RODINNÉ PRÁVO VE SVĚTLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

RODINNÉ PRÁVO VE SVĚTLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
JUDr. Pavel Staněk Poslanec Parlamentu ČR Člen Legislativní rady vlády Člen Ústavně právního výboru Předkladatel novely zákona o rodině

Co upravuje rodinné právo zákoníku? Manželství Manželské majetkové právo Rodičovství Osvojení Rodiče a dítě Výživné

MANŽELSTVÍ Co je podle návrhu podstatou manželství? Manželstvím se rozumí trvalý svazek muže a ženy, vzniklý zákonem stanoveným způsobem. Muž a žena mají v manželství rovné postavení. Srovnání se současným stavem: Návrh vychází ze současné úpravy.

Kdy manželství podle návrhu vzniká? Vznik manželství není možný jinak, než projevem muže a ženy, že spolu vstupují do manželství. Tento souhlas musí být svobodný a úplný. Srovnání se současným stavem: Návrh vychází ze současné úpravy.

Civilní a církevní sňatek Otázka ponechání či opuštění církevní formy sňatečného prohlášení je tématem citlivým sociálně i politicky. Na základě připomínek většiny připomínkových míst bylo nakonec zvoleno ponechání současného stavu. To znamená, že si lidé budou moci vybrat mezi civilním sňatkem a sňatkem uzavřeným před církví, která je k tomu oprávněná.

Zánik manželství (smrt, rozvod) Manželství zaniká smrtí manželů, nebo rozvodem. Srovnání se současným stavem: Navrhovaná právní úprava rozvodu plně navazuje na současnou právní úpravu.

Lze rozlišit rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství a rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Stejně je tomu i v současné úpravě. Rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství: Podle současné úpravy soud manželství rozvede, pokud je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle navrhované úpravy je tomu stejně. Rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství: Tento druh rozvodu bývá často nevhodně označován jako „smluvený“ či „nesporný“ rozvod. V návrhu se počítá s tím, že soud nebude muset zjišťovat příčiny rozvodu a manželství rozvede, pokud jsou splněny zákonem požadované podmínky.

MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO Co je upraveno v ustanoveních, která se týkají manželského majetkového práva? Manželské majetkové právo představuje soubor právních ustanovení týkajících se majetkových poměrů manželů v tom nejširším slova smyslu. Srovnání se současným stavem: Návrh vychází ze současné úpravy, podstatně však rozšiřuje možnosti snoubenců i manželů, aby si mohli své majetkové poměry uspořádat tak, jak to nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Podrobnější úpravy se dočká také problematika společné správy společného jmění.

Možnosti uspořádání majetkových vztahů mezi manžely Návrh dává manželům široké možnosti, jak si uspořádat vzájemné majetkové vztahy. Při tom však nelze opomíjet ochranu třetích osob, které budou s manžely vstupovat do právních vztahů. Výslednou podobu společného jmění manželů v konkrétním případě ovlivňují: zákon, smlouva snoubenců, smlouva manželů, rozhodnutí soudu.

Na základě toho je možno rozlišit dva hlavní majetkové režimy: 1. Zákonný režim 2. Modifikované režimy, a to: režim dohodnutý snoubenci či manžely ve smlouvě, který může spočívat: v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu režim založený rozhodnutím soudu.

Co je obsahem společného jmění manželů v zákonném režimu? Není-li manžely dohodnuto něco jiného, platí následující: Společné jmění manželů tvoří všechno, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a zároveň to není vyloučeno z právního obchodu. Součástí společného jmění se mohou stát: věci; práva, neboť i ty mají majetkovou hodnotu a nejsou vyloučeny z prvního obchodu; dluhy, pokud nejde o výjimky uvedené dále.

