Český statistický úřad, pracoviště České Budějovice

Prezentace na téma: "Český statistický úřad, pracoviště České Budějovice"— Transkript prezentace:

1 Český statistický úřad, pracoviště České Budějovice
Základní tendence demografického, sociálního, ekonomického a environmentálního vývoje Jihočeského kraje v roce 2010 Ing. Jan Honner, Český statistický úřad, pracoviště České Budějovice

2 Demografický vývoj – Česká republika
demografický vývoj navazuje na předchozí roky počet obyvatel České republiky se v posledních 5 letech stále zvyšuje, ale z pohledu jednotlivých krajů již tato tendence není tak jednoznačná; roste počet obyvatel Středočeského kraje, Prahy, Jihočeského a Jihomoravského kraje a s výjimkou roku 2010 také Ústeckého kraje v dalších krajích byl v posledních letech vývoj kolísavý, loni byl největší pokles zaznamenám v Moravskoslezském kraji od roku 2009 pokračuje trend snižování porodnosti (jedině v Praze nebyl růst ještě narušen), přesto výsledek přirozené měny obyvatelstva (srovnání počtu živě narozených a zemřelých) byl v roce 2010 ve většině krajů kladný výsledek stěhování je ovlivněn především zmenšením počtu přistěhovalých cizinců; úbytky vnitřní migrací jsou nyní pravidelně zaznamenávány na severu a severozápadě Čech, ztrátové jsou také moravské kraje stěhováním se počty obyvatel v roce 2010 zvýšily především ve Středočeském kraji a v Praze ve Středních Čechách a v Praze pokračoval nadprůměrný růst počtu obyvatel, a to přirozenou měnou i stěhováním

3 Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji

4 Demografický vývoj – Jihočeský kraj

5

6 Věkové složení obyvatelstva kraje

7 Zaměstnanost hospodářská recese snížila ve všech krajích míru zaměstnanosti obyvatelstva podle výsledků VŠPS se míra zaměstnanosti nejvíce snížila ve Zlínském a Olomouckém kraji snížil se počet zaměstnaných cizinců, zejména ze zemí mimo EU snížil se počet cizinců – zaměstnanců dlouhodobě roste počet cizinců – podnikatelů údaje o zaměstnanosti vycházejí z výběrového šetření pracovních sil, které ČSÚ provádí v rámci jednotného evropského statistického systému od roku 1993 míra zaměstnanosti souvisí s demografickým vývojem s vývojem počtu pracovních míst, která jsou k dispozici míra zaměstnanosti je vypočtena z celkového počtu obyvatel ve věku 20 – 64 let, tedy včetně osob, které se ještě připravují na povolání ve škole, osob, které odešly do důchodu přes její snížení v roce 2010 na 76 % je stále nejvyšší v Praze naopak necelých 66 % dosahuje v Ústeckém kraji

8 Ekonomická aktivita – Jihočeský kraj

9 Struktura zaměstnaných – Jihočeský kraj

10 Nezaměstnanost – Česká republika

11 Nezaměstnanost – Jihočeský kraj

12 Míra nezaměstnanosti 2008 a 2010
na kartogramu vidíte srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích k roku 2008 a 2010 při analytickém pohledu nám však nejde přímo o jednotlivé obce ale o vymezení území s vysokou nebo naopak nízkou mírou nezaměstnanosti, která, jak vidíte přesahují administrativní hranice krajů, ale i jakékoliv hranice územních celků jsou patrné oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti v severozápadních Čechách a na severu Moravy v ostatních oblastech je zajímavá vyšší míra nezaměstnanosti při hranicích mezi kraji, kam zřejmě nedoléhá vliv většího počtu pracovních příležitostí v krajském městě – svou roli zde určitě hrají problémy s dopravou do zaměstnání změna intenzity hnědé barvy (úmyslně jsme pro oba roky zvolili stejnou stupnici) naznačuje, že oblasti s vyšší nebo nižší mírou nezaměstnanosti zůstalo v podstatě zachovány

13 Sociální vývoj

14 Mzdy relativně vysoký růst mezd se zastavil v roce 2009; v šesti krajích mzdy dokonce poklesly; určitou dynamiku růstu mezd si po oba poslední roky udržel pouze Ústecký a Jihomoravský kraj; ve všech krajích byl v roce překročen mzdový medián z roku 2008, nejvíce v Jihomoravském kraji, a to o 4 procenta rozpětí mezi mzdovým mediánem v kraji s nejvyšší a nejnižší úrovní mezd (Hlavní město Praha a Karlovarský kraj) se zvětšovalo jak před obdobím hospodářské recese, tak i v jeho průběhu, na Karlovarsku ( Kč) jsou nyní mzdy o 30 % nižší než v Praze ( Kč) pro hodnocení mzdového vývoje máme k dispozici několik pohledů, v této analýze jsme pro srovnání použili mzdový medián, tedy výši mzdy zaměstnance uprostřed pořadí zaměstnanců seřazených podle výše hrubé měsíční mzdy v souvislosti s hospodářskou recesí se růst mzdového mediánu v roce 2009 v 6 krajích zastavil dominantním znakem v regionálním třídění mezd je rozdíl mezi úrovní mzdového mediánu v hlavním městě a ostatních krajích; rozdíl je velkou měrou ovlivněn odlišnou strukturou zaměstnanosti, tedy vyšší úrovní mezd v odvětvích, kde je požadována vyšší odborná kvalifikace. Tato odvětví např. bankovnictví, pojišťovnictví, centrální úřady, spolu s vyšším podílem podnikatelských subjektů se zahraniční kapitálovou účastí jsou ve větším rozsahu umístěna právě v hlavním městě. v ostatních krajích jsou mzdy o hodně nižší než v Praze ( Kč), stabilně nejvíce mají v průměru zaměstnanci pracující na území Středočeského kraje, jehož trh práce je do značné míry spojen s hlavním městem; na posledním pořadí se některé kraje v minulosti střídaly, byl v roce nejnižší mzdový medián v Karlovarském kraji ( Kč).

15 Předčasné důchody jako další charakteristiku problémů v sociální oblasti jsme zvolili podíly osob, které odcházejí do předčasného důchodu důvodem takového kroku samozřejmě nemusí být pouze problém při hledání vhodného zaměstnání, ale třeba i zdravotní stav a jistě existují i další důvody důvody sice nemáme úplně statisticky zmapovány (to je otázka spíše pro sociology), ale dá se předpokládat, že problémy při uplatnění na trhu práce jsou důvodem hlavním v grafu je vynesen celkový podíl osob, které odešly do předčasného starobního důchodu v populaci starobních důchodců; bohužel nemáme v územním členění k dispozici podíl předčasných důchodů z důchodů v příslušném roce nově přiznaných – v České republice se pohybuje kolem 30 % z grafu vidíte, že největší podíl předčasných důchodců je v Kraji Vysočina, v Pardubickém, Moravskoslezském a v Plzeňském kraji; naopak nejmenší podíl je v Praze, kde byl zároveň zaznamenán nejnižší nárůst obtížné uplatňování osob starších 50 let na trhu práce vedlo ve všech krajích k častějším odchodům do předčasného starobního důchodu nejčastěji se do předčasného důchodu odchází na Vysočině, nejpomaleji roste podíl příjemců předčasných důchodů v Praze

16 Hrubý domácí produkt vývoj hrubého domácího produktu ve srovnatelných cenách je patrný z grafů vložených v mapce zatím nemáme k dispozici údaje za rok 2010 , které budou zveřejněny (včetně revize dat od roku 1995) zřejmě koncem listopadu ale i tak jsou z grafu patrné rozdíly ve vývoji v jednotlivých krajích v některých krajích došlo k meziročnímu poklesu HDP již v roce 2008, v ostatních v roce 2009 proti roku 2007 byl zaznamenán největší pokles v Karlovarském a Libereckém kraji (o více než desetinu) naopak v Praze, Středočeském kraji a Jihomoravském kraji zůstal HDP nad úrovní roku 2007

17 Bytová výstavba – Jihočeský kraj

18 Počty hostů v HUZ

19 Životní prostředí - emise
pozitivní vývoj v letech 2008 a 2009 v oblasti emisí souvisí s poklesem průmyslové výroby včetně výroby elektřiny z hnědého uhlí; na pokles produkce oxidů dusíku mimo to působilo i snižování intenzity dopravy v oblasti životního prostředí jsme zvolili 2 charakteristiky emise oxidů dusíku v přepočtu na jednotku plochy kraje se stále snižují (stejně jako emise dalších sledovaných látek) z kartogramu je patrném, že větším problémem jsou v Praze, Ústeckém a Moravskoslezském kraji Hlavní část snížení emisí proběhla již v 90. letech, kdy byla realizována řada investičních akcí na ochranu ovzduší v současné době se prostředky věnují spíše na údržbu a provoz těchto zařízení

20 Emise v Jihočeském kraji

21 Životní prostředí - odpady
na rozdíl od snížení produkce podnikového odpadu v roce 2009 v souvislosti s poklesem průmyslové a stavební výroby se v letech 2008 a 2009 produkce komunálního odpadu zvyšovala relativně největšími producenty komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele jsou Středo-český kraj a Kraj Vysočina, tedy území s rozdrobenou sídelní strukturou a nižším podílem městského obyvatelstva. nejnižší objem komunálního odpadu na obyvatele byl v roce 2009 zjištěn v Královéhradec-kém kraji v tomto kraji je podíl odděleně sbíraných složek dlouhodobě nejvyšší větším problémem je nakládání s odpady, a to jak s odpady z hospodářské činnosti, tak s odpady z domácností do nakládání s odpady se věnuje v posledních letech většina investičních prostředků, které jsou vykládány na ochranu životního prostředí v souvislost s růstem životní úrovně se zvětšuje objem komunálního odpadu zároveň se ve všech krajích zvyšuje podíl odpadu tříděného

22 www.czso.cz Kde analýzy najdete www.praha.czso.cz