ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMATIKA A REPORTING VI. Shromažďování environmentálních informací.

Prezentace na téma: "ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMATIKA A REPORTING VI. Shromažďování environmentálních informací."— Transkript prezentace:

1 ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMATIKA A REPORTING VI. Shromažďování environmentálních informací

2 ENIN – Shromažďování environmentálních informací VI2 Shromažďování env. informací Standardizace environmentální informace v EU a ve světě EU – Směrnice Rady Evropského společenství č. 90/313/EEC „O volném přístupu k informacím o životním prostředí„ (specifikuje právo veřejnosti na přístup k environmentálním informacím jimiž disponují úřady, jejich šíření a stanovuje základní předpoklady, za nichž se mají takové informace zpřístupňovat) Výbor pro ekologickou politiku OSN – „Úmluva o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí" – Aarhuská úmluva (rozpracovala a rozšířila evropskou směrnici) Nová Směrnice 2003/4/EC „O veřejném přístupu k informacím o životním prostředí” – novelizuje Směrnici 90/313/EC a ruší její platnost ke dni 14. února 2005 Tato směrnice stanoví právo veřejnosti na přístup k environmentálním informacím na místo stávajícího volného přístupu. Další velmi důležitou novinkou je povinnost poskytovat environmentální informace za pomoci všech služeb sítě Internet.

3 ENIN – Shromažďování environmentálních informací VI3 Shromažďování env. informací Standardizace opakovaného použití informace veřejného sektoru v EU a v ČR Směrnice č. 2003/98/ES, „O opakovaném použití informací veřejného sektoru“ – vstoupila v účinnost dne 31. prosince 2003 Ministerstvo informatiky: návrh novely zákona č. 106/1999 Sb., „O svobodném přístupu k informacím“ – transpozice Směrnice 2003/98/ES (je pro ČR závazná), novela vyhlášena pod č. 61/2006 Sb., účinnost k 23. 3. 2006 – sjednocuje a zpřesňuje terminologii Termín „opakované užití“ se vztahuje na následné užití dokumentu osobou, která dokument získala od úřadu, a výslovně zahrnuje nekomerční i komerční užití.  institut fikce rozhodnutí byl v novém znění nahrazen speciální úpravou stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace  zavádí nový postup při určování výše úhrady spojené s poskytováním informací

4 ENIN – Shromažďování environmentálních informací VI4 Shromažďování env. informací Monitoring ŽP monitoring životního prostředí – komplexní problém vytvářen pro vládní, správní a výkonné orgány státu základní součást IS o ŽP cíl:  zajistit relevantní a účinné rozhodování a řízení a provádění environmentální politiky státu  předcházení havarijním situacím resp. jejich lokalizaci, prevence znečištění ŽP a jeho ochrana, zajištění zdravého vývoje populace, realizace ekologických programů v socioekonomické sféře environmentální data a informace využívají i další sektory hospodářství a terciální sféry (podnikatelská sféra, výzkum, věda) výchozí údaje – z observatorních a monitorovacích sítí a z dalších zdrojů, např. státní správy, výzkumu a speciálních šetření monitorování je systematické sledování vybraných veličin v prostoru a čase za účelem jejich porovnání a vyhodnocení monitoring – celý proces sběru, zpracování a využití environmentálních dat a informací

5 ENIN – Shromažďování environmentálních informací VI5 Shromažďování env. informací Monitoring ŽP monitorování ŽP – dlouhodobé měření a vyhodnocování vytypovaných parametrů (dat) nejen zdrojů biosféry, ale i všech zdrojů civilizace – lidské činnosti měření – zpravidla automatizovanými systémy, včetně přenosu a dalšího zpracování dat monitorovací systém – systém, který sleduje (měří) příslušné veličiny nezávisle na ostatních dějích v daném místě a čase  monitoring stavových veličin,  monitoring toků mezi jednotlivými složkami ŽP  monitoring odezvy ŽP monitoring – 4 časové (vývojové) fáze 1.pozorování 2.hodnocení 3.prognóza dalšího vývoje 4.hodnocení prognózovaného stavu

6 ENIN – Shromažďování environmentálních informací VI6 Shromažďování env. informací Monitoring ŽP monitoring – prostorový pohled  bodově  plošně monitoring – časový pohled  okamžité hodnoty  intervalové hodnoty  frekvence závisí na proměnlivosti a významnosti jevů způsoby ukládání dat  jednotná centrální databanka přírodního prostředí jejímž správcem je určitý orgán  existence oddělených databank s poměrně vymezenou tematikou a definovanou územní působností První fáze – pozorování

7 ENIN – Shromažďování environmentálních informací VI7 Shromažďování env. informací Monitoring ŽP zhodnocení vytvořené datové základny nutnost jednoho zdroje (MŽP) pro předávání informací na mezinárodní úroveň (EU, OECD, OSN) cíl: kompatibilní (navzájem srovnatelné) datové soubory celá řada rozličných metod, které se stále vyvíjejí zpracování na více úrovních (celostátně, oblastně, lokálně, v různých časových cyklech) multikriteriální přístup hodnocení (objektivita, nezávislost a nezaujatost hodnocení) sběr dat a zpracování informací průběžně a nepřetržitě po řadu let (zjištění trvalosti, sezónnosti či jedinečnosti jevů) Další fáze – hodnocení, prognóza, hodnocení prognózovaného stavu

8 ENIN – Shromažďování environmentálních informací VI8 Shromažďování env. informací KONEC