Společné jmění manželů není tvořeno tím, co: slouží osobní potřebě jednoho z manželů; nabyl darem nebo dědictvím jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování, nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl; nabyl jeden z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela; jeden z manželů nabyl jako náhradu za poškození, ztrátu, nebo zničení svého výhradního majetku. Dluhy nejsou součástí společného jmění manželů, pokud: se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku; je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

RODIČOVSTVÍ Mateřství Podle současné úpravy je matkou dítěte žena, která dítě porodila. Ustáleným výkladem se dovozuje, že toto platí bez ohledu na to, jaký byl původ genetické látky, z nějž dítě vzešlo. Srovnání se současným stavem: Úprava v návrhu neopouští zažité pravidlo.

Otcovství Podle současné právní úpravy je otcovství založeno: přímo zákonem samým v případě, že se dítě narodí za trvání manželství nebo do tří set dnů po jeho zániku; souhlasným prohlášením matky a muže, který o sobě prohlásí, že je otcem dítěte; rozhodnutím soudu, který otcovství určitého muže zjistil ve zvláštním řízení.

OSVOJENÍ Co je podstatou osvojení? Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Srovnání se současným stavem: Novou úpravu osvojení lze v obecnosti charakterizovat především posílením ochrany dítěte a jeho zájmů v celém procesu osvojení, posílením ochrany práv rodičů dítěte, ale i dalších blízkých příbuzných dítěte, aktivnější rolí soudu v procesu a zavedením, resp. znovuzavedením, institutu osvojení zletilé osoby. Íklad:

Zesílení ochrany dítěte, které je osvojováno Základní požadavek na osvojení: osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho nejlepšími zájmy. Minimální délka neadopční péče má činit alespoň šest měsíců (oproti současným třem měsícům). Jasné požadavky na osobu osvojitele (jeho osobní vlastnosti, způsob života i pohnutky, které ho vedou k osvojení, zaručují, že bude dobrým rodičem). Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň dvanácti let, je k osvojení třeba také jeho souhlasu. Možnost požádat soud o utajení osvojení a jeho okolností před rodinou původu dítěte. Jakmile osvojenec nabude svéprávnosti, má právo seznámit se s obsahem spisu, který byl o jeho osvojení veden. Íklad:

Posílení ochrany práv rodičů dítěte Souhlas rodičů s osvojením se vyžaduje vždy, kromě přesně stanovených případů a situací. Je třeba i souhlasu rodiče, který ještě nenabyl plné svéprávnosti. Rodič, který nedosáhl věku šestnácti let, nemůže dát souhlas k osvojení. Posílení ochrany dalších příbuzných dítěte O osvojení nelze rozhodnout, i když není třeba souhlasu rodiče s osvojením, pokud je zde jiný blízký příbuzný dítěte, který je ochoten a schopen o dítě pečovat a projeví o to zájem. V takovém případě se dá přednost tomuto postupu před osvojením dítěte. Íklad:

Osvojení zletilého Osvojení zletilého je sice novinkou oproti platnému právnímu stavu, avšak tento institut byl v našem právním řádu upraven až do roku Je nutno lišit dvě skupiny případů: Osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého: Zletilého lze osvojit, jestliže: Přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem. V době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý. Osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti. Osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého: Tento typ osvojení je zamýšlen pro výjimečné situace a přichází v úvahu především u osob, které nemají potomky, ať pokrevní nebo právní, popřípadě které nemají pokračovatele ve svém díle, ať vědeckém, uměleckém, řemeslném či jiném, ale i u takových, jimž jejich potomci neposkytují náležitou pomoc v nemoci nebo ve stáří, jsou nedosažitelní, pobývají neznámo kde atp. Tento typ osvojení se od osvojení nezletilého dítěte a od osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, liší tím, že: Osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům. Osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině. Íklad:

RODIČE A DÍTĚ Jméno a příjmení, rodičovská odpovědnost a její výkon, osobní styk rodiče s dítětem, správa jmění dítěte, zastupování dítěte Rodiče a děti mají vůči sobě navzájem práva a povinnosti, kterých se nemohou vzdát či zříci. Účelem povinností a práv rodičů k dítěti je zajištění hmotného i morálního prospěchu dítěte. Srovnání se současným stavem: Návrh přebírá platný právní stav a navazuje na něj. Zároveň však přináší některá formulační zpřesnění, některé otázky podrobněji rozvádí a doplňuje některá nová ustanovení, která v současném zákoně o rodině chybí. Íklad:

Rodiče a dítě Novinkou jsou ustanovení o osobním styku rodiče s dítětem. Osobní styk rodiče s dítětem je chápán jako právo, ale i povinnost rodiče. Výkon osobního styku nelze svěřit jiné osobě. Oba rodiče jsou povinni se zdržet všeho, co by narušovalo vztah dítěte k rodičům či ztěžovalo jeho výchovu. Rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše, co se týká dítěte a jeho zájmů. Rodiče mají povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat. Peněžní prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí ke krytí výdajů souvisících s majetkem dítěte, musí bezpečně uložit. Íklad:

Podrobněji k svěřování dítěte do péče po rozvodu manželství Po rozvodu může soud dítě svěřit do péče: jednoho z rodičů, obou rodičů společně, obou rodičů střídavě, ale oproti současnému stavu nově také i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Návrh oproti současnému stavu nově výslovně stanoví, že má-li být dítě svěřeno do péče rodičů společně, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Íklad:

VÝŽIVNÉ Co je obsahem ustanovení o výživném v návrhu? Stejně, jako tomu je v současnosti, upravuje návrh občanského zákoníku vyživovací povinnost: mezi manžely, mezi rozvedenými manžely, mezi rodiči a dětmi, mezi dalšími potomky a předky, výživné a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Srovnání se současnou úpravou: Návrh na ni navazuje a vychází z ní. Íklad:

Výživné mezi rozvedenými manžely Současná právní úprava vylučovala přiznání tohoto (ale i dalších druhů) výživného, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. V praxi však někdy bylo hledisko dobrých mravů obtížně uchopitelné jak pro veřejnost odbornou, tak i laickou. Zatížení každého manželství již při jeho uzavření rizikem, že po případném rozvodu může kterýkoli z rozvedených manželů uplatnit vůči druhému kdykoli právo na výživné, může působit již při úvaze, zda uzavřít manželství, jako demotivující. Oproti současné úpravě jsou proto do návrhu občanského zákoníku doplněna omezující ustanovení, inspirovaná úpravou německou a švýcarskou. Doplnění těchto ustanovení má poukázat na výjimečnost tohoto druhu výživného, která je důsledkem toho, že rozvodem manželství se mezi bývalými manžely ruší rodinné i právní vazby. První omezení je obecné a je známé i současnému zákonu o rodině. Jde o již zmíněné hledisko dobrých mravů. Íklad:

Výživné Druhé omezení spočívá v tom, že toto výživné soud přizná, jen pokud to lze na povinném spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na: věk, zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu, skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Soud při tom bude muset brát v úvahu: délku trvání manželství, podíl na péči o rodinnou domácnost za trvání manželství, skutečnost, že si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání (ač mu v tom nic nebránilo), zda se manžel mohl zaopatřit řádným hospodařením s vlastním majetkem, zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu. Výčet těchto hledisek není uzavřený, takže soud bude muset zohlednit i jiné obdobně závažné skutečnosti. Íklad:

Placení výživného V současnosti zásadně platí, až na některé zvláštní případy, že výživné se platí vždy jednou měsíčně. V návrhu zůstává pravidlo měsíčního placení výživného zachováno, návrh však připouští, aby soud mohl rozhodnout i jinak. Také osoba povinná a oprávněná se mohou mezi sebou dohodnout na jiném režimu, který jim bude vyhovovat. Íklad:

Děkuji za pozornost. Íklad:

POUŽITÉ PRAMENY: KONTAKTY: Kancelář PSP ČR: Sněmovní 4, Praha 1 Poslanecká kancelář: Eliščino nábřeží 322, Hradec Králové © JUDr. Pavel Staněk Íklad:

RODINNÉ PRÁVO VE SVĚTLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "RODINNÉ PRÁVO VE SVĚTLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

RODINNÉ PRÁVO VE SVĚTLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "RODINNÉ PRÁVO VE SVĚTLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář