Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň

Prezentace na téma: "Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň"— Transkript prezentace:

1 Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň
MŠMT Investice do rozvoje vzdělávání Analýza je SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2 Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí Cíl studie: Reprezentativní porovnání vzdělanostních šancí a trajektorií romských žáků a žákyň s jejich neromskými spolužáky na základních školách Identifikace barier a zdrojů nerovností Doba realizace: Zadavatel: Zpracovatel: Srpen 2008 – leden MŠMT GAC spol. s r.o.

3 Význam analýzy nerovností v ZŠ
první reprezentativní porovnání vzdělanostních nerovností podle etnického původu žáků v České republice chybějící podklad pro formulaci, přípravu a nastartování školních integračních programů na úrovni základních škol překonání bariér a nerovností v základním vzdělání otevírá cestu ke střednímu a vyššímu školství

4 Metodologie I. Zkoumaná populace:
žáci ZŠ v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit, plně reprezentativní výběr 99 škol z 396 identifikovaných (Analýza 2006) – úspěšnost při oslovování škol 55 procent Kritéria výběru školy (podle předchozích analýz): velikost obce typ školy (ZŠ HVP, ZŠ specializovaná) podíl romských žáků Kvantitativní studie – vzdělávací trajektorie žáků (21 % romských) a názory ředitelů škol Kvalitativní sonda (postoje a aspirace žáků) – 11 škol

5 Metodologie II. Údaje o školách jako celku počet žáků, podíl romských dětí, RVP, předškolní příprava, integrační nástroje, spolupráce s NNO Údaje o žácích za žáky 3.,5. a 8. ročníků; prospěch, absence, propadnutí, odchody na jiné školy (plně anonymizované) Názory a postoje ředitelů problémy spojené se vzděláváním romských žáků, osvědčené a požadované integrační nástroje, nástroje či legislativní změny, které by školy uvítaly Postoje a vzdělávací potřeby dětí polostandardizované rozhovory zaměřené na profesní a vzdělanostní aspirace, informace od třídních učitelek a učitelů o těchto dětech

6 Hlavní metodologické a metodické poznatky
Lze získat etnické údaje a identifikovat romské žáky na ZŠ. Ředitelé ani učitelé většinou nevnímají identifikaci etnické příslušnosti žáka jako problém. Školy jsou datově dobře vybavené – je třeba je vhodně motivovat a přesvědčit o významu výzkumu. Ředitelé i učitelé mají zájem spolupracovat, pokud cítí, že projekt míří ke zlepšení účinnosti výuky a řešení problémů. Na straně škol je značný zájem o výsledky projektů a realizaci konsekventních školských a vzdělávacích politik.

7 Struktura výkladu Vzdělanostní šance na ZŠ
Kritické body vzdělávacích drah Role předškolní přípravy Absence Chování Profesní aspirace (romských) dětí Profesní konzultace ve školách Názory a postoje ředitelů Závěry

8 Vzdělanostní šance na ZŠ I.

9 Vzdělanostní šance na ZŠ II.
Indikátor vzdělanostní úspěšnosti: šance dítěte na „přežití“ v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího proudu Šance romských žáků ukončit základní školu se svými vrstevníky, s kterými ji začali, je přibližně poloviční Na specializované základní školy odchází v průměru dvě z desíti romských děvčat a 2,4 z deseti romských chlapců, u neromských dívek je to pouze jedna žákyně ze sta, v případě chlapců tři žáci ze sta U romských žáků je pravděpodobnost odchodu 20x resp. 24x vyšší oproti jejich neromským spolužákům

10 Vzdělanostní šance na ZŠ III.
Běžné základní školy navštěvuje 72 procent romských dětí. Třetina romských dětí se vzdělává ve školách mimo hlavní vzdělávací proud (v případě ostatních to bylo pouze osm procent). Pravděpodobnost přechodu na speciální školu je u romských žáků 3,5x vyšší. Pravděpodobnost, že dítě rovnou začne navštěvovat speciální ZŠ, je pro romské dítě šestkrát vyšší než u jeho neromského vrstevníka.

11 Kritické body vzdělávacích drah
Kritickými body vzdělanostních trajektorií jsou především vstup do ZŠ a nástup na 2. stupeň. Pokud žák/žákyně přečká 6. třídu, na škole se pravděpodobně udrží. U chlapců, kteří obecně hůře zvládají změny ve výuce, je problematický i 3. ročník. Kriteriálními předměty jsou český jazyk a matematika: Na prvním stupni je pro romské děti český jazyk větším problémem než matematika. Na druhém stupni se průměry z obou předmětů k sobě přibližují, nicméně na hladině nezvládnutí látky.

12 Prospěch z českého jazyka

13 Prospěch z matematiky

14 Role předškolní přípravy I.
Nějakou formu předškolní přípravy absolvuje zhruba polovina romských dětí a devět z deseti dětí neromských: Pozn. Některé děti absolvují obojí MŠ Přípravný ročník Romští žáci 40 procent 18 procent Neromští žáci 90 procent 2 procenta

15 Role předškolní přípravy II.

16 Role předškolní přípravy III.

17 Role předškolní přípravy IV.
Mateřské školy Romské děti, které docházely do MŠ jsou jednoznačně úspěšnější, nicméně MŠ navštěvují děti z více integrovaných romských rodin. Přípravné ročníky Přípravné ročníky přinášejí výsledky pouze na počátku školní docházky. Asistent pedagoga Bez asistenta přečká v původní třídě na školách HVP do třetí třídy 6,5 romských žáků z desíti, s asistentem 7,5.

18 Absence I.

19 Absence II. Absence romských dětí jsou oproti jejich ostatním vrstevníkům téměř trojnásobné. Problémy začínají již na prvním stupni. Kumulují se na stupni druhém, kde se také prohlubují rozdíly mezi pohlavími – dívky chybí více. Míra absencí významně souvisí s prospěchem ve všech ročnících školní docházky.

20 Chování I.

21 Chování II. Problémy romských žáků s chováním přibývají s každým rokem školní docházky. U dětí z neromského prostředního křivka znatelněji roste až na druhém stupni, u romských dětí již od započetí vzdělávací dráhy. V osmé třídě mělo sníženou známku z chování: 31 procent romských chlapců (4.4x více), 22 procent romských děvčat (10x více) a u ostatních dětí podíl činil 7 procent u chlapců a 2 procenta u dívek.

22 Profesní aspirace (romských) dětí I.
Existují výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými romskými žáky – pětinu romských dětí, které se účastnily výzkumu, hodnotili učitelé jako nadprůměrnou. Nadprůměrně hodnocení romští žáci (zjištěné vlivy) – bez/problémovost rodinného prostředí; zájem rodičů o vzdělávání dítěte; nižší míra absencí dítěte; dítěti někdo pomáhá s přípravou do školy. Nadprůměrně úspěšné romské děti častěji pocházejí z rodin, kde se hovoří pouze českým jazykem. Přibližně pětina romských žáků má předpoklady k vzdělanostní mobilitě směrem ke střednímu vzdělání.

23 Profesní aspirace (romských) dětí II.
Profesní aspirace dotazovaných dětí (romských i neromských) jsou extrémně nízké: 72 procent chce profese, na které stačí výuční list 20 procent profese vyžadující střední školu s maturitou 8 procent profese vyžadující vyšší vzdělání. Nejčastěji uváděnou profesí je kuchař či kuchařka – téměř 18 % dotazovaných romských žáků a žákyň. Romským žákům chybí směřování do středního a vyššího pásma sociální a profesní struktury. V sociálně vyloučených lokalitách chybí dětem profesní zkušenosti (nezaměstnanost). Bez školní podpory při výběru profese bylo, podle svých slov, 41% romských žáků.

24 Profesní konzultace ve školách

25 Názory a postoje ředitelů
Ředitelé mají vstřícný postoj ve vztahu ke specifickým aktivitám zaměřeným na romské žáky. Příčinou problémů ve vzdělávání romských dětí je podle ředitelů zázemí romských rodin. Problémy nevidí na straně školy – 80 procent ředitelů je přesvědčeno, že většina vyučujících dokáže s romskými dětmi pracovat. Za nejefektivnější řešení problémů ve vzdělávání považují kombinaci sankčních tlaků na rodiče a nástrojů zaměřených na motivaci samotných žáků. Ředitelé takřka vůbec nezmiňují nástroje související s posilováním profesní motivace ke vzdělání.

26 Závěry Ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit existují významné nerovnosti ve vzdělanostních šancích romských a neromských dětí na úrovni základních škol. Romské děti jsou vzdělanostně výrazně méně úspěšné – šance, že dokončí školu se svými vrstevníky, s nimiž ji začali, je oproti ostatním dětem poloviční. Běžné ZŠ navštěvuje 72 procent romských dětí z okolí sociálně vyloučených lokalit. Jen polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy (vs. 90 procent neromských dětí). Romské děti mají monotónnější a nižší profesní aspirace než jejich vrstevníci.