Bílá kniha terciárního vzdělávání stav, anketní šetření v RVŠ František Ježek Rada vysokých škol Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

Prezentace na téma: "Bílá kniha terciárního vzdělávání stav, anketní šetření v RVŠ František Ježek Rada vysokých škol Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni."— Transkript prezentace:

1 Bílá kniha terciárního vzdělávání stav, anketní šetření v RVŠ František Ježek Rada vysokých škol Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni Únor 2008

2 Obsah  Stav prací na BKTV  Anketa a její první výsledky  Závěr

3 Stav prací na BKTP

4 Stav prací  Po zářijové konferenci k tezím nastalo období nejasností (změny na MŠMT)  Proběhla anketa mezi externími a interními aktéry  Plné obnovení prací 21. 12. 2007  Připraveny jsou některé studie a shromážděny podkladové materiály  Tým má expertní povahu, nejde o tým reprezentantů institucí  Jednoznačný zájem náměstka V. Růžičky o projekt

5 Předpokládaný další postup MŠMT

6 Další postup prací  Únor 2008 – editace hrubé verze BKTP (tým: P. Matějů, A. Vlk, D. Munich, J. Zrzavý, J. Slovák, P. Polechová, J. Straková, D. Václavík, S. Weidnerová, B. Javorová, F. Ježek)  Březen a duben 2008 – projednání na MŠMT (pozvání zástupců RVŠ a ČKR)  Konference 26. – 27. 5. 2008 v Českých Budějovicích  Paralelní práce na návrhu zákona o terciárním vzdělávání  Koordinace s reformou oblasti VaVaI a reformou středního školství  Systémové projekty (individuální projekty národní) v OP VK

7 Otevřené otázky

8  Štěstí přeje připraveným! Zástupci RVŠ musí jít do diskusí vybaveni mandátem RVŠ a na klíčové otázky mít jasný (prodiskutovaný) názor.  Komise pro strategie a rozvoj: 12 okruhů, celkem 53 otázek  Okruhy:  A: STRUKTURA: Jak má být upraveno postavení VOŠ?  B: KATEGORIZACE: Jak by měla proběhnout kategorizace subjektů ve vysokém školství?  C: INVESTIČNÍ PRINCIP: Je vysokoškolské studium formou investice? Chovají se jako investoři všichni aktéři?  D: BARIÉRY: Jak zmenšit sociální bariéry přístupu k terciárnímu vzdělávání?  E: ŠKOLNÉ: Proč a jak je možné (nutné) zavést finanční spoluúčast studentů?

9 Otevřené otázky  Okruhy (pokračování):  F: VNITŘNÍ ŘÍZENÍ: Jak by se mělo změnit řízení vysoké školy?  G: VNĚJŠÍ OVLIVŇOVÁNÍ: Jaká má být role ministerstva a role akreditací?  H: FINANCOVÁNÍ: Jak by se měl změnit model financování vysokých škol ?  I: DOKTORSKÉ STUDIUM: Jak má být zajištěno studium v doktorských studijních programech?  J: TŘETÍ ROLE: Co je nutné změnit, aby spolupráce vysokých škol s externími partnery byla účinnější?  K: KVALIFIKACE: Vyhovuje současný kvalifikační rámec ve vysokém školství?  L: KVALITA: Jak řídit kvalitu v oblasti vysokého školství?

10 Příprava RVŠ na jednání a připomínkové řízení

11 Postup  Po lednovém zasedání předsednictva RVŠ vznikl seznam nejčastěji kladených otázek (20)  Připraveny byly alternativy (scénáře) řešení. K nim proběhlo připomínkové řízení.  Všem členům sněmu byl rozeslán dotazník s požadovanou návratností do pátku 15. 2. 2008 do 12.00.  Proběhlo první zpracování – dnes je prezentováno.  Březen 2008: zpracování a projednání výsledného materiálu na předsednictvu RVŠ.

12 První výsledky ankety k otázkám BKTV

13 Základní informace 117  Obdrželi jsme 117 odpovědí jedna je kolektivní  z toho jedna je kolektivní (Studentská komora), 7 je individuálních odpovědí studentů  z toho 7 je individuálních odpovědí studentů.  Doručeny byly rovněž širší komentáře a návrhy na další otázky pro případné druhé kolo anketního šetření. hodnoceno 102 otázek.  Celkem bylo každým respondentem hodnoceno 102 otázek.  Zatím byl pro hodnocení použit pouze aritmetický průměr hodnocení od jednotlivých respondentů.

14 Základní informace Obecné konstatování: U respondentů je silná poptávka po změně –současný stav je většinou hodnocen negativně a vždy respondenti některou z nabídnutých variant hodnotí lépe než současný stav.

15 Nejsilnější negativní reakce (1 - 14)

16 Nejsilnější pozitivní reakce (1-13)

17 Nejsilnější pozitivní reakce (14 - 21)

18 Interpretace: Proti změně není odpor, ale panuje obava z transformace VOŠ do svazků univerzit. • Proti změně není odpor, ale panuje obava z transformace VOŠ do svazků univerzit. • Významnou podporu má kategorizace součástí vysokých škol a celých vysokých škol podle cílů a poslání. • Podporu má vazba vzniku součástí (fakult, VŠ ústavů) na souhlas AK.

19

20 Interpretace: Existuje silná podpora pro provedení kategorizace. • Existuje silná podpora pro provedení kategorizace. • Důsledkem kategorizace by ale neměly být změny v normativním financování, ale zejména v institucionálním financování VaV. • Otázkou je, zda by neměly být preferovány doktorské studijní programy uskutečňované na výzkumné fakultě..

21 Interpretace: Vliv externích aktérů není považován za dostatečný. • Vliv externích aktérů není považován za dostatečný. • Je velice vhodné zavést multikriteriální hodnocení VŠ a jejich součástí (zřejmě včetně hodnocení podle orientace na „třetí roli“). • Vysoká poptávka je po speciálních programech zaměřených na spolupráci s praxí (ESF). • Nepanuje nadšení z výraznějšího vlivu externích aktérů prostřednictvím jejich členství v grémiéch VŠ.

22

23 Interpretace: Účast studentů na financování studia zvýší odpovědnost zejména studentů (méně již vysoké školy). • Účast studentů na financování studia zvýší odpovědnost zejména studentů (méně již vysoké školy). • Systém půjček je velice zajímavý zejména pro bankovní sektor (jen tento sektor vydělá nebo je šance, že banky nabídnou výborné podmínky). • Existuje ochota ke změně, ale panuje i obava z administrativní náročnosti.

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36 Interpretace: Otázky spojené s pěstováním kultury kvality jsou přijímány pozitivně. • Otázky spojené s pěstováním kultury kvality jsou přijímány pozitivně. • Zásadním požadavkem je otázka multikriteriálního hodnocení a sledování vztahu mezi posláním a dosaženými výsledky. • Projevuje se i zájem, aby hodnocení kvality bylo „diversifikováno“ vstupem dalších subjektů do hodnocení.

37 Interpretace: Se současným vnímáním a implementací systémů řízení kvality nejsme spokojeni. • Se současným vnímáním a implementací systémů řízení kvality nejsme spokojeni. • Měření kvality má především prospět postupnému zlepšování činností, ale má být podstatné i pro akreditace. • Mírná podporu má vazba kvality na financování (zejména projektové).