Studie umístění rozhledny

Prezentace na téma: "Studie umístění rozhledny"— Transkript prezentace:

1 Studie umístění rozhledny
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Pavel Břichnáč David Hána Prezentaci naleznete na:

2 Cíl Procvičit některé fce 3D Analystu a Spatial Analystu, sloužící k vyhodnocení dohlednosti a např. k plánování místa výstavby rozhledny. Následující důvody nás od plánování stavby rozhledny odradily, procvičili jsme si alespoň jak zvolit vhodné místo. Pro stavbu rozhledny je nutné: Projektová dokumentace, výpis z katastru nemovitostí, katastrální mapa, kladné stanovisko městského úřadu a majitele pozemku, vyjádření hygienika, stanovisko lesní správy a hasičského sboru, referátu životního prostředí, Úřadu pro civilní letectví, smlouva s vlastníkem pozemku a další v závislosti na konkrétních podmínkách umístění stavby. Vybrané území leží v okolí Špindlerova mlýna -> potíže s ochranáři.

3 Použitá data DMÚ 25 – Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad Dobruška Vektorové vrstvy: Vrstevnice (ZIV – 5 m), toky, vodní nádrže, lesy včetně jejich výšky.

4 Postup v GIS DEM: Ořez potřebných vrstev podle vybraného území vytvořeným polygonem, vytvoření „stínovaného reliéfu“ fcí hillshade , vytvoření bodové vrstvy s vytipovanými lokacemi rozhleden, vytvoření DEM fcí topo to raster, (vrstevnice, toky, v. plochy), vytvoření rastru z vektorové vrstvy lesů feature to raster, pomocí fce reclassify změněna hodnota „no data“ na „0“, vyhlazení DEM pomocí fce focal statistics – mean. Dohlednost: Dohlednost zkoumána fcí observer points, nutnost doplnit bodovou vrstvu o atribut OFFSETA (výška rozhledny nad terénem, pomocí fce raster calculator přičtena vrstva lesů, Výpočet trval 12 minut (4 body, území 5×5 km, velikost buňky 1).

5 Postup ve Photoshopu Příprava v GIS
Výsledek fce observer points vizualizován a klasifikován pro vytipované lokality, export stínovaného reliéfu a „dohlednosti“. Úprava ve Photoshopu Import stínovaného reliéfu jako pozadí a dohlednosti jako druhé vrstvy, vyříznutí viditelných částí, krytí 65 %.

6 Ukázky 1

7 Ukázky 2

8 Rozhledna 1 Viditelnost 60,2 %

9 Rozhledna 2 Viditelnost 42,1 %

10 Rozhledna 3 Viditelnost 48,8 %

11 Rozhledna 4 Viditelnost 74,5 %

12 Seznam použitých zdrojů
MÍKOVÁ, T. El Niño a jižní oscilace k sobě patří jako k ohni kouř, Geografické rozhledy, 1998, roč. 8, č.2, s. 2-5 SOBÍŠEK, B. Meteorologický slovník výkladový & terminologický, 1. vydání, Praha, Academia, Ministerstvo životního prostředí, 1993, 594 s., ISBN METELKA, L. Oddělení klimatologie [online], © 2003, poslední revize , [citováno ], dostupné z: < VILÍMEK, V. Následky El Niña v Peru, Geografické rozhledy, 1998, roč. 8, č. 2, s. 6-7 HRDINKA, T. El Niño Southern Oscillation, Praha, 2003, 5 s, referát, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra fyzické geografie a geoekologie BRÁZDIL, R. a kol. Úvod do studia planety Země, 1.vydání, Praha, SPN, 1988, 365 s, ISBN BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentu podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 1 – Citace: metodika a obecná pravidla. Verze 3.3. © 1999–2004, poslední aktualizace URL: < < BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentu podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 2 – Modely a příklady citací u jednotlivých typu dokumentů. Verze 3.0 (2004). © 1999–2004, poslední aktualizace URL: < A WIKIPEDIA PROJECT, El Niño – Wikipedia, the free encyclopedia, © 2004, last revision , citováno , dostupné z <