PRÁVA ČLOVĚKA PŘEVZATÉHO DO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ BEZ JEHO SOUHLASU © Vladimír Plecitý, 2012.

Prezentace na téma: "PRÁVA ČLOVĚKA PŘEVZATÉHO DO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ BEZ JEHO SOUHLASU © Vladimír Plecitý, 2012."— Transkript prezentace:

1 PRÁVA ČLOVĚKA PŘEVZATÉHO DO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ BEZ JEHO SOUHLASU © Vladimír Plecitý, 2012

2 Převzetí nebo držení v zařízení zdravotní péče Platí obecná zásada, že převzít člověka bez jeho souhlasu do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo člověka v něm držet bez jeho souhlasu, lze jen za podmínky, že nezbytnou péči o jeho osobu nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením.

3 Při zjištění zákonného důvodu pro zadržení člověka ve zdravotnickém zařízení má být vždy zkoumáno,zda nepostačí mírnější a méně omezující opatření. Ani podání návrhu na omezení svéprávnosti nezakládá důvod pro držení v takovém zařízení (srov. § 104). Převzetím člověka do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo jeho zadržením v takovém zařízení vzniká poskytovateli zdravotních služeb povinnost oznámit tuto skutečnost do 24 hodin soudu. Ten o tomto opatření rozhodne do 7 dnů (srov. § 105 odst. 2). Jinak převzetí nebo zadržení člověka v tomto zařízení je oznamováno osobám uvedeným v § 105 odst. 1. Manželovi nebo jiné osobě blízké však pouze pokud to nebylo zadrženým zakázáno.

4 Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zadrženému podat bez zbytečného odkladu vysvětlení: • jeho právního postavení, • zákonného důvodu učiněného opatření, • možností právní ochrany a • možnosti zvolit si zmocněnce nebo důvěrníka. Vysvětlení se podá tak, aby mu člověk dostatečně porozuměl. Vysvětlení se podá také zákonnému zástupci, opatrovníkovi nebo podpůrci (srov. § 106 odst. 2). Důvěrník může uplatnit ve prospěch člověka svým jménem všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s jeho převzetím a držením ve zdravotnickém zařízení (stejná práva má i podpůrce) – k tomu srov. § 107 odst. 2

5 Další práva člověka zadrženého ve zdravotnickém zařízení:  projednávat se svým zástupcem, důvěrníkem nebo podpůrcem své záležitosti bez přítomnosti třetích osob;  aby jeho zdravotní stav, zdravotní dokumentaci nebo vyjádření ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku přezkoumal nezávislý lékař; to samostatně mohou navrhnout i jeho zástupce, zmocněnec, opatrovník či důvěrník;  přezkoumání může být uplatněno ještě před rozhodnutím soudu podle § 105 odst. 2 – aby soud mohl zhodnotit výsledky přezkoumání;

6 Rozhodl-li soud o přípustnosti učiněného opatření, schvaluje se tím i nucený pobyt v zdravotnickém zařízení, ale nemá to vliv na právo odmítnout určitý zákrok nebo léčebný výkon (srov. § 109 a 110). V případě kolize zájmů mezi zákonným zástupcem nebo opatrovníkem (např. pro tvrzené duševní onemocnění na návrh zákonného zástupce), může si dotčená osoba zvolit důvěrníka. Soud zde sice jmenuje kolizního opatrovníka pro řízení, ale ten má za úkol hájit zejména procesní práva dotčené osoby. Proto si může dotčený zvolit ještě důvěrníka pro hájení všech jeho ostatních osobních zájmů.

7 Tím jsou posílena práva na ochranu osobnosti v podobných situacích! Je třeba upozornit na novou úpravu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který nabyl účinnosti 1. dubna 2012 a který je v této problematice lex specialis!