Obhajoba diplomové práce - Tomáš Stárek

Obhajoba diplomové práce - Tomáš Stárek
Telematika v dopravě Účinnost ITS systémů Hodnocení přínosů Katedra řídící techniky a telematiky Ing. Tomáš Stárek Praha 2004

Obsah přednášky Úvod Vazba hodnocení na architekturu ITS ČR
proč hodnotit přínosy ITS aplikací jak a proč dělit přínosy nastínění základních problémů současný stav cíle hodnocení přínosů Vazba hodnocení na architekturu ITS ČR zavedení pojmu balíček služeb kategorizace a definice balíčků služeb souvislost balíčků služeb s koncovými aplikacemi souvislost balíčků služeb s implementací

Obsah přednášky Dopadové cíle telematických aplikací
charakteristika cílů ITS aplikací rozdělení přínosů vztah beneficientů a cílů (přínosů) ITS aplikací Přínosy telematických aplikací definice dopadových indikátorů souvislost dopadových indikátorů a balíčků služeb Metodický postup při hodnocení ITS aplikací základní principy proces hodnocení ITS aplikací

Obhajoba diplomové práce - Tomáš Stárek
Úvod Proč hodnotit přínosy ITS aplikací Základní pohled na řešený problém => racionální řešení Na většinu ITS projektů možno nahlížet jako na projekty veřejně prospěšné tzn., že jejich dopady jsou i jiné než pouze komerční Hlavním cílem není pouze zisk investora, ale zvýšení užitku všech dotčených skupin (vč. společnosti) Předmětem hodnocení jsou i přínosy vyjádřené v nefinanční a mnohdy nehmotné podobě Požadavky ze strany EU Požadavky ze strany bankovních ústavů, u kterých je žádáno finanční krytí projektu Praha 2004

Úvod Jak a proč dělit přínosy
Stanovení příslušnosti jednotlivých přínosů Různé skupiny beneficientů a proto potenciálních investorů Různá povaha přínosů co do hodnoty (tvrdě identifikovatelné, fuzzy jazykové proměnné, atd.) i charakteru (čistě finanční, socio-ekonomické přínosy, atd.) Dosažení přínosů investora, provozovatele, atd. je plně v jejich kompetenci Odpovědnost za dosazení společenských přínosů připadá státu (např. obce, města, kraje, atd.)

Úvod Nastínění základních problémů při hodnocení Současný stav
Určení vhodného prostředku hodnocení v návaznosti na architekturu ITS ČR Stanovení všech potenciálních relevantních přínosů pro aplikace současné i budoucí Převedení hodnot přínosových indikátorů do finanční podoby Pouze cca 1/5 indikátorů je čistě finanční povahy Výpočty v oblasti fuzzy jazykových proměnných Současný stav Ex. několik metodik hodnocení přínosů, které se liší svým přístupem ITS Performance and Benefit Study Guidlines for Evaluation of ITS Projects

Úvod ITS Performance and Benefit Study
Země původu USA => vychází z architektury ITS US, jejíž součástí je rozdělení do balíčků služeb Progresivní přístup s možností uplatnění synergického efektu Relativně tvrdě definované metriky hodnocení, které jsou vztaženy k základním cílům ITS Částečné opomenutí metrik hodnotících socio-ekonomické dopady ITS aplikací Guidlines for Evaluation of ITS Projects Definice základních cílů ITS Podrobně navržené soc-ek. metriky vč. přístupu jejich hodnocení Nevýhoda: značné množství definovaných soc-ek. indikátorů je na požadované hladině přesnosti fin. Nevyčíslitelných

Úvod Cíle hodnocení přínosů
Snaha o vytvoření komplexního a v rámci architektury ITS ČR univerzálního systému hodnocení přínosů ITS aplikací Využití v soukromé s státní sféře Soukromá sféra – konzultační společnosti, soukromí investoři, atd. Státní sféra – úředníci státní správy, správci veřejného majetku, atd. Strategická úroveň – posouzení různých alternativ ITS aplikací Úroveň studie proveditelnosti – posouzení konfigurace konkrétní ITS aplikace

