Dopady klimatické změny na zemědělství

Prezentace na téma: "Dopady klimatické změny na zemědělství"— Transkript prezentace:

1 Dopady klimatické změny na zemědělství
Olga Bohuslavová, Petr Halas, Veronika Vlková, Libuše Vodová

2 Musí nás zajímat klimatické změny vzhledem k zemědělství?
ekonomická situace výživa obyvatelstva

3 Řešení? – „adaptace“ zemědělství
Biologická šlechtění nových odrůd geneticky modifikované plodiny alternativní plodiny Technologická alternativní postupy Ekonomická otevření celosvětového zemědělského trhu

4 Příklady šlechtění Biologické adaptace obilovin
pšenice – v teplých, suchých oblastech výběr rostlin s malou plochou listu (snížení příjmu tepla a výparu) příklad adaptace – stepní kostřava luční

5 Příklady šlechtění Biologické adaptace obilovin
rýže – zvýšená koncentrace CO2 → zvýšená koncentrace škrobu, snížení koncentrace Zn a Fe a proteinů (důležité pro lidskou výživu) - nízké teploty limitující, teploty nad 35 st. Celsia → sterilita

6 State – Pressure – Impact – Response – Adaptation model
dopady klimatických změn na zemědělství reakce a adaptace zemědělství v oblasti sociální, ekonomické, technologické a environmentální

7 Souvislost klimatických změn s degradací půd
degradace půd – eroze + chemické a strukturní změny největší ohrožení v semiaridních oblastech - změna v množství srážek ( frekvence a intenzita bouřek) a převažujícího směru větru

8 Koncentrace CO2 a O3 v souvislosti s produkcí biomasy
zvýšená koncentrace přízemního O3 nepříznivě působí na biomasu (sterilita, inhibice růstu) zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře podporuje produkci biomasy zvýšená koncentrace CO2 mění podíl C:N v zásobních pletivech některých plodin (sója, čirok, bavlník) a současně zpomaluje humifikaci - nestabilita struktury půdy, ovlivnění vodního režimu a dostupnost některých živin – postupná ztráta organického C

9

10 Dopady klimatických změn na chov dobytka
Přímé ovlivnění - tepelná výměna: zvíře x okolí (růst, produkce mléka a vlny, reprodukce, zdravotní stav) Nepřímé ovlivnění - vliv na kvalitu pastvin a potravy

11 Příklad přímého ovlivnění
krátkodobé extrémní teploty, horká léta v teplých oblastech snižují produkci mléka, zhoršují zdravotní stav

12 Dopady klimatické změny vyvolané zesílením skleníkového efektu na zemědělství v ČR
zaměřeno převážně na sektor rostlinné výroby – zvl. nejdůležitější plodiny pšenice ozimé závěry vychází z konkrétních lokalit (v různých zemědělsko-výrobních oblastech a různých klimaticko-půdních podmínkách)

13 Přehled vybraných lokalit

14 Základní podklady agroklimatického hodnocení uzemí
sledované období – 1961 – 2000 denní sumy globálního záření max, min, prům. teploty vzduchu tlak vodní páry rychlosti proudění vzduchu

15 Očekávaný vývoj agroklimatických poměrů
zvýšení T vzduchu → prodloužení vegetačních období s rizikem překročení fyziologicky únosných hodnot (teplotní stres) nárůst potenciální evapotranspirace (hlavně v letním období) nárůst vláhového deficitu ve vegetačním období daný nárůstem potenciální evapotranspirace zvýšení aridity zemědělských oblastí relativní snížení agroklimatologické variability krajiny

16 Metodika studia - růstové modely
posuzují dopady změny klimatu na produkci základních plodin vstupní data – meteorologická, fyziologická, pedologická, informace o agrotechnice výstupy – charakteristiky popisující růst a vývoj včetně výnosů model CERES–Wheat – adaptován na podmínky ČR

17 Růst, vývoj a pěstební technologie
vzroste význam určitých odrůd pro konkrétní oblasti (ruské, ukrajinské x západo- a jiho-evropské odrůdy) bezorebné setí + lepší struktura půdy, lepší vláhový režim - více hlodavců, houbových chorob a dalších škůdců

18 Choroby a škůdci více generací v jednom veget. období
noví škůdci vázaní na bezorebném způsobu (slimáček polní a s. síťkovaný, bodruška obilná)

19 Dopady změny klimatu na růst a vývoj pšenice ozimé (Hana) – modelový přístup
zvýšení koncentrace CO2: - stimuluje intenzitu fotosyntézy - snižuje intenzitu transpirace → lepší hospodaření s vodou ALE – ovlivnění srážek, T a globální radiace → SNÍŽENÍ VÝNOSU, pokud nebudou nové odrůdy

20 Růstový model pro pšenici ozimou CERES Wheat
existuje přímá úměrnost mezi zvýšením koncentrace CO2 a výnosem, ALE dochází ke snížení obsahu bílkovin → snížení kvality a klíčivosti ŘEŠENÍ? - změna režimu hnojení N

21 Změna délky doby vegetace
zvýšení T → urychlení vývoje = zkrácení vegetační doby (v. d.) o 6 – 30 dní dle scénáře vliv lokality – nevýznamný nejpříznivější scénář → zkrácení v. d. o 6 – 7 dní → bez praktických důsledků

22 Změny doby vegetace způsobené změnou klimatu – rok 2005

23 Změna délky doby vegetace
nejméně příznivý scénář → zkrácení v. d. o 20 a více dní → „posun“ zemědělských výrobních oblastí (např. z pícninářské do řepařské nebo kukuřičné)

24 Nepřímý vliv koncentrace CO2 na vodou limitované výnosy (bez stimulačního efektu CO2)
vyšší poklesy výnosů – řepařská a obilnářská oblast (největší pěstební plochy pšenice ozimé) nižší citlivost – bramborářská, pícninářská , ale i kukuřičná oblast!

25 Přehled očekávaných hodnot změn potenciálních výnosů pšenice ozimé

26 Kombinovaný vliv změny klimatu (zahrnut stimulační efekt CO2)
při zvýšení konc. CO2 o 100 ppm → zvýšení výnosu o 9,5 % (± 2,7 %) dynamika stimulačního vlivu CO2 na rostliny se při vyšších konc. zvolna snižuje → při dalším růstu T → snižování výnosů (pokud ne nové odrůdy) největší nárůst ve vyšších polohách

27 Přehled očekávaných hodnot změn potenciálních výnosů pšenice ozimé

28 Závěr v ČR díky své geografické poloze nebude vlivem oteplování klimatu ohroženo pěstování ozimé pšenice v globálním pohledu nelze jednoznačně prognózovat dopady změny klimatu

29 Děkujeme za pozornost