Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad

Prezentace na téma: "Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad"— Transkript prezentace:

1 Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad
Poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad Zlín, březen 2017

2 Právní úprava poskytování informací
1) Ústavní základy Ústava – ústavní zákon č. 1/1993 Sb. LZPS – usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LZPS 2) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím přiměřené poskytování informací o činnosti ukládá státním orgánům a orgánům územních samosprávných celků čl. 17 odst. 5 LZPS 3) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 4) Nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím 5) vyhláška č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujících dálkový přístup Právo na informace je právem zaručeným LZPS a může být omezeno pouze zákonem a z taxativně stanovených důvodů.

3 Pojem informace Informací se rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Informací není počítačový program. (§ 3 odst. 3 a 4) Zveřejněná informace – informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona. (§ 3 odst. 5)

4 Dotaz na názor, vytváření nových informací
Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a na vytváření nových informací (rozlišovat mezi vytvořením nové informace a vytvořením odpovědi na žádost, tj. de facto vytvoření nové „souhrnné informace“). O vytvoření nové informace půjde jen tehdy, jestliže povinný subjekt takovou informací skutečně v žádné formě nedisponuje (např. vytvoření nějaké analýzy, srovnávací studie apod.). Vyřízení žádosti, která se bude týkat nových informací neformálním sdělením rozhodnutím o odmítnutí žádosti (spíše volit tento způsob, protože není povinností vytvářet nové informace - § 2 odst. 4) Není povinností zaujímat stanoviska k výkladům právních předpisů – pokud však existuje metodika, poskytnout ji.

5 Povinné subjekty - § 2 Plná informační povinnost státní orgány
územní samosprávné celky a jejich orgány veřejné instituce. Informační povinnost v rozsahu rozhodovací činnosti subjekty, jimž zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech FO nebo PO v oblasti veřejné správy.

6 Povinné subjekty Veřejnými institucemi jsou i právnické osoby, pokud je jejich jediným společníkem nebo akcionářem ÚSC. (rozsudek NSS ze dne , č.j. 8 As 57/ ) Povinnost poskytovat informace má v tomto případě jak ÚSC, tak veřejná instituce žádost doručená veřejné instituci – vyřizuje se samostatně, nelze ji předat k vyřízení zřizovateli nebo zakladateli (ÚSC) žádost doručená ÚSC – nelze ji postoupit k vyřízení dotčené veřejné instituci a nelze ji ani odložit pro nedostatek působnosti povinného subjektu. Samostatnými povinnými subjekty jsou např.: školské právnické osoby příspěvkové organizace.

7 Povinné subjekty – veřejné instituce
Pravidla pro poskytování informací – informace, jimiž ÚSC reálně disponuje. ÚSC informaci má – posoudí poskytnutí – informace se buď poskytne nebo se žádost odmítne ÚSC informaci nemá a podle zákona ji ani mít nemusí – žádost o informace se odmítne (vyj. dobrovolné vyžádání) ÚSC informaci nemá, ale podle zákona ji má mít – musí si takovou informaci opatřit. Nadřízený orgán: ÚSC – ve všech případech krajský úřad Veřejné instituce zřizované ÚSC – zřizovatel. Veřejné instituce zakládané ÚSC – ten kdo je v čele povinného subjektu (představenstvo, jednatel).

8 Aplikace správního řádu - § 20 odst. 4
Plná aplikace - rozhodnutí o odmítnutí žádosti - odvolací řízení Částečná aplikace - v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení - při jakémkoliv postupu dle InfZ ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a §178 V ostatním se správní řád nepoužije! Podání opravného prostředku (odvolání, stížnost) formalizovaný postup dle SŘ – viz rozsudek NSS ze dne , zn.1 Ans 5/

9 Obecné principy vyřizování žádosti o informace
Princip plné informační povinnosti - poskytuje se vše, co má PS k dispozici (výjimky stanoví zákon). Otevřenost přístupu k informacím – žadatel nemusí prokazovat právní zájem na poskytnutí informací, ani nemusí prokazovat účel, pro který informace žádá. Princip neformálnosti – žádost o informace musí obsahovat pouze minimální obsahové náležitosti (rozdíl s podáním ve správním řízení). Princip bezplatnosti – informace se zásadně poskytují bezplatně (není stanoven žádný správní poplatek). PS může žádat úhradu nákladů spojených s vyřízením žádosti.