Vazba hodnocení na architekturu ITS ČR
Pojem balíček služeb Původ US architektura ITS Je blízká architektuře ITS ČR Je založena rozdělení do funkčních subcelků – balíčků služeb Nejmenší smysluplně ohodnotitelná jednotka Proces dekompozice je pouze účelovým krokem, který nenarušuje principy architektury Rozdělení do balíčků služeb provedeno konzistentně nad celou architekturou ITS Balíček vs. architektura Každý z balíčků je souborem subsystémů, terminátorů a datových toků (fyzických i logických) Subsystémy, terminátory i datové toky se vyskytují v balíčcích opakovaně

Vnitřní struktura balíčků služeb Př.: Balíček „Šíření dopravní informací“

Systémový pohled na „rozdělení“ architektury Funkční dekompozice Každý z balíčků byl navržen s ohledem na funkce, které má v rámci aplikací plnit Díky redundanci subsystémů, terminátorů a dat. toků je možno využít synergie Souvislost s implementací Každý balíček obsahuje HW a SW nástroje potřebné k plnění jeho funkce V praxi se může jednat např. o dopravní detektory, palubní jednotky (OBU, On-Board Unit), DSRC (Dedicated Short Range Communication) majáky, prostředky satelitní komunikace, informační systémy, GNSS mapové podklady, aj.

Rozšíření funkcí balíčku je realizováno kombinací s balíčkem jiným Kombinace balíčků reprezentující konkrétní aplikaci umožňuje rozpoznání kostry uvažované implementační strategie, která je z pohledu celkového hodnocení velmi důležitá. Tato kostra však popisuje pouze rámec implementačních technologií, jež bude nutné v daném případě aplikovat. Jejím cílem není generování detailního seznamu konkrétních výrobků, kterými současný trh disponuje. Sestavení tohoto seznamu je sice jedním z pilířů hodnocení účinnosti telematických systémů v dopravě, ale svým obsahem náleží do části hodnocení nákladových položek.

Vazba na implementaci

Kategorizace a definice balíčků služeb Rozdělení do 7 základních skupin (dle konkrétních oblastí ITS aplikací) Seskupení balíčků dle funkce Řízení dopravy Řízení záchranných a integrovaných systémů Dopravní informace Veřejná doprava Činnost komerčních dopravních prostředků Správa a archivace dat Pokročilý systém bezpečnosti dopravních prostředků

Skupiny balíčků služeb
Řízení dopravy Jedna z klíčových domén ITS aplikací. Aplikace tohoto typu jsou nasazovány jak v rozlehlých městských aglomeracích, tak např. na meziměstských dálničních úsecích. Tato skupina balíčků pokrývá svým rozsahem využívání nejrůznějších typů dopravních detektorů, využívá informace získané z detektorů ve všech druzích řízení dopravy, šíří relevantní dopravní informace směrem k uživatelům dopravní infrastruktury, řídí parkovací systémy v oblasti i regionu, monitoruje stav exhalací, atd. Dalším z příkladů, který je v dnešní době nejvýše aktuální a popsatelný za využití některých balíčků této skupiny je zavádění elektronického výběru mýtného (EFC).

Balíčky skupiny „Řízení dopravy“ Sledování dopravní sítě inteligentními sondami Kontrola a řízení dopravní sítě Řízení vysokorychlostních dopravních cest Šíření dopravních informací 1 Regionální řízení dopravy Systém řízení nehodových událostí Predikce dopravy a dopravních požadavků Elektronické platby Management monitorování exhalací Řízení meziměstské dopravy a inteligentní sondy Křížení různých módů dopravních cest Křížení různých módů dopravních cest – pokročilé Koordinace intermodální dopravy 1 Řízení parkovacích zařízení Řízení reverzibilních dopravních cest Meteorologické informace Regionální řízení parkovacích míst

Řízení záchranných a integrovaných systémů Požadavek na efektivní řízení záchr. a int. systémů. Základní nástroje vhodné k řešení tohoto problému jsou popsány skupinou balíčků služeb nesoucích stejný název, které jsou z pohledu koncové aplikační funkce doplněny o balíčky z ostatních skupin. Mezi základní funkce výsledných aplikací patří mj. šíření informací o nehodových situacích směrem do center IZS a následně k posádkám záchranných sborů, které již mohou být na zásah připraveny odpovídajícím způsobem. Případné nasazení on-line navigace je dalším z faktorů zkracujících celkovou prodlevu mezi nahlášením nehodové události a ukončení zásahu IZS.

