Předpoklady, příčiny a záminka války České stavovské povstání

Prezentace na téma: "Předpoklady, příčiny a záminka války České stavovské povstání"— Transkript prezentace:

1 Předpoklady, příčiny a záminka války České stavovské povstání
Třicetiletá válka Předpoklady, příčiny a záminka války České stavovské povstání

2 Anotace Materiál tvoří 18 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy třicetileté války, její příčiny a záminky cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s příčinami a předpoklady vypuknutí třicetileté války a stavovským povstáním v českých zemích použitý materiál: učebnice dějepisu pro 7. roč. SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

3 Předpoklady, příčiny a záminka
1618 – 1648 zachvátila celou Evropu nejdelší válka v dějinách lidstva první konflikt, jehož výsledky se řešily na mezinárodní konferenci za účasti mnoha států

4 Předpoklady = podmínka, za které může situace nastat
rozvoj obchodu a řemesel umožnil vyzbrojit a vystrojit obrovské množství vojáků rozvoj komunikací umožnil rychlejší přesuny armád a válečného materiálu dostatek drahých kovů umožnil vznik námezdné = žoldnéřské armády panovník se nemusí spoléhat na svolanou zemskou hotovost, ale najme si armádu podle potřeby za peníze = žold

5 Příčina = to, kvůli čemu se něco doopravdy stane
2 zásadní příčiny třicetileté války: rozpínavost Habsburků a z toho plynoucí obavy jejich konkurentů obchod v Severním a Baltském moři, který chtějí ovládnout státy severní Evropy

6 Záminka = to , co se nepravdivě vydává za hlavní důvod
pro většinu států to bylo náboženství, jediným státem, kde bylo náboženství skutečnou příčinou, byly české země naopak náboženskou záminku nemohla použít Francie, která byla katolická, a přesto bojovala proti katolickým Habsburkům třicetiletá válka byla posledním válečným konfliktem, který byl formálně veden kvůli náboženství.

7 České stavovské povstání
císař Matyáš odmítá sídlit na rozdíl od Rudolfa v Praze a nechává se zastupovat dvěma místodržícími panovník nemá potomky, a tak se nástupcem stává Ferdinand II. 1617 přijat českými stavy jako budoucí král nový panovník je katolík a odmítá dodržovat Majestát, útočí na nekatolíky a brání jim vyznávat víru stížnosti panovník zamítá

8 Matyáš Matyáš Habsburský (24. února 1557, Vídeň – 20. března 1619, tamtéž) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.

9 Ferdinand II. Ferdinand II. Štýrský (9. července 1578 Štýrský Hradec – 15. února 1637 Vídeň) z rodu Habsburků byl císař římský, král český, uherský a chorvatský v letech 1619–1637, arcivévoda rakouský a v letech 1590–1637 rovněž vévoda štýrský.

10 Stavovské povstání - 2. pražská defenestrace
oba místodržící (Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic) a písař Fabricius jsou defenestrováni (vyhozeni z okna) z Ludvíkova křídla do hradního příkopu – přežili stavové se tak dopustili vzpoury proti císaři vypuká stavovské povstání, kterým začíná třicetiletá válka stavové i císař začínají okamžitě sbírat armádu a chystat se na vojenský konflikt 1619 – umírá císař Matyáš čeští stavové sesazují Ferdinanda II. z trůnu a volí českým králem Fridricha Falckého, zetě anglického krále, v domnění, že si zajistí podporu Anglie Anglie však podporu neposkytla, zato Ferdinandovi poskytli podporu španělští Habsburkové konflikt vrcholí v bitvě na Bílé hoře, kde je vojsko stavů poraženo a Fridrich prchá. protože vládl jen přes jednu zimu, vysloužil si přezdívku „zimní král“

11 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. prosince 1572 Čestín – 19. ledna 1652 Vídeň ) byl český šlechtic z rodu Slavatů a spisovatel. Podporoval katolickou církev a to mu vyneslo titul karlštejnského purkrabího a českého královského místodržícího. V roce 1618 byl spolu s Jaroslavem Bořitou z Martinic vyhozen z Pražského hradu při druhé (respektive třetí) pražské defenestraci. Do roku 1621 pobýval v Pasově a poté se navrátil zpět do Českého království, od tohoto roku smí také používat titul říšského hraběte. Byl odpůrce poněmčování Českých zemí během třicetileté války. Na konci svého života sepsal knihu pamětí Historické spisování, čítající čtrnáct svazků.

12 Jaroslav Bořita z Martinic
Jaroslav Bořita z Martinic (6. ledna 1582 – 21. listopadu 1649) byl královský místodržící v Čechách. Jaroslav Bořita z Martinic studoval na katolických a jezuitských školách v Itálii. Byl stoupencem protireformace. 23. května 1618 byl jedním ze tří defenestrovaných během Druhé pražské defenestrace, spolu s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a písařem Fabriciem.

13 Fridrich Falcký Fridrich Falcký (26. srpna 1596 na loveckém zámečku Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632 v Mohuči) byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a král český (1619–1621). Pocházel z rodu falckých Wittelsbachů. Kvůli své pouze roční vládě je známý jako "zimní král".

14 Stavovské povstání - 2. pražská defenestrace
po porážce stavů se vlády opět ujímá Ferdinand II. Fridrich Falcký je pronásledován a válka se tak přenáší mimo české území v důsledku obav začínají odcházet z Čech první nekatolíci

15 Třicetiletá válka-Předpoklady, příčiny a záminka války-České stavovské povstání - Zápis
celoevropský konflikt řešení na mírové konferenci předpoklady: rozvoj obchodu a řemesel rozvoj komunikací dostatek peněz na žoldnéřskou armádu příčiny: rozpínavost Habsburků snaha severských států ovládnout obchod na Severním a Baltském moři záminka: náboženství pouze v českých zemích to byla i pravá příčina války

16 Třicetiletá válka-Předpoklady, příčiny a záminka války-České stavovské povstání - Zápis
Matyáš nesídlí v Praze, zastupují ho dva místodržící za budoucího krále je přijat Ferdinand II. katolíci přestávají dodržovat Majestát stížnosti nekatolíků císař zamítá, což vede k defenestraci místodržících ( ) a otevřené vzpouře proti císaři 1619 – Matyáš umírá a stavové sesazují Ferdinanda z trůnu a volí Fridricha Falckého (protestant a zeť anglického krále) a doufají v anglickou podporu ke střetu dochází na Bílé hoře u Prahy, kde je vojsko stavů poraženo a „zimní král“ Fridrich prchá Ferdinand II. se opět ujímá vlády a válka se přenáší mimo území. z Čech v obavách před trestem odchází první nekatolíci

17 Souhrnné otázky Vysvětlete, co je předpoklad, příčina a záminka
Jaké byly předpoklady, příčiny a záminka třicetileté války? Čím se třicetiletá válka lišila od všech předchozích válečných konfliktů v Evropě? Zopakujte si kdo nastoupil po smrti královny Alžběty. Jakého náboženství musel být anglický král? Proč? Co vedlo k českému stavovskému povstání? Proč myslíte, že byl z trůnu sesazen Ferdinand II., i když ho předtím zástupci stavů za krále přijali? Proč byl novým králem zvolen právě Fridrich Falcký? Jak stavovské povstání dopadlo? Zopakujte, co víte o vztazích Španělska a Nizozemí? Zopakujte si, do kterých zemí se šířila reformace.