Plynárenství ČR – všeobecná informace

Prezentace na téma: "Plynárenství ČR – všeobecná informace"— Transkript prezentace:

1 Plynárenství ČR – všeobecná informace
Jan Zaplatílek Jelenovská

2 Celková roční spotřeba plynu
Spotřeba v mil. м3 Spotřeba v GWh Meziroční změna v м3 Meziroční změna v % 2002 9 542 -231 - 2.4 2003 9 739 +197 +2.1 2004 9 691 -48 -0.5 2005 9 562 -129 -1.3 2006 9 269 97 806 -191 -3.1 2007 8 646 91 214 -521 -6,7 2008 8 685 91 673 +39 +0,4 2009 8 164 86 247 - 521 - 6 2010 8 980 95 084 +816 +10 2011 8 075 85 536 - 905 -10 2

3 Vývoj celkové spotřeby plynu – varianta: 2011_základní (GWh)

4 Vývoj celkové spotřeby plynu – varianta: 2011_základní (%) rok 2010 = 100 %

5 Predikce spotřeby plynu v ČR
mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst celkové spotřeby plynu pro variantu rozvoje ES a KVET 2011_základní o přibližně: nízký scénář 27 % referenční scénář 40 % vysoký scénář 53 % nárůst bude dominantně tvořen nárůstem spotřeby plynu ve výrobní sféře a zejména pak v sektoru výroby elektřiny z plynu. 5

6 Predikce spotřeby plynu sféry domácností
Spotřeba sektoru domácností mezi roky 2010 a 2060 je očekáván pokles spotřeby plynu v sektoru domácností o přibližně 8,7 %, dle predikce bude pokles dominantně způsoben intenzivní aplikací zateplení. 6

7 Predikce spotřeby plynu sféry domácností
Počet odběrných míst mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst podílu odběrných míst na počtu domácností o 6,7 %, počet domácností naroste o 16 %, celkový počet odběrných míst v sektoru domácností ve stejném období naroste o 24 %, Měrná spotřeba domácností mezi roky 2010 a 2060 je očekáván pokles měrné spotřeby, tj. spotřeby na jednu domácnost, o přibližně 27 %, tento pokles je dominantně způsoben aplikací zateplení v nadcházejícím období a odpovídá poklesu měrné spotřeby zejména při vytápění. 7

8 Predikce spotřeby plynu výrobní sféry
Hlavní předpoklady a rozdíly oproti minulé predikci mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst spotřeby plynu ve výrobní sféře o přibližně 63 %, předložené predikce počítají s výrazně diferencovaným vývojem plynoenergetické náročnosti tvorby přidané hodnoty v závislosti na sektoru výrobní sféry, pokles náročnosti bude pro plyn mírně výraznější než pro elektřinu – mezi roky 2009 a 2060 na 52 % úrovně roku 2009 (EEN dle platné predikce na 45 %), převážná většina růstu spotřeby plynu bude souviset s rozvojem použití plynu jako paliva pro výrobu elektřiny a tepla, všechny grafy zobrazují situaci, která by nastala, pokud by byl realizován rozvoj výrobní základny a závodních elektráren a tepláren dle varianty 2011_základní z bilancí elektřiny. 8

9 Podíly na dovozu zemního plynu v roce 2010

10 Podíly na dovozu zemního plynu v listopadu 2011

11 Podíly na prodeji zemního plynu v roce 2010

12 Podíly na prodeji zemního plynu v listopadu 2011

13 Změny dodavatele plynu
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 CELKEM VO 2 104 129 152 213 536 1 138 SO 24 9 90 267 674 1142 2 206 MO 428 62 366 4506 6842 26 991 39 195 DOM 6 524 11 28 402 76 695 454 6 699 596 33 327 84 424

14 Situace na tuzemském trhu s plynem
+ - Meziroční nárůst počtu dovozců i aktivních obchodníků Značný počet změn dodavatele u konečných zákazníků Pokles podílu skupiny RWE jak v oblasti dovozu, tak i prodeje konečným zákazníkům Bezproblémové splnění bezpečnostního standardu N – 1 pro plynárenskou infrastrukturu Problémy se zajištěním a prokázáním bezpečnostního standardu části obchodníků → snaha MPO jasně bezpečnostní standard pro obchodníky definovat a jednoznačně jeho zajištění prokazovat s cílem maximalizace ochrany chráněných zákazníků

15 Plynárenská infrastruktura – bezpečnostní standard
Bezpečnostní standard pro plynárenskou infrastrukturu definuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010, o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES Je posuzován dle výpočtu vzorce N – 1 Oblastí výpočtu pro niž se vypočítá vzorec N-1 bylo stanoveno území státu. Jako den s nejvyšší spotřebou byl identifikován , jehož hodnota byla 67,639 mil. m3/den (15 °C). Jako infrastruktura s nejvyšší kapacitou pro dodávky plynu byl určen vstupní bod Lanžhot.

16 Výsledky výpočtu vzorce N – 1

17 Bezpečnostní standard pro dodávky plynu
Stanovuje jej Nařízení 994/2010, povinnost zajišťovat ukládá Energetický zákon Jeho cílem je zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu v následujících případech: a) při mimořádných teplotních hodnotách v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let b) v období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dní, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let c) v období v délce nejméně 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek

18 Možnosti zajištění bezpečnostního standardu
diverzifikace zdrojů plynu diverzifikace tras uskladnění plynu v zásobníku plynu dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu zvýšení objemu těžby plynu a využívání alternativních paliv v kombinaci se smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku plynu

19 Diverzifikace zdrojů plynu
Původní schéma 75% dodávek plynu z Ruské federace a 25% z Norska se po liberalizaci trhu výrazně změnilo. Stále více jsou využívány krátkodobé kontrakty na spotovém trhu EU, které v roce 2010 činily 23,5%, dodávky ruského plynu 64,1% a norského plynu 12,4%, zbytek tj. 1,5% činí domácí těžba. K diverzifikaci přepravních cest významně přispějí i plynovody Nord Stream a OPAL, na něž navazuje v České republice budovaný plynovod Gazela, který bude přepravovat cca 30 mld.m3 plynu ročně a bude propojen s českou přepravní soustavou.

20 Uskladnění plynu v zásobníku plynu
Uskladnění plynu v podzemním zásobníku plynu je druhým nejdůležitějším opatřením na zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť kapacita všech podzemních zásobníků plynu v České republice dosahuje cca 3,457 mld.m3, což činí cca 40% celkové roční spotřeby.

21 Dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu
Obchodníci s plynem v České republice mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu s ruskými producenty do roku 2035 a s norskými producenty do roku 2017.

22 Zvýšení objemu těžby plynu
Zvýšení objemu těžby plynu není pro Českou republiku účinným nástrojem pro zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť domácí těžba se podílí pouze na 1,5% spotřeby.

23 Využívání alternativních paliv v kombinaci se smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku plynu
Vzhledem k dosavadní spolehlivosti v zásobování zemním plynem není tento způsob v České republice široce využíván

24 Požadavek na zajištění části standardu v zásobnících plynu
Nejspolehlivější způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky je prostřednictvím zásobníků plynu. Proto je navrhováno, aby v období od 30. září do 1. dubna byl bezpečnostní standard dodávky minimálně z 20 % zajišťován uskladněním plynu v  zásobnících plynu na území Evropské unie.

25 Prokazování zajištění bezpečnostního standardu
u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky, potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu; u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území České republiky buď kopií smlouvy o uskladnění plynu, nebo potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky; u diverzifikovaných zdrojů plynu buď kopií nákupního kontraktu na příslušný objem plynu, nebo potvrzením od zahraničního dodavatele na tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity z bodu dodávky do České republiky; u zvýšení objemu výroby plynu buď kopií smlouvy, nebo potvrzením od příslušného výrobce plynu; dohodou o swapové operaci v návaznosti na výše uvedené; potvrzení dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku plynu přerušit. potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu dodávek jiným účastníkem trhu s plynem

26 Chránění zákazníci skupina C1, jimiž jsou zákazníci s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud zákazníci zařazení do této skupiny poskytují více jak 20% vyrobené tepelné energie z celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb; skupina D, jimiž jsou zákazníci s předpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh, kteří zajišťují výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo, zejména zpracování potravin podléhajících zkáze, provozy živočišné výroby s nebezpečím úhynu zvířat, výrobu pohonných hmot, spalovny komunálního odpadu, pohon vozidel městské hromadné dopravy, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb, základní složky Integrovaného záchranného systému, asanační zařízení, krematoria, jakož i Česká národní banka; skupina F, jimiž jsou zákazníci s předpokládaným ročním odběrem v daném roce do 630 MWh a domácnosti

27 Bezpečnost - shrnutí Česká republika má zajištěn bezpečnostní standard infrastruktury na velmi vysoké úrovni U bezpečnostního standardu pro dodávky plynu je nutné jej přesně definovat a detailně prokazovat Přijetím uvedených návrhů a jejich realizací v praxi dojde k zajištění rovných podmínek všech obchodníků s plynem s reálnému zvýšení bezpečnosti dodávek plynu všem chráněným zákazníkům

28 Otevření plynovodu STORK

29 Otevření HPS Brandov (I.etapa plynovodu GAZELA)

30 Otevření plynovodu NORD STREAM

31 Děkuji Vám za pozornost.