Balíčky skupiny „Řízení záchranných a integrovaných systémů“ Reakce na nehodovou situaci Navigování záchranných dopravních prostředků Nouzové volání

Dopravní informace Důležitá součástí velké většiny všech dopravně zaměřených telematických aplikací. Procházejí ITS aplikacemi v podobě provázaných vstupů a výstupů na straně center řízení dopravy, center IZS atd., i uživatelů dopravní infrastruktury. Balíčky této skupiny využívají na svých vstupech často informace poskytované balíčky jinými. Po vstupu dojde k jejich zpracování a následnému předání koncovému příjemci. Předání může být uskutečněno ve dvou základních módech (off-line, on-line), které přímo závisí na konkrétní aplikaci a povaze informací.

Balíčky skupiny „Dopravní informace“ Šíření dopravních informací 2 Interaktivní dopravní informace Off-line navigace On-line navigace 1 On-line navigace 2 Integrované řízení dopravy/navigace Rozšířené interaktivní informace Dynamické sdílení jízdy On-board návěstění dopravních prostředků

Veřejná doprava Popisuje aplikace zajišťující on-line sledování dopravních prostředků na dopravní síti s následným provedením korekcí jízdních řádů, různé variace elektronických plateb jízdného, sledování technického stavu dopravních prostředků, řízení jejich údržby dopravních prostředků a mnohé další. Důležitou partií ITS aplikací úzce související s veřejnou dopravou, které je také pokryta touto skupinou balíčků služeb, je i koordinace intermodální dopravy. Obsaženy jsou prostředky sloužící např. k on-line synchronizaci jízdních řádů jednotlivých módů dopravy, jejíž výsledky jsou uživatelům průběžně zpřístupňovány, atd.

Balíčky skupiny „Veřejná doprava“ Trasování prostředků veřejné dopravy Řízení na pevně daných dopravních cest Řízení veřejné dopravy typu dotaz/odpověď Elektronický výběr jízdného Bezpečnost veřejné dopravy Plánovaní údržby parku dopravních prostředků Koordinace intermodální dopravy 2 Informační systém veřejné dopravy

Činnost komerční dopravních prostředků Telematické aplikace spojené s komerčními dopravními prostředky nabízejí celou řadu rozmanitých služeb. Tyto služby jsou z hlediska hodnocení jejich přínosů definovány v rámci 8 balíčků služeb,které mohou být opět kombinovány s některými balíčky jiných skupin. Balíčky poskytují např. on-line informace o poloze dopravních prostředků, tvorbu itinerářů, evidenci spotřeby paliva, vážení za pohybu, elektronický výběr poplatků, atd. K celkové bezpečnosti přeprav přispívá sledování stavu nákladu, on-board monitoring stavu dopravního prostředku, atd.

Balíčky skupiny „Činnost komerční dopravních prostředků“ Správa parku komerčních dopravních prostředků Správa nákladu Automatická správa poplatků Administrativní procesy Elektronický výběr poplatků na státních hranicích Vážení za pohybu WS monitorování stavu komerčních dopravních prostředků On-board monitorování stavu komerčních dopravních prostředků Údržba parku komerčních dopravních prostředků

Správa a archivace dat Telematické aplikace jsou odkázány na dostupnost a aktuálnost nejrůznějších informací. V návaznosti na typ aplikace se jedná o informace sloužící k bezprostřednímu využití koncového uživatele bez dalších úprav a korekcí, které při pohledu do budoucna nehrají významnou roli. V jiných případech je třeba tyto informace uchovat před jejich dalším šířením z důvodu doplnění on-line informacemi z jiných zdrojů nebo pro budoucí off-line použití. Z tohoto důvodu vyvstala potřeba zřízení datových skladů (archivů), které byla rozvinuta do několika implementací.

Balíčky skupiny „Správa a archivace dat“ Archivace ITS dat 1 Archivace ITS dat 2 Virtuální archiv ITS dat

Pokročilý systém bezpečnosti dopravních prostředků Balíčky této skupiny jsou prostředkem k posouzení přínosů ITS aplikací obsahujících systémy pro sledování technického stavu dopravního prostředku, stavu posádky dopravního prostředku atd. Obecně se tedy jedná o aplikace zvyšující bezpečnost pohybu dopravních prostředků po dopravní infrastruktuře, které dokáží identifikovat možné budoucí kolizní stavy na dopravní síti. Sužby popsané v těchto balíčcích pokrývají identifikaci a případně zamezení kolize jak v rámci jednoho módu dopravy, tak jejich běžné kombinace.

Balíčky skupiny „Pokročilý systém bezpečnosti dopravních prostředků“ Monitorování stavu dopravních prostředků Monitorování stavu posádky dopravního prostředku Zajištění předozadní ochrany Zajištění boční ochrany Zajištění ochrany při křížení dopravních cest 1 Před-havarijní ochrana Zdokonalení podmínek výhledu posádky Pokročilé zajištění předozadní ochrany Pokročilé zajištění boční ochrany Zajištění ochrany při křížení dopravních cest 2 Automatický dálniční systém

Souvislost balíčků s koncovými aplikacemi
Každý balíček plní dílčí funkce aplikace Aplikace může být popsána jedním nebo více balíčky služeb, které tvoří z hlediska architektury ITS ČR funkční celek obsahují subsystémy, terminátory, fyzické a logické datové toky potenciálně přinášejí do aplikací různé oblasti přínosů umožňují nalezení jejich vhodné kombinace za využití synergického efektu Platí „křížová závislost“ Každý balíček může být použit v několika odlišných aplikacích a současně jedna aplikace může být sestavena z několika balíčků. Kombinací balíčků jsou pokryty všechny apl. fce

Shrnutí – příklad použití balíčků služeb
ITS aplikace má sloužit k poskytování dopravních informací řidičům pomocí VMS dynamickému směrování dopravních prostředků IZS Popíšeme aplikaci následujícími balíčky služeb Balíček sledování dopravní sítě Balíček šíření dopravních informací Balíček Navigování záchranných dopravních prostředků Naznačíme praktické využití synergického efektu

Příklad – balíček sledování dopravy

Příklad – balíček šíření dopravních informací

Příklad – balíček navigování záchranných d.p.

Příklad – principy využití synergie
Subsystém dopr. man. Subsystém Silniční kom.

Dopadové cíle ITS aplikací
ITS aplikace navrhovány za účelem úpravy hodnot sledovaných parametrů (délky kolon, propustnost uzlů, atd.) Optimální hodnoty sledovaných parametrů lze mnohdy ztotožnit s cíly aplikace Charakteristika cílů ITS aplikací Jasné pojmenování cílů => možnost konzistentního hodnocení variant aplikace => porovnatelné výsledky Poměrně obecně definované (z důvodu rozmanitosti aplikací, řešených problémů, atd.)

K základním definovaným cílů náleží Snížení investičních nákladů Snížení provozních nákladů Finanční příjmy Zvýšení efektivity dopravy Podpora udržitelných druhů dopravy Zvýšení bezpečnosti Snížení dopadů na životní prostředí Snížení časových ztrát Způsoby hodnocení přínosů plynoucích z dosažení cílů Strategická úroveň Úroveň studie proveditelnosti

Hodnocení na strategické úrovni Vágně definovaná stupnice Žádný přínos – ( ) Nízký přínos – (+) Střední přínos – (++) Velký přínos – (+++) Hodnocení na úrovní studie proveditelnosti Vyčíslení konkrétních hodnot sledovaných parametrů Pokud jsou parametry nefinančního, nehmotného charakteru => převedení do finanční podoby

Rozdělení přínosů Vychází z globální definice jednotlivých beneficientů 4 hlavní skupiny Správce dopravní infrastruktury Provozovatel a výrobce ITS aplikace Dopravce Společnost Správcem dopravní infrastruktury je uvažována společnost, která se svými aktivitami přímo podílí na budování, správě a údržbě příslušné dopravní infrastruktury. V souladu s ITS architekturou ČR se může jednat o infrastrukturu jakéhokoliv módu dopravy, která se odvíjí od posuzované aplikace. Z hlediska metodiky hodnocení přínosů telematických aplikací není implicitně dáno, zda se jedná o společnost státní či soukromou. Tuto skutečnost je nutné zohlednit při posuzování konkrétního případu hodnocení ITS aplikace, čímž dojde k zřejmému přisouzení přínosů do soukromé či státní sféry.

Provozovatel a výrobce ITS aplikace Provozovatelem ITS aplikace je definován subjekt, který má odpovědnost za regulérní provoz a chod aplikace v celém průběhu její životnosti. Z poskytovaných služeb plyne provozovateli odpovídající příjem, který se tak stává nedílnou součástí celkových přínosů. Za výrobce ITS aplikací je považován subjekt, který má finanční příjmy z prodeje ITS produktů beneficientům ze skupiny dopravců či společnosti, a ze kterých plynou společenské přínosy. Provozovatelem či výrobcem ITS aplikace může být v tomto významu pouze soukromá společnost.

Dopravce Dopravcem je myšlena společnost poskytující flotilu dopravních prostředků libovolného druhu, která zajišťuje provozuschopnost této flotily prostřednictvím investičních a provozních nákladů a veškeré dopravní prostředky jsou tedy v jejím vlastnictví. V souladu s ITS architekturou ČR se může jednat o park dopravních prostředků jakéhokoliv druhu odvíjející se od posuzované aplikace. Za dopravce není považována individuální osoba. V této rovině není dáno zda se jedná o společnost soukromou či státní. Tuto skutečnost je nutné zohlednit při posuzování konkrétního případu hodnocení ITS aplikace, čímž dojde k zřejmému přisouzení přínosů do soukromé či státní sféry. Termín dopravce není omezen druhem (módem) ani povahou poskytovaných služeb (nákladní doprava, veřejná doprava).

Společnost Společnost je v tomto slova zahrnuje veškeré ostatní beneficienty, kteří nejsou pokrytí výše uvedenými dvěma skupinami. V souladu s architekturou ITS ČR se tedy může jednat např. o přepravce, řidiče, cestující či lidskou společnost (v obecném slova smyslu), která je s hodnocenou aplikací ve vzájemné interakci. Tato skupina také pokrývá veškerou individuální dopravu. Vztah beneficientů a cílů (přínosů) telematických aplikací S ohledem na konzistenci metodiky je tento vztah vyjádřen na úrovni balíčků služeb

Vztah správců dopravní infrastruktury a cílů (přínosů) telematických aplikací Majoritní většina požadavků kladených na ITS aplikace ze strany správců dopravní infrastruktury ve svém důsledku směřuje ke snižování vynakládaných finančních prostředků. Vzhledem k povaze telematických aplikací a jejich zaměření na koncové skupiny uživatelů jsou však výsledné hodnoty těchto přínosů relativně nízké. Vztah provozovatelů a výrobců ITS aplikací a cílů (přínosů) ITS aplikací Většina požadavků kladených na ITS aplikace ze strany provozovatelů a výrobců ITS aplikací ve svém důsledku směřuje k zajištění vlastního profitu v podobě příjmů inkasovaných za poskytované služby.

Vztah dopravců a cílů (přínosů) telematických aplikací Majoritní většina požadavků kladených na ITS aplikace ze strany dopravců ve svém důsledku směřuje ke snižování provozních nákladů, které v tomto případě zahrnují i časové ztráty. Relativně podstatným přínosem z pohledu dopravců je i zvýšení bezpečnosti při provozování parku dopravních prostředků, což ale také úzce souvisí s investičními a provozními náklady. Minimální požadavky jsou kladeny na podporu udržitelných druhů dopravy a snížení dopadů na životní prostředí.

