Jiří Vystoupil, Martin Šauer Ekonomicko – správní fakulta MU

Prezentace na téma: "Jiří Vystoupil, Martin Šauer Ekonomicko – správní fakulta MU"— Transkript prezentace:

1 Jiří Vystoupil, Martin Šauer Ekonomicko – správní fakulta MU
Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod Jiří Vystoupil, Martin Šauer Ekonomicko – správní fakulta MU

2 Potenciál cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu je podle Výkladového slovníku cestovního ruchu (Zelenka, Pásková 2012, s.) definován jako souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných obvykle na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu – zejména o špatný stav složek životního prostředí a konfliktní land-use daného území.

3 Předpoklady cestovního ruchu
Předpoklady cestovního ruchu jsou ve stejném slovníku definovány jako souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně – chorologického členění (P. Mariot) je lze členit (základní klasifikace) na lokalizační předpoklady cestovního ruchu, selektivní předpoklady cestovního ruchu a realizační předpoklady cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady se dále dělí na přírodní a kulturně-historické, realizační předpoklady na komunikační a materiálně-technické, selektivní předpoklady se člení na politické, demografické, administrativní, urbanizační, sociologické, personální a ekologické.

4 Cestovní ruch je výrazně regionálně diferencován, což závisí především na existujícím primárním potenciálu cestovního ruchu regionu, střediska, lokality, tedy především na jeho přírodních a kulturně-historických atraktivitách. Aby skutečně došlo k využití existujícího primárního potenciálu cestovního ruchu, je nezbytná aktivace sekundárního a terciárního potenciálu cestovního ruchu: tedy budování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (ubytovací a gastronomická zařízení, sportovně-rekreační zařízení, dopravní infrastruktura a dostupnost) na jedné straně, na straně druhé fungující organizační struktury – destinační management, vytvářející vlastní nabídku produktů a programů cestovního ruchu v regionu, středisku, lokalitě.

5 Hlavní cíle Kvantifikační analýzy
změřit potenciál cestovního ruchu v regionu , tj. nejprve stanovit kritéria pro hodnocení jeho nadregionálního, regionálního, resp. lokálního významu následně provést srovnávací analýzu významu území a středisek cestovního ruchu podle hlavních nosných typů cestovního ruchu navrhnout funkčně-prostorovou delimitaci potenciálu cestovního ruchu regionu, a to na úrovni středisek cestovního ruchu (např. střediska městského cestovního ruchu, letní rekreace u vody, horská rekreační střediska) koncentrovaných (integrovaných) turisticko-rekreačních zón a regionů, resp. i liniových a celoplošně využitelných území pro specifické funkce cestovního ruchu (např. vodní turistika, venkovský cestovní ruch, aj.)

6 Metodika hodnocení Hodnocení primárního potenciálu cestovního ruchu
Hodnocení sekundárního potenciálu cestovního ruchu Vymezení středisek cestovního ruchu regionálního významu Určení funkční typologie středisek cestovního ruchu regionálního významu Vymezení koncentračních zón a oblastí soustředěného cestovního ruchu Specifické oblasti cestovního ruchu

7 a) Hodnocení primárního potenciálu cestovního ruchu
rozložení potenciálních rekreačních ploch, funkčně-prostorová geografická regionalizace přírodních předpokladů území (vymezení horské, venkovské krajiny s příznivými, průměrnými a minimálními předpoklady cestovního ruchu a urbanizované krajiny), vymezení atraktivních velkoplošných chráněných území (přírodní parky a chráněná krajinná území), přírodní parky a další významné přírodní atraktivity

8 památky UNESCO, městské a venkovské památkové rezervace a zóny,
významnější navštěvované hrady a zámky a technické památky, střediska, resp. oblasti vinařského cestovního ruchu a v neposlední řadě také centra veletržního a výstavního cestovního ruchu

9 b) Hodnocení sekundárního potenciálu cestovního ruchu
Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních Počet hostů a počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Sezónnost provozu hromadných ubytovacích zařízení

10 c) Vymezení středisek cestovního ruchu regionálního významu
Výběr střediska cestovního ruchu regionálního významu, a to s minimálním požadavkem dvou hromadných ubytovacích zařízení s minimální lůžkovou kapacitou 150 lůžek v obci Hodnocení přírodní atraktivity území (výskyt přírodních atraktivit, turisticky atraktivní velkoplošná chráněná území) Turistická atraktivita kulturně - historických památek v obci - přítomnost památky UNESCO, MPR, resp. MPZ, nadregionální kulturně -historická památka

11 d) Určení funkční typologie středisek cestovního ruchu regionálního významu
Na základě dominance (jasné převahy) předem určených typů cestovního ruchu byla vybraným střediskům cestovního ruchu regionálního významu určena jejich funkční specializace. U středisek s více funkční specializací jim byly přiřazeny dvě nejvýznamnější funkce (typy)

12 e) Vymezení koncentračních zón a oblastí soustředěného cestovního ruchu
Na základě funkčně-prostorové koncentrace středisek cestovního ruchu regionálního i lokálního významu byly vymezeny v obou krajích rozhodující (nejvýznamnější) koncentrační zóny a oblasti soustředěného cestovního ruchu

13 f) Specifické oblasti cestovního ruchu
Některé významnější typy (formy i druhy) cestovního ruchu u nás nevytvářejí významnější střediska resp. koncentrovanější zóny či oblasti soustředěného cestovního ruchu. Jde především o venkovský cestovní ruch, v případě jižní Moravy o vinařský cestovní ruch. Jiným příkladem jsou rekreační vodní toky.

14 Potenciální rekreační plochy

15 Přírodní atraktivity a pozoruhodnosti cestovního ruchu

16 Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO

17 Významné hrady a zámky

18 Městský cestovní ruch (turistická atraktivita měst regionu Jihovýchod)

19 Kapacita a vybavenost lyžařských středisek

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29 Hodnocení významu turistických středisek a atraktivit Jihomoravského kraje
Střediska nadregionálního významu: Brno, Mikulov, Znojmo, Slavkov a Slavkovské bojiště, Lednicko-valtický areál, Vranovská přehrada, Novomlýnské nádrže, Moravský kras, NP Podyjí, Lednice (10 obcí a oblastí) Střediska regionálního významu: Blansko, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Břeclav, Bučovice, Bzenec, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Letovice, Sloup, Modřice, Moravský Krumlov, Doubravník, Nedvědice, Pohořelice, Rosice, Strážnice, Tišnov, Veselí na Moravě, Vyškov, Olešnice, Jedovnice, Suchý, Bítov, Štítary, Vranov nad Dyjí, Pasohlávky, Lančov, Oslnovice, Kněždub, Chvalovice, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pavlovské vrchy, Pavlov, Petrov-Plže, Blatnice, vybrané vinařské obce (38 obcí + ……) o

30 Hodnocení významu turistických středisek a atraktivit kraje Vysočina
Střediska nadregionálního významu: Jihlava, Telč, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Nové Město na Moravě (6 obcí) Střediska regionálního významu: Havlíčkův Brod, Horní Cerekev, Humpolec, Chotěboř, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Náměšť nad Oslavou, Počátky, Světlá nad Sázavou, Štoky, Třešť, Velké Meziříčí, Moravské Budějovice, Žirovnice, Sněžné, Tři Studně, Zubří, Zvole, Svratka, Fryšava pod Žákovou horou, Vlachovice, Škrdlovice, Želiv, Řásná, Sázava, Hrotovice, Ždírec nad Doubravou, Chřenovice, Biskupice-Pulkov, Mrákotín, Vanůvek, Rokytnice nad Rokytnou, Eš, Strážek, Mladé Břiště, Křižánky, Dešov, Krátká (38 obcí)

31 Hlavní koncentrační zóny a oblasti soustředěného cestovního ruchu
Jihomoravský kraj: Moravský kras, Vranovsko a Podyjí, Lednicko-valtický areál a Mikulovsko, Bílé Karpaty (s Baťovým kanálem) Kraj Vysočina: Horní Posázaví, Žďárské vrchy, Javořicko- Telčsko

32

33

34 Priority a opatření připravované Koncepce státní politiky na období 2014 – 2020
Připravovaná Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020 si definuje čtyři základní priority: Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu, Management cestovního ruchu, Destinační marketing, Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj Důraz na podporu rozvoje lidských zdrojů, hledání synergických efektů ve spolupráci a koordinaci, inovace produktu cestovního ruchu a informační technologie Podpora těchto měkkých faktorů rozvoje s sebou nese poměrně velká rizika neefektivity Proto musí být založena na systémovém a koncepčním přístupu

35 Priority a opatření připravované Koncepce státní politiky na období 2014 – 2020
To znamená: Nastavení (nalezení) správné úrovně a struktury řízení cestovního ruchu, která definuje adekvátní nositele marketingových a řídících aktivit. Posílení vertikální a horizontální koordinace a kooperace jednotlivých aktivit. Systém podpory musí být definován tak, aby motivoval aktéry cestovního ruchu k hledání synergií a úspor. Důraz na vyšší kvalitu vlastních (marketingových a řídících) aktivit – např. preference větších a komplexnějších projektů založených na principech síťování, implementaci ICT a transferu znalostí a dovedností

36 Priority a opatření připravované Koncepce státní politiky na období 2014 – 2020
zastavení přímé dotační podpory projektů komerčního charakteru a směřování podpory především do podpory veřejné infrastruktury podpora podnikatelského sektoru (MSP) v cestovním ruchu by měla být realizována prostřednictvím zvýhodněných úvěrů rozhodovací procesy by měly respektovat národní a regionální rozměr problematiky cestovního ruchu podpora turistické infrastruktury má být územně koncentrovaná a funkčně integrovaná (podpora bude podmíněna souborem strategických dokumentů, které definují investiční priority - integrované plány rozvoje)

37 Národní úroveň

38 Regionální úroveň