jaký je kontext výskytu důchodové reformy v českých veřejnoprávních médiích? 6. Jak se prosazují vybrané diskurzy v českých veřejnoprávních médiích? Dostává se jim stejného prostoru? 7. Kteří aktéři se v souvislosti s důchodovou reformou v českých veřejnoprávních médiích důrazně projevují? 8. Odpovídají mediální výstupy o důchodové reformě kritériím veřejnoprávních médií v platné právní úpravě? 9. Reflektují mediální výstupy vybraná kritéria hodnocení důchodové reformy?

14 Příklad strukturace fází výzkumu Časov é obdob í Popis ře š en í - aktivitVýzkumn é ot á zkyZpůsob ře š en í – aplikace metod 2012 Analýza historick é ho vývoje zdravotn í politiky v ČR po roce 1990 (z pohledu policy diffusion) Analýza a hodnocen í procesu tvorby zdravotn í reformy po roce 2004, po vstupu čr do eu Rozpracov á n í teoretických východisek politick é komunikace reforem p é če o zdrav í Výzkum politick é komunikace zdravotnických reforem v souvislosti s krajskými volbami na podzim 2012 Jak se vyv í jela zdravotn í politika v ČR po roce 1990 a kteř í dom á c í (ČR) a zahraničn í akt é ři a v jakých komunikačn í ch demokratických procesech ovlivnili po roce 1990 vývoj pohledu na reformy p é če o zdrav í ? Jak é determinanty ( „ drivers “ ) budou ovlivňovat obsah politick é komunikace reformy p é če o zdrav í v ČR v obdob í s krajských voleb na podzim 2012? Vedou reformy zdravotn í p é če po roce 2004 v ČR k růstu nerovnost í ve zdrav í, nerovnost í ve spotřebě p é če a jej í kvalitě? Jak se bude vyv í jet politick á komunikace reformy p é če o zdrav í v ČR v obdob í krajských voleb na podzim 2012, a to ve vztahu k vn í m á n í existuj í c í ch probl é mů a oček á v á n í jejich ře š en í z pohledu občanů? Historick á metoda Morfologick á analýza Analýza vybraných ud á lost í (např, volby 2006, zaveden í poplatků 2008, krajsk é volby 2008, parlamentn í volby 2010) Diskursivn í analýza Kritick á diskursivn í analýza Empirick é kvantitativn í š etřen í na reprezentativn í m vzorku česk é populace - 1000 respondentů v r á mci pravideln é ho š etřen í omnibus. 2013 Analýza akt é rů a s í t í akt é rů, výzkum policy diffusion v oblasti zdravotnických reforem Analýza mezin á rodn í ho odborn é ho diskurzu a analýza a hodnocen í vlivu extern í ch pressures na politickou komunikaci zdravotnických reforem v ČR Kteř í akt é ři a s í tě akt é rů v ČR dominuj í v procesu tvorby politick é komunikace zaměřen é na reformu p é če o zdrav í ? Jak ovlivňuje EU diskusi o reform á ch zdravotn í p é če a penz í v ČR ( evaluace Lisabonsk é strategie OMC)? Kter é organizace na mezin á rodn í a nadn á rodn í ú rovni (např. OECD, WB, ILO, think tanks) ovlivňuj í diskusi o reform á ch zdravotn í p é če v ČR a jak? Jak jsou využ í v á ny pro tvorbu zdravotn í politiky dostupn é hodnot í c í r á mce (Frameworks for assessment) a jak se op í r á politick á komunikace o bounded or comprehensive rationalitity nebo cognitive heuristic (Wayland 2006)? Policy network analysis a social network analysis Polostrukturovan é rozhovory s hlavn í mi policy makers Metody analýzy a tvorby politiky 2014 Výzkum politick é komunikace a policy diffusion v oblasti zdravotnických reforem v souvislosti s chystanými parlamentn í mi volbami na jaře 2014 Celkov á synt é za poznatků Jak é determinanty ( „ drivers “ ) budou ovlivňovat obsah politick é komunikace reformy p é če o zdrav í v ČR v obdob í parlamentn í ch voleb na jaře 2014? Metody analýzy a tvorby politiky Diskursivn í analýza Kritick á diskursivn í analýza

15 Příklad – strukturace cílů a otázek

16 Zdroj: Disertační práce Mašková 2007

17 Schéma vazeb mezi problémem, cíli a otázkami Výzkumný problém (např. nějaký deficit, nerovnost, rozpor) je strukturovaný pomocí metody stromu problémů, myšlenkové mapy, modelu …víme (tušíme) příčiny, důsledky, širší souvislosti, aktéry atd. Hlavní cíl DP a dílčí cíle Analyzovat, vysvětlit, hodnotit, strukturovat, hledat, predikovat, modelovat, srovnat … Výzkumné otázky Obecné specifické

18 Praktické rady -Používejte různé tabulky, nákresy apod. – donutí Vás to provázat jednotlivé části práce v jeden logický celek (zpětné vazby) -Specifických výzkumných cílu a otázek by mělo být akorát -Strukturujte úvod (vymezení problému) do odstavců (každý odstavec se věnuje určité části problému, pohledu na problém) a k zásadním odstavcům pak formulujte výzkumné cíle a otázky -Nezahlťte se podrobnostmi, udržujte nadhled -Pracujte s literaturou a dalšími zdroji pečlivě (vyplatí se to)

19 Příklad pomocné pracovní tabulky Výzkumný problém CíleOtázky Teoretické koncepty Metody Zdroje dat