Vztah společnosti a cílů (přínosů) telematických aplikací Majoritní většina požadavků kladených na ITS aplikace ze strany společnosti se týká zvýšení bezpečnosti, snížení dopadů na životní prostředí a snížení časových ztrát. V případě jednotlivců lze toto shrnutí rozšířit ještě snahu snížení provozních nákladů spojených s individuální dopravou. Tyto přínosy jsou však v absolutním porovnání s ostatními zmiňovanými pouze minoritní částí přínosů celkových. Z pohledu společnosti jsou zanedbatelné přínosy plynoucí ze snižování investičních nákladů a podpory udržitelných druhů dopravy.

Shrnutí vztahu přínosů a beneficientů

Přínosy ITS aplikací Metodický přístup
Navrženo cca 100 přínosových indikátorů „Tvrdě“ měřitelné kvantitativní indikátory Kvalitativní, socio-ekonomické indikátory Univerzálnost pro více módů dopravy (soulad s architekturou ITS ČR) Přiřazení indikátorům jednotlivým balíčkům služeb Po rozdělení (popsání) hodnocené aplikace do balíčků služeb je tím vymezeno i pole souvisejících indikátorů

Přínosy ITS aplikací Skupiny indikátorů
Indikátory rozděleny do 8 základních skupin Rozdělení je kostrou, které však nezavádí hierarchickou strukturu Finanční Stav dopravy Park dopravních prostředků Veřejná doprava Cestovní rychlost a čas Nehody, incidenty a bezpečnost Životní prostředí Veřejné mínění

Přínosy ITS aplikací Skupina finančních indikátorů
Skupina finančních indikátorů je z pohledu hodnocení dopadů ITS systémů jednou z klíčových, neboť vyjadřuje případné přínosy přímo ve finančních jednotkách. Právě ty jsou v procesu celkového hodnocení účinnosti telematických aplikací důležitým prostředkem k získání výsledného hodnocení, jelikož zprostředkovávají konkrétní představu o dopadech aplikace. Z tohoto důvodu je u ostatních skupin, vyjádřených jinými jednotkami, důležitým krokem při procesu hodnocení konverze indikátorů na finanční jednotky, čímž je zaručena konzistence celého postupu.

Přínosy ITS aplikací Skupina finančních indikátorů

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů stavu dopravy
Tato skupina indikátorů odráží současnou silnou potřebu působit pomocí telematických aplikací na dopravní proud. Jedná se o častý typ aplikací, které pokrývají např. řízení dopravy v uzlu, linii, oblasti či regionu. K základním indikátorům tak patří dopravní výkon, poměr objemu a kapacity, délka kolon atd. Pro všechny tyto ukazatele je v dnešní době známa technologie potřebná k jejich sledování, avšak zjištěné hodnoty je třeba prostřednictvím souvisejících nákladových položek dopravní infrastruktury (resp. dopravního prostředku) či externích časových nákladů převést na finanční.

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů stavu dopravy

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů parku dopravních prostředků
Indikátory této skupiny slouží k popsání obecně definovaného parku dopravních prostředků. V přímé návaznosti na finanční indikátory související s investicemi a provozem dopravních prostředků vyjadřují dopady na průměrné stáří parku, jeho kapacitu, spolehlivost, atd. Kvalitativním indikátorem je „Efektivita údržby parku dopravních prostředků“, jejíž hodnota se dá také relativně snadno vyjádřit pomocí provozních nákladů parku.

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů parku dopravních prostředků

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů veřejné dopravy
Indikátory této skupiny slouží především ke stanovení dopadů ITS aplikací zaměřených na veřejnou dopravu. Jedná se např. o preference veřejné dopravy, informační služby spojené s veřejnou dopravou (dostupnost jízdních řádů atd.), sledování polohy vozidel parku dopravních prostředků (on-line aktualizace jízdních řádů), atd. Uvažovány jsou i demografické aspekty posouzení, které jsou zde aplikovány pomocí přímé souvislosti některých indikátorů s indikátorem hustoty obyvatelstva. Ke kvalitativním indikátorům se řadí „Pohodlí při cestování“.

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů veřejné dopravy

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů cestovního času a rychlosti
Níže uvedené indikátory se týkají vyčíslení nejrůznějších případů časových odchylek na dopravní síti, které mohou být způsobeny např. nedostatečnou propustností uzlů, nemožností včasného nahlášení dopravní nehody, atd. Tato skupina má v celém systému indikátorů důležité místo, neboť časové ztráty hrají v celkovém vyčíslení externích přínosů podstatnou roli. Indikátory cestovní rychlosti, které jsou také součástí této skupiny, lze snadno převést na časová zdržení a následně provést dle stanovených postupů a pravidel jejich převedení na finanční jednotky.

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů cestovního času a rychlosti

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů nehod, incidentů a bezpečnosti
Za všech okolností negativními dopady jsou výskyty dopravních incidentů, nehod a z nich plynoucích důsledků. V této skupině jsou obsaženy indikátory počtu dopravních přestupků, dopravních nehod a incidentů, počty zraněných a usmrcených osob atd. Tyto indikátory přímo souvisí se škodami na majetku, zdraví, atd. a jsou tedy vyjádřitelné ve finanční podobě. Náklady spojené se zraněním či usmrcením osob nejsou v rámci domény EU sjednoceny a jejich vyčíslení se značně liší. Pro potřeby ČR je možné vycházet z podkladu vypracovaného ŘSD ČR (Ředitelství silnic a dálnic ČR).

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů nehod, incidentů a bezpečnosti

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů životního prostředí
Většina telematických aplikací má více či méně patrný vliv na životní prostředí. Indikátory této skupiny jsou zaměřeny svým významem především na sledování emisních hodnot škodlivých plynů a hluku. Do této kategorie náleží též indikátor spotřeby energie/paliva v dopravě a řada v dnešní době jen těžko vyčíslitelných indikátorů socio-ekonomických.

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů životního prostředí

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů veřejného mínění
Indikátory veřejného mínění patří do skupiny obtížně finančně vyčíslitelných. Veřejné mínění projevující se např. změnou ochoty platby za službu či změnou postoje k různým módům dopravy je však velmi důležitým aspektem při hodnocení ITS aplikací. Převoditelnost hodnot získaných na základě průzkumů veřejného mínění na finanční jednotky je nulová a tudíž i přínosy z tohoto plynoucí jsou nevyčíslitelné. Hodnoty těchto indikátorů je však nutné do výsledného posouzení telematické aplikace zahrnout alespoň v podobě výsledků těchto průzkumů nebo na základě jejich odborného odhadu plynoucího ze zkušenosti

Přínosy ITS aplikací Skupina indikátorů veřejného mínění

Přínosy ITS aplikací Souvislost dopadových indikátorů a balíčků služeb
Přiřazení indikátorů provedeno s ohledem na cíle, kterých je možné implementací balíčku dosáhnout Každému balíčku přiřazen výčet indikátorů => pokrytí všech skupin beneficientů a ITS aplikací

Metodický postup hodnocení - shrnutí
Definice řešeného problému Rozpoznání a definice problému, který má být zavedením ITS aplikace řešen Stanovení cílů, kterých má být implementací ITS dosaženo Návrh ITS aplikace Definování funkcí, které má telematické aplikace na základě dosažení požadovaných cílů resp. hodnot sledovaných parametrů (návrh SW a HW implementace) plnit Definování alternativ ITS aplikací, které svými dopady mají vliv na řešený problém. Hodnocení přínosů/nákladů Rozdělení navrhovaných ITS alternativních řešení do balíčků služeb Stanovení možných přínosů jednotlivých balíčků služeb Přiřazení dopadových/nákladových indikátorů balíčkům služeb Vyčíslení finančních hodnot Shrnutí přínosů/nákladů

Děkuji za pozornost

Obhajoba diplomové práce - Tomáš Stárek

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Obhajoba diplomové práce - Tomáš Stárek"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Obhajoba diplomové práce - Tomáš Stárek

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Obhajoba diplomové práce - Tomáš Stárek"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář