Inovace kombinované formy studia bakalářského a magisterského studijního programu „Tělesná výchova a sport“ a jeho učitelských oborů na FTK UP v Olomouci.

Prezentace na téma: "Inovace kombinované formy studia bakalářského a magisterského studijního programu „Tělesná výchova a sport“ a jeho učitelských oborů na FTK UP v Olomouci."— Transkript prezentace:

1 Inovace kombinované formy studia bakalářského a magisterského studijního programu „Tělesná výchova a sport“ a jeho učitelských oborů na FTK UP v Olomouci Projekt CZ. 1.07/2.2.00/18.0011

2 Tvorba distanční studijní opory 1.Existuje doporučená struktura distanční studijní opory 2.Existují i metodické normy na úrovni fakult (PdF např. má normu děkanky pro tvorbu stud. opor) 3.Doporučená struktura je pro projekt IKS povinná. 4.Jen kvalitní studijní opora bude honorována – čím více kvality, tím více peněz.

3 Základní části distančního textu 1. Název textu 2. Sylabus textu 3. Požadavky na studující 4. Čas potřebný ke studiu 5. Studijní cíle 6. Motivační část textu + průvodce studiem 7. Výkladová část textu (motivace-výklad-příklad-fixace-verifikace-výklad…) 8. Shrnutí 9. Verifikace + celková verifikace 10. Terminologický slovníček 11. Literatura, informační zdroje 12. Evaluační dotazník

4

5 Název textu Název textu by měl vždy obsahovat vedle samotného tématu také oslovení klíčové skupiny studujících, kterým je určen. (Např. Základy teorie her (pro studující oboru TVS na FTK UP ).

6 Sylabus textu Sylabus textu je nebodová anotace textu, jeho stručný obsah se zaměřením na použitelnost textu v praxi. Sylabus by neměl přesáhnout 1 normostranu (minimální velikost sylabu je 10 normořádků tj. 10 x 60 znaků).

7 Požadavky na studující V této části textu definujeme jasně a přehledně požadavky na studující – nejenom verifikovatelné cíle (např. vypracování závěrečné korespondenční práce v požadované kvalitě, získání potřebného množství kreditů apod.), ale také aktivizační a komunikační (např. studující bude diskutovat o problémech v diskusních fórech apod.). Je velmi důležité vydefinovat si charakteristické znaky cílové skupiny, pro kterou je daný text určen!

8 Čas potřebný ke studiu V této části textu odhadneme časové požadavky na prostudování textu studenty. Časové požadavky definujeme s ohledem na náročnost textu a reálné znalosti, dovednosti a jejich percepci studenty. Autoři velmi často přeceňují studující, protože jsou v dané problematice odborníky a těžko se přizpůsobují začátečníkům. Autoři často neumí čas odhadnout a uvádějí formální dotaci, kterou se snaží „ napasovat “ na prezenční studium. V rámci distančního textu čas zahrnuje jak výklad, tak i čas potřebný na studium a opakování prostudovaného. Kapitola: 4 0-90 minut.

9 Studijní cíle Studijní cíle definujeme vždy konkrétně směrem ke studujícím. Při definování využíváme tzv. aktivních sloves (viz Bloomova taxonomie výukových cílů) na různých sémantických úrovních. Studijní cíle budou například vypadat takto: Student bude umět vyjmenovat … Student bude na příkladech demonstrovat… Student bude umět analyzovat….

10 Motivační části textu + průvodce studiem Studijní text by měl být vždy zahájen určitou motivační pasáží, která studenty dostatečně motivuje pro studium a pokusí se je získat pro daný předmět. Motivace může být realizována různými způsoby, logicky však zejména textově či multimediálně. M otivace se do textu často implementuje prostřednictvím tzv. průvodců studiem. To jsou části textu, ve kterých autor osobně promlouvá ke studentům, usměrňuje je, chválí, motivuje k dalšímu studiu, doporučuje odpočinek apod.

11 Výkladová část I. Je žádoucí psát text tak, aby dokázal nahradit alespoň částečně osobu učitele – jeho přímou edukaci. Text musí být naprosto srozumitelný – pro studující musí být logicky a přehledně uspořádán, bez zbytečných slov.

12 Výkladová část II. Při tvorbě textu je třeba postupovat od jednoduchého ke složitému, protože student je motivován úspěchem, který vzejde ze zvládnutí lehčí výkladové části. Podstatné informace je třeba vždy oddělit od nepodstatných. Výklad je vhodné doplnit multimediálními prvky, které umožní fixaci učiva,ale jde pouze o doplněk. Nikdy se nepokoušejte nahradit výkladovou část textu naskenováním běžných skript! Takto koncipovaný výklad je nefunkční. Příliš multimédií škodí!!!

13 Shrnutí Shrnutí (sumář) by mělo být stručným obsahem kapitoly či celé disciplíny. Umožní snadno zopakovat již řečené a fixovat znalosti studujících. Pokud dokáží sumář interpretovat, znají studující základy disciplíny.

14 Verifikace 1. Krátké úkoly jedná se o otázky, na které očekáváme krátké písemné odpovědi v rozsahu několika vět, 2. Dlouhé úkoly jedná se o otázky, na které očekáváme delší písemné odpovědi v rozsahu několika stran textu, 3. Dlouhé korespondenční úkoly jedná se o komplexní závěrečné práce studentů (např. po ukončení celé studijní disciplíny – předmětu) 4. testy a autotesty (blind tests) testy s výběrem odpovědí, kterými lze testovat úroveň znalostí studujících.

15 Terminologický slovníček Pokud v textu používáte odbornou terminologii, je vhodné zpracovat terminologický slovníček s vysvětlením klíčových termínů. Vysvětlení by mělo být jasné a srozumitelné.

16 Literatura, zdroje V textech je nutné vždy citovat použitou literaturu či jiné informační zdroje (internetové stránky apod.). Pro citaci využíváme standardní citační normu platnou pro FTK UP – viz Kompendium. Při citaci internetových zdrojů uvádějte datum sběru citace, předejdete případným diskusím.

17 Evaluační dotazník Evaluační dotazník si autoři mohou (ale nemusí) vytvářet – slouží k anonymnímu hodnocení úrovně studijní opory, ale také v průběhu studia dané disciplíny. Většinou se standardní evaluační dotazníky ve stejné podobě (centrálně řízené) připravují pro celý kurz – realizovány jsou zpravidla anonymním evaluačním dotazníkem.

18 Přeji pohodu a hodně invence ve Vaší práci na e-learningových oporách Spolupracovník v projektu Ferdinand Mazal