10 Poskytování informací
Na základě individuálních žádostí (§ 4a, § 13 až § 17) Zveřejněním (§ 4b, § 5 a § 6) - povinně zveřejňované informace (sazebník úhrad za poskytování informací, adresa elektronické podatelny, výroční zpráva o poskytování informací, rozhodnutí nadřízeného orgánu o úhradách) - dobrovolně zveřejňované informace (je na rozhodnutí povinného subjektu)

11 Žádost o poskytnutí informací
- písemně nebo ústně, případně elektronicky (i bez zaručeného elektronického podpisu) nebo telefonicky Ústně podaná žádost – zákonné omezení způsobu jejího vyřízení – nesouhlasí-li žadatel se způsobem vyřízení, musí podat žádost písemně. Elektronicky podaná žádost – na adresu elektronické podatelny (není-li, tak na kteroukoliv adresu povinného subjektu). Nedostatky žádosti – výzva k doplnění nebo upřesnění žádosti - § 14 odst. 5 písm. a) a b)

12 Žadatel o informace každá FO nebo PO
U FO může být žadatelem i cizinec nebo apolita a rovněž i nezletilá osoba. Nezletilá osoba – žádost nelze odmítnout s odkazem na to, že nebyla podána zákonným zástupcem.

13 Způsoby vyřízení žádosti
Odkazem na zveřejněnou informaci /§ 6/ - lhůta 7 dnů Poskytnutím informací /§ 14 odst. 5 písm. d)/ - lhůta 15 dnů, která může být v zákonem stanovených případech prodloužena o 10 dnů Rozhodnutím o odmítnutí (části) žádosti /§ 15 odst. 1/ - lhůta 15 dnů, důvody pro neposkytnutí informace - § 7 až 11, neexistence informace Odložením žádosti – nevztahují-li se informace k působnosti povinného subjektu (žadateli sdělit do 7 dnů) nebo nebude-li žádost na základě výzvy upřesněna či doplněna O způsobu vyřízení žádosti musí být vyhotoven záznam (§ 14 odst. 6).

14 Zveřejnění poskytnuté informace
poskytnuté informace se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (v některých případech postačí zveřejnění doprovodné informace vyjadřující obsah poskytnutých informací) - § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. do 15 dnů od poskytnutí informací není povinnost zveřejňovat údaje o žadateli

15 Odkaz na zveřejněnou informaci
nejpozději do 7 dnů ode dne doručení žádosti bude-li žadatel trvat na přímém poskytnutí, informace se mu poskytne, vyj. při kumulativním splnění následujících podmínek žádost podána elektronicky informace zveřejněna dálkovým přístupem žadateli sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

16 Rozhodnutí o odmítnutí žádosti
je třeba je vydat ve lhůtě pro vyřízení žádosti (15 dnů) – poslední den lhůty musí být vypraveno (rozsudek NSS ze dne , č.j. 6 As 59/ ) musí obsahovat náležitosti stanovené správním řádem (i odůvodnění) opravný prostředek - odvolání, o němž rozhoduje nadřízený orgán (do 15 dnů) nelze následně uplatňovat podněty k přezkumnému řízení nebo žádat o obnovu řízení (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , č.j. 10A 104/ ); přípustné je přezkoumání rozhodnutí soudem ve správním soudnictví (soud může uložit povinnost k poskytnutí informací) Nerespektování názoru odvolacího orgánu – možnost podat žalobu proti opakovanému odmítavému rozhodnutí povinného subjektu (NSS ze dne , č.j. 3 As 278/ ).

17 Procesní vady rozhodnutí o odmítnutí žádosti
označení účastníků řízení v rozhodnutí: žadatel FO: jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt žadatel PO: název, sídlo, (IČ) dotčená osoba (tj. zaměstnanec): jméno a příjmení uvedení právního ustanovení, podle něhož bylo rozhodováno, ve výrokové části rozhodnutí (§15 odst. 1 + další konkrétní ustanovení) poučení musí obsahovat následující informace: zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává rozhodnutí je třeba žadateli (dotčeným osobám) doručit v souladu se správním řádem

18 Nejčastější chyby při vyřizování žádostí o informace
informace nebyla poskytnuta, ač poskytnuta být měla nerespektování aktuální judikatury NSS nerespektování názoru nadřízeného orgánu - opětovné vydávání totožného již zrušeného rozhodnutí poskytnutí části požadovaných informací bez vydání rozhodnutí ve zbytku žádosti (např. u anonymizace poskytnutých informací) sdělení, že informaci povinný subjekt nemá, místo vydání rozhodnutí z důvodu neexistence informace

19 Stížnost na postup povinného subjektu
Žadatel může podat stížnost na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o poskytnutí informace (§ 16a) při nečinnosti neúplnému vyřízení žádosti proti výši požadované úhrady proti výši licenční odměny proti odložení žádosti při nesouhlasu s poskytnutím informace odkazem na zveřejněnou informaci. Stížnost se podává u PS ve lhůtě do 30 dnů; nevyhoví-li PS stížnosti do 7 dnů, musí ji předat nadřízenému orgánu, který o ní rozhodne do 15 dnů.

20 Úhrada nákladů za poskytnutí informace - § 17
Povinný subjekt může žádat úhradu nákladů za poskytnutí informace: pořízení kopií odeslání informace žadateli za opatření technického nosiče dat za mimořádně rozsáhlé vyhledávání Podmínkou pro realizaci práva na úhradu nákladů je schválení sazebníku. Sazebník musí být zveřejněn i dálkovým přístupem. Podrobností stanoví nařízení vlády č. 173/2006 Sb. Úhrada – příjem povinného subjektu. Žadatel musí zaplatit do 60 dnů ode dne oznámení výše úhrady, jinak se žádost odloží.

21 Oznámení o výši úhrady Bude-li povinný subjekt požadovat úhradu za poskytnutí informací, je jeho povinností oznámit tuto skutečnost žadateli spolu s výší úhrady před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé: - proč a jak byla výše úhrady povinný subjektem vyčíslena - poučení o možnosti podat stížnost (lhůta, od kterého den běží, kdo bude o ní rozhodovat a kde se podává) Nesplnění uvedených podmínek – ztráta nároku povinného subjektu na úhradu nákladů.

22 Výroční zpráva - § 18 Výroční zpráva o činnosti povinného subjektu v oblasti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. za předchozí kalendářní rok musí být zveřejněna do 1. března. Zpráva musí být zveřejněna i dálkovým přístupem. Taxativně stanovené náležitosti. Vyhotovuje se i v případě, že povinný subjekt žádnou žádost o poskytnutí informací neobdržel.

23 Poskytování informací na základě žádosti dle § 82 písm
Poskytování informací na základě žádosti dle § 82 písm. c) zákona o obcích § 82 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb. – informace, které zastupitel potřebuje k výkonu své funkce (které se vztahují k samostatné působnosti obce); nespadají sem informace týkající se výkonu přenesené působnosti obce lhůta 30 dnů (dle 106/1999 Sb. – 15 dnů) – vycházet z právního předpisu uvedeného v žádosti (co je výhodnější pro žadatele) poskytnuté informace – neaplikuje se § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., ani se nezahrnují do výroční zprávy úhrada nákladů – zdarma, jen ve zcela výjimečném případě „materiálové náklady“ /pokud by pro obec byly nepřiměřenou zátěží) procesní postup dle zákona č. 106/1999 Sb. (NSS ze dne , č.j. 8 Aps 5/ ) – použijí se jen procesní ustanovení, nikoliv hmotněprávní

24 Poskytování informací obsahujících obchodní tajemství
§ 504 občanského zákoníku: „Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“ Kumulativní naplnění všech shora uvedených podmínek! požadovaná informace je obchodním tajemstvím: povinný subjekt informaci poskytne žadateli poskytne s tím, že anonymizuje ty části dokumentu, které mají povahu obchodního tajemství + současně vydá rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti dle § 15 odst. 1 s odkazem na § 9 odst. 1 Nejčastější omyl v praxi: neposkytnutí položkového rozpočtu stavby s odkazem na existenci obchodního tajemství.

25 Poskytování informací o platech, odměnách apod. – nejčastější dotazy
z praxe KÚ jako nadřízeného orgánu: plat a odměna zaměstnance – vedoucí/řadoví zaměstnanci, zaměstnanci na základě dohod, konkrétní zaměstnanec i všichni zaměstnanci povinného subjektu – judikatura NSS: zejm. rozsudek sp. zn. 8 As 55/ ze dne životopis zaměstnance osobní stav zaměstnance z praxe KÚ jako povinného subjektu: vzdělání zaměstnance politická příslušnost zaměstnance mentální způsobilost zaměstnance rozhodnutí o přiznání/zvýšení osobního příplatku zaměstnance poskytnutí informace em s automatickým zveřejněním na zveřejnění poskytnuté informace – test proporcionality

26 Poskytování informací o platech, odměnách apod
Poskytování informací o platech, odměnách apod. – postup povinného subjektu vůči dotčeným osobám metodika Ministerstva vnitra „K dopadům aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, na rozhodovací činnost Ministerstva vnitra jako nadřízeného orgánu krajů při poskytování informací ze samostatné působnosti (informování o platech a odměnách)“ osoby, jejichž osobní údaje jsou předmětem žádosti (tj. i zaměstnanci – současní i bývalí), jsou tzv. dotčenými osobami řádná identifikace dotčených osob ve spisu – seznam osob, vyplývající z výzev nebo z rozhodnutí dotčeným osobám je třeba zaslat výzvu k vyjádření se k podané žádosti s lhůtou min. 5 dnů (lze i formou u); dotčená osoba by též měla být výslovně požádána o sdělení, zda uděluje či neuděluje souhlas s poskytnutím informace více než 30 dotčených osob – akceptuje se zveřejnění výzvy na úřední desce (včetně elektronického zveřejnění dle § 26 odst. 1 správního řádu) + doložit tuto skutečnost do spisu poskytnutí informace je třeba poslat dotčeným osobám na vědomí v případě, že povinný subjekt žádost (částečně) odmítá a vydává rozhodnutí, jsou v daném správním řízení tyto dotčené osoby v postavení účastníků podle § 27 odst. 2 správního řádu – je třeba jim coby účastníkům řízení doručovat rozhodnutí (více než 30 osob – lze doručovat veřejnou vyhláškou

27 Poskytování informací o platech, odměnách apod
Poskytování informací o platech, odměnách apod. – postup povinného subjektu vůči nadřízenému orgánu Předávaný spisový materiál musí obsahovat: požadované informace, u nichž byl uplatněn důvod neposkytnutí (až na informace, u nichž není třeba znát jejich přesný obsah – např. výše platu) výzvy dotčeným osobám s doklady prokazujícími jejich doručení doklady prokazující doručení rozhodnutí doklady prokazující zveřejnění na úřední desce pracovní zařazení a pracovní náplň zaměstnance (prokázání tzv. servisního pracovníka) Kdy bude zpravidla rozhodnutí povinného subjektu rušeno pro nepřezkoumatelnost: nevyrozumění dotčených osob (výzva) nedoručení rozhodnutí povinného subjektu těmto osobám nedostatečná identifikace dotčených osob ve spisu, která neumožní nadřízenému orgánu tyto osoby určit a doručovat jim v souladu se správním řádem

28 Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad
Děkujeme za pozornost. Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad