SKLADBA PŘÍVLASTEK 1. část.

Prezentace na téma: "SKLADBA PŘÍVLASTEK 1. část."— Transkript prezentace:

1 SKLADBA PŘÍVLASTEK 1. část

2 Přívlastek – rozvíjející větný člen
Vedle základních větných členů – podmětu a přísudku – rozlišujeme v češtině následující rozvíjející větné členy: přívlastek předmět rozvíjí jeden nadřazený člen příslovečné určení doplněk rozvíjí dva větné členy současně PŘÍVLASTEK rozvíjí jakékoli podstatné jméno ve větě, které tak blíže určuje ptáme se na něj: Jaký? Který? Čí? dělí se na: A) shodný a neshodný B) postupně rozvíjející a několikanásobný

3 PŘÍVLASTEK SHODNÝ - PKs Jaké, které, čí je toto jablko?
babiččino Maruščino moje tvoje její toto tamto jedno poslední červené zralé velké šťavnaté orosené studené umyté utržené sladké kyselé červavé letní Přívlastek shodný bývá vyjádřen : přídavným jménem zájmenem číslovkou (podstatným jménem – viz str.9)

4 PŘÍVLASTEK SHODNÝ - PKs
V následující větě vyhledejme přívlastky shodné: Moje babička byla výborná hospodyně. PKs PKs Jak budeme postupovat? Co víme o přívlastku? 1) Víme, že přívlastek shodný rozvíjí jakákoli podstatná jména ve větě. Vyhledáme si ve větě podstatná jména: 1. babička 1. hospodyně Máme tedy dvě podstatná jména. Jak se ptáme na přívlastek? 2) Na přívlastek se ptáme – Jaký? Který? Čí? Vytvoříme otázky, abychom si mohli odpovědět hledanými přívlastky: Čí babička? Moje. Zájmeno moje nám blíže určuje podstatné jméno babička. Jaká hospodyně? Výborná. Přídavné jméno výborná nám blíže určuje jakou hospodyní babička byla.

5 PŘÍVLASTEK SHODNÝ - PKs (být + podstatné jméno)
Vytvořme si graf předchozí věty: Moje babička byla výborná hospodyně. PŘ jmenný se sponou (být + podstatné jméno) PO rozvitý babička byla hospodyně Čí babička? Jaká hospodyně? PKs PKs moje výborná

6 PŘÍVLASTEK SHODNÝ - PKs
V následujících větách vyhledejte všechna podstatná jména, která jsou rozvíjena přívlastky shodnými, a určete, jakými slovními druhy jsou přívlastky vyjádřeny: Trójané viděli v Laokoonově smrti boží soud a bez váhání vtáhli dřevěného koně do Tróje. Hostinami a slavnostmi skončil den a město ulehlo ke klidnému spánku. V nočním tichu vyšla na hradby Helena a dala Řekům na moři hořící pochodní smluvené znamení k návratu. Z útrob dřevěného koně vystoupili hrdinové a otevřeli městské brány vojsku, které opět zakotvilo u trojských břehů. Boj vstoupil do města a navštívil každý dům. E. Petiška: Staré řecké báje a pověsti, Albatros, Praha 1971, str 2. přivlastňovací 2. měkké 2. tvrdé smrti soud koně 2. tvrdé 2. měkké spánku tichu 2. měkké 2. tvrdé 2. tvrdé pochodní znamení koně 2. tvrdé brány 2. tvrdé břehů 3. neurčité dům

7 PŘÍVLASTEK SHODNÝ - PKs
Proč říkáme tomuto přívlastku shodný? Protože se shoduje v pádě, čísle a rodě s podstatným jménem, které rozvíjí. Názorně: Théseus tápal tmavými chodbami a poplašení netopýři mu bili křídly do hlavy. PKs + pod. jméno = shoda PKs chodbami PKs netopýři Vyhledáme si nejprve podstatná jména, která jsou blíže určena přívlastkem. Přívlastek shodný je závislý na řídícím podstatném jménu a přebírá od něho pád, číslo a rod. Vztah mezi rozvíjeným podstatným jménem a PKs je vyjádřen shodou. Vyskloňujeme si každou dvojici - PKs a podstatné jméno: tmavé chodby tmavých chodeb tmavým chodbám tmavé chodby! o tmavých chodbách tmavými chodbami poplašení netopýři poplašených netopýrů poplašeným netopýrům poplašení netopýři! o poplašených netopýrech poplašenými netopýry netopýři 1. PKs vyjádřený přídavným jménem tmavými je stejně jako podstatné jméno chodbami v 7. pádě, v mn. č. a ženském rodě – skloňujeme jako: mladé ženy. 2. PKs a podstatné jméno jsou v 1. pádě, v mn. č. a v mužském rodě živ. - skloňujeme jako: mladí páni. chodbami

8 POSTAVENÍ PŘÍVLASTKU SHODNÉHO
Nejčastěji stojí PKs před podstatným jménem, např.: červené jablko vysněné jablko V odborných názvech a ustálených slovních spojeních se často objevuje za podstatným jménem, např.: Karel Čtvrtý králík zakrslý otakárek ovocný

9 POSTAVENÍ PŘÍVLASTKU SHODNÉHO
Uváděli jsme si, že PKs bývá vyjádřen přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou (str. 3). Zvláštností je vyjádření PKs podstatným jménem, např.: PO PKs PŘ slovesný slož. Město Praha se začalo probouzet. Jaké město? Praha = PKs město Praha města Prahy městu Praze město Prahu město Praho! o městě Praze městem Prahou město PKs Praha se shoduje s podstatným jménem město v pádě a čísle (1. pád, č.j.). Podmět město se shoduje s koncovkou příčestí minulého - začalo – v čísle a rodě (č.j., rod stř.).

10 POSTAVENÍ PŘÍVLASTKU SHODNÉHO
V následujících větách vyhledejte přísudky, podměty a přívlastky shodné: PO PŘ PKs 1. PKs 1. Prométheus odhalil užaslým lidem všechna umění. Na druhou hromadu dal kosti. Divoký vítr rozmetal horký popel. Bohyně Athéna ji dala skvostný závoj. Nemoci přitiskly naději na samé dno. Diův hněv se snesl i na Prométhea. Odbojného Prométhea přikovali nejpevnějšími řetězy ke kavkazské skále. Hérakles zabil jedinou ranou zlého dravce. PKs 1. PŘ (PO) PKs PO 1. PŘ PKs 1. PO 1. PKs PŘ PKs 1. PO PŘ PKs 1. PKs PO 1. PŘ PKs 1. PŘ PKs 1. PKs 1. (PO) PO PŘ PKs 1. PKs 1. E. Petiška: Staré řecké báje a pověsti, Albatros, Praha 1971, vybráno a zkráceno

11 PŘÍVLASTEK SHODNÝ - PKs
POSTUPNĚ ROZVÍJEJÍCÍ PKs - rozvíjí spojení podstatného jména s předchozím přívlastkem jako celek - mezi jednotlivými přívlastky nepíšeme čárku a nemůžeme mezi ně vložit spojky Ten malý oranžový medvídek je Janin talisman. PKs postup. rozvíj. PO PŘ jmenný se sponou PKs medvídek je talisman oranžový Janin malý ten

12 PŘÍVLASTEK SHODNÝ - PKs
2) NĚKOLIKANÁSOBNÝ PKs - dva i více přívlastků rozvíjí stejné podstatné jméno - mezi jednotlivými přívlastky píšeme čárku nebo souřadné spojky Modré, žluté, oranžové, růžové a fialové balónky vzlétly. PO rozvitý PŘ slovesný jednoduchý balónky vzlétly modré, žluté, oranžové, růžové a fialové PKs několikanásobný

13 PŘÍVLASTEK SHODNÝ - PKs
V následujících větách vyhledejte přívlastek shodný: PKs 1. PKs 1. PKs několikanásobný Starověcí Řekové šili své oděvy z lněných, vlněných, bavlněných i hedvábných látek. Obouvali si kožené opánky. Podrážku vyrobili z dřevěného, korkového, koženého nebo lýkového materiálu. Muži nosili na hlavách klobouky nebo špičaté plstěné čepice. Ženy nosily ve vlasech zapletené stužky. Účesy byly doplněny zlatými a stříbrnými diadémy. Rovné vlasy se mohly zvlnit zahřátými keramickými natáčkami. 1. PKs 1. PKs několikanásobný 1. PKs postupně rozvíj. 1. PKs 1. PKs několikanásobný 1. PKs 1. PKs postupně rozvíjící 1.

14 Zdroje: Konec 1. části o přívlastku Zpracovala Mgr. Jana Říhová
Grepl,M. – Karlík,P.: Skladba spisovné češtiny, SPN, Praha 1986, str. 265 Jelínek, J. – Styblík, V.: Čtení o českém jazyku, SPN, Praha 1982 Styblík, V. a kol.: Mluvnice se nebojíme, Fortuna, Praha 1992 Styblík, V. a kol.: Český jazyk pro 8. ročník, SPN, Praha 1998 Krausová, Z. – Teršová, R.: Český jazyk 6, Fraus, Plzeň 2003 Petiška, E.: Staré řecké báje a pověsti, Albatros, Praha 1971 Konec 1. části o přívlastku Zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt: