Demo-sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje regionu

Prezentace na téma: "Demo-sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje regionu"— Transkript prezentace:

1 Demo-sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje regionu
Ing. Lubor Tvrdý Katedra regionální a evironmentální ekonomiky, Ekonomická fakulta, VŠB – TU Ostrava

2 Pojem udržitelného rozvoje a jeho aspekty
Dle stavebního zákona: Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 SZ).

3 Ekonomický pilíř ekonomický růst konkurenceschopnost (specializace)
extenzivní – např. exploatací přírodních zdrojů intenzivní – technologickou či organizační inovací a vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce konkurenceschopnost (specializace) udržitelnost diversita, soběstačnost, samoregulace.

4 Sociální pilíř K trvalé sociální udržitelnosti musí být kombinace populace, kapitálu a technologie ve společnosti konfigurována tak, aby životní úroveň každého jednotlivce byla adekvátní a bezpečná. Sociální rozměr udržitelnosti lze vyjádřit jako sociální soudržnost (kohezi) viz Maier, K. Principy udržitelného rozvoje území. Brno:UUR 2006

5 Ukazatele udržitelného rozvoje regionu
Demo-sociální obyvatelstvo – střední délka života; věková struktura obyvatelstva; migrace; ekonomická, aktivita obyvatel; vzdělání; hustota zalidnění, sociální kvalita prostředí – dostupnost vyššího vybavení, sociální infrastruktura – sociální vybavení (regionální komplexita); bydlení, instituce – institucionální kapacita; důvěra v instituce, jejich autorita. Ekonomické hospodářská charakteristika – příjmy obyvatel; daňová výtěžnost, pracovní trh – pracovní místa a pracovní síla; nezaměstnanost, lidský potenciál – „pracovní síla“ – vzdělanost; podnikavost; mobilita (prostorová, sociální), investice – výdaje na ochranu životního prostředí; výdaje na sociální a dopravní infrastrukturu viz Maier, K. Principy udržitelného rozvoje území. Brno:UUR 2006

6 Výběr indikátoru dostupnost prostorová validita aktuálnost
Data UAP – rozdílná kvalita a aktuálnost podkladu nedostatek aktuálních indikátoru musí být řešen vlastním průzkumem využití strategických plánu rozvoje příp. programů rozvoje měst a mikroregionu využití koncepce sociálních služeb

7 Hospodářské podmínky Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Zaměstnanost
Podnikatelská struktura Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Funkční velikost sídel DV/obyv. MF ČR 2007 Průměrná míra nezaměstnanosti MPSV 2007 Míra zaměstnanosti SLDB 2001 Míra podnikatelské aktivity RES 2007 Redukovaný index funkční velikosti MF ČR 2007

8 Sociodemografické podmínky
Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Veřejný a kulturní život obcí Změna počtu obyvatel během 10 let (%) BEO Index stáří BEO Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ (%) SLDB 2001 BEO - Běžná evidence obyvatelstva

9 Sociální infrastruktura
Sociální poradenství Sociálně zdravotní služby Sociální rehabilitace Osobní asistence Pečovatelská služba Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba Služby rané péče Podporované bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Stacionáře denní a týdenní Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory

10 Sociální infrastruktura
Azylové domy Domy na půl cesty Chráněné bydlení Kontaktní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Služby následné péče a doléčovací Telefonická krizová intervence Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Noclehárny Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terapeutické komunity Terénní programy Dům s pečovatelskou službou Penzion domov pro seniory

11 Kdo sociální služby poskytuje
Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.

12 Hodnocení dostatečnosti služeb v ORP
Dostatečnost kapacity Domovů pro seniory, služby Chráněného bydlení, DPS a dalších služeb se nedá hodnotit na jednotlivé obce, ale v rámci celého ORP. Někdy dochází k centralizaci zařízení do 1 či 2 měst a v ostatních obcích ORP nejsou žádná zařízení a jejich občané mají problém s umístěním, jelikož dochází k upřednostňování občanů těchto měst.

13 Hodnocení dostatečnosti soc. služeb v ORP
Pokud je zřizovatelem zařízení obec, upřednostňuje občany své vlastní obce, čímž toto zařízení přispívá ke zkrácení čekací doby občanů z jiných obcí velmi málo, vlastně jen v případě, že je volná kapacita a obec nemá vlastní občany v pořadníku. Počty čekatelů v pořadnících jsou zavádějící, zařízení si vedou 2 pořadníky. Jeden oficiální (povinný ze zákona), kde jsou evidováni všichni žadatelé o umístění, ale někteří si o ně žádají s výhledem několika let dopředu (př žádostí). Druhý je se skutečným počtem žadatelů, kteří skutečně čekají na umístění ihned a po výzvě nastupují do zařízení (př. 150 žádostí). Často je tam rozdíl až několik stovek žadatelů.

14 Hodnocení dostatečnosti soc. služeb v ORP
Občané v některých ORP upřednostňují určitá zařízení (zrekonstruovaná, nově postavená, blízko centra města, jelikož zde nejsou odříznuti od společenského dění) a raději čekají déle a odmítají umístění v zařízeních, která nesplňují výše uvedené podmínky. Proto některá zařízení mají problém s naplněním kapacity. Někdy občané využívají k umístění zařízení mimo ORP, protože kilometricky je jim nejblíže a nemají tam problém s umístěním.

15 Další možnosti pro RURU
využití simulačních modelů dotazníkové šetření využití existujících datových zdrojů Správa služeb sociálního zabezpečení, Ministerstvo financí, Ředitelství cel apod. propojení datových zdrojů

16

17 Struktura simulačního model v programovém prostředí Vensim.

18 Výsledky simulace pro jednotlivé rozvojové scénáře

19 Koncepce bydlení města Havířova
ZADAVATEL Magistrát města Havířov se souhlasem Rady města Havířova ZPRACOVATEL Ekonomická fakulta, VŠB – TU Ostrava

20 Hlavní záměry koncepce
Hlavním záměrem koncepce je hospodaření s bytovým fondem, který bude svou strukturou odpovídat potřebám nabídky a poptávky po bytech s tím, že také bude odpovídat potřebám pro vyrovnávání situace na trhu s byty v okrajovém pásmu sociálních skupin s nízkými příjmy a seniorů.

21 Struktura koncepce ANALÝZA NÁVRH OPATŘENÍ
Analýza stávající situace bydlení a její komparace s ostatními městy Dotazníková šetření Efektivnost nakládání s bytovým fondem města Analýza bytového fondu ostatních vlastníků NÁVRH OPATŘENÍ Východiska návrhů opatření (varianty, scénáře vývoje) Externí finanční zdroje na rozvoj bytového fondu

22 Datové zdroje Data z dotazníkových šetření
Dotazník pro žadatele o obecní byt Dotazník pro občany Data ze SLDB týkající konkrétních bytů a domů Domovní fond; Trvale obydlené byty podle období výstavby a podle druhu domu a kategorie bytu; Trvale obydlené byty podle počtu osob v bytě a podle druhu domu, kategorie bytu a počtu místností a další. Data z městské realitní kanceláře plochy jednotlivých bytů a jejich vybavenost; databáze trvale obydlených domů Mapové podklady Digitální katastrální mapa (*.dgn) Data města ve výměnném formátu ISKN pro další části města

23 DKM celého města Mapa Havířova, která vznikla spojením DKM a HRANIC_PARCEL

24 Výsledek Spojením existující databáze, dat ze SLDB
2001 a dat z městské realitní kanceláře vznikla databáze, která umožňuje lokalizovat každý byt v Havířově, zjistit jeho vybavenost, plochu, druh stavby, atd. a na základě těchto parametrů spočítat cenu bytu dle daných kriterií.

25 Ukázka formuláře databáze

26 Aktualizace databáze Databáze umožní při změně vstupních parametrů přepočítat a aktualizovat cenu a výstupy pro každý byt ve vlastnictví města Havířova

27 Upřesnění predikce Prostřednictvím diskrétní simulace byla provedena predikce pro rok 2015 Počtu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích Počtu domácností Počtu žádostí o byt Zdroje dat pro simulaci výše uvedené datových zdrojů demografické a migrační statistik ČSÚ

28 Prognóza metodou diskrétní simulace
v počítači vytváří svět podobný reálnému buduje se populace podle údajů ze sčítání lidu pravidla pro život počítačových objektů – lidí jsou zjednodušenými pravidly života skutečných lidí lidé vytvářejí rodiny, to pak rozhodují o změně bytu

29 Vývoj populace v Havířově dle simulační analýzy, index úhrnné plodnosti 1,2

30 Dosažené výsledky Nově vytvořená databáze propojená se všemi dostupnými i vlastními datovými zdroji. Obsahuje maximum dostupných dat vztahujících se k tématu. Součástí práce bylo také vytváření mapových podkladů, k vizualizaci výsledků byly použity statistické mapy – kartogramy a kartodiagramy. Uskutečněno dotazníkové šetření mezi 764 respondenty. Zjištěn postoj veřejnosti k bydlení, jeho spokojenost se současným stavem, postoj k privatizaci a další relevantní otázky.

31 Data z OKpráce

32 Zdroj: Horák, J.; Kotlíková, O. Analýza pro úřad práce Ostrava

33 Zdroj: Horák, J.; Kotlíková, O. Analýza pro úřad práce Ostrava

34 RSCP Hrubá měsíční mzda – podnik. sféra

35 Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda
Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

36 Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda
Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

37 Závěr Dopady krize prověří nezávislost a zdraví lokální ekonomik
a na druhou stranu i sílu sociální vazeb mezi lidmi.

38 Děkuji za pozornost